Městská hvězdárna ve Slaném je specializovaná instituce, která aktivně přispívá k rozvoji vědy a vědeckých poznatků tím, že pořádá populárně - vzdělávací akce v oblasti astronomie a příbuzných věd, systematicky se věnuje odborně - výzkumné a pozorovatelské činnosti v oblasti proměnných hvězd a exoplanet. Naším cílem je přiblížit poznávání vesmíru všem těm, kteří touží zažít vlastní kouzlo z objevů.

Aktuality z astronomie

Blízké setkání s Marsem
     Tento týden bude velmi dobře pozorovatelná planeta Mars. V úterý 8. dubna bude totiž Mars v tzv. opozici. To znamená, že se planeta nachází přesně na opačné straně oblohy než Slunce a viditelná bude celou noc. A potom v pondělí 14. dubna se Mars nejvíce přiblíží k Zemi. Poslední opozice nastala přitom v roce 2012. Rudá planeta vycházející nad jihovýchodním obzorem už v průběhu soumraku bude viditelná jako jasně zářící „hvězda“ (-1.5 magnitudy). Načervenalý odstín planety bude velmi pěkně kontrastovat s modrobílým světlem hvězdy Spika, nejjasnější hvězdou souhvězdí Panny, kterou spatříme několik úhlových stupňů západně od Marsu.
     V dalekohledu se Mars jeví jako načervenalý kotouček s několika temnými útvary a bělavou polární čepičkou na té polokouli, kde právě vládne chladné roční období. Pohledům ve velkém dalekohledu neuniknou různě tmavé tzv. albedové útvary. Právě ony v očích a myslích astronomů kdysi představovaly velká jezera, oceány nebo měnící se vegetaci. Tyto skvrnky však vidíme pouze z dálky, na snímcích z kosmických sond je nahrazují terénní útvary. Až na výjimky nesouvisí s krátery, pohořími, pláněmi a marsovskými vulkány, ale různě hrubým povrchem kamenné planety. Nejjemnější podrobnosti ukázaly ale teprve přístroje vyslané ze Země.


Sluneční soustava má nového člena
     Objev nejvzdálenějšího tělesa sluneční soustavy přitahuje pozornost astronomů. Objevitelé Scott Sheppard and Chadwick Trujillo pomocí 8,1-m dalekohledu Gemini na Havajských ostrovech pozorovali vzdálenou trpasličí planetu s označením 2012 VP113, která se pohybuje za vnější hranicí sluneční soustavy. Jedná se pravděpodobně o jedno z tisíců vzdálených těles, které předpokládáme, že se zformovali ve vnitřní části tzv. Oortova oblaku. Dále je tu předpoklad, že možná existuje obrovská planeta, která možná ovlivňuje dráhu vnitřního Oortova oblaku těles, a přímé detekci zatím uniká.
     Sluneční soustavu lze rozdělit do tří částí: kamenné planety podobné Zemi, které jsou v blízkosti Slunce; plynné obří planety, které obíhají ve větších vzdálenostech; a na konec zmrzlá tělesa Kuiperova pásu, který se nachází těsně za oběžnou dráhou Neptuna. Kromě toho se objevuje na hraně sluneční soustavy ještě jedno těleso – Sedna, o jejíž existenci se vědělo už dříve. Nově objevené těleso 2012 VP113 se však pohybuje ještě za drahou Sedny, proto jej považujeme za nejvzdálenější objekt sluneční soustavy.
     "Je to mimořádný výsledek, který nově definuje naše chápání sluneční soustavy," říká Linda Elkins-Tantonová, ředitelka Department of Terrestrial Magnetism (DTM).
     Perihélium dráhy tělesa 2012 VP113 se nachází ve vzdálenosti zhruba 80 astronomických jednotek (AU). Pro srovnání, kamenné planety a asteroidy se pohybují v rozsahu od 0,39 do 4,2 AU. Plynní obři se nacházejí ve zdálenosti mezi 5 a 30 AU, Kuiperův pás (obsahující tisíce ledových těles včetně Pluta) je v rozsahu od 30 do 50 AU. Sluneční soustava má tedy zřetelnou hranici ve vzdálenosti 50 AU. Pouze Sedna je tělesem, které zůstává mimo tuto vnější hranici ve vzdálenosti 76 AU.


Kepler objevil dalších 715 exoplanet
Doslova revoluci v oboru znamená potvrzení existence 715 nových exoplanet. Vědecký tým kosmického teleskopu Kepler ohlásil objev exoplanet, které obíhají 305 mateřských hvězd v souladu s dřívějšími analýzami kandidátů. V řadě případů se jedná o soustavy s více planetami. Téměř 95% z těchto planet jsou menší než Neptun, což představuje zhruba čtyřnásobek velikosti Země. Tento objev naznačuje významný vzestup v počtu známých malých planet více podobných Zemi, než které byly doposud identifikovány mimo Sluneční soustavu. Čtyři z těchto nových exoplanet mají méně než 2,5násobek velikosti Země a jejich dráha je v obyvatelné zóně, která je definována jako oblast ve vzdálenosti od mateřské hvězdy kde povrchová teplota na obíhající planetě dovolí existenci životodárné vody v kapalném stavu.
    Jednou z planet v obyvatelné zóně je i Kepler-296f. Obíhá v poloviční vzdálenosti než naše Země a její mateřská hvězda produkuje jen 5% záření Slunce. Kepler-269f je dvakrát větší než Země. Vědci zatím nevědí, zda je planeta plynný svět se silnou obálkou tvořenou vodíkem a héliem, či vodní svět obklopený hlubokým oceánem.


