Doc. Ing. Arnošt Katolický, CSc
http://www.volny.cz/akatolicky/

"KNOWLEDGE MANAGEMENT"

Pozorný čtenář časopisů věnovaných managementu a informačním systémům si zajisté povšiml, že se objevují stále častěji pojednání vztahujících se k onomu dosud poněkud exotickému pojmu "knowledge management". V literatuře se objevují synonyma "řízení znalostí", "znalostní management", "management znalostí". Jak tomu bývá u nových směrů ve vědě, probíhají intenzivní diskuse i kolem definice "knowledge management" (dále pouze KM). Tyto diskuse neberou konce, spíše nabírají na síle, podle toho jak se do nich zapojují odborníci z různých oborů, z praxe, z teorie.

Pozoruhodné je, že nehledě na nedořešené teoretické otázky praxe nečeká. Projekty uplatnění KM se vyskytují v moderních firmách ve světě stále častěji a často aplikují KM velmi efektivně i bez toho, aby nesly v názvu označení KM. Roste počet konzultačních firem nabízejících odborné poradenství pro projekty KM. K nejznámějším patří "Ernst and Jung" a "Andersen Consulting". Pozadu nezůstávájí ani nově vznikající oddělení se zaměřením na KM u předních softwarových firem, jako Lotus, Oracle, Microsoft. Na Internetu jsou k nalezení desetitisíce www stránek věnovaných této problematice. Solidní softwarové firmy vytvářejí hodnotný nový speciálně zaměřený SW pro projekty KM, ty méně solidní prostě umísťují vysačky "KM" na jakýkoliv existující SW, který nějakým způsobem může při práci se znalostmi pomoci.

Na školách - především na vysokých ale leckde i na středních - se začíná vyučovat KM jako samostatný předmět nebo jako součást předmětů, kde se tematika znalostí vyskytuje.

Jak tomu bývá, objevují se i novodobí "hrobaři" KM. To jsou ti, kteří odpuzují manažéry z praxe prázdnými frázemi o významu znalostí a nestydí se ani za taková tvrzení , podle kterých ( jako tomu bylo ještě nedávno u reengeneeringu) vše před objevem KM nestálo za nic a je k ničemu, vše spasí KM. O něco solidnější, i když rovněž velmi sporná, jsou i tvrzení ortodoxních informatiků, kteří tvrdí naopak. že nejde vůbec o nic nového, že jde pouze o jakési prohloubení existujícího "informačního managementu". Souvisí to s nejasnostmi definice informace ve vztahu k takovým pojmům, jako algoritmus, metoda, postup a pod.

V ČR k datu psaní tohoto textu neexistuje v knižním vydání souborná práce na téma KM. Ve světě, zejména v anglicky mluvících zemích jde počet knih věnovaných KM do stovek a mnohé z nich jsou velmi cenné. Když jsem začal cca před rokem studovat KM, neměl jsem k dispozici jedinou knihu, zato jsem si stáhl z internetu kolem 200 velmi zajímavých pojednání vztahujících se k tématu KM. Mělo to nevýhodu k nerovnoměrném pokrytí problematiky KM, ale jednu velkou výhodu - setkal jsem se s mnoha velmi kontroverzními názory od odsuzování až po velebení KM, od pustých frází až po velmi cenné první poznatky s realizací prvních velkých projektu aplikace KM. Nyní, když se mi podařilo získat solidní knižní zdroje, má to pro mne velkou výhodu v možnosti kritického přístupu k obsahu vytvořeného jediným autorem nebo autorským kolektivem. Mohl tak vzniknout můj vlastní přístup, ktery označuji jako "střízlivě optimistický přístup k otázkám spiojeným s efektivní aplkikací KM v podmínkách ČR".

Začal jsem . se problematikou KM zabývat jako pracovník univerzity. Proto bych tímto textem chtel odpovědět i na otázky jako: proč by měla vysoká škola věnovat KM pozornost jak ve výzkumu, tak ve výuce, se kterými předměty problematika KM nejvíce souvisí a pod.

Pozoruhodné je, že hlavním akcelerátorem růstu pozornosti otázkám KM není tradiční oblast výzkumu a vývoje, nýbrž problematika spojená se zvýšením výkonnosti firmy a často přímo otázka jejího přežití na stále dynamičtějším a nestabilnějším trhu se stupňující se konkurencí.

