SEZNAM ČESKÝCH FILMŮ
HLAVNÍ STRÁNKA FILMU
FOTOGALERIE
ČLÁNKY
NÁVŠTĚVNÍ KNIHA

MEZEK
(Filmové studio Barrandov, 1985, 83 min.)


Režie: Vladimír Drha
Námět: Irena Charvátová
Scénář: Irena Charvátová
Kamera: Antonín Holub
Hudba: Pavel Skála

Hrají:
Viktor Mezek - Jiří Hálek
Hana - Lenka Termerová
Laco - Zdeněk Holub
Ředitel - František Tomica
Zástupce ředitele - Jiří Lacina
Tělovýchovný instruktor - Antonín Trnka
Vychovatelka - Monika Hálová
Vychovatelka - Eva Matalová
Vychovatel - Kamil Spáčil
Vychovatel - Vladimír Drha
Mistr - Karol Janega

     Vychovatel hornických učňů Mezek se horlivě věnuje své práci. Soukromí i rodina jsou vždy až ti druzí...



     Filmové studio Barrandov mě v roce 1981 poslalo do odborného učiliště VOKD Havířov s tím, abych se pokusila během svého pobytu přijít na to podstatné ze života učňů a eventuálně z tohoto prostředí napsala scénář. Bylo to po filmu Housata a já jsem měla obavy, že stejné (internátní) prostředí mě bude nutit, abych se do jisté míry opakovala. Tato obava mě opustila v momentě, kdy jsem poznala havířovského "mezka". Vychovatele, který je fanda do své práce, který ji dělá s bezmezným elánem a vervou až záviděníhodnou a který jí vlastně obětoval celý svůj život. Najednou jsem věděla, že film musí být o vychovateli. O vychovateli, kterého, až na malé výjimky, z plátna neznáme. Tak vznikl scénář.
     Velice dlouho se znám s režisérem Vladimírem Drhou a líbí se mi způsob jeho práce. Při psaní scénáře mi bylo jasné, že jedině on je schopný natočit o tomto učilišti film tak, aby to bylo opravdu pravé, nefalšované hornické učiliště. Horničtí učni musí ve filmu vystupovat sami, ne v zastoupení posluchačů konzervatoře nebo DAMU. Pro tento film je nutné vybrat neherce. Režisér Drha má pro práci takového druhu zvláštní a do jisté míry jedinečnou schopnost. Dnes, kdy se většina filmových příběhů jako by aranžuje pro záběry kamery a situace se od scénáře přizpůsobují zfilmování, on bere kameru a staví ji doprostřed těchto situací a ty pouze zaznamenává. Kamera a celá režijní práce se přizpůsobuje tomu, co existuje, co má být natočeno.
     Představitel hlavní role - Mezka, herec Jiří Hálek, měl v tomto případě velice těžkou práci. Mezek nese ve své osobě celou ideu filmu, vlastně za celou dobu z plátna ani na okamžik nezmizí. Bylo jasné, že tuto roli musí hrát profesionální herec, ale takový, který se od herců - naturščiků nebude svým hereckým projevem příliš lišit. Kromě vlastní herecké práce musel Hálek už svou samotnou přítomností "na place" pomáhat všem, kteří se před kamerou objevili - většina z nich prvně v životě. Práce kameramana Antonína Holuba byla podobná. Jednotlivé obrazy filmu se většinou točily nepřetržitě. Holub musel vystihnout to, co bylo v onu určitou chvíli nejpodstatnější, a s kamerou, kterou téměř nesundal z ramene, tuto situaci točit. Vzhledem k tomu, že film dělali neherci, nebylo možné a ani pro atmosféru filmu vhodné scény zkoušet. Byla jsem přítomna velké části natáčení a mohu říci, že to byla práce těžká, ale zároveň zajímavá a radostná.

Charvátová, Irena: Mezek. Film a doba, 1985, č. 9, s. 481 - 483.