Living.cz - diskuze

Zahrada.cz - diskuze

Šel zahradník do zahrady s motykou,
vykopal tam rozmarýnu velikou.
Nebyla to rozmarýna, byl to křen,
vyhodil ho zahradníček oknem ven.

Kronika zahrady  motorest OASA, restaurace, nemovitost, prodej
poslední úprava stránky 21.08.2011

Návrat na hlavní stránkuna úvodní stránku          motorest OASA, restaurace, nemovitost, prodej           Zpět - na stránku zahrady             Stránka průběhu teploty během roku

předpověď počasí s OBI

Předpověď počasí ČHMÚ pro ČR až na měsíc
Lidstvo přibývá každou vteřinou 
příroda.cz 

ABECEDA zahrady   Encyklopedie psychotropních rostlin  

pokračování  kroniky  rok 2007 a 2006 

pokračování  kroniky  rok 2005 a 2004 

rok 2011

20. srpna 2011 : Tak po delší době zase pár řádků. Dostal jsem i e-mailový dotaz, proč stránky neaktualizuji. O bambusech již není co psát. Vyrostly a tvoří již prakticky souvislý porost. Fotografovat jednotlivé druhy se již nedá - z fotografie se druhy až na výjimky neodliší. Důležité, aspoň pro mě, je, že bambusy z malinkých rostlinek velkých pár centimetrů narostly do své u nás obvykle dosahované velikosti a několik let již přes zimní strázně žijí. Zimní, spíše časně jarní počasí - střídání mrazů a slunečných dnů - bambusové rostly více či méně každoročně zdecimuje (až na výjimky - Sasy), bambusy však vždy v pozdním jaru nově obrazí a narostou jim nová stébla, takže se porost opět zazelená a uschlá a zmrzlá stébla se nahradí novými. 

    Sasy - kurilensis i palmata - měl jsem z počátku obavy, že rostou pomalu a zůstávají malé - během 5 let z nich vznikly porosty vysoké více než 1,5 m a zejména kurilensis se značně rozrůstá všemi směry do okolí. Palmatě koncem zimy listy pomrznou a suché jsou pak plynule nahrazeny listy novými, kurilensis mrazy snáší poměrně velmi dobře - zmrzne jen několik málo listů, většina zůstává nepoškozená. Sasy rostou hustě u sebe a tvoří neproniknutelnou houštinu. 

Stébla Phyllostachysů většinou již tak hustě nerostou a po vystříhání stébel během několika zim uschlých se v porostu vytvoří průchodné uličky. Jen Phyll. decora mi zatím roste spíše v trsu. Naopak viridiglaucescens se rozrůstal ihned po vysazení. Pleioblastus linearis, Phyll. aurea a patrně i Phyll. nigra zřejmě již vyhynuly, ostatní Phyllostachysy se drží poměrně dobře. Z nudy mám nejdelší a nejsilnější suchá vystříhaná stébla, naopak z bissetii prakticky žádné suché stéblo zatím nemám - nic dosud během let neuschlo.

Hibanobambusa od loňského jara, kdy jsem celý uschlý porost vystříhal, do dřívější velikosti dosud nenarostla - nová stébla rostou jen řídce a mají max. 1 m na výšku. Pseudosasa japonica - již jsem si myslel, že také zašla, ale před několika týdny jsem na několik málo tak metrových stébel narazil. Proti dřívější dvoumetrové výšce to také není žádná sláva.

Celkově však moje bambusová houština  již několik let drží svojí výšku 4 max. 5 m, a růst do šíře udržuji nůžkami, resp. sekačkou. Na ty stovky nových stébel Sasy kurilensis nic jiného než sekačka efektivně neplatí. Pokud bych ji neomezoval, tak se mi bude šířit o 1-2 m na všechny strany ročně. Do ještě větší šíře je schopná se rozrůstat Hibanobambusa, ne však takovou intenzitou a množstvím nových stébel (apoň zatím u mě).

Jistě by bylo možné bambusům věnovat větší péči - občas je v době sucha zalít, několikrát během roku přihnojit, udržovat porost nepřehoustlý - a bambusům by se dařilo lépe a třeba by i více narůstaly. To je však na každém pěstiteli a na jeho vůli a možnostech. V podmínkách naší zahrady to, co přeroste bambusovou houštinu na výšku, to poničí zima - to uschne a umrzne. Proto na vyšším růstu některého druhu bambusů nemám zájem. Zahrada má sice pár desítek arů, ale  nechat zarůst bambusy ji rozhodně nehodlám. Zahrada by měla kromě radosti a potěšení přinášet i hmotný užitek v chutném ovoci a zelenině. 