Management ve společenských systech typu podnik představuje vždy komplexní množinu vzájemně provázaných aktivit. Efektivní moderní management nemůže být orientován pouze na jednu část systému , jednu technologii nebo metodu , ani na jeden zdroj ( lidé, materiál, informace atd). Totéž platí v podniku i pro péči o znalosti. Považuji proto za nebezpečné podceňování některých stránek komplexního managementu při propagaci Knowledge managementu ( dále jen KM )

Jednotlivé směry managementu se liší navzájem rozložením hlavních priorit pozornosti, akcentováním různých složek managementu ( prvků, metod, použitých technologií atd.)

Vznik nových směrů managementu, především těch, které mají naději na úspěch v praxi, není nahodilý. Zpravidla odráží pokrok v poznání změn, ke kterým dochází v okolí systému nebo a v potřebné reakci systému na vývoj okolí. Kvalita analýzy dynamiky celého systému prioritně ( i když ve spolupráci s jinými aktivitami) rozhoduje o tom, zda určitá orientace managementu má či nemá naději na úspěch.

Rozhodnutí o změně v akcentování prvků systému, metod řízení či technologií provázející vznik nového směru managementu by měla vždy zahrnovat i výsledky analýzy účinnosti existujícího systému řízení ve výchozích i v prognozovaných podmínkách práce managementu podniku, instituce, firmy.

Uměle vykonstruované směry managementu, , které neodrážejí reálnou potřebu změn, mají minimální naději na přežití. Je třeba rozlišovat mezi kritickými připomínkami k nově vznikajícímu směru. Téměř každý nový směr má již ve fázi první prezentace svého kritika, jehož aktivita může být motivována zcela subjektivními zájmy, jako je strach z nového, obava z neúspěchu jako odraz minulých špatných zkušeností se změnami, nebo prostě snaha zviditelnit se s minimem rizika - ve stadiu záměru nejsou k dispozici výsledky objektivní analýzy. Často jde pouze o projev pohodlí osoby, která nemá chuť vynakládat svuj čas na nejistou akci.

Již celá desetiletí je známá tendence ke "kradení mozků", k přetahování vysokých specialistů z podniku do podniku. Příjemce tím získává nový zdroj znalostí rovnou k využití, bez nutnosti čekání na výsledky u těch, kdo by v dané oblasti teprve začínali. Konkurence je dnes především bitvou o čas. Manažéři dávno poznali výhody využití schopnosti člověka předávat znalosti ( dobrovolné či nedobrovolné) a dále rychle rozvíjet znalosti na bázi již dosažené úrovně.

Analýza úspěchů a neúspěchů firem v posledních 5 - 8 letech stále více a jasněji ukazovala na působení faktoru znalostí . Toto poznání nebylo často respektováno z řady důvodů. Příkladem může být oblast předpisů vedení účetnictví., která v řadě zemí dosud nerespektuje a nezná hodnotu znalostí jako faktor srovnatelný s hodnotou lidské práce, s materiálu, strojů atd. Přední firmy, které dobře vědí co dělají, když tento faktor výrazně podporují a zahrnují hodnotu znalostí do majetku ve svém interním úřetnictví.

KM akcentuje pozornost znalostem. Věnuje pozornost jejich vzniku, formalizaci, transformaci, způsobu ukládání do paměti, výběru, zpracování, šíření, dalšímu rozvíjení znalostí, jejich využívání a hodnocení účinnosti vynakládaných nákladů na rozvoj znalostí. Priorita přísluší zejména třem aktivitám: šíření, další rozvíjení a užití znalostí. Nejde o pouhé hromadění informací vyznačujících se vzájemnou vazbou, ale o pokrytí konkretních potřeb reálného procesu řízení a o zajišťování všech pro podnik nezbytných funkcí.

Vztah mezi informacemi a znalostmi bývá vyjádřen takto:

data - informace ( data a vazba mezi nimi ) - znalosti ( informace a zkušenosti ) - komplexní pozunání. Za komplexní poznání je považována množina znalostí, informací a dat vztahujích se k určité problematice. KM se stará o to,aby znalosti nebyly jenom hromaděny, ale aby byly racionálně využívány. K tomu patří především šíření znalostí a soustavná cílevědomá analýza účinnosti všech opatření souvisejících s KM. Příklady znalostí: metoda analýzy trhu v konkrétní situaci, účinná péče o patenty a o jejich dokonalé využití, projekt inovace výrobku či služby, systém účinné péče o zákazníka a pod. Zřejmá je blízkost obsahu pojmu znalost s obsahem pojmů "metody" nebo "algoritmy".

