Městská hvězdárna ve Slaném je specializovaná instituce, která aktivně přispívá k rozvoji vědy a vědeckých poznatků tím, že pořádá populárně - vzdělávací akce v oblasti astronomie a příbuzných věd, systematicky se věnuje odborně - výzkumné a pozorovatelské činnosti v oblasti proměnných hvězd a exoplanet. Naším cílem je přiblížit poznávání vesmíru všem těm, kteří touží zažít vlastní kouzlo z objevů.

Aktuality z astronomie

Jupiter dominuje únorové obloze

     Největší planeta sluneční soustavy se ukazuje v současnosti pozorovatelům ve svém největším lesku, neboť právě v únoru dosáhla planeta očekávané opozice se Sluncem (6. února). Jupiter máme proto možnost pozorovat v průběhu celé noci. Kolem půlnoci kulminuje nad jižním obzorem ve výšce téměř 60°. Jupiter na obloze poznáme snadno. Po Měsíci a Venuši (ta ovšem zapadá hned zvečera) je nyní nejjasnějším tělesem noční oblohy. Jupiterovy satelity - Io, Europa, Ganymed a Kallisto spatříme už triedrem jako malé "hvězdičky" v řádce vlevo a vpravo od planety. Na Jupiteru lze pozorovat tmavé a světlé pásy v atmosféře planety a také známou rudou skvrnu – obrovský vír pozorovaný na Jupiteru již od vynálezu prvních dalekohledů. Nenechte si proto ujít výjimečnou příležitost spatřit obří planetu Jupiter na vlastní oči.

více...    

Pluto s Charonem a jejich gravitační tanec

     Sonda New Horizons, která se na cestu dlouhou 4,8 miliardy km za trpasličí planetou Pluto vydala 19. ledna 2006, svými kamerami na palubě už vyhlíží svůj cíl. Postupně se plní internet stále aktuálnějšími a také zároveň detailnějšími snímky kdysi nejvzdálenější planety sluneční soustavy. Tato série snímků, kterou pořídila sonda na konci ledna, spatříme trpasličí planetu a její obří satelit Charon, jak obíhají kolem společného gravitačního těžiště. Velmi dobře je patrné, jak méně hmotný Charon obíhá po delší orbitě než jeho blízký soused Pluto. To stejné platí pro ostatní tělesa ve sluneční soustavě – Slunce s planetami také obíhají kolem společného těžiště, i když se zdá, že se Slunce vůbec nepohybuje. Je to tím, že těžiště sluneční soustavy je uvnitř Slunce. Tak ohromný je rozdíl ve hmotnostech našeho Slunce a všech jeho planet.
     Charon je přibližně rozměrem poloviční než Pluto a zhruba má jednu desetinu jeho hmotnosti. Gravitační těžiště systému obou těles je proto mimo těleso Pluta. New Horizons a její kamera Long Range Reconnaissance Imager (LORRI) pořídila tyto snímky mezi 25. a 31 lednem jako součást navigace, kvůli plánovanému průlety kolem systému Pluto Charon, ke kterému podle předpokladu dojde v červenci tohoto roku. Máme se tedy na co těšit!

více...    

Hledejte kometu!

     V tento okamžik, kdy Měsíc postupně couvá z večerní oblohy do poslední čtvrti, se všichni příznivci jasné komety radují při představě, že nebe bude každý další den stále tmavší a Měsíc vycházet přibližně o další hodinu později. Vstoupili jsme totiž do týdne, kdy předvede kometa Lovejoy svou nejlepší nebeskou show.
     Jedná se o pátou v pořadí objevenou kometu australským amatérským astronomem Terry Lovejoyem během snímkování oblohy dne 17. srpna 2014. Velmi brzo bylo jasné to, že se jedná o dlouhoperiodickou kometu s velkým sklonem dráhy k ekliptice, která neputuje ke Slunci poprvé.
     Při největším přiblížení komety C/2014 Q2 Lovejoy k Zemi 7. ledna 2015, kdy minula naší planetu ve vzdálenosti 70 miliónů kilometrů, však nevynikly nejjemnější struktury kometárního ohonu kvůli měsíčnímu svitu. Proto bude kometa nejlépe viditelná právě kolem 10. ledna.
     Pomocí této mapky můžete sami zkusit vyhledat na večerní obloze kometu pouhým okem či malým triedrem. Pro tyto účely je na mapce vykresleno zorné pole malého dalekohledu. Hledací mapka ukazuje pozice komety od 7. do 16. ledna v souhvězdí Býka, které vyhledáme ve 20 hodin vysoko nad jihovýchodním obzorem. Nebo také můžete využít komentovaného pozorování pomocí dalekohledů Městské hvězdárny. Jasné nebe a pěkný výhled!

více...    