Průběh letošního jara a léta, jak jsem si přečetl své zápisy k loňskému roku, se roku loňskému zatím dost podobá. Po teplém konci jara a začátku léta od snad poloviny července je poměrně chladno - žádné tropy - a často prší. Teplota podnormální a déšť nadnormální. Výhoda je, že nebylo třeba nijak moc zalévat rostoucí zeleninu a i ovoce bez dodatečného zalévání stromů narostlo, pokud mráz v době květu stromů květy nespálil. Meruňka se letos bohužel neurodila ani jedna a broskve na tom byly podobně. Třešně byly, ale žádná nadúroda, višní naopak bylo poměrně dost. Ač se původně jevilo, že nebudou žádné švestky, tak první slíva Bryská pár slív měla, což nestálo ani za řeč, ale slušně zaplodily všechny mirabelky. Pak Čačanská lepotice dala 4 kbelíky česaných švestek, když dalších pár kbelíků zůstalo pod stromem po vichřici. Chuťově byly letos mimořádně dobré a chutnaly zvláště vosám - nakousaná byla pomalu každá druhá švestka. Proto jsem je před 2 týdny musel sklidit najednou. Čačanská najbolja měla jen pár plodů, které jsem postupně otrhal ještě nedozrálé. Pomalu však dozrávají švestky na stromě, který jsem koupil jako švestku domácí. Plody jsou obdobně velké jako má Čačanská lepotice. Skutečnost, že dozrává již nyní mě vede k přesvědčení, že tento údajný druh švestky domácí se šveskami, které znám z mládí, nic moc společného nemají - ani velikost, ani dobu zrání, ani chuť. Ale jsou velmi dobré a proto jsem s tímto stromem spokojen a to letos obzvlášť, protože je švestkami (slívami) přímo obalený. Úroda bude pěkných pár kbelíků. Na dalších švestkách a slívách již toho ovoce mnoho nebude, kromě slívy Stanley, která plodí poměrně dost každoročně.

Jablek letos také žádný nadbytek nebude, protože dva vzrostlé stromy hodně utrpěly na jaře okusem od zajíců a srnek, takže jsem jim hodně zakracoval větve. Jedna jabloň je již sklizená - měla jedno vosami nakousané jablko a na druhé jabloni ještě pár jablek zůstává. Další dvě jabloně v jiném místě zahrady přinesly hojnou úrodu v loňském roce a letos proto moc nekvetly. Zvlášní bylo, že jedna tato jabloň měla květy jen na jedné své větvi - na ostatních nic. Hrušek bude na každém stromě jen pár, přičemž na Konferenci, která je nejstarší a vždy nejvíc plodila,  nebude hruška ani jedna.

Z drobného ovoce hodně bylo kamčatských borůvek - jako každoročně. Kanadské borůvky měly také dost zelených plodů, na sbírání to pak bylo jen jednou - někdy v červenci - pak sklízeli průběžně jen drozdi a kosi a až v posledních dnech se opět na nesklizených keřících začínají borůvky modrat. Ranný rybíz jsme sklidili skoro všechen, pozdní - který jindy vydrží až skoro do listopadu - naopak zmizel během několika dnů v první polovině srpna. Stejně tak se prostřednictvím ptactva "vypařily" i bobule arónie (černé jeřabiny) a část úrody muchovníků. Sladkoplodé červené jeřabiny na stromě zatím drží. Ty by se hodily dobře do kompotu s velkoplodým dřínem, ten však ještě není zralý.

Zelenina, ta letos rostla skoro sama - bez zvláštního zalévání. Od začátku srpna sklízíme 2 x týdně po kbelíku okurek a konečně teď začínají červenat rajčata.

 

 

 

11. května 2011 : Zítra začínají 3 ledoví muži, ale mrazů se zřejmě podle předpovědí bát nemusíme. I kdyby však náhodou přišly, tak již nemá co zmrznout. Mrazivá pohroma přišla v polovině minulého týdne, kdy v noci mrzlo všude a nebyl to jen přízemní mráz. Letos kvetení stromů přišlo zhruba o dva týdny dřív, než v jiných letech. Meruňky začaly u nás kvést již počátkem dubna. Začátkem května již měly pěkné cca 1 cm velké plody. Bohužel mráz nepřežily, scvrkly se a opadávají. Jak dopadne ostatní ovoce se uvidí. Na ranné třešni se třešně již dělají, hrušky patrně také nějaké budou a o jablka není důvod mít starost, protože kvetou postupně a tak pár zmrzlých květů úrodu nenaruší. Co zmrzlo u nás totálně, tak to jsou výhony vlašských ořešáků a všechny výhony révy a minikiwy. Klanoprašky čínské omrzly, ale jen tak z necelé poloviny - dál kvetou. Zmrzly výhony i dalších teplomilných keřů a stromů - samozřejmě fíkovníku, ruje vlasaté, ale i jinanu - ginkgo biloby. V trávě rašící jiaogulan mráz ku podivu přečkal bez většího poškození (nebo již stačil nově obrazit).