Donedávna byla jedním z nemnoha ostrůvků KM cílevědomá péče o znalosti v oblasti VTR. Ostrůvkem proto, že rozvoj znalostí nebyl zajišťován dostatečně komplexně a řada jiných podnikových aktivit představovala pro rozvoj VTR bariery. KM musí především odstraňovat bariery rozvoje znalostí a aktivně podporovat vzájemnou kooperaci všech vznikajících ostrůvků KM. Aktuálním příkladem nesouladu podnikových aktivit je na jedné straně snaha o zvyšování kvalifikace zaměstnanců a na druhé straně lehkomyslné uvolňování kvalifikovaných lidí bez analýzy příčin jejich tendencí k odchodu z firmy a bez aktivního ovlivňování stabilizace kvalifikovaných lidí.

V oblasti KM existuje několik "škol" ( směrů). Jedna z nich se věnuje i tak náročné činnosti, jako určování hodnoty znalostí - její měření (Švédeská škola.)

S rozvojem KM se zvyšuje pozornost nejen technologiím, ale především lidskému faktoru - t.zv. intelektuálnímu kapitálu, představujícímu souhrn hodnot a schopností rozvíjení znalostí. Jde především o obsah lidské paměti a o obsah externích pamětí využívaných člověkem při práci se znalostmi (včetně synergického efektu).

Do okruhu problematiky, které je v literatuře věnována hlavní pozornost, patří otázky:

Jaké jsou příčiny vzniku KM a jaká jsou rizikům související s orientací na KM. Jak ovlvňuje rozvoj KM vznik profesionálního poradenství v této oblasti?

Jak spolu souvisí informační a znalostní management? Co to je intelektuální kapitál a co je typické pro péči o jeho rozvoj a využití?? Co je specifického na SW a HW zaměřeného na podporu KM? Jaké aktivity představuje vytváření předpokladů pro tvorbu, šíření a využití znalostí ve firmě? Jaké jsou hlavní faktory účinnosti KM?

Tento text se v různé míře podrobnosti dotkne pouze některých z uvedených otázek.

Problematika KM se stává stále více předmětem zájmu mnoha autorů, pocházejících z mnoha oborů lidského poznání. Svědčí o tom i skutečnost, že na internetu hledače typu Altavista, Lysoc, Infoseek a další nabízejí desetitisíce www stránek věnovaných KM. .

Co je KM? KM je cílevědomé řízení tvorby, získávání, sdílení a užití znalostí. Prioritním cílem KM je dosažení vyšší prosperity podniku. Rozhodující role přísluší pozitivnímu ovlivňování vnitropodnikového prostředí pro rozvoj a užití intelektuálního kapitálu ve spojení s moderní technologií. Nejde o občasnou, nahodilou, dílčí aktivitu, nýbrž o množinu cílevědomých, komplexních, systémových aktivit.

KM přináší schopnost nabídnout:

  • pravé znalosti - pravým lidem - v pravý čas
  • s cílem pokrýt aktuální potřebu znalostí. KM představuje analýzu situace v péči o využití znalostí, sestavení plánu a realizaci souboru aktivit zaměřených na co nejlepší využití znalostí. Pro současnost je typické zahlcení podniku informacemi, ale znalostí je při tom málo. Je to proto, že odpověďi na otázky: jaké informace potřebuji a jak s nimi naložím,

    v klasických informačních sys0témech nejsou zahrnuty.

    Otázkou dne je vztah mezi KM a IM? Tento vztah lze vyjádřit zjednodušeně takto:- KM bez IM není myslitelný ( na to mnozí nadšenci KM často zapomínají!), při čemž KM představuje komplexnější procesy než IM. Efektivnost KM ovlivňuje účinnost investic do IM.

    Jaký je vztah managementu ( v jeho běžném pojetí) a KM?

