Vyprávění ze života norské lesní kočky Funny Girl Od Věže
tentokráte o sourozencích

Tak to jsou oni, jak si je pamatuju. Moje sestra Felisha a brácha Felix.

Ještě  u nás doma, v Praze u maminky. Jó to byly časy!

Brácha Felix byl od malinka velký fešák.

Takže je vlastně velká škoda, že skončil v Praze jako mazlíček.

Ale zase má nové kamarády, kočičku Mašličku a zakrslé králíčky, takže si má pořád s kým hrát!

A to je přece v životě to nejdůležitější, mít dobré přátele!

A to je naše trojka, když jsme byli ještě docela malí.

Já jsem ta uprostřed, ale to už jste určitě poznali.

Zlobit bráchu se prý nevyplácí.

Já s tím mám uplně jiné zkušenosti!

Alespoň měl trénig do života

Felisha má na rozdíl ode mne celý čumáček úplně růžový.

Je něžnější, ale také umňoukanější.

Když jsem odjížděla na Moravu, jela se mnou až na Slovensko.

Byla tam jako úplně  první norská kočka.

No ta musí mít vždycky něco extra!

 Bydlí teď  v chovné stanici
Orbis Felis.

 

 

 

 

 

 

A už má dokonce ženicha.

Alex pochází také z Polska, jako náš tatínek

Mají spolu už podruhé kotátka.

Takže já už jsem vlastně
kočíčí teta!

Mně se také líbí.

Panička mi slíbila, že se za ním jednou podíváme.

A těším se i na Tebe, Feli!