Rozdělení chovu na období

 Tato stránka bude především určena pro popis jednoho ročního období v našich chovech.V každé sekci chci popsat veškeré dění kolem chovu papoušků.
 Chov je prakticky rozdělen na čtyři části podle roku , a to na jaro , léto , podzim a zimu.V každém období je nutné pamatovat na krmení , hygienu a prevenci proti nemocem dále pak na zvláštnosti vyskytující se v našich chovech.
 Prostřednictvím této sekce zveřejním i chovatelské zkušenosti , všech , kteří budou mít zájem spolupracovat na propagaci a šíření chovu papoušků .
Podněty a materiál jiných chovatelů o papoušcích je v sekci příspěvky.


  • Krmení
  • Hygiena a Prevence
  • Drobné zkušenosti
  • Přezimování
  • Kroužkování
  • kroužky CITES
  • Zvláštnosti
  • Chov lori modrobřichý
  • Škubání peří
  • Ochočování papoušků
  • Příspěvky
  • Ochočený žakulda
  • Uletěl mi žako
  • Burzy a trhy okrasného ptactva

  • Krmení

     Jak všichni dobře víte Jaro je období přípravy většiny papoušků a nás chovatelů na vlastní chovnou sezónu . Chovatel, který chce docílit u svých párů, chovných nebo nově sestavených a třeba i náhodně vybraných, dobrých odchovů a zdravých mláďat by se měl postarat o dostatečné množství kvalitního krmení.To znamená, že krmiva typu semen by neměla v žádném případě být stará, plesnivá, napadena různými moly,červy apod.Nejsou taky vhodná semena rostlin jež obsahují toxické látky.Výčet těchto semen uvádí skoro všechny literatury které se zabývají chovem papoušků.
     Když píšu o dostatečném množství krmiva, tak v žádném přřípadě tím nemám na mysli, abychom naše papoušky překrmovali.Při konzumaci krmiva nejsou všichni stejní, né každému vyhovuje složení krmiva podle jednotného receptu.Proto Vám zde nebudu uvádět takzvané procentuélní složení semeninových krmiv, protože je na každém chovateli, aby z misek podávaných papouškům přišel na to co, který pár má nejradši a co né.
     Dalšími doplňky krmiv je samozřejmě dostatek zelného krmení a to počínaje pampeliškou, ptačincem, špenátem různými druhy tráv a naklíčenými semeny . Krmíme taky ovocem, různými druhy zeleniny a taky plody jeřabin, černého bezu a podobně.
     Samozřejmostí je dostatek větviček na okus a to hlavně z ovocných stromů . V tomto období začínáme párům podávat vaječnou míchanici . Na tuto zase není nějaký speciélní recept . Většina chovatelů má ten svůj za osvědčený. Já osobně pro sedm chovných párů před hnízděním vařím 3x týdně 2 vejce 15 minut, pak přidám polévkovou lžíci Roboranu, nastrouhám jednu mrkev , jednu tabletu (jednou týdně)pivovarských kvasnic, a jednu polévkovou lžíci nezávadné strouhanky nebo drcených piškotů . Míchanici podávám ráno a večer zbytky odstraním, to z důvodu zkažení.
     Ve voliérách mám taky dřevěné uhlí a jemný písek, který mám z pláží Chorvatska, obsahuje totiž hodně rozdrcených mušlí, sépiových kostí a mořských solí a minerálů . Tento písek samozřejmě sterilizuji v elektrické troubě a to pro zničení parazitů .
     Neměli bychom zapomínat na vodu. Ta musí být denně čistá a hlavně odstátá a to proto, aby z ní vyprchal chlór.
     V období léta a tudíž i chovu kdy již máme první mladé je strava stejného složení a můžeme ji obohatit o namáčený rohlík ve vodě nebo mléce všechny druhy zrnin ve stádiu mléčné zralosti a podobně. Samozřejmě již musíme krmivo dávat ve větších dávkách , to pozná každý podle vyprázdněných misek.
     Co se týče podzimu a zimy je strava stejného složení , ale s postupným omezovávím zeleného krmení, vaječné míchanice a krmiva podporujícího hnízdění. Naše páry by si měly odpočinout, přepeřit a pomalu se již v zimním období připravovat na další chovnou sezónu.Ti, kteří mají své papoušky přes zimu ve vekovních voliérách by měli v tomto období přidávat ke krmivu semenec (konopí), který má dosti velký obsah tuků, které neškodí organizmu.
     To by tak bylo o krmení skoro všechno, ale je na každém z nás jakým způsobem bude stravu svým papouškům poskytovat a podle toho se dostaví i výsledky v chovech .