Experiment KATRIN

    U našich západních sousedů vyrůstá jeden z největších neutrinových experimentů všech dob – v německém Karlsruhe finišují přípravy obřího spektrometru KATRIN, který by mohl změřit hmotnost elektronového neutrina a při troše štěstí odpovědět i na další důležité otázky neutrinové fyziky: Je neutrino samo sobě antičásticí? Existuje dvojný beta rozpad bez účasti neutrina? Jaká je role neutrin při tvorbě vesmírných struktur? Experiment KATRIN by mohl zachytit i reliktní neutrina, která se oddělila při Velkém třesku v jedné sekundě od vesmírné pralátky.
     V aktuálním vydání Aldebaran bulletinu se v článku Petra Kulhánka dozvíte více o připravovaném experimentu.

více...    

Jak můžeme odhadovat přítomnost magnetického pole u exoplanet?

    Vědci vyvíjejí novou metodu, která nám umožní odhalit přítomnost magnetického pole u vzdálených exoplanet, to znamená u planet, které se nacházejí mimo sluneční soustavu a obíhají kolem cizích hvězd. Vědcům se podařilo úspěšně stanovit velikost magnetického pole exoplanety s označením HD 209458b.
    Ve dvou dekádách, které proběhly od prvního objevu první planety mimo sluneční soustavu, astronomové zaznamenali velký pokrok ve studiu těchto objektů. Zatímco před 20 lety bylo velkou událostí objev nového typu planet, tak v současnosti jsou astronomové schopni uvažovat o jejich satelitech, atmosférách a klimatu, či dalších vlastnostech podobných planetám z našeho systému. Jednou z důležitých vlastností, jak plynných tak i pevných planet, jsou jejich magnetické pole a jejich intenzita. Zemské magnetické pole chrání vše živé před nebezpečným kosmickým zářením a pomáhá zvířatům v orientaci.
    Kristina Kislyaková z Kosmického výzkumného institutu na Austrian Academy of Sciences v Grazu společně s mezinárodní skupinou fyziků byli vůbec poprvé schopni odhadnout hodnotu a tvar magnetického momentu v magnetosféře exoplanety HD 209458b.
    Exoplaneta HD 209458b s neformálním názvem Osiris patří do kategorie tzv. horkých Jupiterů, ale oproti Jupiteru je přibližně o třetinu větší a lehčí. Tento obří plynný obr obíhá velmi blízko u mateřské hvězdy HD 2096458. Exoplaneta obíhá hvězdu neuvěřitelně rychle -- jen za 3,5 pozemského dne. To je známo astronomům už poměrně dlouhou dobu a je i celkem dobře prostudováno. Speciálně se jedná o exoplanetu, u které byla vůbec poprvé v roce 2005 detekována atmosféra. Proto se pro mnohé vědce stala exoplaneta modelovým objektem k rozvoji jejich hypotéz.
    Vědci přitom využívají pozorování Hubbleova kosmického teleskopu ve spektrální čáře vodíku - konkrétně Lymanovy série spektrálních čar ve spektru vodíku vznikající při přechodu elektronů mezi první, základní energetickou hladinou a vyššími hladinami. Všechny čáry Lymanovy série se nacházejí v ultrafialové části spektra. Tato pozorování probíhala v okamžiku tranzitu planety přes kotouč mateřské hvězdy, který je pozorovatelný ze Země. Nejprve vědci studovali absorpci světla hvězdy v atmosféře exoplanety. Později byli schopni odhadnout tvar plynového oblaku v okolí horkého Jupiteru. Z těchto výsledků vycházeli vědci při stanovení konfigurace exoplanetární magnetosféry.
    Kristina Kislyakova vysvětluje -- „Modelovali jsme vznikající oblak horkého vodíku kolem planety, který ukazoval, že existuje pouze jediná konfigurace, jež koresponduje se specifickými hodnotami magnetického momentu a parametru hvězdného větru.
    Pro vytvoření přesnějšího modelu, musejí vědci začlenit ještě řadu faktorů, které definují vzájemné působení mezi hvězdným větrem a atmosférou planety. Především se jedná o faktory interakce mezi hvězdným větrem a neutrálními částicemi atmosféry a jejich ionizace, dále gravitační efekty, tlak, rychlost vyzařování a rozlišení spektrálních čar.
    V současné době jsou vědci přesvědčeni, že velikost vodíkového plynného oblaku je definována vzájemným působením mezi plynem, který z atmosféry uniká a tlakem protonů z hvězdného větru, jež do atmosféry proudí. Tím, že poznáme parametry atomárního vodíkového oblaku, je možné odhadnout velikost magnetosféry prostřednictvím tohoto konkrétního modelu.

více...    

