Československé Churchilly

 

Tomáš Jakl

Publikováno v časopise HaPM 10/2005

 


Zveřejněno na Válečných Střípkách se svolením pana Tomáše Jakla


Přestože stále není vyloučeno, že se českoslovenští tankisté setkali s britskými pěchotními tanky A22 Churchill při výcviku, Československá samostatná obrněná brigáda ve Velké Británii tyto tanky ve výzbroji neměla. Přesto je titulek správný. Při obléhání Dunkerque byly generálu Liškovi podřízeny 7. prapor Královského tankového pluku a 52. samostatná tanková rota, vyzbrojené tanky Churchill.

Tankový prapor je především výtečná knížka od Josefa Škvoreckého. V britské armádě za druhé světové války znamenal tankový prapor jednotku, která obsahovala tabulkově 36 důstojníků a 360 mužů ostatních hodností. Velitelství praporu disponovalo čtyřmi tanky, velitelská rota měla čtyři čety (z toho protiletadlová četa měla čtyři protiletadlové tanky). Průzkumná rota měla předepsáno jedenáct lehkých tanků. Hlavní bojovou sílu praporu tvořily tři tankové roty (tank squadron). Každá měla pět čet po třech tancích a čtyři tanky u velitelství. Celkem měl tankový prapor tabulkově 72 tanků. Tato organizace platila pro prapory Královského tankového sboru (Royal Tank Corps, RTC) z počátku války. Po mohutné mechanizaci britské armády po březnu 1939, užívaly stejnou organizaci také obrněné a obrněné průzkumné pluky Královského obrněného sboru (Royal Armoured Corps, RAC), konvertované na tankovou techniku z jezdeckých pluků a z praporů pěších pluků. Královský tankový sbor byl přejmenován na Královský tankový pluk (Royal Tank Regiment, RTR). Jeho jednotlivé prapory nyní tedy nesly označení např. 3rd battalion Royal Tank Regiment, zkratkou 3rd RTR, případně 3rd Royal Tanks. Ovšem název 3. prapor Královského tankového pluku je poněkud dlouhý, proto se tankovým praporům začalo říkat tankové pluky. Zprvu neoficiálně, v průběhu války však došlo i přejmenování oficiálnímu. Namísto zjednodušení však přinesla tato akce další zmatení, takže se můžeme v literatuře setkat i s tvary typu 3rd tank battalion -  regiment. Asi nebude náhoda, že autor výroku: „copak je po jméně, co růží zvou i zváno jinak, vonělo by stejně,“ William Shakespeare, byl Angličan. Tři prapory tvořily brigádu. Prapory křižníkových tanků brigádu obrněnou, prapory pěchotních tanků pak armádní tankovou brigádu.

7th RTR

Na konci třicátých let dvacátého století začalo být zřejmé, že Německo, přes porážku v první světové válce, začíná být opět hrozbou pro své bližší i vzdálenější sousedy. Také ve Velké Británii přinesla tato hrozba rozvoj všech druhů vojenských sil, redukovaných na počátku dvacátých letech pod vidinou nadcházejícího věčného světového míru. Dne 21. května 1937 tak byl v Catterick Camp obnoven i starý „G“ prapor Royal Tank Corps, pozdější 7. prapor RTC z první světové války, rozpuštěný v roce 1919. Nyní byl určen pro pěchotní tanky. V roce 1939 spolu se 4. a 8. praporem RTR vytvořil 1. armádní tankovou brigádu, určenou v září 1939 pro Britský expediční sbor (BEF) do Francie. Ještě v září 1939 odplul na kontinent 4th RTR. Brigádní velitelství a 7th RTR ho následovaly v prvním týdnu května 1940. Pro rychlý spád událostí na západní frontě 8th RTR už zůstal v Británii.