    Zpět

    Hygiena a Prevence


     V této části nechci rozepisovat literaturu odborných článků, které si myslím jsou všude dostatečně prezentovány, ale chtěl bych se spíš zaměřit na vlastní zkušenosti a třeba i zkušenosti mých známých chovatelů z blízkého okolí.
     Zdravotní stav našich papoušků bychom měli sledovat po celý rok . Ve větší míře pozorujeme jejich chování při dlouhodobých deštích, kdy je vše ve voliérách promočeno a začíná hnít - nebezpečí onemocnění plísněmi, dále pak ve velkých vedrech - to bychom měli papoušky mírně stříkat rozprašovači, a v případě chovu v celoročních voliérách nedopustit promrznutí - bidla volíme větších průměrů, aby si ptáci mohli peřím přikrýt nohy a drápky, můžeme mírně přitápět respektivě temperovat teplotu aby ptáci nezmrzli.
     Jsou různá onemocnění o kterých se píše skoro ve všech literaturách a proto nebudu toto dopodrobna rozpitvávat . Chovatel by měl sledovat jesti některý jedinec nepoposedává schoulený, skrčený někde na zemi, jestli dobře létá, zda trus má normální zbarvení (bílá složka se zelenou) POZOR - při krmení třeba mrkví, černou jeřabinou, plody bezu vařenou kukuřicí apod. dojde ke změně barvy trusu, toto není na škodu, zpravidla za jeden až dva dny toto pomine . Dále kontrolujeme přerůstání drápků a zobáků, správné opeření, agresivní chování apod.
     Co se týče zdravotní prevence tak tu už musíme začít sami od sebe . Ve voliérách udržujeme stabilní pořádek a čistotu, aspoň jednou týdně provedeme úklid vnitřních částí.Při něm dáváme pozor, abychom ptáky zbytečně neplašili. Když samice sedí na vejcích anebo již má mladé musíme být o to více opatrní . Máme stále čisté misky pro krmivo a vodu, podáváme nezávadné krmivo, to umísťujeme tak , aby nám ptáci do něj nekáleli a aby do něj nepršelo . Ve voliérách by měli mít dostatek místa na průlet a nemohli do něčeho narazit a poranit se. Měli bychom voliéry zabezpečit tak, aby do nich nemohla proniknout žádná škodná (myši,kuny,lasičky...).
     Co se týče podávání léků při onemocnění je jisté se poradit z veterinářem než, zkoušet něco my sami. Já,jak už jsem uvedl ve stati o krmivu podávám Roboran a pak před chovnou sezónou a po ní preventivně odčervuji buďto Nilvernem (tablety do míchanice),nebo Biovermem (roztok do vody na pití).Taky podávám jednou týdně preventivně Promotor L - roztok který přidávám do vody (indikace : nedostatky ve výživě,nutriční poruchy a stresové stavy. Doporučuje se podávat v reprodukčním období pro zlepšení plodnosti, nosnosti a oplozeníschopnosti a ke zvýšení životaschopnosti mláďat ).
     Myslím si, že je to ve stručnosti popsáno skoro vše .



