Městská hvězdárna ve Slaném je specializovaná instituce, která aktivně přispívá k rozvoji vědy a vědeckých poznatků tím, že pořádá populárně - vzdělávací akce v oblasti astronomie a příbuzných věd, systematicky se věnuje odborně - výzkumné a pozorovatelské činnosti v oblasti proměnných hvězd a exoplanet. Naším cílem je přiblížit poznávání vesmíru všem těm, kteří touží zažít vlastní kouzlo z objevů.

Aktuality z astronomie

Experiment KATRIN

    U našich západních sousedů vyrůstá jeden z největších neutrinových experimentů všech dob – v německém Karlsruhe finišují přípravy obřího spektrometru KATRIN, který by mohl změřit hmotnost elektronového neutrina a při troše štěstí odpovědět i na další důležité otázky neutrinové fyziky: Je neutrino samo sobě antičásticí? Existuje dvojný beta rozpad bez účasti neutrina? Jaká je role neutrin při tvorbě vesmírných struktur? Experiment KATRIN by mohl zachytit i reliktní neutrina, která se oddělila při Velkém třesku v jedné sekundě od vesmírné pralátky.
     V aktuálním vydání Aldebaran bulletinu se v článku Petra Kulhánka dozvíte více o připravovaném experimentu.

více...    

Jak můžeme odhadovat přítomnost magnetického pole u exoplanet?

    Vědci vyvíjejí novou metodu, která nám umožní odhalit přítomnost magnetického pole u vzdálených exoplanet, to znamená u planet, které se nacházejí mimo sluneční soustavu a obíhají kolem cizích hvězd. Vědcům podařilo úspěšne stanovit velikost magnetického pole exoplanety s označením HD 209458b.
    Ve dvou dekádách, které proběhly od prvního objevu první planety mimo sluneční soustavu, astronomové zaznamenali velký pokrok ve studiu těchto objektů. Zatímco před 20 lety bylo velkou událostí objev nového typu planet, tak v současnosti jsou astronomové schopni uvažovat o jejich satelitech, atmosférách a klimatu, či dalších vlastnostech podobných planetám z našeho systému. Jednou z důležitých vlastností, jak plynných tak i pevných planet, jsou jejich magnetické pole a jejich intenzita. Zemské magnetické pole chrání vše živé před nebezpečným kosmickým zářením a pomáhá zvířatům v orientaci.
    Kristina Kislyaková z Kosmického výzkumného institutu na Austrian Academy of Sciences v Grazu společně s mezinárodní skupinou fyziků byli vůbec poprvé schopni odhadnout hodnotu a tvar magnetického momentu v magnetosféře exoplanety HD 209458b.
    Exoplaneta HD 209458b s neformálním názvem Osiris patří do kategorie tzv. horkých Jupiterů, ale oproti Jupiteru je přibližně o třetinu větší a lehčí. Tento obří plynný obr obíhá velmi blízko u mateřské hvězdy HD 2096458. Exoplaneta obíhá hvězdu neuvěřitelně rychle -- jen za 3,5 pozemského dne. To je známo astronomům už poměrně dlouhou dobu a je i celkem dobře prostudováno. Speciálně se jedná o exoplanetu, u které byla vůbec poprvé v roce 2005 detekována atmosféra. Proto se pro mnohé vědce stala exoplaneta modelovým objektem k rozvoji jejich hypotéz.
    Vědci přitom využívají pozorování Hubbleova kosmického teleskopu ve spektrální čáře vodíku - konkrétně Lymanovy série spektrálních čar ve spektru vodíku vznikající při přechodu elektronů mezi první, základní energetickou hladinou a vyššími hladinami. Všechny čáry Lymanovy série se nacházejí v ultrafialové části spektra. Tato pozorování probíhala v okamžiku tranzitu planety přes kotouč mateřské hvězdy, který je pozorovatelný ze Země. Nejprve vědci studovali absorpci světla hvězdy v atmosféře exoplanety. Později byli schopni odhadnout tvar plynového oblaku v okolí horkého Jupiteru. Z těchto výsledků vycházeli vědci při stanovení konfigurace exoplanetární magnetosféry.
    Kristina Kislyakova vysvětluje -- „Modelovali jsme vznikající oblak horkého vodíku kolem planety, který ukazoval, že existuje pouze jediná konfigurace, jež koresponduje se specifickými hodnotami magnetického momentu a parametru hvězdného větru.
    Pro vytvoření přesnějšího modelu, musejí vědci začlenit ještě řadu faktorů, které definují vzájemné působení mezi hvězdným větrem a atmosférou planety. Především se jedná o faktory interakce mezi hvězdným větrem a neutrálními částicemi atmosféry a jejich ionizace, dále gravitační efekty, tlak, rychlost vyzařování a rozlišení spektrálních čar.
    V současné době jsou vědci přesvědčeni, že velikost vodíkového plynného oblaku je definována vzájemným působením mezi plynem, který z atmosféry uniká a tlakem protonů z hvězdného větru, jež do atmosféry proudí. Tím, že poznáme parametry atomárního vodíkového oblaku, je možné odhadnout velikost magnetosféry prostřednictvím tohoto konkrétního modelu.