7th RTR vstoupil do bojů s Němci vyzbrojen dvaceti sedmi kulometnými Matildami I, dvaceti třemi dělovými Matildami II a sedmi lehkými tanky. Po boku 4th RTR se zúčastnil 21. května 1940 spojeneckého protiútoku u Arrasu, který s největší pravděpodobností uchránil BEF před zničením a umožnil evakuaci spojenců od Dunkerque. Přes pláže u Dunkerque se na mateřské ostrovy vrátil 28. května také personál 7th RTR. Veškerý materiál prapor zanechal v Belgii a ve Francii. Po evakuaci byl 7th RTR vyzbrojen už pouze Matildami II. Ve Velké Británii byl vyjmut z 1. armádní tankové brigády a odeslán na Střední východ. Když 24. září 1940 prapor připlul do egyptského Port Saidu, byly jeho Matildy první, které se na Středním východě objevily. Tyto tanky, které odolávaly prakticky všem tehdejším italským protitankovým kanónům, nasadili také generálové Wawell a O’Connor do operace COMPASS v prosinci 1940, která zatlačila Italy z Egypta do hloubi Libye. Prapor, kterému tehdy velel podplukovník Roy Jerram, spolu se 4. indickou divizí dobyl 9. prosince italský tábor Nibajva, 10. prosince Sidí-al-Barání a spolu se 6. australskou divizí 5. ledna Bardíu. První britský tank, který 20. ledna 1941 pronikl do perimetru italské pevnosti Tobrúk, byl také ze 7th RTR. V předpolí pevnosti vyčkal na následující den, kdy šestnáct zbývajících Matild praporu spolu se 6. australskou divizí zaútočilo na Tobrúk, který padl 22. ledna. Boje operace COMPASS vyvrcholily v únoru 1941 porážkou Italů u Beda Fomm.

Dne 31. ledna 1941 byl 7th RTR přímo podřízen velitelství britského 13. sboru – spolu s 10th RTR, což byla klamná jednotka maket tanků, tvořená 1. praporem pluku Durhamské lehké pěchoty. Po březnovém Rommelově útoku zůstala část 7th RTR v Tobrúku a jako rota D 7th RTR se stala součástí 32. armádní tankové brigády v obklíčené pevnosti. Zbytek praporu, doplněný na plný stav, byl 4. května 1941 v Egyptě podřízen 4. obrněné brigádě. Po porážce Řecka posílilo spojeneckou posádku Kréty 14. května 1941 šestnáct lehkých tanků Mk VI ze 3. pluku Husarů a šest Matild právě ze 7th RTR. Nakonec to byly jediné tanky, které čelily německému výsadku. Matildy byly nasazeny po dvou v Maleme, v prostoru Retimo-Georgioupolis a v Heraklionu. Po evakuaci spojeneckých sil byly ztraceny na ostrově.

O měsíc později, co šest z jeho tanků dorazilo na Krétu, se 7th RTR zúčastnil operace BATTLEAXE na egyptsko-libyjských hranicích. Do útoku na německé pozice v průsmyku Halfája šel 7th RTR spolu se 4th RTR v rámci 4. obrněné brigády 7. obrněné divize. Generál Rommel však tehdy předvedl brilantní obrannou operaci. Dne 14. června 1941 7th RTR podporoval útok 22. gardové brigády na Capuzzo a Sollúm. V poledne dosáhl Capuzza, ale při německém protiútoku ztratil devět Matild. Večer toho dne zbývalo ze sto Matild obou praporů jen třicet sedm bojeschopných. Nasazení pomalých Matild v roli křižníkových tanků obrněné brigády se ukázalo jako chyba. Na konci listopadu 1941 se Matildy roty D 7th RTR účastnily, v rámci 32. armádní tankové brigády, výpadu posádky obleženého Tobrúku vstříc britským silám u Sidí Rezegh. Znovu sloučený prapor byl v květnu 1942 spolu se 4th a 44th RTR podřízen 32. armádní tankové brigádě, se kterou byl nasazen v bitvě u Gazaly. V červnu 1942 převzal na doplnění svých Matild několik Valentinů a pět Grantů. Po německém průlomu se celá brigáda po rozhořčených bojích stáhla do Tobrúku, kde 22. června padla do zajetí. Brigáda již nebyla nikdy obnovena, brigádní velitelství bylo úředně rozpuštěno velitelstvím britských sil na Středním východě k 1. srpnu 1942.