    Zpět

    Drobné zkušenosti

    Přezimování


      Nedávno jsem projížděl "DISKUSI" na iFauně a Exotě a narazil na téma přezimování papoušků. Dotazy byly typu : přenášet, topit, co voda, budky a podobně...Po přečtení několika názorů jsem se rozhodl, že zde uvedu jak přezimovávám své chovné páry já.
       Podle toho co jsem se dočetl na těch diskusích se ukazuje, že naše chovy nemohou a taky nejsou ani stejné ani shodné. Každý z nás má svou teorii a zároveň odzkoušenou "100% jistotu".Souhlasím s Vámi všemi aspoň ve Vašich teoriích, praxi by jsme museli ověřovat.Každá rada je drahá a musí se odzkoušet.
      Co se týče mne, papoušky přemísťuji na začátku prosince a to do sklepních prostor, kde mají do 12 stupňů po celou zimu i míň, při venkovních mrazech mezi -15°C až -20°C je teplota 8°C. Chovám ameriku (jižní) i austrálii a jsou všichni umístění ve sklepnívh prostorech."Dle mne" nezáleží jen na teplotě, a le taky čím krmíme. I když je to zimní období nejsem toho názoru "ať si páry odpočinou", krmím jen "suchým". Zkuste Vy přes zimu vydržet jen na jednostranné stravě. Mám namraženou kukuřici (nedozralou - po rozmr. je měkká), jeřabinu černou i červenou, šípky, bobule černého bezu, fazolové lusky, pak jablka a podobně. Dá se říci, že přes zimu úplně vynechám zelené krmení, až na větvičky ovocných stromů, které dávám v množství dvou kusů týdně na jeden pár. Přidávám ale konopí, prosím nenapadněte mne, že je moc tučné, samozřejmě myslím v rozumném množství.Suchým krmivem nejde překrmit, proto si raději dovolím dávat uvedené doplňky a to né každý den, i tam musíme mít hlavu na krku. Ve sklepě budky nemají, tudíž nepokoušejí se hnízdit. Nezapomínám taky větrat, ale pozor na průvan,ten by mohl nadělat škody.
      Pravidelně papoušky vypouštím 1.4. a to na "den Ptactva" a nespustím z nich oči. Budky visí celoročně, jsou sundány jen tehdy když je po sezóně čistím a opravuji. Odchovy u starších pár jsou pravidelné a nově sestavené páry na tuto změnu musím naučit. Zatím se mi to daří a nikomu nechci říkat, že je to má osvědčená metoda a že ji máte vyzkoušet taky. Vím, že každý chovatel má ten svůj zaručený recept a nikdo mu jej nevymluví. Otázkou je jen, to jestli chceme vyzkoušet něco jiného.
      Když jsem neměl sklepní prostory na přezimování, měl jsem ptáky taky venku v uzavřené voliéře, a nedá se říct o topení, ale spíše, že jsem temperoval teplotu v rozmezí -5 až +5 stupňů. Vodu jsem měnil jednou denně ona totiž nezamrzne za 10 minut, ale podstatně za delší dobu. Když bylo ač mrazivé počasí, ale slunce pouštěl jsem je se proletět tak zhruba na hodinku. Jak toho měli dost, sami zalezli. Víte jaká je to krása jak se Vám okoupe rozela a voda na ní zmrzne do podoby kapiček briliantů, a co jí to dá práce než se zobákem očistí? No je to nádhera.
      Ideálním zařízením je samozřejmě vytápěný ptačí dům s venkovními proletovými voliérami a s uzaviratelnými okny. Toto je ovšem dáno velkými nároky na prostor a taky vysokými náklady na postavení a náklady na provoz. Vím, že né každý chovatel si takové zařízení může dovolit.
      Dávám zde své zkušenosti a né rady, každý je jiný a taky mu třeba něco jiného bude svědčit. Mohl bych zde taky uvést hrubá bidla, zakrytí voliér, topení, více jedinců ve voliéře, denní prolet, krmivo bohatší na energii a podobně. Takže záleží na každém z nás chovatelů co pro ty naše svěřence vymyslíme. Těm druhům, které chtějí chovat v zimním období musíme podmínky vytvořit. Mají to dáno a letní chov by byl neúspěšný. Vyjímkou jsou ty páry, které už si zvykly na letní chov.
     Myslím si, že se dá na toto téma napsat ještě mnoho řádků .