více...    

Vítejte na kometě
     Mise sondy Rosetta a jejího přistávacího modulu Philae vrcholí. Dne 12. 11. 2014 v 17:03 SEČ potvrdila ESA, že modul Philae přistál na jádru komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Bezpochyby se odehrál historický okamžik, který přepisuje dějiny lidstva. Poslední krůček na cestě k povrchu komety byl mimořádně obtížný. Zachytit přistávací modul v terénu patřil k nejsložitějším manévrům, které na tým navigace řídícího centra čekal. Připomeňme si v souhrnném přehledu nejzajímavější okamžiky mise v článku Radka Beňa publikovaného v pravidelném Aldebaran bulletinu.

více...    

Největší Slovenský dalekohled
     Největší evropský teleskop primárně určený k hledání blízkozemních asteroidů byl instalován ve hvězdárně na Skalnatém Plese ve Vysokých Tatrách. Dalekohled s průměrem 1,3 metru a ohniskovou vzdáleností 10,4 metru je instalován ve větší ze dvou kopulí, které observatoř provozuje. Moderní teleskop bude mapovat pohyb asteroidů v jednotlivých časových úsecích, na základě čehož bude možné stanovit dráhu jejich letu. Hvězdárna na Skalnatém Plese byla založena v roce 1943 českým astronomem a klimatologem Antonínem Bečvářem, který se stal i jejím prvním ředitelem. Je umístěna v nadmořské výšce 1786 metrů.

více...    

Největší sluneční skvrna za 5 let
     Viděli jste už někdy něco takového? Podívejte se na tuto skupinu slunečních skvrn. Aktivní region s označením 2192 je zatím největší dosud zaznamenanou skupinou slunečních skvrn ve 24 solárním cyklu, který začal v roce 2009. Poslední sluneční cyklus trval typických 11 let a probíhal v něm běžný nárůst a pokles počtu skvrn, erupcí a dalších projevů sluneční aktivity. Zřídkakdy spatříme skupinu slunečních skvrn jako tmavé tečky pouhým okem. Region 2192 však vyniká.

více...    

Meteorický roj Orionidů
     V roce 2014 se očekává největší frekvence meteorů z roje Orionidů v období mezi 20 – 21. říjnem. Především výhodná měsíční fáze v tomto okamžiku – 2 dny před novem – bude klíčovým aspektem k tomu, že pozorovatelům ze severní i jižní polokoule nabídnou Orionidy opravdu zážitkový večer.
     Meteorický roj Orionidů je jedním ze dvou rojů, které původem patří ke známé Halleyově kometě. Roj je pojmenován podle místa radiantu na obloze, odkud se zdánlivě vynořují meteory. Orionidy jsou aktivní pravidelně každý rok, obvykle je maximum pozorováno kolem 20. října. V tomto okamžiku můžeme spatřit až kolem 20 meteorů za hodinu.
    Květnové Eta Aquaridy jsou druhým rojem stvořeným z přebytečného prachu Halleyovy komety. Halleyově kometě trvá přibližně 76 roků, než dokončí kompletní cestu kolem Slunce.
    Kromě Orionidů je také v říjnu aktivní roj Drakonidů a to nejčastěji kolem 7 – 8. 10.
    Kde a kdy pozorovat Orionidy? Nejvýhodnější podmínky pro pozorování nastanou v období 20 – 24. října. Vzhledem k tomu, že radiant roje vychází kolem 22. hodiny a před půlnocí dosahuje výška pouze 20° nad obzorem, je vhodné pozorovat až ráno, ideálně mezi 2. a 6. hodinou, neboť vystoupá do maximální výšky nad obzorem (55°).