Již jsme se setkali s 10th RTR, jako klamnou jednotku na Středním východě. Skutečný 10th RTR vznikl ve Velké Británii v roce 1940. Společně s 9th RTR a 141st RAC tvořil 31. armádní tankovou brigádu, dislokovanou do roku 1944 na mateřských ostrovech. Přejmenováním právě tohoto 10th RTR ve 31. armádní tankové brigádě, vyzbrojeného pěchotními tanky Churchill, byl v dubnu 1943 obnoven 7th RTR. V Normandii se 31. armádní tanková brigáda vylodila 22. června 1944. „Nový“ 7th RTR byl nasazen do bitvy na řece Odon a do průlomu k Falaise od severu. V průběhu bojů o kótu 112 přišel velitel praporu, podplukovník George Gaisford o oko a musel být evakuován. Velení 7th RTR převzal 20. července podplukovník Arundel Rea Leakey, MC and bar, (synovec slavného antropologa Francise Leakeyho). Poté, co spojenci překročili Seinu a začali pronásledovat Němce, ustupující z Francie, byly pomalé Churchilly ponechány v zadním voji. Pro 7th RTR to v polovině srpna 1944 znamenalo převelení ke 34. armádní tankové brigádě, kam ho následoval 4. září také 9th RTR. Oba prapory Churchillů brigáda nasadila 10. září 1944 při útoku na přístav Le Havre, který Němci drželi ve spojeneckém týlu. Po dobytí přístavu byl 1. října 7th RTR detašován od 34. armádní tankové brigády ke 2. kanadské armádě, s úkolem posílit Československou samostatnou obrněnou brigádu při obklíčení přístavu Dunkerque. Prapor se 2. října soustředil v Casselu a o tři dny později obdržel od generála Lišky rozkaz převzít spolu s čs. Motorizovaným přezvědným oddílem zodpovědnost za Západní úsek obléhacího perimetru. Dne 7. října se tanky praporu přesunuly do Loon Plage a v noci na 8. října prapor převzal svůj úsek od pobřeží k železniční trati Dunkerque – Bourbourg.

Těžké začátky u Dunkerque

Úkol, který zpočátku vypadal jako odpočinek, se zakrátko změnil na noční můru. Rea Leakey vzpomíná ve svých pamětech na rozhovor s velitelem 7. praporu pluku Black Watch, který měl před Dunkerque vystřídat. Podplukovník John Hopwood měl z příchodu tankového praporu do obléhacího perimetru radost. „Konečně jsou tady nějaké tanky. Kdo je vaše pěchota?“ optal se. Když se dozvěděl, že jediní potenciální pěšáci jsou Leakeyho tankisté, vybuchl smíchem. Vysvětlil Leakymu, že jeho pěší prapor na plných stavech, posílený dvěma opěšalými protiletadlovými bateriemi, má dost co dělat s agresivní německou posádkou přístavu. „Včera v noci mi Němci házeli ruční granáty na velitelství, a to jsme čtyři kilometry za frontou. Když tady v těch dírách vydržíte čtrnáct dní, pošlu vám bednu Whiskey. A to jsem Skot.“ Rea Leakey se zadostiučiněním vzpomíná, že Hopwood svůj slib dodržel. Ale nepředbíhejme.

Velitel 7th RTR zvolil zpočátku pro obléhaní pěchotní taktiku. Prapor ponechal své Churchilly v Gravelines a opěšalí tankisté obsadili zákopy, vybudované skotskými gardisty. Ovšem početní stavy tankového praporu po odečtení zálohy a sil, nutných ke střežení tanků umožnily Leakeymu obsazovat opěrné body maximálně deseti muži, zatímco do té doby je držely pěší čety po třiceti mužích. Terén v Západním úseku byl plochý. Přes den byl většinou klid a boje se odehrávaly převážně v noci. Němci se první noc spokojili pouze s vysláním hlídek, ale již druhá noc přinesla první ztráty. Krátce po půlnoci 9. října zaútočili němečtí vojáci na postavení čs. MPO. Následujícího dne, v půl druhé ráno, po dělostřelecké a minometné přípravě, vytlačili Čechoslováky a Brity z postavení Filature na Bourbourgském kanále a z blízkých farem. Situace byla vážná, protože až do Calais už nebyly další spojenecké jednotky, které by mohly zadržet možný německý výpad z Dunkerque. Ráno 10. října proto opěšalí britští tankisté, spolu s čs. průzkumníky a četou Francouzské pěchoty provedli první protiútok. Okolo poledne podpořilo další útok deset Churchillů z roty C, které pomohly obnovit původní linii 7th RTR. Generál Liška večer téhož dne MPO vystřídal 1. tankovým praporem, který 11. října odpoledne, s podporou náletu Typhoonů, dobyl zpět Filature a obnovil původní linii také v bývalém pásmu čs. MPO. Po tomto uvítání Němci útočili každou noc na izolovaná ohniska obrany 7th RTR. Hned 12. května za svítání Britové odráželi další německý útok. Začala opotřebovávací válka, vedená minomety, děly a přepadovými skupinami. Před půlnocí 19. října Němci dobyli útokem třísetčlenné skupiny, podporované klamným útokem cca padesáti mužů, britská postavení roty A, na farmách Hamerel a Quend Conquillier, která musela ráno 20. října znovu dobývat rota B. Navíc se citelně ochladilo a morálka britských tankistů ve vlhkých zákopech poklesla.