    KM nenahrazuje, ale prolíná všechny manažérské aktivity. KM vyžaduje specifický způsob práce a revizi priorit ve srovnáním s běžným managementem. Akcentuje sdílení a užití znalostí. Posiluje cílevědomost aktivit a doplňuje jejich množinu o nové aktivity.. Vyžaduje vyšší systémovost a komplexnost přístupu. Akcentuje zájem o lidský faktor.

    Vše co bylo již řečeno nám umožňuje pochopit příčiny vzniku KM.

    Specifičnost KM jako moderního směru managementu spočívá v tom, že nekonkuruje žádnému existujícímu směru, nebotˇse projevuje v jiné rovině než jsou roviny jejich působení. KM pomáhá prověřit vhodnost existujících směrů pro aplikaci v daném podniku a v dané situaci a přispívá k jejich provázanosti. Vytváří lepší prostředí pro zajištění účinnosti zaváděných směrů, přispívá k vyšší úrovni vzdělanosti pracovníků i manažérů, a přispívá k lepšímu využívání zkušeností. Vzhledem k povaze znalostí a jejich roli ve společnosti není třeba se ovávat toho, že by KM byl jen sezonním šlágrem, který brzo zanikne (jako mnoho manažérských směrů). KM se může různě vyvíjet, ale jeho hlavní deklarované cíle zůstanou neměnné.

  • Proč vznikl KM? Dynamika technického rozvoje silně ovlivňuje vývoj společnosti.Ve všech oblastech života společnosti se neustále zvyšuje soutěživost. Nejmarkantněji se to projevuje nyní v oblasti tržní ekonomiky. Pro přežití podniku je nutná rychlost v hodnocení situace, rychlost aktivizace zdrojů, rychlost komunikace a potřebná vyšší kvalita kooperace. Úspěšný rozvoj podniku vyžaduje mobilizaci existujících znalostí a na jejich základě rychlou a kvalitní akci. Pozorováním úspěšných podniků bylo potvrzeno, že komplexní a systémový přístup k znalostem představuje rozhodující faktor účinnosti managementu podniků. Rozvoj znalostí a jejich plné využití posiluje výrazně účinnost působení všech ostatních faktorů ( lidé, stroje, materiál atd.) Nevytlačuje je, ale doplňuje a výrazně posiluje jejich účinnost.
  • Výrazným faktorem účinnosti KM je poznání, že sám management není jenom subjektem, ale současně i objektem inovace. Změna způsobu práce, revize priorit, větší systémovost v práci managementu, to jsou zásady, bez jejichž naplnění je KM v podniku pouze heslem a většinou i prostým plýtváním prostředky vynakládanými na rozvoj KM.

    Účinná aplikace zásad KM je důležitým faktorem pro zvyšování úrovně strategického managementu, jeho efektivnost, jakož i dosažení žádoucí úrovně integrace a včasné inovace.

    Rozvoj KM není pouze záležitostí podniků. Dotýká se bezprostředně škol, zejména vysokých. Má-li škola plnit své poslání je třeba, aby se kromě šíření znalostí podílela i na jejich tvorbě. Jde o otázku priorit výzkumu a vývoje na vysokých školách,. Vzdělávání učitelů a jejich zapojení do výzkumu - to jsou , spolu s optimálním způsobem šíření znalostí, kritické momenty určující kvalitu vzdělávacího procesu . Odtud plyne potřeba poznání problematiky KM a jeho zařazení jak do výukových, tak do výzkumných programů škol. KM se bezprostředně dotýká kvality plnění poslání především ale nejen vysokých škol.

    Pro zavádění KM v podniku nebo v instituci je důležtá kvalita projektu. Bez projektového řízení není implementace KM v praxi myslitelná. Prioritní pro projekt zavádění KM jsou otázky kvality a adekvátnosti cíle. Je důležité, aby zejména v současných podmínkách v ČR byly záměry i postupy implementace KM reálné, aby respektovaly podmínky, které vyplývají pro šíření znalostí ze současné ekonomické situace (tvrdá soutěž na trhu, nezaměstnanost, povaha vztahů mezi lidmi v boji o práci atd.) Cíle musí být výhledově optimistické, ale aktuálně reálné. Podmínkou úspěšného odstraňování barier šíření znalostí je otevřená analýza podmínek účinnosti KM. Projekt může pokrývat celý podnik nebo jeho část, ale vždy musí být projektem s celopodnikovou platností, celopodnikově řízený a podporovaný.