více...    

Přistání na povrchu komety
    Evropská sonda Rosetta dosáhla oběžné dráhy komety 67P/Churyumov-Gerasimenko již 6. srpna. Stalo se tak po její desetileté misi vesmírem, při níž objevila mnoho důležitých informací. Nicméně vyvrcholení celé mise nás teprve čeká. Modul Philae by měl přistát na jádře komety. O víkendu 13.-14. září se ve francouzském Toulouse sešli vědci, aby původních pět možností pro přistání modulu Philae redukovali na dvě. Bude to 12. listopadu. Známe dokonce i čas, pokud půjde vše podle plánu a přistání proběhne v lokalitě J, modul dosedne na povrch jádra komety v 17:00 SEČ. Jestliže se vyskytnou nějaké komplikace a přistání bude muset proběhnout v záložní lokalitě C, bude to zhruba o hodinu a půl později. Pokud vše půjde podle plánu, modul Philae bude počínaje letošním listopadem detailně zkoumat jádro komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Očekává se, že vydrží provozuschopný minimálně do 13. srpna 2015, kdy kometa proletí perihéliem.

více...    

Kometa těsně mine planetu Mars
    V neděli 19. října se odehraje u Marsu jedinečná podívaná. Kolem planety prolétne kometa tak blízko, že se její ohon spojí s atmosférou. Podle prvních výpočtů to vypadalo, že se kometa C/2013 A1 (Siding Spring) s Marsem může dokonce srazit. Nicméně přesnější výpočty ukazují, že kometa okolo planety proletí rychlostí 56 km/s v minimální vzdálenosti 132 000 km. Těsný průlet komety je zajímavým úkazem, který se jen tak neopakuje, a proto bude podrobně sledován. Pro tento účel bude výhodné využít schopností sondy MAVEN. Sonda bude sice v době průletu komety teprve ve fázi popříletové kontroly, ale přesto je s průzkumem komety počítáno. Sonda začne plnit úkoly spojené s tímto výzkumem 3 dny před maximálním přiblížením, 16. října, kdy začne kometu intenzivně snímkovat. Činnost spojená s průletem bude pokračovat i po průletu 19. října a skončí až 22. října opětovnou kontrolou systémů sondy. Sonda se také kromě snímkování bude věnovat měření změny složení plynů ve vysoké atmosféře Marsu, kde by mělo ještě více přibýt vodíku, právě z chvostu komety. Jak ale vše dopadne, zda se bude jednat o výjimečnou podívanou a unikátní možnost k průzkumu vztahů komet a atmosfér planet, na to si budeme muset počkat.

více...     více...    

Nová koncepce fúzního reaktoru
    Inženýři navrhli koncept pro fúzní reaktor, který kdyby byl ve stejném měřítku jako velké elektrárny, mohl by konkurovat novým uhelným elektrárnám ve srovnatelné produkci elektrické energie. Fúzní energie - zní skoro příliš dobře na to, aby to byla pravda – nulové emise skleníkových plynů, bez dlouhodobých radioaktivních odpadů a téměř neomezená zásoba paliva. Zatím největší překážkou pro přijetí energie z jadrné syntézy je hlavně ekonomická otázka. Návrhy fúzních elektráren jsou zatím velmi drahé na to, aby se vyrovnaly levným systémům, které umožňují vyrábět energii z uhlí a zemního plynu. Inženýři z Washingtonské univerzity věří, že je čas na změnu. Zkonstruovali koncept fúzního reaktoru, který by mohl elektrárnám na fosilní paliva významně konkurovat. Vědecký tým představil svůj koncept i finanční analýzu už minulé léto a výsledky bude prezentovat 17. října na konferenci, kterou pořádá Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v Petrohradu.

více...    