Je pomalu polovina května, kvetou jahody a kamčatské borůvky čekají na dozrávání. Jistě se brzy začnou modrat. Kuličky - bobule - rostou pěkně i muchovníkům.

Koncem dubna již vyrazily nová stébla Sasy kurilensis - v ohromném počtu a ve všech směrech. Nezbylo než regulovat šíření tohoto bambusu sekačkou. O posledním víkendu jsem přišel na puky Phyllostachysu humilis. Pár vyšších (starších) bylo zmrzlých, ale razily ze země nové.

Po mrazivém a zasněženém jaru mi zůstalo několik značně od zajíců okousaných mladých  (i starších) stromků a keřů.  U těch mladých nezbylo, než kmínek zkrátit pod místem ohryzání (naštěstí sníh část kmene zakrýval). Kmínky jabloní i hrušní již obrazily několika novými větvičkami. Loňská broskvoň byla navíc i podežraná hryzcem a již se nevzpamatovala. Co však roste naprosto obdivuhodně je kdouloň. Tu jsem musel seříznout na pár cm nad zemí, ale nových výhonů má snad desítky. Okousanou moruši jsem silným stíněním zbrzdil tak, že mráz na ní dosud neměl co poškodit. Pupeny se teprve chystají k růstu.

11. ledna 2011 : Tak teď již zase taje a celodenně má být dost nad nulou. Koncem prosince však spadla druhá sněhová nadílka - opět asi 30 cm a mrzlo, jen praštilo. Ze střech spadla jak první sněhová deka v prosinci, tak i druhá před pár dny a nyní již jen (ve středních a nižších polohách) trochu prší. V důsledku tání Berounka vystoupila z břehů, ale ke škodám zatím nedochází. Pohromou pro zahradu byla vysoká vrstva sněhu, která umožnila zajícům dostat se k nejnižším větvím stromů. Nevynechali ani jedinou jabloň. U dvou jabloní stačilo ohryzané větve odříznout. Další dvě starší jabloně na tom jsou hůř, protože okousaný je z části i kmen. Nejmladší jabloně dopadly nejhůř, stejně jako vloni vysazená broskvoň. Nad chrániči kmenů jsou kmínek i větve okousané zcela a bude třeba je odříznout. Z velké části jsou ohlodané i všechny větve kdouloně a pozornosti zajíců neušel ani kmínek moruše. Dvě hrušně dopadly stejně jako jabloně. Té větší okus příliš neuškodil, u menší je otázka přežití.

Bambusy - velmi dobře se drží Phyll. bissetii, u ostatních druhů začínají prosychat listy stébel, které neleží pod sněhem. Pár již zcela suchých listů je vidět u Sasy palmaty, převážně však i stébla Sas jsou pod sněhem. Do výšky cca 120 cm se stébla Sas většinou nepokládala, nyní jsou již příliš vysoká a váze mokrého sněhu neodolají.

rok 2011

rok 2010

13. prosince : Lucie noci upije a dne nepřidá a ani kalamitku nezeslabí. Sněhu napadlo i v nížinách dost, pak se trochu oteplilo, sníh začal přes den tát a v noci opět mrzl a těžká sněhová deka lámala stromy a keře. Na naší zahradě leží nejen převážná část bambusových stébel, ale rozvalené a polámané jsou všechny starší keře kamčatských borůvek. Stává se, že takováto kalamita lámající stromy přichází koncem zimy, zpravidla kolem svátku Josefa. Začátkem zimy tu však takovéto škody již dlouho nebyly. Něco málo sněhu odtálo, z části střech sníh spadl - v některých městech i lidem na hlavu - a meteorologové již opět předpovídají další vlny sněhu a mrazy opět až k -20°C.  Bambusům pod sněhem další sníh ani mráz vadit nebudou. Ležící stéblo se na jaře opět zvedne. Letos zima přišla pozdě, ale s o to větší silou..

2. prosince 2010 :   V pondělí 29.11. zima skutečně přišla..... s kalamitou pro celou Evropu. Jednak sníh - jako ochrana před mrazy je již vrstva dostatečná (u nás cca 30 cm) - a i mráz se drží i přes den na hodnotě kolem -10°C a do neděle mají teploty ještě více klesnout.  Vánoce však jako obyčejně mají být podle předpovědí na blátě.

listopad : Tak je po sezóně. Letos zamrazilo poměrně pozdě - v souladu s předpovědí meteorologů první podzimní mrazy přišly k nám až 10.10. Pár týdnů před tím mírný přízemní mrazík jen ožehl z části listy tykví a fazolí. Říjnové noční mrazíky během několika dnů, resp. nocí, zničily listy rajčat. Sv. Martin nepřijel na bílém koni, jak podle tradice měl, nýbrž přivezl posledních pár dnů babího léta - opět rekord až +20°C. Koncem listopadu by podle předpovědí již měly nastat celodenní mrazy.

