Městská hvězdárna ve Slaném je specializovaná instituce, která aktivně přispívá k rozvoji vědy a vědeckých poznatků tím, že pořádá populárně - vzdělávací akce v oblasti astronomie a příbuzných věd, systematicky se věnuje odborně - výzkumné a pozorovatelské činnosti v oblasti proměnných hvězd a exoplanet. Naším cílem je přiblížit poznávání vesmíru všem těm, kteří touží zažít vlastní kouzlo z objevů.

Aktuality z astronomie

Hledejte kometu!

     V tento okamžik, kdy Měsíc postupně couvá z večerní oblohy do poslední čtvrti, se všichni příznivci jasné komety radují při představě, že nebe bude každý další den stále tmavší a Měsíc vycházet přibližně o další hodinu později. Vstoupili jsme totiž do týdne, kdy předvede kometa Lovejoy svou nejlepší nebeskou show.
     Jedná se o pátou v pořadí objevenou kometu australským amatérským astronomem Terry Lovejoyem během snímkování oblohy dne 17. srpna 2014. Velmi brzo bylo jasné to, že se jedná o dlouhoperiodickou kometu s velkým sklonem dráhy k ekliptice, která neputuje ke Slunci poprvé.
     Při největším přiblížení komety C/2014 Q2 Lovejoy k Zemi 7. ledna 2015, kdy minula naší planetu ve vzdálenosti 70 miliónů kilometrů, však nevynikly nejjemnější struktury kometárního ohonu kvůli měsíčnímu svitu. Proto bude kometa nejlépe viditelná právě kolem 10. ledna.
     Pomocí této mapky můžete sami zkusit vyhledat na večerní obloze kometu pouhým okem či malým triedrem. Pro tyto účely je na mapce vykresleno zorné pole malého dalekohledu. Hledací mapka ukazuje pozice komety od 7. do 16. ledna v souhvězdí Býka, které vyhledáme ve 20 hodin vysoko nad jihovýchodním obzorem. Nebo také můžete využít komentovaného pozorování pomocí dalekohledů Městské hvězdárny. Jasné nebe a pěkný výhled!

více...    

Experiment KATRIN

    U našich západních sousedů vyrůstá jeden z největších neutrinových experimentů všech dob – v německém Karlsruhe finišují přípravy obřího spektrometru KATRIN, který by mohl změřit hmotnost elektronového neutrina a při troše štěstí odpovědět i na další důležité otázky neutrinové fyziky: Je neutrino samo sobě antičásticí? Existuje dvojný beta rozpad bez účasti neutrina? Jaká je role neutrin při tvorbě vesmírných struktur? Experiment KATRIN by mohl zachytit i reliktní neutrina, která se oddělila při Velkém třesku v jedné sekundě od vesmírné pralátky.
     V aktuálním vydání Aldebaran bulletinu se v článku Petra Kulhánka dozvíte více o připravovaném experimentu.

více...    

Jak můžeme odhadovat přítomnost magnetického pole u exoplanet?

