VÁCLAV KRŠKA

(4. 10. 1900 - 17. 11. 1969)
režisér, scenárista, spisovatel


Václav Krška      Václav Krška se narodil v Písku. Když mu bylo třináct let, zemřel mu otec a jeho matka se brzy po otcově smrti provdala za mlynáře a statkáře Josefa Martínka z Heřmaně. Po smrti svého druhého otce v roce 1927 se musel o statek a mlýn starat sám. Přitom hrál divadlo s místními ochotníky, psal povídky, básně i romány. V roce 1937 zemřela i Krškova matka. Václav Krška mlýn i hospodářství pronajal, žil nějakou dobu v Písku a pak se přestěhoval do Prahy.
     Jeho velkým vzorem byl Fráňa Šrámek, kterému často přinášel k posudku své literární prvotiny, z nichž vynikaly zejména románová trilogie Země hovoří (Zapomenutý rok, Toužení pod javorem, Hlas nejvroucnější) a román Odcházeti s podzimem.
     Když bylo v roce 1939 v Písku otevřeno nové divadlo, zahajovacím představením se stala inscenace Krškovy dramatizace Šrámkova Stříbrného větru. Již v té době se pokoušel Václav Krška převést Šrámkovu látku do podoby filmového scénáře, k jeho realizaci došlo ale až mnohem později.
     Podle svého románu Odcházeti s podzimem napsal scénář lyrického filmu Ohnivé léto, který režíroval společně s Františkem Čápem. Později se podílel jako scenárista na dvou dalších filmech: Noční motýl a Kluci na řece. Jeho samostatným režijním debutem se stal na sklonku okupace lyrický příběh podle předlohy Josefa Tomana Řeka čaruje.
     Po osvobození se zaměřil zejména na životopisné filmy, jejichž prostřednictvím seznámil diváky s životními osudy mnoha velikánů našeho národa. Na počátku tohoto cyklu byl osud českého houslisty Josefa Slavíka zpracovaný ve snímku Housle a sen. Následoval životní příběh českého vynálezce parního stroje Josefa Božka Posel úsvitu a zejména třetí životopisný film Mikoláš Aleš, pojednávající o životních osudech slavného českého malíře. Pak přišla Mladá léta o dospívajícím spisovateli Aloisi Jiráskovi a tuto řadu zfilmovaných biografií uzavřel film o Bedřichu Smetanovi nazvaný Z mého života.
     V polovině padesátých let převedl Krška na filmové plátno dvě významná díla svého oblíbeného Fráni Šrámka: drama Měsíc nad řekou a román Stříbrný vítr s Eduardem Cupákem v hlavní roli. V roce 1956 realizoval Krška první československo-bulharský koprodukční film Legenda o lásce a souběžně s ním další orientální pohádku Labakan.
     Na sklonku padesátých let se pokusil Václav Krška realizovat několik filmů s aktuální tematikou, nebyl však příliš úspěšný (Cesta zpátky, Osení) s výjimkou snímku Zde jsou lvi. Tento film se stal však jednou z obětí kritiky na festivalu v Banské Bystrici v roce 1959 a byl stažen z distribuce.
     V roce 1961 byl na plátna kin uveden Krškův filmový přepis první části románu Marie Majerové Nejkrásnější svět pod názvem Kde řeky mají slunce.
     Na sklonku své umělecké dráhy si vyzkoušel Krška rovněž také komediální žánr ve filmech Komedie s Klikou a Poslední růže od Casanovy. K vážnému obrazu současného světa se vrátil snímkem Dívka se třemi velbloudy, který vznikl podle původního námětu dramatika Miloslava Stehlíka. Jeho posledním filmem se stala adaptace novely ruského spisovatele J. S. Turgeněva Jarní vody. V hlavní roli Sanina, který po letech vzpomíná na své mládí, se objevil Vít Olmer a film získal Čestné uznání FFP 1968.
     Ve druhé polovině šedesátých let Krška také často spolupracoval s televizí. Na motivy povídky Fráni Šrámka Oklamal natočil televizní film, který nazval stejně jako svou literární prvotinu Odcházeti s podzimem. Jeho posledním filmem se stala adaptace dalšího Šrámkova díla, povídky Popel.
Jan Šiman
7. 5. 2007



FILMOGRAFIE

OHNIVÉ LÉTO, 1939, režie a scénář společně s Františkem Čápem, autor literární předlohy
NOČNÍ MOTÝL, 1941, scénář společně s Františkem Čápem
KLUCI NA ŘECE, 1944, režie společně s Jiřím Slavíčkem, scénář společně s Jaroslavem Beránkem, námět
ŘEKA ČARUJE, 1945, režie, scénář společně s Jaroslavem Beránkem
AŽ SE VRÁTÍŠ, 1947, režie, scénář společně s Václavem Řezáčem
HOUSLE A SEN, 1947, režie, námět, scénář
REVOLUČNÍ ROK 1848, 1949, režie
POSEL ÚSVITU, 1950, režie, scénář
MIKOLÁŠ ALEŠ, 1951, režie, scénář společně s Janem Pošem
MLADÁ LÉTA, 1952, režie
MĚSÍC NAD ŘEKOU, 1953, režie, scénář
STŘÍBRNÝ VÍTR, 1954, režie, scénář
Z MÉHO ŽIVOTA, 1955, režie, scénář
DALIBOR, 1956, režie, scénář společně s Jaroslavem Beránkem
LABAKAN, 1956, režie, scénář společně s Jaroslavem Beránkem
LEGENDA O LÁSCE, 1956, režie, scénář společně s Nazimem Hikmetem
CESTA ZPÁTKY, 1958, režie
ZDE JSOU LVI, 1958, režie
OSENÍ, 1960, režie
KDE ŘEKY MAJÍ SLUNCE, 1961, režie, scénář společně s Jiřím Cirklem
KOMEDIE S KLIKOU, 1964, režie
MÍSTO V HOUFU, 1964, režie povídky Optimista
ODCHÁZETI S PODZIMEM, TV film, 1965, režie, scénář
POSLEDNÍ RŮŽE OD CASANOVY, 1966, režie
DÍVKA SE TŘEMI VELBLOUDY, 1967, režie, scénář společně s Miloslavem Stehlíkem
POUPĚ, TV film, 1967, režie, scénář
JARNÍ VODY, 1968, režie, scénář
POPEL, TV film, 1969, režie, scénář společně s J. Boučkem
















NÁVŠTĚVNÍ KNIHA