Letošní vegetační rok za mnoho nestál. Jaro - počasí střídavé, pár horkých dnů v červnu a v první polovině července a pak střídavě oblačno, deštivo a chladno s občas pěknými příjemně teplými slunečními dny. Od poloviny července nebyl prakticky důvod k zalévání. Letošní úroda - hanba povídat. Urodily se prakticky jen meruňky a jablka. Třešně, višně, švestky, broskve i hrušky se u nás na stromech nechaly hledat. Lískové oříšky - po loňském předčasném trhání jsem je chtěl nechat na stromech dozrát - veverky nechaly jen pár oříšků do jedné hrstě. Víc se jich dalo najít včetně ořechů vlašských v trávníku, kde je veverky při svých výpravách poztrácely. Navíc na ovocných stromech, resp. na jejich listech bylo patrné značné rozšíření především houbových chorob a tak letos poprvé jsem listí na zahradě hrabal a kompostoval - je z něj velmi dobrý kompost - listovka. Proti šíření houbových chorob i mechu je nutné přidat vápno nejen do kompostu, ale povápnit celou zahradu, kde si nepěstujeme vápnostřezné rostliny. 

Slušná byla úroda kamčatských borůvek. Rybíz opět letos zachutnal ptákům, takže společnými silami byl rychle sklizen. Kanadské borůvky byly k trhání pouze v počátku dozrávání, pak je stihli sklízet průběžně ptáci. Stejně tak  ptačí nálety nepřečkaly ani plody arónie.

Bambusy - v současné době již opět připomínají loňský bambusový porost. Většina phyllostachysových stébel obrazila novými listy i když některá jen z části. Nových stébel letos mnoho nenarostlo a rozhodně výškou ani sílou nepřekonaly stébla loňská. Stará - tedy do loňska narostlá - po zimě mrtvá stébla Pseudosasy japonica, Hibanobambusy i Phyll. decory jsem v srpnu zcela odstranil. Teď již mají i tyto druhy vyzrálá nová stébla, byť dosti menší, než tomu bylo vloni. Sasy, zejména kurilensis, zimou nijak neutrpěly a již se intenzívně rozrůstaly do šíře, takže je bylo třeba silně krotit nůžkami.

Letošní počasí patrně vyhovovalo rostlinám minikiwy a klanopraškám. Klanopraškových hroznů bylo velmi mnoho, kolomikty a samosprašná arguta daly po pár bobulích ke slušnému ochutnávání. Přírůstky lian klanoprašky nejsou na rozdíl od všech rostlin minikiwy nijak výrazně patrné. Pro minikiwy bylo třeba zbudovat nové bytelné drátěné stěny. Příští rok by již mohl poprvé vykvést i samec arguty, což by výrazně zvýšilo úrodu.

Letos poprvé vykvetla několika květy druhá rostlina velkoplodého dřínu, takže bylo na ukázku pár pěkných velkých a chutných plodů. Nyní již poupat má tato rostlina mnoho a tak pro příští rok lze počítat s úrodou z obou stromků. Třetí stromek, zasazený zároveň s druhým, je menší a zatím ještě žádná poupata nemá. Plody by byly vhodné ke kompotování spolu s plody sladkoplodé jeřabiny, jenže té se na naší zahradě moc nedaří, kvete a plodí jen ob rok a jeřabiny na stromě dlouho nevydrží. Mají o ně zájem ptáci, stejně jako o plody arónie - černoplodé jeřabiny. 

Z léčivek pětilistý ženšen - jiaogulan i šišák bajkalský  přečkaly dobře zimu volně vysazené v zahradě. Z loni sklizených semen, dost pozdě zkušebně vysetých, velmi dobře rostly bazalka posvátná, gotu kola, vitánie snodárná (pěkné silné nekvetoucí rostliny v záhoně, na semena v květináči), lipie sladká, včelník moldavský i kotvičník zemní. Vyklíčila i semena pepina gold a přes pozdní výsev z nich vyrostly rostliny s několika dosud jen malými plody. Bohužel stévie nevyklíčila ze žádného ze třech výsevů. Je třeba se zmínit i o rostlinách kustovnice čínské - GOJI. Když se neudržely rostliny od profesionálních pěstitelů, objednal jsem si v létě plody GOJI a semena v červenci vysel. Klíčivost byla prakticky stoprocentní. Do podzimu mi rostliny v kelímcích na zápraží vyhnaly až půlmetrové proutky, které jsem před zimou vysadil do zahrady. Zimu přežilo víc než 50 % vysazených rostlin, jenže během letošního roku prakticky vůbec nenarostly, přírůstky jsou jen velmi nepatrné. Podle zkušeností jiných kustovnice vyžaduje lehčí humusovou  a živinami zásobenou půdu. Pokud není každoročně přihnojována kompostem, tak začíná rychle odumírat.

