SEZNAM ČESKÝCH FILMŮ
NORMALIZAČNÍ KINEMATOGRAFIE
FOTOGALERIE
ČLÁNKY
NÁVŠTĚVNÍ KNIHA

BOJ O MOSKVU - TAJFUN

(Mosfilm / Filmové studio Barrandov, 1985, 171 min.)


Režie: Jurij Ozerov
Námět: Jurij Ozerov
Scénář: Jurij Ozerov
Kamera: Igor Černych
Hudba: Alexandra Pachmutovová

Hrají:
Žukov - Michail Uljanov (mluví Čestmír Řanda)
Stalin - Jakov Tripolskij (mluví Jiří Holý)
Rokossovskij - Alexandr Goloboroďko (mluví Jan Kanyza)
Timošenko - Vitalij Rasstalnoj (mluví Vilém Besser)
Molotov - Nikolaj Zasuchin (mluví Karel Richter)
Ščerbakov - Vjačeslav Jezepov (mluví Josef Velda)
Vorošilov - Vladimir Trošin (mluví Milan Mach)
Šapošnikov - Bruno Frejndlich (mluví Soběslav Sejk)
Petrovskij - Jurij Jakovlev (mluví Jiří Klem)
Koněv - Mikk Mikiver (mluví Václav Mareš)
Leljušenko - Gennadij Sajfulin (mluví Jan Schánilec)



     Druhý díl válečného velkofilmu, jemuž předchází snímek s názvem Boj o Moskvu - Agrese (1985).
     Při natáčení bojových scén bylo využito staré zástavby Moskvy určené k demolici.






Článek poplatný ideologii KSČ      Film Boj o Moskvu jsme natočili v žánru historické kroniky, stejně jakou už dříve Osvobození nebo Vojáky svobody. Snažíme se v něm přiblížit fašistický útok na Polsko, vpád do Francie, bitvu o Anglii, přepadení SSSR v roce 1941 a rovněž dění na "tajné frontě" - případ Sorge, Rudá kapela. Tedy: světové panoráma a všechny politické a válečné peripetie tohoto období až po klíčovou událost prvních let druhé světové války - porážku fašistů u Moskvy.
     V našem filmu nejsou žádné smyšlené postavy, vystupují tu jen reální lidé s konkrétními životopisy. Partyzánka Zoja Kosmoděmjanská a politický pracovník Vasilij Kločkov, rozvědčík Richard Sorge a generál Ivan Panfilov. Mezi výhradně autentickými postavami najde divák vedle prostých vojáků i významné politické osobnosti, jako byli Stalin nebo Churchill. Angažovali jsme celkem 250 herců a mnohým z nich dali maskéři podobu těchto konkrétních historických postav.
     Boj o Moskvu je především film o velkém hrdinství sovětských lidí. Nemohli jsme však zapomenout ani na hoře a utrpení, které lidem přinesla válka. Zdůrazňuji, že jde o uměleckou rekonstrukci. O nic jiného než o rekonstrukci. Život je totiž natolik obdivuhodný ve vytváření okolností a situací, že scenáristům již nazítří nestačí fantazie a představivost k jejich vyslovení. Soudím, že mnohem zajímavější je porvat se s faktografií a zrekonstruovat všechno tak, jak se to kdysi přihodilo.
     Svým způsobem je Boj o Moskvu tak trochu i můj autobiografický film. Jako mladý důstojník jsem se zúčastnil bojových operací u Moskvy. Dnes už není tolik pamětníků a zvlášť takových, kteří by bitvu mohli filmově zreprodukovat. Takže tento film beru i jako věc svého svědomí i jako závazek vůči všem, kdož tehdy ve sněhových pláních u Moskvy bojovali.

Ozerov, Jurij: Boj o Moskvu. Film a doba, 1985, č. 3, s. 121 - 123.