    Zpět

    Kroužkování


      Na téma "kroužkování papoušků", zda kroužkovat čí nekroužkovat, už bylo napsána spousta článků. Já se zde nechci zabývat tím jestli je kroužkování výhodné nebo nevýhodné, ani zde nechci svádět urputnou diskusi na témat Citesu ohledně kroužku čí čipu. Zda budeme mít své jedince "označené" záleží pouze jen na nás. Řekl bych, že je to chovatelské a užitečné. Já osobně se přikláním ke kroužkování, a to z několika důvodů :
    na kroužku je vyražen rok pořadové číslo a příslušná země
    kroužek má na noze celý život, pokud se nestane nic mimořádného
    máme přehled o věku jedince a evidenci od narození; popřípadě zakoupení
    budeme mít přehled i při více obsazené voliéře a po výletu mláďat
    agenda, kterou si vedeme bude velice přehledná i po několika letech

      Pokud se rozhodneme kroužkovat, musíme si kroužky opatřit. To nám nebude činit potíže, protože je koupíme dnes již na všech burzách papoušků a taky na inzeráty ve Fauně, nebo prostřednictvím Internetu. Kroužky se vyrábějí od 2,2 mm až do 18,0 mm pro druhy, které uvádím v tabulce. Vlastní krožkování provádíme raději s pomocí druhé osoby, a v případě, že jsme toto ještě neprováděli, požádáme skušeného chovatele ať nás zasvětí do začátku.
     Kroužkujeme jen mláďata mezi 6 až 12 dnem po vylíhnutí, a to podle jednotlivých druhů. Tuto dobu nesmíme zameškat, později bychom kroužek nenatáhli. Velikost kroužku, jeho vnitřní průměr, volíme tak, aby na noze dospělého papouška nebyl příliš volný (nebezpečí zachycení se o pletivo...) a nebo naopak velmi těsný (vznik otoků nohy), ale aby se nedal ani sundat. Používají se i kroužky dělené, kterými se kroužkují starší a problémoví jedinci, nebo pro označení v rámci Citesu (u těchto se neuvádí rok, ten je na registračním listu). Na tyto potřebujeme speciální kleště pro sevření a hlavně pomocníka a zkušenost.

      Vlastní kroužkování provádíme takto :Kroužek bez zbytečného násílí a z citem převlékneme přes narovnané tři nejdelší prsty a pak opatrně přes nejkratší prst, který směřoval ke kloubu nohy. Můžeme si pomoci tak, že prsty potřeme třeba jedlým olejem, aby kroužek nešel ztuha. Následně 2 až 3 dny kontrolujeme zda náhodou kroužek nespadl, není řečeno že zvolený průměr bude hned ideální a taky samice se může pokusit mu jej sundat.
    Uvedený obrázek názorně ukazuje posup při kroužkování.

    postup při nasazování kroužku
    Tady máte tabulku kroužků pro jednotlivé druhy
    Uvádím přehled , takže třeba na slabšího jedince budete muset volit kroužek menší a naopak. Pokud máte k tabulce nějaké doplnění nebo úpravu napište mi.

    velikost v mm použití pro druh
    3,8 - 4,0 neofémy, agapornis (cana, hnědohlavý, růžohlavý), papoušíčkové,
    4,0 - 4,2 andulka, aymara šedoprsý, aymara citrónový
    4,5 andulka výstavní, aymara pruhovaný, agapornis (fišeri, růžohrdlý, škraboškový), papoušek (zpěvavý, mnohobarvý, rudobřichý), lori ozdobný, kakariky (žlutočelý, červenočelý)
    5,0 rozela (černohlavá, žlutolící), aratinga (zlatočelý, kaktusový, oranžovočelý), tirika rudokřídlý, pyrura (hnědouchý, zelenolící)
    5,5 korela chocholatá, rozela (pestrá, žlutohlavá), alexandr (rudohlavý, černohlavý, dlouhoocasý), papoušek alexandřin, pyrura černohlavý
    6,0 rozela (penent, slámožlutá, žlutobřichá, adelaidská),aratinga kubánský, nandej černohlavý, mníšek, barnard (límcový, klonkurský), pyrura modrobradý
    6,5 papoušek (červenokřídlý, nádherný, kouřový), aratinga (jendaj, zlatý), barnard (límc.větší,zel.červenočelý), alexandr růžový vousatý, lori (mnohobarvý, zelenopáskový, modrobřichý)
    7,0 papoušek (patagónský, červenobřichý, žlutotemenný), alexandr malý, amazónci
    7,5 papoušek (královský, senegalský), alexandr velký, ara (žlutokrký,červenoramenný), lori (tříbarvý, žlutohřbetý), amazoňan běločelý a malé druhy amazoňanů
    8,5 amazoňan vějířový a kubánský
    9,5 amazoňan - modročelý, oranžovokřídlý, žako liberijský, kakadu - růžový, gofin, naholící, alexandr čínský, vaza malý
    11,0 žako šedý, amazoňan - žlutohlavý, pomoučený, kakadu inka, ara vojenský, eklektusové
    12,0 kakadu - bílý, žlutočečelatý, ara arakanga, amazoňan červenokrký a větší amazoňané
    14,0 kakadu molucký, ara ararauna, ara zelený
    16,0 ara zelenokřídlý
    18,0 ara hyacintový