Opomenout letos nelze houbařskou sezónu. V průběhu desetiletí se najde rok, kdy týden, dva či tři se chodí do lesa houby sbírat,  nikoliv hledat. Letos to období, kdy se houby sbíraly, trvalo prakticky od půlky léta tři měsíce v kuse a nejběžnější houbou byl pravý smrkový hřib, což už desítky let nebylo.

Konečně jedna zkušenost s fenyklem. Je to vytrvalá, zpravidla nejméně dvouletá rostlina. Vloni jsem vysel pár semen, ze kterých vzešlo několik rostlin. Nerostly jen málo, některé i vykvetly, ale plody vloni nepřinesly. Letos z nich narostly mohutné rostliny skoro 2 m vysoké. Pěkně kvetly, jen zralých semen jsem se nemohl dočkat. V suchých dnech jsem trhal okolíky a doma nad kamny sušil. Kdyby zima přišla dřív - v polovině října, tak jsem se žádných semen nedočkal. Přitom jarní růst rostlin byl zcela závislý na normálním běhu v přírodě, svojí činností jsem nemohl začátek letošního růstu nijak ovlivnit, zpozdit. Patrně je to rostlina do nižších poloh s více teplými dny.

16.5. :  Studený máj, v stodole ráj - namísto 3 zmrzlých tu máme delší chladnější období. Během jara byly mrazivé noci i rána, ale mráz v podstatě žádné škody na rostlinách nezpůsobil. Neponičil květy meruněk, ani pučící klanoprašky či minikivy. Stromy odkvetly zdá se velmi dobře, na meruňkách jsou již dobře vidět budoucí plody, kterých opět nebude málo. Kamčatské borůvky také ukazují  množství borůvek, které musí uzrát - termín počátku sklízení (konec května) se blíží.

Letošní bambusová katastrofa je vidět přehledně zde. Tak špatně jako letos u nás bambusy nedopadly již hodně let. Nízké bambusy - Sasy kurilensis, palmata a veitchi - oschly zhruba z 50%. Phyllostachysy a Hibanobambusa jsou suché prakticky stoprocentně. Pár stébel se zelenými listy zůstalo jen Phyll.aureosulcata Spectabilis, částečně 3 stébla Phyll. bissetii a jedno stéblo Phyll. viridiglaucescens. Všechno ostatní uschlo a nyní již většina listů leží na zemi. Přestože mnohá stébla se nezdají zmrzlá, tak nově listy zatím neobrůstají. Nová stébla zatím rostou jen Sase kurilensis.

1.3. : Sníh kvapem mizí, voda v potoce hučí, jaro se nezadržitelně blíží. O víkendu se má sice ochladit i přes den k nule, to je však dobrá zpráva hlavně pro teplomilnější rostliny, které by ranní mrazíky mohly při časném rašení poškodit.

23. února 2010 : Tak snad již se nám zima začíná konečně chýlit ke konci. Nebyly sice žádné extrémní mrazy - u nás jen kolem -20°C - ale souvislý sníh leží od Tří králů vytrvale až do současnosti. Teprve 20. února  nastoupila pomalá obleva, kdy denní teploty jsou plusové a někdy se udrží i přes noc. Tedy žádná vedra, ale když mraky prosvítí slunce, tak je již příjemně. Mrazy a sníh v letošní zimě přišly dost pozdě - až v prvním prosincovém týdnu.  Těsně před vánocemi sníh jako obvykle sešel a poměrné teplo a sucho se udrželo do Tří králů. Pod 20-30 cm silnou sněhovou vrstvou není zem vůbec zmrzlá, jak jsem předminulý víkend při vykopávání porouchaného čerpadla zjistil, což by mělo prospívat nejen kořenům stromů a keřů, ale také jarním cibulovinám. O posledním víkendu již první sněženky měly poupata.