Operace Waddle

Velitel 7th RTR si při řešení této nepříjemné situace povšiml, že cca 1800 metrů před liniemi 7th RTR vede rovnoběžně s nimi silnice. Sestavil dvě úderné skupiny po deseti tancích a padesáti mužích, se kterými 24. října ve 14:00 zaútočil po dvou silnicích, vedoucích do Dunkerque. Útok podporovaly také čtyři tanky čs. Brigádní štábní roty a tři družstva čs. Ženijní roty. Němce v předních postech se podařilo dokonale překvapit. Britové dobyli farmy Devez, Grande Predembourg, Petit Predembourg a Grande Synthe. Za dvě hodiny obsadili příčnou silnici a pokračovali dále v útoku. Poté, co zničili německá obranná postavení se stáhli na úroveň dobyté silnice. Rea Leakey ve svých pamětech vzpomíná, že když odeslal německé zajatce na velitelství Čs. brigády, dostal překvapivou otázku, kde k nim přišel? Teprve tehdy mu došlo, že o svém útoku zapomněl informovat generála Lišku. Ovšem protože v květnu 1945 mu generál osobně připnul čs. válečný kříž, předpokládá, že mu toto opomenutí odpustil.

Nová taktika

Již v předchozích dnech nechal Rea Leakey vybavit maximum tanků 7th RTR reflektory. Nyní jeho tankisté až na nezbytné denní hlídky opustili nehostinné díry v zemi a ke střežení bojové linie vyjížděli v noci v teple a v suchu svých Churchillů. Každodenní ztráty poklesly prakticky na nulu. Aktivita se naopak přesunula na stranu obléhatelů. Dopoledne 28. října 1944 provedl 7th RTR násilný průzkum v oblasti Grande Synthe, aby odlehčil útoku čs. tankistů ve Východním úseku. Po krátkém a prudkém boji ztratil prapor dva Churchilly, jeden po zásahu protitankovým kanónem a druhý pancéřovou pěstí. Další útok na německé pozice u Grande Synthe provedl 7th RTR ráno 3. listopadu. Cílem byl také Fort Mardick a útok podpořila i 1. rota čs. 1. tankového praporu napadením farmy Deram Artur. Němci se pokusili převzít opět iniciativu v noci 18. listopadu, kdy po dělostřelecké a minometné přípravě třikrát zaútočili na osadu Mardick, ale pokaždé byli odraženi. Změnili proto taktiku a pokusili se zaminovat silnici, klíčovou pro noční pohyb tanků 7th RTR. Německý pokus ale 21. listopadu včas odhalila předsunutá stráž. Dne 27. listopadu 1944 v 9:00 přešla Československá samostatná obrněná brigáda se všemi přidělenými jednotkami od 1. kanadské armády do přímé podřízenosti 21. skupiny armád. Na bojové činnosti u Dunkerque to však nic nezměnilo. Obléhání pokračovalo jako nekončící řetěz hlídek do zemí nikoho a dělostřeleckých soubojů. Z větších akcí stojí za zmínku útok 4. prosince 1944 na den svaté Barbory, patronky dělostřelců. Tanky 7th RTR podporovaly útok francouzské pěší roty na Grande Predembourg. O den později začala s přicházející zimou klesat hladina zatopených území, což přineslo další zvýšení hlídkové činnosti ve všech úsecích před Dunkerque. Poziční boje pokračovaly i když napadl sníh. V hlubokém sněhu proběhl také násilný průzkum tanků 7th RTR na Grande Synthe 12. ledna 1945.

Nová technika a odchod od Dunkerque

Aby odlehčil 7th RTR, poslal velitel 34. tankové brigády k Dunkerque 19. ledna 1945 jako posilu 52. samostatnou tankovou rotu. Původně měl v úmyslu nechat roty brigády rotovat mezi frontou a „zápolím“ u Dunkerque, ale nakonec z celého plánu zbylo právě jen odeslání 52nd Independent Tank Squadron. Západní úsek posílilo také několik rot francouzské armády a opěšalí dělostřelci, jedna rota z baterie D, 67. posádkového pluku Královského dělostřelectva. Příchod posil znamenal pro 7th RTR přesun více k pobřeží a předání části úseku čs. 1. tankovému praporu. Zúžení úseku umožnilo, aby vždy jedna rota 7th RTR prováděla v zápolí výcvik s plamenometnými tanky Churchill Crocodile, na které se měl prapor přezbrojit.

