SEZNAM ČESKÝCH FILMŮ
HLAVNÍ STRÁNKA FILMU
FOTOGALERIE
ČLÁNKY
NÁVŠTĚVNÍ KNIHA

DO ZUBŮ A DO SRDÍČKA
(Filmové studio Gottwaldov, 1985, 87 min.)


Režie: Vladimír Drha
Námět: novela Petra Bartůňka Ach jo!
Scénář: Petr Bartůněk, Vladimír Drha
Kamera: Juraj Fándli
Hudba: Pavel Skála

Hrají:
Standa - Martin Krb
Robert - Jiří Devát
Zuzana - Klára Pollertová
Polla - Miroslav Čermák
Eduard - Jiří D. Novotný
Markéta - Ilona Záluská
Stuchlík - Pavel Pípal
Stuchlíková - Zdena Hadrbolcová
Sůra - Jiří Samek
Sůrová - Dáša Neblechová
Fyzikář - Miloslav Mejzlík
Ředitel - František Řehák
Ruštinářka - Boca Abrhámová
Učitelka - Eva Matalová
Učitelka - Milena Marcilisová
Učitelka - Marie Durnová
Učitel - Stanislav Zindulka
Spolužačka - Michaela Dupalová
Spolužák - Marek Brázda
Spolužák - Jakub Špalek
Spolužačka - Markéta Zmožková









     Před čtyřmi lety jsem ve Filmovém studiu Gottwaldov natočil film Dneska přišel nový kluk. Věděl jsem, že když odtud znovu přijde nabídka, rád se sem vrátím. Mám rád při práci kolem sebe dobrou atmosféru, přátele. A v Gottwaldově jsem na to měl štěstí od dramaturgie až po skvělý štáb.
     Povídku k filmu Do zubů a do srdíčka napsal dvaatřicetiletý Petr Bartůněk. Vznikla vlastně na podkladě jeho knižního rukopisu. Je to příběh čtrnáctiletých, osmáků. Příběh o láskách, přátelstvích, mindrácích, sebehledání a rivalitě. Akční osu tvoří soupeření dvou kluků, muzikanta Stuchlíka a sportovce Sůry, bývalých kamarádů, které vede i k podrazu, a nakonec málem k tragédii. Když jsem si povídku přečetl, okamžitě jsem něco cítil. Mně se totiž zdá, že mládí má vždycky nějak pravdu. Ta se jenom odehrává v určité atmosféře, konstelacích a situacích, čímž vytváří střet. Takže mě bavilo rozpomenout se a vrhnout se na ten uzel vztahů, nálad, pocitů a činů těchhle kluků - jimž vlastně v základě jde o formulaci a ujasnění nějakého vztahu vůbec. Proto mě bavilo hledat je v momentech a nejrůznějších situacích, kdy se navzájem, ale i v tom spletení mezilidských vztahů cítí nahoře i dole, kdy zdánlivě nemotivované i latentní narůstá, zjevuje se v míjení i střetech, a nakonec se zdůvodňuje v tom, že něco se stalo, a tudíž tu přece jen určitý motiv musel být - asi hlubší a trvalejší, než se v té hravosti, klackování nebo předvádění mohlo zdát. Nejsem režisér-interpret. Vždycky si na předloze musím najít svoje, musím si ujasnit spoustu věcí, abych cítil, že to, co točím, je pravda. Ale s nejčistším svědomím si myslím, že cítím i autora a že se v tom smyslu také s autory scénářů dobře snáším. Tak jsme vycházeli i s Petrem Bartůňkem při společné práci.
     V hereckém obsazení filmu jsem vybíral z herců i neherců. Kamerové zkoušky nedělám většinou nikdy. Buď znám a vím, co můžu z představitele dostat, nebo neberu. Samozřejmě, neherce si trošku "proklepnu". S kluky - Martinem Krbem z Prahy, který si už zahrál v televizi, a s Jiřím Devátem z Gottwaldova, který debutoval u Josefa Pinkavy ve filmu Pohlaď kočce uši - jsem spolupracoval poprvé, ale věděl jsem o nich. Kus zajímavé práce ve filmu odvedl Jiří D. Novotný, ale jsou tu i Pavel Pípal, Zdenka Hadrbolcová, Ilona Zaluská a mnoho jiných.
Drha, Vladimír: Do zubů a do srdíčka. Film a doba, 1986, č. 2, s. 57 - 59.