Novinky z hvězdárny

Pořady pro dospělé:

ve čtvrtek 11. 12. v 18:30 hod.
ve čtvrtek 18. 12. v 18:30 hod.

MYSTÉRIUM HVĚZDY BETLÉMSKÉ



Ve vánočně laděném pořadu se vydáme za poselstvím hvězdy Betlémské a pokusíme se poodhalit její tajemství.

    Vánoční svátky, pro mnohé jedno z nejkrásnějších období v roce. Svátky klidu, míru a vzájemného porozumění, ale i naděje a očekávání. Dny, kdy si křesťané na celém světě připomínají narození Ježíše Krista - příchod spasitele...


Hvězdárna o vánočních svátcích:
• 22. 12. a 23. 12. je otevřeno od 19 do 21 hodin,
• 29. 12. a 30. 12. je otevřeno od 19 do 21 hodin,
• 31. 12. je zavřeno,
• 2. 1. je otevřeno od 19 do 21 hodin




     Mnohokrát děkujeme za přízeň a podporu, kterou jste nám v roce 2014 věnovali.


Hvězdárna pro děti
     Návštěva hvězdárny se může stát atraktivním doplňkem výuky na všech typech škol od mateřských po vysoké. Návštěva školní skupiny je možná po předchozí rezervaci. Rezervace přijímáme v dostatečném předstihu na adrese hvezdarna@volny.cz. Školní programy nabízíme především ve všední dny mimo otevírací dobu, po dohodě je ale možno i jinak.


    Obr: Městská hvězdárna nabízí pro organizované skupiny pořady, které přiměřeným způsobem odpovídají věku i znalostem žáků a doplňují, resp. rozšiřují moderní představy o planetě Zemi, Sluneční soustavě a vesmíru. Na exkurzi zavítala také jednoho říjnového večera táborová skupina Domu dětí a mládeže „Ostrov“.





    Obr: Mobilní hvězdárna je již léta vžitý název pro akci, kterou Městská hvězdárna připravila pro letní tábory dětí a mládeže. Jedná se o nabídku odpoledního a večerního astronomického programu. Jednoho srpnového večera jsme zavítali také na dětský tábor v Bílichově.






    Obr: Srpnová návštěva naší Mobilní hvězdárny na dětském táboře v Rodinném centru Smečno. Přednáška a beseda s astronomickou tématikou byla doplněna promítáním filmů a simulací planetária. Bohužel nám však pro pozorování nevyšlo pěkné počasí a tak jsme testovali zvětšení dalekohledu na známých objektech blízkého okolí.

    


Astronomické úkazy v prosinci

     Měsíc lze na večerní obloze pozorovat od 1. do 6. a od 25. prosince do konce měsíce. Nejvhodnější pozorovací podmínky nastávají kolem 28. prosince, kdy je Měsíc v první čtvrti. V tuto dobu totiž povrchové útvary na Měsíci vrhají zřetelné stíny. Tehdy, na rozdíl od úplňku (nastává 6. 12.), vynikne plastičnost měsíčního povrchu.
     Na prosincové večerní obloze, nízko nad jihozápadním obzorem, budeme moci pozorovat planety Venuši a Mars. Jupiter bude na obloze většinu noci kromě večera a Saturn spatříme ráno, nízko nad jihovýchodním obzorem.
     Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. ve 13 hodin. Měsíc v poslední čtvrti bude pozorování značně rušit. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

     Zimní slunovrat nastává 22. 12. v 0 hodin 2 minuty.

Předpokladem k pozorování je vždy jasné počasí. Pozorování každého objektu je doprovázeno odborným výkladem, v případě nepříznivého počasí je podán výklad k přístrojovému vybavení kopulí.