    Dosavadní výklad nám umožňuje pochopení souboru aktivit, které jsou typické pro KM. Výchoizí a strategicky významnou aktivitou je analýza podmínek a potřeb a definice cílů KM. S definicí cílů úzce souvisí inventarizace znalostí především existujících ostrůvků řízených s využitím prvků KM. Bez toho není možná jejich pozdější integrace do řízeného celku. Identifikace musí zahrnovat implicitní i explicitní znalosti t. zn. znalosti v hlavách lidí a v externích databázích. Řízená vlastní tvorba nových znalostí nesmí být izolována od evidence externích zdrojů ( internet, externí databáze, zdroje z publikací atd,) Rychlé a kvalitní vyhledávání potřebných znalostí vyžaduje konverzi (transformaci) implicitních znalostí do formy, která umožňuje jejich elektronický zápis. Ukládání nově vytvořených nebo získaných znalostí do paměti musí být racionální, musí vycházet z nároků navazujících aktivit. Řízení šíření znalostí zahrnuje identifikaci a odstraňování barier šíření zalostí. Výběr znalostí a jejich užití představuje aktivitu, která rozhodujícím způsobem ovlivňuje KM. Nedílnou součástí KM je hodnocení jeho účinnosti včetně účinnosti vynakládaných nákladů. Soustavná péče o intelektuální kapitál a hodnocení adekvátnosti vybavení informační technologií, (zejména komunikačními prostředky) představuje dva póle jednoho procesu. Ovlivňování atmosféry v podniku ve prospěch tvorby a účinného řízení znalostí umožní postupnou integraci ostrůvků s aplikací zásad KM do vzájemně provázaného celku. Hodnocení účinnosti KM zahrnuje pokusy o měření hodnoty báze znalostí a o vyjádření hodnoty znalostí jako součásti úhrného kapitálu podniku..

    Výčet aktivit KM ukazuje, že splnění cílů uvedených v projektu zavádění KM je velmi náročné.

    Řada poradenských firem velmi rychle pochopila, že rozvoj knowledge managementu představuje velmi zajímavý segment trhu. V čele tohoto trendu stojí především t.zv. "velká pětka" poradenských organizací. Podnik, který chce mít oporu svých aktivit ve službách externí organizace by měl být velmi obezřetný a podrobně analyzovat spolehlivé reference, které by měly zahrnovat nejen pomoc při tvorbě projektu KM, ale především účinnou pomoc při implementaci přístupu KM. Firmy jako "Ernst and Young" nebo "Andersen consulting" mají vyvinuté svoje postupy, vlastní metodiku projektování a implementace KM představující samy o sobě ukázkové příklady práce se znalostmi. Zákazník by měl vědět, že poradenství nabízí současně celá řada firem, které ve skutečnosti nic nového, kromě povídání o významu KM, nepřináší a p jejichž "služby" tudíž není co stát.

    Nejen konzultační, ale ještě více softwarové firmy přicházejí s četnými nabídkami.podpory KM I zde platí "dvakrát měř jednou objednávej", jelikož v mnoha případech jde pouze o připíchnutí visačky na existující software vyvinutý pro jiné účely. Softwarová podpora KM je ve stádiu vývoje. V době psaní tohoto textu neexistoval ucelený balík SW vyhovující všem nárokům KM. Je otázkou, zda někdy takový balík existovat bude, neboť projekty KM se od sebe silně liší svým zaměřením, pojetím, rozsahem atd. V současné době existují účelové upgrady dříve vyvinutých specializovaných SW . Vznikají i zcela nové SW balíky produktů zaměřených na oblast transformace, kategorizace a šíření znalostí a na moderní kontextové vyhledávání. Mezi vyhledávané produkty patří konvertory z hlasové do digitální formy znalostí a programy, které dokáží současně kategorizovat znalosti a to nejen tím, že třídí do předem určených kategorií, nýbrž navíc tím, že dokáží nové kategorie vytvářet. Vyhledávání potřebných znalostí pomocí klíčových slov se považuje za nedostatečné zejména pro vysoké procento nerelevantních odkazů. Internet nabízí ke stažení trial verze produktů pro oblast KM.. Považuji za vodné této nabídky využít a vytvořit si vlastní představu a tom co vše se pod hlavičkou "SW pro KM" nabízí.Ani operační systémy nezůstávají pozadu. I Windows 2000 obsahuje speciální novou část, která podporuje moderní pojetí adrseářových služeb, t.j. ukládání a vyhledávání znalostí uložených v nejrůznějšíchformátech.