K bambusům však zima milosrdná nebyla. Zhruba polovina stébel leží sice pod sněhem, ale co nebylo chráněno, to umrzlo a uschlo. Hnědé suché listy má Pseudosasa japonica i Hibanobambusa. Phylostachysy mají suché listy dosud nazelenalé. Zmrzly a uschly listy i Sasám, tedy i velmi odolné Sase kurilensis, která v jiných letech zimu přečkávala velmi dobře, bez jakéhokoliv poškození.

rok 2010

       

rok 2009

 28.12. : Jeden den mráz, druhý den jak na jaře. Z ničeho nic dva týdny před Štědrým dnem přišel arktický týden, kdy mrzlo i přes den. Teploty 2x klesly u nás až k -17°C. Napadlo i trochu sněhu, ale ten do vánoc nevydržel, protože přišla teplá fronta a s ní teploty i nad +10°C. V posledním týdnu v noci skoro denně mrzne, ale přes den, zvláště když zasvítí slunce, je opět jako na jaře. Tráva svěže zelená, jen holé větve stromů sdělují, že je kalendářní zima.

27.11. : Dvacátý pátý listopad nám přinesl opět teplotní rekordy : 14,7 st.C Praha - Klementinum (původní rekord 13,2 st.C - z roku 1944) 14,9 st.C Olomouc (původně 13,1 st.C - 1984) 15,1 st.C České Budějovice (14,0 st.C - 1951) 15,4 st.C Klatovy (11,8 st.C - 1963) 15,6 st.C Brandýs nad Labem (13,5 st.C - 1980) Nejvyšší teplota 16,0 st.C byla naměřena na jihočeské stanici Byňov. Na Slovensku měli ještě o nějakou tu desetinku tepleji. Kdyby noviny napsaly, že od května trvá El Niňo (Rok 2009 je zatím šestý nejteplejší, teplotu oceánů zvyšuje El Niňo), tak bychom se teplému podzimu asi nijak nepodivovali. Ochladit by se mělo až v druhé dekádě prosince (Následující měsíc bude velmi teplý) :  Období od 11. do 20. prosince by mělo být převážně oblačné, občas s deštěm. Sněžit by mělo zpočátku jen na horách, později ale i v nižších polohách. Teploty by však měly být stále nadprůměrné, zpočátku do jedenácti, pak do sedmi stupňů přes den. V noci by mohlo přituhnout až na minus pět. Stále se také mohou vyskytovat ranní mlhy.  Zahrádkářská sezóna nám tedy stále ještě trvá i když většina zahrádkářů využila dosavadní teplý podzim k úklidu svých zahrad a k jejich přípravě na zimu. Maliny v současnosti již nedozrávají - poslední jsem trhal před 2 týdny a zbylé se již nezvětšují a nedozrávají, ale saláty jsou stále v dobrém stavu, stejně jako kořenová zelenina - ředkvičky, ředkve, mrkev, řepa aj. Něco málo v posledních týdnech napršelo a tak na záhonech se nedá dělat nic jiného, než již jen sklízet  El Niňo přichází pravidelně jednou za 4 roky a věští mírnou, teplou zimu. Minulý se dokonce protáhl na víc než 1,5 roku. To má pochopitelně i své negativní stránky - přežije více škůdců a zpravidla je menší úroda některých peckovin, zejména švestek. Těch jsme si však letos užili dost. Po větších větrech však již u nás minulý víkend jich zbylo na stromech jen pár. Stejně tak listí, které opadá zpravidla před koncem října, již na stromech v současnosti mnoho není. V kuriózním protikladu k dosavadnímu příjemnému podzimu jsou někteří vánoční nedočkavci, kterým již od poloviny listopadu po večerech svítí vánočně vyzdobené lemy střech a minulý víkend jsem  viděl už i svítící vánoční stromek na jedné zahrádce.

9.11. : Počasí jak na houpačce - zatím tedy stále jen mírně nad nulou, ale o víkendu má být již zase +15;C. Sníh a mírný mráz do nižších poloh jsou předpovídány až na dobu okolo Mikuláše. Všechny podzimní práce včetně podzimních výsadeb na zahradě tedy půjdou zvládnout v pomalém poklidu. Je jen příjemné stále ještě i v této době si chodit na zahradu uříznout čerstvý salát nebo vytáhnout ze země ředkvičku či ředkev. Růst rostlin má již k překotnému daleko, ale svěží vzhled, čerstvost a výborná chuť rostlinám zůstávají. Lesy i nadále nesou barevné podzimní zabarvení a stromy na zahradách dosud neshodily všechno listí, naopak některé jabloně na vlhčích či trochu zastíněných místech mají listy ještě sytě zelené. Jistě by bylo chutné i čerstvě trhané ovoce, ale jablek se nám letos přespříliž neurodilo a tak jsou již delší dobu uskladněné a neočesané švestky sházel ze stromů vítr. Pár jich sice ještě v horní části koruny zůstává, ale chuťově již nijak nevynikají. Bambusy již z většiny prošly podzimním propadem starých listů - žluté listy drží ještě sem tam na Sasách a Hibanobambuse.

Již velmi dlouho jsem nedával žádné obrázky ze zahrady. Pár letošních podzimních snímků je zde.