    Nabídka pro zhotvení kroužků CITES jak otevřených tak i uzavřených
    Pavel Pečenka
    BŘÍZA  23
    503 12   VŠESTARY
    tel.:495 458 468     mob.:732704480



    Zpět

    Zvláštnosti

    Chov loriů modrobřichých

    V této stati se chci věnovat různým zvláštnostem v našich chovech .


     V poslední době se u nás zabydluje chov různých papoušků loriů a já si myslím, že loriové jsou dost zvláštní druh pro chov. Tuto zvláštnost bych viděl především v krmení a proto si myslím že by bylo správné se o nich aspoň krátce a ve stručnosti zmínit.
     Na chov Loriů se musíte dobře připravit a to hned v několika bodech :
     krmivo: někteří mí kolegové krmí (takzvaným) mixováním = to je krmivo připravované mixérem a skládá se z vařené Maizeny, bílého jogurtu, dětské piškoty, ovesné vločky ,vařenou rýži, Glukopur, med, Pangamin, jablko, mrkev a různé ovoce včetně zeleného krmení a květů podávaných do voliér.Píše o tom krmení př.Dohnal ve Fauně č.14 z 8.7.1998 ve článku "Odchov Lori žlutozelený celebeský.
     : další skupina do které patřím i já krmíme prášky - to je krmivo vyráběné v zahraničí ale kupované u nás patří sem NUTRIBIRD Lori (fa Prestige Belgie), LORINECTAR a LORISTART (fa. Avesproduct). Uvedené přípravky jsou v prášku a rozpouštějí se ve vodě dle přiloženého návodu pro krmení.Obsahují veškeré složky potřebné pro lorie.Já navíc přidávám kávovou lžičku medu, 40 gramů hmyzu, ovocnou směs pro Bea a Tukany vše zn. ORLUX, pak do voliéry dávám květy, zelené krmení, ovoce, jemné větve na okus, samozřejmě vodu na koupání.
     Choval jsem lorie modrobřiché (Eos squamata) a lorie mnohobarvé horské (Trichoglussus haematodus molucanus) ve voliérách o rozměrech V/Š/H/ 130/100/75 cm zavěšených na zdi zhruba metr nad zemí a to z důvodu řídkého trusu (oni z těch kašiček stříkají).Budky byly pověšeny vedle klecí zvenčí . Misky na krmení a vodu je třeba každý den umýt z důvodů zamezení šíření plísní.
      Lorie jsem přezimovával ve sklepních vykachličkovaných (kvůli trusu) voliérkách, kde na dně byla vrstva hoblin, která jejich řídký trus absorbovala.Rozměry jsou skoro totožné z venkovními.
      Pokud máte voliéry jen vnitřní musíte mít perfektní možnost větrání a úklidu.Na dně, myslím tím podlahu by měla být 5 cm vrstva hoblin né pilin a tu aspoň pod bidly co 7 dnů vyměnit a 2krát za měsíc kompletně . Stěny upravit pro omývání.
     Co se týče nemocí u loriů, jsou jedny z nejzávažnějších plísně zobáků a nohou, to vše záleží od čistoty a nezávadnosti podávaného krmiva.