Novinky z hvězdárny

Pořady pro děti:
v úterý 10. 2. v 18:00 hod.
POVÍDÁNÍ O MĚSÍČKU


Pořady pro dospělé:
v úterý 17. 2. v 18:30 hod.
PETR A PAVLA V ZIMĚ


Astronomická přednáška:
v úterý 24. 2. v 18:30 hod.
JAK ZKOUMÁME VELKÝ TŘESK
Přednáší:
Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.

Dětské odpoledne s astronomií:
v sobotu 28. 2. v 16:00 hod.

Promítání astronomických pohádek a praktická zkušenost s pozorováním dalekohledy. Vše je přizpůsobeno věku nejmenších návštěvníků včetně výkladu.


Astronomické úkazy v únoru

     Měsíc můžeme na večerní obloze pozorovat od 1. do 4. února a od 21. února do konce měsíce. Nejlepší pozorovací podmínky jsou kolem 25. února, kdy nastává první čtvrt a na rozhraní mezi osvětlenou a tmavou polokoulí (na tzv. terminátoru) povrchové útvary vrhají zřetelné stíny. Tehdy, na rozdíl od úplňku (nastává 4. února), vynikne plastičnost měsíčního povrchu.
     Únorové večerní obloze bude vévodit Jupiter. Dne 6. 2. v 19 hodin nastane jeho opozice se Sluncem, a planeta je proto pozorovatelná po celou noc. V 8 hodin se také nejvíce přiblíží k Zemi, a to na vzdálenost 4,346 au. Jeho jasnost dosahuje v té době -2,6 mag. Planety Venuši a Mars stále spatříme nad západním obzorem. Viditelnost Venuše se, na rozdíl od Marsu, nadále zlepšuje. Planeta Saturn stále zdobí oblohu ranní, neboť Merkur je při největší západní elongaci, která nastává 24. 2. v 17 hodin, prakticky nepozorovatelný.
     V sobotu 21. 2. v 1 hodinu bude Měsíc v konjunkci s Venuší (Měsíc 1,3° severně). Měsíc v blízkosti Venuše a Marsu spatříme 20. a 21. 2. večer nad západním obzorem. Dalekohledem lze poblíž vyhledat planetu Uran, jejíž konjunkce s Měsícem nastane pod naším obzorem o půlnoci z 21. na 22. 2.

Předpokladem k pozorování je vždy jasné počasí. Pozorování každého objektu je doprovázeno odborným výkladem, v případě nepříznivého počasí je podán výklad k přístrojovému vybavení kopulí.


Hvězdárna pro děti
     Návštěva hvězdárny se může stát atraktivním doplňkem výuky na všech typech škol od mateřských po vysoké. Návštěva školní skupiny je možná po předchozí rezervaci. Rezervace přijímáme v dostatečném předstihu na adrese hvezdarna@volny.cz. Školní programy nabízíme především ve všední dny mimo otevírací dobu, po dohodě je ale možno i jinak.


    Obr: Městská hvězdárna nabízí pro organizované skupiny pořady, které přiměřeným způsobem odpovídají věku i znalostem žáků a doplňují, resp. rozšiřují moderní představy o planetě Zemi, Sluneční soustavě a vesmíru. Na exkurzi zavítala také jednoho říjnového večera táborová skupina Domu dětí a mládeže „Ostrov“.





    Obr: Mobilní hvězdárna je již léta vžitý název pro akci, kterou Městská hvězdárna připravila pro letní tábory dětí a mládeže. Jedná se o nabídku odpoledního a večerního astronomického programu. Jednoho srpnového večera jsme zavítali také na dětský tábor v Bílichově.






    Obr: Srpnová návštěva naší Mobilní hvězdárny na dětském táboře v Rodinném centru Smečno. Přednáška a beseda s astronomickou tématikou byla doplněna promítáním filmů a simulací planetária. Bohužel nám však pro pozorování nevyšlo pěkné počasí a tak jsme testovali zvětšení dalekohledu na známých objektech blízkého okolí.