3. listopadu :  Tak máme po dušičkách, venku prší a je zima, nebe setrvale šedivé, počasí, že by psa nevyhnal. V sobotu ráno již byla pěkná námraza a nebyla tento podzim první. Vegetace pro letošní rok tedy prakticky až na výjimky skončila. Ještě bylo pár podzimních malin a na záhonech je nějaká kořenová zelenina a různé druhy salátů, kterým při větším mrazu hrozí zmrznutí. Mišpulím stále nemohu přijít na chuť a ani trnky chutí nevynikají. Možná byl mráz pro toto ovoce zatím příliš slabý. Na mnohých stromech stále ještě drží značná část listí. Přestože to zpravidla není zapotřebí, tak pro jistotu je dobré přihrnout kořenové krčky rostlin kiwi. Přestože listy na rostlinách již opadaly nebo hnědé již brzy opadnou, tak v některých letech, kdy vegetační období rostliny trvá dlouho do zámrazu, tak mladým rostlinán v důsledku nedostatečného vyzrání kůry se kořenové krčky mrazem oloupou. Tím rostlina svůj život končí. Přihrnutí krčků zeminou jako u růží můžete uhynutí rostliny zabránit. Zároveň je vhodné provést i řez kiwi, neboť při i při časném jarním řezu rostliny roní mnoho mízy. 

Bohužel broskvoně se u nás bez chemického postřiku proti kadeřavosti již neobejdou. První postřik by se měl dělat nyní na podzim - samozřejmě v bezmrazém dnu - čím vyšší teplota, tím líp. Já tento postřik udělám sulkou, protože nyní síra nemůže poškodit listy, které již opadaly nebo v nejbližších dnech opadnou. Postřiky je vhodné střídat a na jarní postřik se sulka nehodí.

21. října : Uběhlo pár týdnů, kdy nám meteorologové předpovídali  mrazivá rána a časté deště. Skutečně ve vyšších polohách sníh napadl a nebylo ho málo. Skoro metr sněhu na horách přineslnový klimatický rekord posledních desetiletí - a samozřejmě i kalamity. Jisté je, že dlouho již bezmrazé noci nevydrží i když sníh i v nižších polohách meteorologové čekají až asi za měsíc. Početné deštivé dny trochu doplnily zásobu vody v půdě pro stromy, keře a bambusy. Noční mráz se k nám zatím nedostavil a tak stále ještě trháme rajčata, africké okurky a zelené fazolové lusky. Chladná rána však přece jen některým rostlinám nesvědčila a tak již bylo třeba v minulých dnech zlikvidovat tykve, ačokču a bataty, na kterých známky omrznutí byly viditelné. Jákon se ku podivu ještě stále drží, mrazem poškozené jsou jen okraje některých listů. Na záhonech zůstává i naše tradiční podzimní zelenina. Ovoce ze stromů je prakticky sklizené až na švestky, jejichž úroda byla letos mimořádná. Zůstávají v horní části stromu, kam nebylo možné dosáhnout ze země. No a samozřejmě mišpule, které teprve po přejití mrazem budou dobré k jídlu. Ze sklizeného ovoce stále ještě zůstávají v dobrém stavu plody Nashi i když již nejsou tak chutné, jako při utržení ze stromu. Zřejmě však vydrží stejné či delší skladování jako podzimní a zimní hrušky. Po varování meteorologů jsme teplomilnější rostliny - především pepino gold a bazalky - uklidili dovnitř domu. Druhá etapa melounků postupně dozrává a je možné je průběžně konzumovat. Bazalky stále ještě kvetou - již několikátý měsíc. Patrně bude nutné omezit zalévání a nechat je uschnout, aby bylo možné sebrat z nich semena pro příští rok. Listí stále také ještě zůstává na stromech a to i na vlašských ořešácích, ze kterých stále ještě také padají ořechy i když hlavní sklizeň již skončila. Úroda ořechů byla letos také velmi dobrá. Sousedé si již nevěděli rady a požádali nás o pomoc při sklizni z jejich jediného ořešáku. Pro nás z toho bylo několik plných zahradních koleček ořechů. A to se sbíraly jen ořechy, které dopadaly na zem již čisté bez zelených či černých slupek. Ty ve slupce šly i s listím na hromadu odpadu. Při takové nadúrodě jsem zíral v obchodě, že jsou lidé ochotní zaplatit za kilo vlašských ořechů ve skořápce přes 160 Kč. 