    Zpět

    Škubání peří papoušky


        Na mnohé dotazy ohledně škubání peří papoušky až do stádia skoro nahého těla jsem dostal spoustu dotazů,a proto jsem se rozhodl zde zveřejnit svůj nevědecký názor. Osobně se mi tento případ "zatím" nestal,to se nechválím,ale mezi mými známými jsem se již s škubáním peří setkal.
    Kdyby všichni chovatelé a veterináři papoušků věděli jak toto léčit byl by tento velký problém vyřešen. Článek se bude více týkat škubání a né nedostatečnému opeření mladých jedinců,jak se mne někteří také dotazují.

    - co se týče nedostatečného opeření mladých tak to je těžká věc pro toho kdo má poradit proč ?To bych klasifikoval na vrozenou vadu a nebo je to způsobeno neplnohodnotnou stravou,a to nemůžeme s jistotou říct zda peří vypadává, nebo rodiče ještě v budce škubou mláďata,nebo si jej papoušci vyškubávají sami, to už je pak jiný problém a k němu bych chtěl pro Vás napsat pár řádků :


    Bohužel u některých jedinců ke škubání peří dochází. Může to být zaviněno spousty faktory a nebo taky okolními vlivy.Já těžko odhadnu z mého místa co je a bylo příčinou u Vás.Pokud Vám někdo řekne že je to jistojistě jen tím a tím, tak mu nevěřte nemá žádné zkušenosti.

      Uvedu zde několik bodů co by mohlo být příčinou,a všichni jichž se to týká si je nechte projít hlavou a sledujte chování těchto papoušků,ale nikdy není jisté,že v tom nebude úplně něco jiného.
       Ve většině případů by to mohlo být stresem a nebo jinými okolnostmi,proto položte si a promyslete tyto body :
     -byla mu věnována dostatečná pozornost nebo to byl jen papoušek v kleci o kterého jsme měli zájem jen pár prvních dnů,pokud byl ochočený?!
     -nebyl a není umístěn v průvanu ?!
     -nebylo s ním zacházeno stylem : ven vyleť a dovnitř tě zaženem ?!
     -nemá kolem sebe něco co by jej mohlo stresovat,třeba si všimnete předmětu na který on křičí ?!
     -bylo krmivo kvalitní a né- podáváno vlhké nebo dokonce plesnivé ?!
     -je pro něj skladba krmiva na dostatečné hodnotě ?!
     -dostává také větve na okusování,je to přece jen papoušek , který rád něco ničí, s něčím si hraje a podobně ?!
     -a co zdravotní stav,je skladba trusu pevná a bílá se zelenou ?!
     -nezačali jste na něm aplikovat nějaké vitamíny,které mu nesedí a není třeba předávkován ?!
     -a co rodiče tohoto papouška nenesly už oni ssebou nějakou vadu ?!
     -nemá ekzém nebo kožní parazity ?!
     -nejsou v okolí voliér rozmnoženi hlodavci ?!
     -je chovné zařízení dostatečně velké , není to jen králíčárna ?!

      V některých případech může dojít k částečnému znovuopeření,ale to taky není pravidlem ve většině případů papoušek zůstane zůstane úplně bez peří a to co mu naroste nové,okamžitě vyškube.

      Nepíšu tyto otázky proto,že mám takový názor na Vás na všechny,ale po zaslání těchto poznatků mejlem,dostávám zpětně zprávu,že někdo něco zanedbal,nebo přehlédl a podpobně. Já osobně si myslím i když vyškubávání peří není skutečně zatím prozkoumáno - proč k tomu dochází,že je to vyvolané stresem papouška.
      Tak jsem Vám nastínil pár odpovědí,ale nechci zde tvrdit že jen ten " můj názor " je správný,je to samozřejmě určeno pro širší veřejnost chovatelů a veterinářů.Vy se teď snažte promyslet,kde může a nebo taky nemusí být chyba. Asi jsem Vás moc nepotěšil,ale i tyto problémy nás potkávaly,potkávají a budou potkávat stále v naše chovatelské práci

      Pokud z Vás má někdo zájem o umístění svého názoru na tuto problematiku,tak mi klidně napište já jej zveřejním



    Zpět

    Ochočený papoušek !?

    Tato stať je určena Všem , kteří chtějí svého papouška ochočit.