    Vědci vyvíjejí novou metodu, která nám umožní odhalit přítomnost magnetického pole u vzdálených exoplanet, to znamená u planet, které se nacházejí mimo sluneční soustavu a obíhají kolem cizích hvězd. Vědcům se podařilo úspěšně stanovit velikost magnetického pole exoplanety s označením HD 209458b.
    Ve dvou dekádách, které proběhly od prvního objevu první planety mimo sluneční soustavu, astronomové zaznamenali velký pokrok ve studiu těchto objektů. Zatímco před 20 lety bylo velkou událostí objev nového typu planet, tak v současnosti jsou astronomové schopni uvažovat o jejich satelitech, atmosférách a klimatu, či dalších vlastnostech podobných planetám z našeho systému. Jednou z důležitých vlastností, jak plynných tak i pevných planet, jsou jejich magnetické pole a jejich intenzita. Zemské magnetické pole chrání vše živé před nebezpečným kosmickým zářením a pomáhá zvířatům v orientaci.
    Kristina Kislyaková z Kosmického výzkumného institutu na Austrian Academy of Sciences v Grazu společně s mezinárodní skupinou fyziků byli vůbec poprvé schopni odhadnout hodnotu a tvar magnetického momentu v magnetosféře exoplanety HD 209458b.
    Exoplaneta HD 209458b s neformálním názvem Osiris patří do kategorie tzv. horkých Jupiterů, ale oproti Jupiteru je přibližně o třetinu větší a lehčí. Tento obří plynný obr obíhá velmi blízko u mateřské hvězdy HD 2096458. Exoplaneta obíhá hvězdu neuvěřitelně rychle -- jen za 3,5 pozemského dne. To je známo astronomům už poměrně dlouhou dobu a je i celkem dobře prostudováno. Speciálně se jedná o exoplanetu, u které byla vůbec poprvé v roce 2005 detekována atmosféra. Proto se pro mnohé vědce stala exoplaneta modelovým objektem k rozvoji jejich hypotéz.
    Vědci přitom využívají pozorování Hubbleova kosmického teleskopu ve spektrální čáře vodíku - konkrétně Lymanovy série spektrálních čar ve spektru vodíku vznikající při přechodu elektronů mezi první, základní energetickou hladinou a vyššími hladinami. Všechny čáry Lymanovy série se nacházejí v ultrafialové části spektra. Tato pozorování probíhala v okamžiku tranzitu planety přes kotouč mateřské hvězdy, který je pozorovatelný ze Země. Nejprve vědci studovali absorpci světla hvězdy v atmosféře exoplanety. Později byli schopni odhadnout tvar plynového oblaku v okolí horkého Jupiteru. Z těchto výsledků vycházeli vědci při stanovení konfigurace exoplanetární magnetosféry.
    Kristina Kislyakova vysvětluje -- „Modelovali jsme vznikající oblak horkého vodíku kolem planety, který ukazoval, že existuje pouze jediná konfigurace, jež koresponduje se specifickými hodnotami magnetického momentu a parametru hvězdného větru.
    Pro vytvoření přesnějšího modelu, musejí vědci začlenit ještě řadu faktorů, které definují vzájemné působení mezi hvězdným větrem a atmosférou planety. Především se jedná o faktory interakce mezi hvězdným větrem a neutrálními částicemi atmosféry a jejich ionizace, dále gravitační efekty, tlak, rychlost vyzařování a rozlišení spektrálních čar.
    V současné době jsou vědci přesvědčeni, že velikost vodíkového plynného oblaku je definována vzájemným působením mezi plynem, který z atmosféry uniká a tlakem protonů z hvězdného větru, jež do atmosféry proudí. Tím, že poznáme parametry atomárního vodíkového oblaku, je možné odhadnout velikost magnetosféry prostřednictvím tohoto konkrétního modelu.

více...    

Vítejte na kometě
     Mise sondy Rosetta a jejího přistávacího modulu Philae vrcholí. Dne 12. 11. 2014 v 17:03 SEČ potvrdila ESA, že modul Philae přistál na jádru komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Bezpochyby se odehrál historický okamžik, který přepisuje dějiny lidstva. Poslední krůček na cestě k povrchu komety byl mimořádně obtížný. Zachytit přistávací modul v terénu patřil k nejsložitějším manévrům, které na tým navigace řídícího centra čekal. Připomeňme si v souhrnném přehledu nejzajímavější okamžiky mise v článku Radka Beňa publikovaného v pravidelném Aldebaran bulletinu.

více...    

Největší Slovenský dalekohled
     Největší evropský teleskop primárně určený k hledání blízkozemních asteroidů byl instalován ve hvězdárně na Skalnatém Plese ve Vysokých Tatrách. Dalekohled s průměrem 1,3 metru a ohniskovou vzdáleností 10,4 metru je instalován ve větší ze dvou kopulí, které observatoř provozuje. Moderní teleskop bude mapovat pohyb asteroidů v jednotlivých časových úsecích, na základě čehož bude možné stanovit dráhu jejich letu. Hvězdárna na Skalnatém Plese byla založena v roce 1943 českým astronomem a klimatologem Antonínem Bečvářem, který se stal i jejím prvním ředitelem. Je umístěna v nadmořské výšce 1786 metrů.

více...    

Největší sluneční skvrna za 5 let
     Viděli jste už někdy něco takového? Podívejte se na tuto skupinu slunečních skvrn. Aktivní region s označením 2192 je zatím největší dosud zaznamenanou skupinou slunečních skvrn ve 24 solárním cyklu, který začal v roce 2009. Poslední sluneční cyklus trval typických 11 let a probíhal v něm běžný nárůst a pokles počtu skvrn, erupcí a dalších projevů sluneční aktivity. Zřídkakdy spatříme skupinu slunečních skvrn jako tmavé tečky pouhým okem. Region 2192 však vyniká.

více...    

