MCD                      CD                         1000 MCD             LM                         1CD                      1LM

~ MILICANDELA                                            ~ CANDELA - SVÍTIVOST                                ~ 1 CD (10000mcd = 10cd)                             ~ LUMEN = SVĚTELNÝ TOK                           ~ 1256 LM (10000MCD = 10CD = 12.56LM)  ~ 0.796 CD

(Převody CD/LM je potřeba brát s rezervou)

_________________________________________________________________________________________________

V                            mA                            A                    1000mA                   W                          VxA                            O 

~VOLT = NAPĚTÍ                                ~ MILIAMPÉR                                                ~ AMPÉR = PROUD                                      ~ 1A                                                                 ~ WATT = SPOTŘEBA                                 ~ W (dioda 3.5V x 0.002A = 0.07W)            ~ OHM = ODPOR

_________________________________________________________________________________________________

Pro výpočet předřadného odporu (rezistoru) je potřeba nejprve převést mA na A.               (Dioda 70mA : 1000 = 0.07A)                                                                                              CELKOVÉ NAPĚTÍ - NAPĚTÍ LED : PROUD LEDky = ODPOR                                              (Proud auta 12V - napětí LEDky 3.5V : proud LEDky 0.07A = 120R)

Paralelní              Paralelní             Sériové zapojení 1           zapojení 2           zapojení

(Zde jsou příklady tří zapojení, podrobnější informace najdete v sekci ODKAZY).

_________________________________________________________________________________________________

Světelná energie, tj. množství světla vyzařované zdrojem (či odražené ozařovaným předmětem) za jednu vteřinu, nazývané světelný tok, se měří ve zvláštních jednotkách zvaných lumen (označení lm). 15 W žárovka např. vyzáří světelnou energii asi 150 lumen, 100 W projekční žárovka dává asi 2000 lm. Dopadne-li světelný tok na nějakou plochu, osvětlí ji, a velikost tohoto osvětlení měříme pomocí jednotek, nazvaných lux (lx). Osvětlení o velikosti jeden lux je vyvoláno světelným tokem 1 lm, který dopadá (rovnoměrně rozptýlen) na plochu 1 čtverečního metru. Světelný tok vydávaný světelným zdrojem však obyčejně není vyzařován rovnoměrně na všechny strany. Do některýchisměrů pohledem ke směrů je vyzařován více, do druhých méně. Proto byl zaveden pojem svítivosti, který vyjadřuje tuto vlastnost jako velikost světelného toku, vyzařovaného do jednotkového prostorového úhlu. (Jednotkový prostorový úhel je takový, jehož základna (ať již jakéhokoliv tvaru) má plochu velikosti 1 m čtverečný a leží na kouli o poloměru 1 m (obr.57)) .Jednotkou svítivosti je kandela (cd). Zdroj o svítivosti 1 cd vyvolá ve vzdálenosti 1 m osvětlení 1 lx (obr. 56). Ve vzdálenosti 2 m však tento zdroj  osvětluje ze stejného jednotkového prostorového úhlu již plochu 4 m2, což znamená, že se světelný tok 1 lm rozloží na 4 m2 a vyvolá tak osvětlení rovné 0,25 lx. Mění se tedy osvětlení se čtvercem vzdálenosti od zdroje. Je-li osvětlení na jednom čtverečním metru koule o průměru 2 m 1 lux, pak tedy na jeden čtvereční metr povrchu koule dopadá světelný tok 1 lumen. Vysílá-li takový světelný zdroj světlo rovnoměrně na všechny strany, rovná se celkový světelný tok jím vysílaný 12,56 lumenů (plocha koule o poloměru 1 m je totiž 12,56 m2). Dále pak: známe-li svítivost světelného zdroje, můžeme z ní vypočítat osvětlení, kterým tento zdroj v určité vzdálenosti osvětlí plochu kolmou ke spojnici zdroje a uvažovaného místa. Svítivost se totiž rovná součinu osvětleni a čtverce vzdálenosti zdroje a osvětleného místa. Jinak řečeno, osvětleni se rovná svítivosti, dělené čtvercem vzdálenosti. Bodový světelný zdroj však ve skutečnosti neexistuje, každý světelný zdroj má jistou plochu, ze které vycházejí světelné paprsky. Mimoto i osvětlené předměty odrážejí světlo, proto je třeba si ještě všimnout vztahu mezi vysílaným světelným tokem a velikostí plochy, která tento světelný tok vysílá. Rozdíl mezi bodovým a plošným zdrojem nezjistíme tedy na místě, které je osvětlováno, nýbrž pohledem ke zdroji. Bude-li při stejném osvětlení plocha zdroje velká, pak se bude zdroj jevit málo jasný, bude-li však malá, bude její jas velký. Tak např. žárovka i zářivka mohou být zdroji stejně velkého světelného toku, vlákno žárovky je však malé a proto je velmi jasné, zatímco plocha zářivky je velká a méně jasná. Jas je určen poměrem svítivosti plochy v daném směru k průmětu plochy do směru, ze kterého je pozorována. Přitom není rozhodující, zda je plocha sama zdrojem světelné energie, či zda jde jen o světlo odražené. Jednotkou jasu je nit, což je jas plochy, která má při svítivosti jedné kandely velikost jeden m2. 10000krát vyšší jednotkou je stilb, což je jas plochy 1 cm2 o svítivosti 1 kandely.

Veškeré informace a doporučení na těchto webových stránkách uvedená, odpovídají stavu znalostí prodejce v době zveřejnění. Je na uživateli výrobku, aby sám posoudil a určil, zda rozsah informací o výrobku a jeho dalším použití je dostačující a přiměřený představě uživatele pro použití výrobku k zamýšlenému účelu. Tyto stránky fungují jako inzertní, veškeré zboží je úplně nové