Počátek února znamenal deště a tání sněhu. V Československé samostatné obrněné brigádě mezitím došlo ke změnám. Příchod dobrovolníků ze zámoří a především přeběhlíků od Vládního vojska z Itálie umožnil rozšíření Motorizovaného přezvědného oddílu na 3. tankový prapor. Konverze 7th RTR z klasických na plamenometné Churchilly se také chýlila k závěru. Warning Order pro vystřídání 7th RTR přišel 9. února 1945. Večer 11. února byla v důstojnické jídelně velitelství brigády uspořádána večeře na rozloučenou se 7th RTR a 107. těžkou protiletadlovou brigádou, která perimetr u Dunkerque opouštěla také. V průběhu večeře obdržel Rea Leakey rozkaz převzít velení 5th RTR v Německu, takže se trachtace změnila také na večírek na rozloučenou 7th RTR se svým velitelem. O den později podělkoval generál Liška velitelům 7th RTR a 107. Heavy AA Brigade osobními dopisy za velmi dobrou spolupráci a v 9:00 proběhlo bez závad předání úseku 7th RTR čs. 1. tankovému praporu. Ještě 6. května 1945 obdržel Rea Leakey u Dunkerque zmíněný čs. válečný kříž 1939.

U 79. obrněné divize

Velení 7th RTR převzal podplukovník R. B. P. Wood. Po stažení od Dunkerque se prapor vrátil k 31. obrněné brigádě a prováděl další intenzivní výcvik s plamenometnými Churchilly Crocodile. Brigáda nyní byla součástí 79. obrněné divize, která spravovala speciální typy techniky a „pronajímala“ je ostatním divizím k plnění zvláštních úkolů. Na frontu se 7th RTR vrátil v březnu 1945 v operaci PLUNDER, při překročení Rýna. Rota Churchillů Crocodile pomohla 26. března 1945 vojákům britské 15. pěší divize překonat silnici Wesel-Harden. O den později jiná rota ze 7th RTR podporovala 53. pěší divizi u Dingenu a Verdenu, a také u silnice na Bucholt. Útok divize na Bucholt 29. března podporovaly kromě plamenometných tanků 7th RTR také ženisté se šesti Churchilly AVRE.

Mezitím narazila 7. obrněná divize v Ibbenburen na rozhořčený odpor personálu německé vojenské školy. Pouštní krysy město obešly a jeho dobytí ponechaly 53. pěší divizi, která při tom od 1. do 10. dubna rozsáhle využila plamenomety 7th RTR. Část Churchillů Crocodile praporu podporovala v té době 52. pěší divizi na přístupech k Osnabrücku a jedna rota také Kanaďany při útoku na Zutphen a Deventer. 12. dubna byl prapor nasazen u Barnstedtu, dva tanky ztratil 15. dubna u Habenvenbergenu. Stejný scénář jako u Ibbenburen zopakovala 7. obrněná divize 15. dubna u Soltau. O den později byly při dobytí města opět nasazeny Crocodily 7th RTR, další se 16. a 17. dubna účastnily těžkých bojů u Verdenu. U Birkumu 19. dubna podporovaly tanky praporu 3. pěší divizi a u Badenu 21. dubna 52. pěší divizi. Ve dnech 22. až 27. dubna podporovaly plamenometné tanky praporu útok 3., 43., 49. a 52. pěší divize na Brémy a poté s nimi pokračovaly v postupu na Hamburk. Naposledy prapor nasadil své plamenometné Churchilly Crocodile 22. května 1945, kdy rota C vyslala jednu četu do Belsenu, desinfikovat terén, na kterém stál koncentrační tábor. O dva dny později ji posílila další četa a obě čety se k praporu vrátily 30. května. Na splnění úkolu spotřebovaly 25 000 galonů (113 652 litrů) zápalné směsi.


Literatura:

Poděkování:  (v abecedním pořadí) Petru Brownovi, Ivanu Procházkovi, Michaelu Starmerovi a Petru Štěpánkovi za neocenitelnou pomoc při přípravě tohoto článku. 


Kamufláž tanku Churchill


Index Zpět Články