Meteorický roj Orionidů
     V roce 2014 se očekává největší frekvence meteorů z roje Orionidů v období mezi 20 – 21. říjnem. Především výhodná měsíční fáze v tomto okamžiku – 2 dny před novem – bude klíčovým aspektem k tomu, že pozorovatelům ze severní i jižní polokoule nabídnou Orionidy opravdu zážitkový večer.
     Meteorický roj Orionidů je jedním ze dvou rojů, které původem patří ke známé Halleyově kometě. Roj je pojmenován podle místa radiantu na obloze, odkud se zdánlivě vynořují meteory. Orionidy jsou aktivní pravidelně každý rok, obvykle je maximum pozorováno kolem 20. října. V tomto okamžiku můžeme spatřit až kolem 20 meteorů za hodinu.
    Květnové Eta Aquaridy jsou druhým rojem stvořeným z přebytečného prachu Halleyovy komety. Halleyově kometě trvá přibližně 76 roků, než dokončí kompletní cestu kolem Slunce.
    Kromě Orionidů je také v říjnu aktivní roj Drakonidů a to nejčastěji kolem 7 – 8. 10.
    Kde a kdy pozorovat Orionidy? Nejvýhodnější podmínky pro pozorování nastanou v období 20 – 24. října. Vzhledem k tomu, že radiant roje vychází kolem 22. hodiny a před půlnocí dosahuje výška pouze 20° nad obzorem, je vhodné pozorovat až ráno, ideálně mezi 2. a 6. hodinou, neboť vystoupá do maximální výšky nad obzorem (55°).

více...    

Přistání na povrchu komety
    Evropská sonda Rosetta dosáhla oběžné dráhy komety 67P/Churyumov-Gerasimenko již 6. srpna. Stalo se tak po její desetileté misi vesmírem, při níž objevila mnoho důležitých informací. Nicméně vyvrcholení celé mise nás teprve čeká. Modul Philae by měl přistát na jádře komety. O víkendu 13.-14. září se ve francouzském Toulouse sešli vědci, aby původních pět možností pro přistání modulu Philae redukovali na dvě. Bude to 12. listopadu. Známe dokonce i čas, pokud půjde vše podle plánu a přistání proběhne v lokalitě J, modul dosedne na povrch jádra komety v 17:00 SEČ. Jestliže se vyskytnou nějaké komplikace a přistání bude muset proběhnout v záložní lokalitě C, bude to zhruba o hodinu a půl později. Pokud vše půjde podle plánu, modul Philae bude počínaje letošním listopadem detailně zkoumat jádro komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Očekává se, že vydrží provozuschopný minimálně do 13. srpna 2015, kdy kometa proletí perihéliem.

více...    

Novinky z hvězdárny

Pořady pro děti:
ve čtvrtek 8. 1. v 18:00 hod.
JAK KOMETKA ŠLA DO SVĚTA


ve čtvrtek 15. 1. v 18:00 hod.
NA VÝLET DO VESMÍRU

Pořady pro dospělé:
ve čtvrtek 22. 1. v 18:30 hod.
PETR A PAVLA V ZIMĚ


ve čtvrtek 29. 1. v 18:30 hod.
NEJVĚTŠÍ Z OBRŮ

Dětské odpoledne s astronomií:
v sobotu 24. 1. v 16:00 hod.

Promítání astronomických pohádek a praktická zkušenost s pozorováním dalekohledy. Vše je přizpůsobeno věku nejmenších návštěvníků včetně výkladu.


Astronomické úkazy v lednu

     Měsíc lze na večerní obloze pozorovat od 1. do 5. a od 23. ledna do konce měsíce. Nejvhodnější pozorovací podmínky nastávají kolem 27. ledna, kdy je Měsíc v první čtvrti. V tuto dobu totiž povrchové útvary na Měsíci vrhají zřetelné stíny. Tehdy, na rozdíl od úplňku (nastává 5. 1.), vynikne plastičnost měsíčního povrchu.
     Na lednové večerní obloze nad jihozápadním obzorem budeme moci pozorovat Mars a na konci měsíce se k němu připojí ještě planeta Venuše, která bude pozorovatelná i v odpoledních hodinách.
     Zimní obloha nám nabízí velké množství zajímavých objektů hvězdného vesmíru. Jsou to dvojhvězdy a vícenásobné soustavy, hvězdokupy, mlhoviny i galaxie. Z dvojhvězd je to např. Castor ze souhvězdí Blíženců. Dále můžeme pozorovat čtyřnásobnou soustavu Trapez v souhvězdí Oriona, která je obklopena známou mlhovinou viditelnou i pouhým okem. Ozdobou zimní oblohy je hvězdokupa Plejády nacházející se v souhvězdí Býka. Jedna z nejbližších galaxií, vzdálená od nás více než dva miliony světelných roků, leží v souhvězdí Andromedy. Na hvězdných mapách ji najdeme pod označením M 31 a za dobrých podmínek je pozorovatelná též pouhým okem nebo malým triedrem.