      Za rok existence mých stránek jsem se přesvědčil,že je navštěvují také chovatelé třeba jen jediného exota.Na tom by nebylo nic divného,ale jejich dotazy na mne,se ve velké míře vztahovaly k ochočování papoušků. Ano mají pravdu v tom,že ochočený papoušek je i zároveň kamarád.I my chovatelé více kusů máme apsoň jednoho,který je třeba jen o něco víc přítulnější a máme z něj radost.Proto jsem se rozhodl,že zde ve stručnosti né podle literatury,ale sám za sebe a ze zkušeností mých známých,něco málo napíšu.
     Jsem přesvědčen o tom,že nějaký speciální návod neexistuje,a hlavně záleží na našem přístupu a povaze papouška.Před vlastním pořízením na ochočení,bychom si měli důsledně promyslet těchto několik následujících bodů :
       - zda máme dostatek zkušeností s chovem,protože ochočení není založeno jen na krmení
       - zda chceme papouška malého,středního nebo velkého a budeme mu moci poskytnout dostatek prostoru pro pohyb jak v kleci nebo voliéře tak mimo ně
       - zda mu budeme věnovat dostatečné množství času,aby se nedostal do stresu
       - zda máme dostatek trpělivosti a vůle,protože ochočení je záležitost dlouhodobá,ale pak se nám to vrátí i s úroky v podobě nového kamaráda

     Jedno pravidlo,které bychom si měli stále uvědomovat je,že ochočený papoušek bude na Vás také závislý,bude jako malé dítě a proto bude taky více zranitelný.Proto je mu třeba věnovat zvýšenou pozornost a taky kus chovatelské lásky.

      Pokud jste si na předešlé otázky odpověděli kladně tak Vám již nic nebrání a můžete si papouška koupit a začít ochočovat.
     Každopádně Vám doporučuji si jej koupit u některého z chovatelů,a to proto,že je tady možnost vybrat si mládě,což je na ochočení nejvhodnější.Taky máte možnost vidět jak bude vypadat v dospělosti (některé druhy mláďat nejsou vybarvena stejně jako rodiče) a určitě Vám chovatel poradí čím jej krmit.Staršího jedince si raději nepořizujte,mohlo by se stát,že k Vám nikdy nepřilne a bude divoký.Ideální je odebrat papouška po vylétnutí z hnízda a to v době kdy už se krmí sám.
       Takže jsme se dostali domů kde jej vypustíme do předem připravené klece nebo voliéry.Ta by měla být vybavena stejně jak pro chov, o tom se rozepisovat nebudu.Prvních pár dnů jej ponechte v klidu,nechtějte po něm žádné akrobatické kousky,NEPOUŠTĚJTE jej z klece.Možná Vám to někteří budou radit,ale nedělejte to,mohlo by se stát že se vyleká chytání,neobvyklého prostoru a nebo něčeho jiného a pak by bylo hodně náročné jej uklidnit.Nemluvě o stresu, který by si musel prožít.
       Během prvního týdne kdy si zvyká na nové bydlení,k němu přistupujeme opatrně,mluvíme na něj nezvýšeným hlasem,můžeme často opakovat jeho jméno,které jsme mu dali,a zároveň jej zbytečně NEOTRAVUJEME vnucováním krmiva a pamlsků přes pletivo nebo dráty - toto si necháme na později.Neměl by být kolem něj zbytečný hluk a rozruch.POZOR na ostatní domácí zvířata - kočky,psy,fretky,morčata...atd.Takto pokračujeme stále ze dne na den a sami poznáme kdy se náš třeba "FERDA" začíná zajímat o naše prsty a to zrovna při krmení - nechte ho ať je vyzkouší,však on dá za chvilku pokoj a zároveň pozná že Vaše ruka není pro něj NEBEZPEČÍ,a nebude se jí bát.Naopak,jak ssebou budete prudce pohybovat začne lítat v kleci a může si ublížit a taky se bude bát.Když už mu ruce nebudou vadit a cokoliv si z nich veme,a při Vašem zavolání či zapískání se Vám taky odezve - JE TO NA DOBRÉ CESTĚ. Jak si sám sedne na Vaší ruku a i při pohybu neodskočí nebo neodletí můžete jej zkusit dostat ven z klece,ale opatrně.Dvířka by měla být dostatečně velká,aby se nemusel přes ně krčit a nepolekal se.Jak se dostane ven určitě se proletí - NECHTE jej v klidu za chvíli se unaví,sedne někde blízko Vás a pak jej můžete zavolat.Nechytejte jej rukou,ale ať si zase sedne sám.Možná se mu nebude chtít hned zpět do klece,ale nebojte se je to jen papoušek a jak se u něj projeví hlad ví kde má krmivo hledat.Toto je závěrečná fáze ochočování,ale je třeba ji neustále zdokonalovat a poznáte,že i on sám Vám bude den ze dne více nakloněn.
      Co se týče mluvení to záleží na druhu,který jsme si pořídili, jeho vlohám a nadání.Poradit můžu asi tolik : při vlastním ochočování a každodenní mluvou s papouškem a opakováním stále stejných slov se kýžený výsledek dostaví.Jakmile se jednou ROZMLUVÍ nebo ROZPÍSKÁ pak se bude jen zdokonalovat.
       Myslím si,že jsem dostatečně popsal ochočení papouška,snad již jen malá zmínka o nadání jednotlivých druhů.Ochočit se dají od mládí skoro všechny u nás dostupné druhy papoušků.Pro mluvení bychom se mohli rozhodnout pro andulku vlnkovanou a nebo z větších a samozřejmě i cennově vyšších papoušků jako jsou amazoňani,kakaduové a nebo toho nejnadanějšího papouška žaka.
       Mám ale jedno upozornění : pokud zanevřete na ochočeného papouška,svěřte jej co nejrychleji někomu kdo si jej bude vážit a věnovat se mu v plné míře,jinak skončí velice špatně.Dojde ke škubání peří,netečnosti,nezájmu, pokyvování se na bidle a celkovému poklesu aktivity,řekl bych přímo zchátrání jeho organizmu a posléze k úhynu.Byla by to velká škoda a hlavně taky Vaše vizitka.
       Takže jak jsem řekl na počátku : dobře si vše rozmyslete.Pokud máte ještě nějaké dotazy použijte Email - Poradnu - nebo Vzkazy.
    Přeji Vám úspěch,štěstí a vytrvalost !!!