    Ve výběru hardware pro KM, je pro uživatelet situace poměrně jednoduchá. Vzhledem k vysokým nárokům SW pro kategorizaci, transformaci a modernímu kontextovému vyhledávání v databázích, platí zásada: čím rychlejší je HW, čím větší je jeho kapacita rychlých pamětí a čím lépe podporuje komunikační funkce, tím lépe. Odhad parametrů odpovídajících nárokům konkrétního projektu a současně požadavkům efektivnosti není jednoduchý. Je třaba využít nově vyvinuté metodiky, které jsou zpravidla duševním vlastnictvím předních poradenských firem. I zde však platí zásada potřebné návratnosti investice, kterou KM zdůrazňuje.

    Externí zdroje znalostí jsou v současnosti nesmírně bohaté. V čele je přirozeně internet, resp. intra či extranet a rozsáhlé specializované databáze. Soutěží s tradičním zdrojem znalostí, t.j. s obsahu lidské paměti, t. zv. tacit ( implicitní) znalosti. Málo doceněným zdrojem je analýza vlastní a cizí zkušenosti. Inventura znalostí v organizaci, kterou projekt KM zpravidla začíná, zahrnuje znalosti různých typů, různého místa výskytu, různého zdroje a různé formy.

    Často kladenou otázkou je: je KM pouze pro velké a bohaté firmy? Odpověď je jednoznačná. Přesto, že projekt KM zpravidla znamená značné investice do nejrůznějších částí systému, bohatství forem KM je velké. Zkušenosti hovoří ve prospěch efektivnosti KM i v jeho podobách vyhovujících menším a méně finančně zajištěným firmám. Volba optimální podoby projektu pro konkrétní podmínky je náročný profesionální úkol reprezentující sám o sobě velký kus knowledge managementu.

    Podmínky tržní ekonomiky a silné konkurence mezi firmami i mezi jednotlivci vytvářejí zajímavý a často rozporuplný obraz. Konkurence na jedné straně vede k ochraně znalostního bohatství firmy, na druhé straně nutí firmy k tomu, aby prezentovaly své kapacity a tím poodhalovaly svoje znalostní bohatství. Současné působení obou tendencí vede k postupného rozvoji veřejně dostupného bohatství znalostí. Soutěž vede často ke spolupráci několika subjektů ve snaze o získání větší čast trhu. Nejdůležitějším faktorem soutěže je dobrý přehled o zdrojích a schopnost generovat, získávat a aplikovat nové znalosti. Nezapomínejme na okřídlené úsloví: " Kdybychom věděli co všechno víme!?" To se týká nejen implicitních (tacit) znalostí, ale i již digitalizovaných znalostí uložených v často špatně strukturovaných databázích.

    KM se vyskytuje v mnoha formách a podobách. Kromě skutečného KM existují i formy, které za KM označit není opodstatněné. Exisují velké rozdíly mezi tím, jak může vypadat působnost vrcholového managementu v KM. Management může podporovat šíření a využívání znalostí aniž by se cokoliv projevilo v množině jeho aktivit. Management prostě jen verbálně dává najevo svůj kladný vztah KM. Model takového systému by byl jednoduchý. Od vrcholového managementu by po existujících vertikálních vazbách šel prostě paralelně a horizontálně nepropojeně , signál dávající najevo zájem vyššího managementu o to či ono. V opravdovém KM působí management jinak. Modelově by to bylo znázorněno jako působení na systém s jeho nesčetnými vnitřními vazbami ( tedy nejen vertikálními, ale i horizontálními ). V tomto případě působí managemet nejen na aktivity bezprostředně spojené se znalostmi, ale též ( ne-li především) na prostředí ve kterém k šíření a využívání znalostí má docházet. Nejde tedy jen o deklaraci pochopení, ale o konkrétní aktivity ( na př. motivace lidí). V opravdových strukturách KM se mnohde vyskytují i případy, kdy rozvoj KM je zajišťován nově vznikajícími organizačními struturami nebo alespoň funkcemi. Nemusí to být vždy nově zřízená funkce ředitele pro KM, často stačí pověření někoho z top managementu péčí o KM. Odpovědnost za rozvoj KM sice nelze delegovat, ale lze ji pro jednotlivé části systému KM určovat . Otázka vztahu rozvoje KM a organizačních struktur je velmi citlivá. Přehnaná snaha o formální vyjádření péče o projekt KM může často více uškodit než prospět.