Předpokladem k pozorování je vždy jasné počasí. Pozorování každého objektu je doprovázeno odborným výkladem, v případě nepříznivého počasí je podán výklad k přístrojovému vybavení kopulí.


Jasná kometa na lednové obloze
     Nejnovější kometa Lovejoy by mohla dosáhnout nejvyšší jasnosti (4. magnitudy) ve druhém či třetím lednovém týdnu. Pokud budeme pozorovat kometu na tmavé a bezměsíčné obloze pomocí triedru nebo malého dalekohledu, můžeme se těšit úchvatnou podívanou. V případě, že už budete vědět, kde kometu na obloze hledat, spatříte jí dokonce za příhodných podmínek i pouhým okem!
     Nová kometa Lovejoy, C/2014 Q2, je pro nás konečně velmi dobře viditelnou kometou na severní hvězdné obloze. Je dokonce jasnější, než se původně předpokládalo.

schursastrophotography.com
     Během silvestrovské noci dosahovala kometa už jasnosti kolem 5. magnitudy, nicméně jas dorůstajícího Měsíce na obloze dělal pozorování výrazně obtížnější. Pozorování bylo dokonce tak komplikované, že pokud jste kometu chtěli spatřit v triedru, museli jste pomocí hledací mapky určit polohu komety mezi hvězdami. Pokud se kometa bude chovat jako do této chvíle, může její jasnost dosáhnout až do 4,1 magnitudy v polovině druhého lednového týdne. Tu dobu už nebude Měsíc na večerní obloze rušit výhled.
     7. ledna se kometa za bezměsíčné noci bude pohybovat nejsevernější oblastí souhvězdí Eridana. Ten samý den prolétne nejblíže od Země ve vzdálenosti 0,47 AU (70 mil. km). V tu chvíli začnou dva nejvýhodnější pozorovací týdny, kdy bude kometa putovat přes souhvězdí Berana a Býka vysoko nad obzorem už v průběhu večera. Kolem známé hvězdokupy Plejády proletí kometa 17. ledna ve vzdálenosti 8°.


    Hledací mapka pro kometu Lovejoy, C/2014 Q2. Na mapce jsou zaznamenány pozice komety v průběhu ledna 2015. Jasnou oblohu a pěkný výhled!


Hvězdárna pro děti
     Návštěva hvězdárny se může stát atraktivním doplňkem výuky na všech typech škol od mateřských po vysoké. Návštěva školní skupiny je možná po předchozí rezervaci. Rezervace přijímáme v dostatečném předstihu na adrese hvezdarna@volny.cz. Školní programy nabízíme především ve všední dny mimo otevírací dobu, po dohodě je ale možno i jinak.


    Obr: Městská hvězdárna nabízí pro organizované skupiny pořady, které přiměřeným způsobem odpovídají věku i znalostem žáků a doplňují, resp. rozšiřují moderní představy o planetě Zemi, Sluneční soustavě a vesmíru. Na exkurzi zavítala také jednoho říjnového večera táborová skupina Domu dětí a mládeže „Ostrov“.





    Obr: Mobilní hvězdárna je již léta vžitý název pro akci, kterou Městská hvězdárna připravila pro letní tábory dětí a mládeže. Jedná se o nabídku odpoledního a večerního astronomického programu. Jednoho srpnového večera jsme zavítali také na dětský tábor v Bílichově.






    Obr: Srpnová návštěva naší Mobilní hvězdárny na dětském táboře v Rodinném centru Smečno. Přednáška a beseda s astronomickou tématikou byla doplněna promítáním filmů a simulací planetária. Bohužel nám však pro pozorování nevyšlo pěkné počasí a tak jsme testovali zvětšení dalekohledu na známých objektech blízkého okolí.