    Zpět

    Burzy a trhy


    Tady na tomto místě Vás chci informovat o konajících se burzách a trzích s okrasným ptactvem v naší republice. Pro některé z Vás je možná toto nepodstatné , ale já zjistil , že velká většina emailů i odkazů v knize návštěv se týká dotazů typů
    kolik stojí...,kde mohu koupit...,vidět...,poradit se a podobně"...
    Uvedu zde jen města a to s termínem konání v měsíci , přesný datum si musíte spočítat sami dle kalendáře a město najít v přiložené mapce.Ti kteří mají zájem o zveřejnění jejich burzy nechť mi napíší na email a budou zde uvedeni.


    OSTRAVA - vždy každou neděli v měsíci nad stadiónem Baníku Ostrava
    PŘEROV - vždy každou druhou neděli na výstavišti
    OLOMOUC - vždy první neděli v měsíci v KD LOLA, Sudova 16, Olomouc-Nový Svět
    UHERSKÉ HRADIŠTĚ - vždy každou třetí neděli u nádraží ČD
    KLADNO - vždy první neděli v kult.domě Kladno - Sitná
    KOLÍN - vždy každou neděli,areál Kolín-6 Štitary
    BRNO - vždy první neděle v měsíci Zastávka u Brna
    PLZEŇ - vždy druhou sobotu v měsíci v areálu SK Plzni - Slovanech
    ČESKÉ BUDĚJOVICE - vždy první sobota v měsíci v Plané u ČB
    VODŇANY (okres Strakonice) - každou druhou neděli v měsíci poblíž nádraží a kulturního domu
    HODONÍN - každou první neděli v měsíci Hodoníně - Žižkova ulice (býv. kasárna)


    Dále se pak pořádají burzy ještě v těchto městech :


    CHOMUTOV
    CHOCEŇ
    KROMĚŘÍŽ
    TÝNIŠTĚ nad ORLICÍ

    mapa měst


    Zpět


    Děkuji Vám za návštěvu a zase někdy nashledanou