    V literatuře se setkáváme s informacemi o obrovském rozdílu mezi tržní a účetní hodnotou některých špičkových firem ( Microsoft, IBM, Lotus, Oracle a j.) Jedná se o důsledek úspěšného cílevědomého rozvoje a řízení zdroje bohatství nazvaného intelektuální kapitál (IK). IK stále více vytlačuje z prioritního vlivu tradiční zdroje bohatství typické pro období průmyslové revoluce ( základní prostředky,finanční aktiva, zásoby a pod.). Této změně musí odpovídat i nový způsob řízení soudobých podnikatelských faktorů, mezi nimiž stále výraznější role přísluší právě IK.

    IK představují následující 4 základní druhy kapitálu: Inovační, zákaznický, procesní a lidský kapitál.

    IK je v poslední době věnována v ČR značná pozornost. Počátkem roku se uskutečnila první konference věnovaná řízení IK, objevují se články na dané téma, úvahy o roli IK se vyskytují i v souvislosti s projektováním moderních podniků a provozů.

    Inovační kapitál je určován především těmito identifikátory podílem nákladů na výzkum z celkového obratu firmy, podílem pracovníků ( včetně manažérů) věnujících se inovacím nebo procentem nových výrobků z celkového portfolia.

    Zákaznický kapitál je určován především procentem zcela spokojených zákazníků, - průměrnou délkou obchodního kontaktu s klíčovými zákazníky a procentem opakovaných

    u klíčových zákazníků.

    Procesní kapitál je určován především podílem zdokumentovaných a stabilizovaných procesů, podílem nedodržených závazků a rychlostí a kvalitou komunikace. .

    Lidský kapitál je určován především fluktuací manažérů a specialistů, přitažlivostí firmy pro pracovníky, podílem nákladů na vzdělávání k celkovým mzdovým nákladům a spokojeností a loajalitou klíčových zaměstnanců.

    Rostoucí pozornost IK se projevuje především u předních světových firem zahrnovaných do skupiny US Fortune 1000, které jsou připraveny použít IK jako jeden z nejdůležitějších nástrojů v konkurenci v přístím desetiletí. Pomaleji, ale přesvědčivě reagují i některé naše přední firmy.

    Rozvoj a řízení intelektuálního kapitálu v úzké vazbě na moderní technologie představuje jeden z hlavních faktorů účinnosti KM.

    Z provedeného rozboru vyplývá, že k dalším faktorům patří:

    cílevědomá a soustavná péče o prostředí pro rozvoj KM, včasná definice reálně dosažitelného cíle KM a vypracování kvalitního projektu k reho realizaci, péče o KM ve všech jeho složkách , průběžné hodnocení plnění projektu implementace a plnění cílů KM, souhra mezi aktivitami Informačního a Knowledge managementu, volba optimální varianty odpovědnosti za rozvoj KM v podniku, vhodná motivace všech pracovníků podniku k podpoře rozvoje KM a k využívání bohatství znalostí, respektování a podpora KM konkrétními aktivitami managementu na všech jeho úrovních v celém podniku, citlivá propagace moderních cílů KM při plném respektování existujících směrů managementu.

    Přehledem faktorů účinnosti KM končí tento úvod k problematice knowledge managementu. Navazující texty analyzují detailněji uvedenou problematiku. Troufám si věřit, že se KM stane v dohledné době tématem číslo jedna ve všech moderně vedených firmách i v ČR. Čtenářům SWN přeji hodně úspěchů v dalším studiu KM a zejména při jeho implementaci v konkrétních podmínkách podniku, instituce či školy.V případě zájmu o zkušenosti, pošlete e-mail na adresu akatolicky@volny.cz.

    Doc. Ing. Arnošt Katolický, CSc.

    ZCU - FEK - katedra inovací a projektů