Astronomové mají možnost poprvé sledovat jádro explodující hvězdy v závěrečných minutách své existence.
Pozorování jsou prováděna v oboru rentgenového záření o vysokých energiích (5 až 80 keV) pomocí družice NuSTAR (Nuclear SpectroscopicTelescope Array), která nabízí možnost studia fyzikálních procesů v jádrech explodujících hvězd. Tím umožńuje studium jaderné fyziky za extrémních podmínek, o jejichž dosažení si můžeme na Zemi nechat pouze zdát. Hlavní posun v našem chápání supernov nám usnadní schopnost sondy studovat záření vycházející z radioaktivních prvků vznikajících právě v extrémních podmínkách explozí supernov. Snímek pozůstatku po explozi supernovy Cas A je složen z expozic rentgenové družice Chandra a NuSTAR. Červené oblasti jsou rentgenové emise železa, zelená barva emise křemíku a hořčíku zaznamenané Chandrou, zatímco modré oblasti, které mapuje NuSTAR, ukazují rozložení titanu v jádře hvězdy, jež explodovala v roce 1671.


Evropská kosmická observatoř bude pátrat po exoplanetách
Už v roce 2006 vypustila Evropská kosmická agentura (ESA) družici COROT (COnvection ROtation and planetary Transits), jejíž náplní bylo pátrání po exoplanetách metodou tranzitní fotometrie. Cílem bylo změření poklesu jasnosti hvězd při jejich zákrytu obíhající planetou. Nyní se však chystá ESA navázat na tento úspěšný projekt misí nazvanou PLATO (PLAnetary Transits and Oscillations of stars). PLATO bude hledat nové exoplanety tranzitní metodou a do značné míry naváže na dalekohled Kepler a další podobné projekty. Na rozdíl od Keplera však bude mít PLATO v hledáčku zejména jasné hvězdy a bude schopen současně sledovat mnohem větší zorné pole – až 2232 čtverečních stupňů, což je 22x více než Kepler. Start mise pojmenované PLATO je předběžně naplánován na období 2022 až 2024.

Novinky z hvězdárny

Astronomické pořady pro děti
ve čtvrtek 3. 4. v 18:00 hod.
JAK KOMETKA ŠLA DO SVĚTA




Dětské odpoledne s astronomií
Promítání astronomických pohádek a praktická zkušenost s pozorováním dalekohledy.
v sobotu 5. 4. v 16:00 hod.
POVÍDÁNÍ O SLUNÍČKU
MĚSÍC U KREJČÍHO

Astronomické pořady pro dospělé
ve čtvrtek 10. 4. v 19:00 hod.
PETR A PAVLA V JAŘE

ve čtvrtek 17. 4. v 19:00 hod.
NEJVĚTŠÍ Z OBRŮ

Astronomická přednáška
ve čtvrtek 24. 4. v 19:00 hod.
V HLUBINÁCH VESMÍRU PÁTRÁME PO PLANETĚ ZEMSKÉHO TYPU
Přednáší: Jaroslav Trnka



Astronomické úkazy

     Měsíc lze na večerní obloze pozorovat od 3. do 14. 4. Nejvhodnější pozorovací podmínky nastávají kolem 7. 4., kdy je Měsíc v první čtvrti. V tuto dobu totiž povrchové útvary na Měsíci vrhají zřetelné stíny. Tehdy, na rozdíl od úplňku (nastává 15. 4.), vynikne plastičnost měsíčního povrchu.

     V dubnu, 8. 4. ve 22 hodin, dojde k opozici Marsu a pro pozorování planety tak nastanou nejlepší podmínky. V pondělí 14. 4. ve 14 hodin bude navíc Mars Zemi nejblíže. Obě tělesa bude dělit vzdálenost 0,618 AU a jasnost planety dosáhne -1,5 mag. Na večerní obloze ještě spatříme Jupiter, který je pozorovatelný v první polovině noci. Saturn můžeme vidět většinu noci kromě večera. Venuše je stále na obloze ranní, nízko nad východním obzorem.

     Ve dnech 14. až 18. 4. bude po celou noc pozorovatelné seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu.

Předpokladem k pozorování je vždy jasné počasí. Pozorování každého objektu je doprovázeno odborným výkladem, v případě nepříznivého počasí je podán výklad k přístrojovému vybavení kopulí.