1. října : Příjemné (ale suché) babí léto nám vydrželo až do současnosti. V sobotu 26.9 a v neděli přišly první předpovídané i skutečné ranní přízemní mrazíky. Mrazík byl jen mírný, jen z části ožehl některé listy tykví. Nejen ačokča, ale i bataty, jákon ani fazole  nejsou mrazem viditelně poškozeny. Na další víkend jsou hlášeny další přízemní mrazíky a tak teplomilné rostliny již asi mnoho nenarostou. Přicházející mráz patrně již ukončí vegetační období venku rostoucích bazalek Jak bazalka africká, tak i bazalka posvátná stále ještě zcela nedokvetly, ale snad již nějaká zralá semena (na příští rok) mít budou, protože kvetou již nejméně 2 měsíce. Pěkně modře vykvetl i šišák bajkalský. Ten se však poměrně snadno množí vegetativně. Semen kotvičníku na příští rok jsem již sebral mnoho - přestolže jsou tvrdá a suchá, je třeba je dosušit, aby nebyla napadena plísní. Semena  včelníku moldavského a bazalek uchovávám přes zimu ve sklenicích v celých odřezaných květních stvolech. Až před výsetím semena z květů vydrolím. Vykvetla a červené bobule v zelených měchýřcích přinesla i vitánie snodárná, přestože jsem ji vysazoval dost pozdě a narostla do výšky sotva 30 cm (normálně má narůst keř vysoký 50 cm - 1m). Žloutnou a možná v důsledku sucha odpadávají různě velké jedlé plody mochyně mexické. Možná nejsou ještě úplně zralé, ale konzumovat se již dají. Z větší části opadaly listy klanoprašek a tím zviditelnily hrozínky červených bobulí. Již nejsou tak kyselé - nebo jsem si zvykl - jak byly před měsícem. Bobule se dají jíst i s podkovovitě tvarovanými jadérky. Zralé jsou i první narostlé plody pepina gold - z první etapy kvetení. 

Letošní babí léto se povedlo, neboť mu u nás nepředcházel žádný přízemní mráz, který by ničil teplomilnou vegetaci. Průběžně dozrávají kvanta rajčat i plodů ačokči, velké jsou i plody afrických okurek. Na kanadských borůvkách jsou jen ojedinělé modré bobule, které ptáci přehledli. Zato podzimní maliny je vhodné sbírat každý druhý nebo třetí den, jak hromadně dozrávají. Suchý podzim se dost podepsal i na ostružinách, protože u nezalévaných keří některé pruty oschly i se zbytkem nedozrálých plodů. Z ovoce zůstávají na stromech již jen švestky - dozrávající i přezrálé sesychající. Jablka a hrušky jsem již sklidil, což byla  při té velmi slabé úrodě snadná a rychlá práce. Počátkem září jsem sklidil i nashi - zralé svojí chutí předčí chuť našich hrušek. Dobře se sklízely i lískové oříšky, které vypadané stačilo sesbírat pod keři. Opadávají postupně a tak ještě nějakou dobu budu další oříšky pod keři nacházet. Hlavní sklizeň se však v této době týká viné révy. Jako obyčejně je hroznů mnoho a letos bobule nejsou napadány hmyzem - vosami. Hlavním škůdcem na víně jsou v současnosti kosové. Z hlediska úrody byl letošní rok velmi úspěšný.

Ze semen v létě namnožené keříky kustovnice čínské narostly do značné délky a tak mi nezbylo, než  rostliny nevysazené na trvalé stanoviště zaškolkovat do záhonu s oporou pro již půlmetrové stonky. Pětilistý ženšen, který během léta velmi silně rostl, svůj růst v průběhu krátících se dnů znatelně omezil, snad i zastavil - jak ten vysazený venku, tak ten v květináči v místnosti. Do místrnosti na ochranu před mrazem je již nejvyšší čas přemístit vitánii snodárnou, Gotu-Colu, lipii sladkou i stévii. Kalísii voňavou máme v místnosti trvale, až na nějaké to krátké letnění ve stínu během letních teplých dnů.

Letos od srpna opětně vykvétá magnolie. Z počátku jen několika poupaty a květy najednou, nyní již mnoha poupaty, které se však již (možná v důsledku sucha) nerozevírají a zasychají.

Bambusy jsem letos přihnojil pouze jednou před začátkem jejich jarního růstu a prakticky vůbec jsem je nezaléval. Ta podle druhu 3-5 m vysoká houština si sama udržuje své mikroklima a není třeba, aby rostla do větší výšky a byla více poškozovaná zimními mrazivými větry. Ani vysokým travinám jsem kromě přesazení některých brzy na jaře nevěnoval prakticky žádnou péči. Ty letos přesazené narostly do menší výšky, než  vloni. Mohutnější a vyšší se zdají jen nepřesazované trsy miscantusu giganteusu, přičemž po mnoha letech mi větší trs ve vlhčím prostředí (poblíž jezírka) poprvé vykvetl.

2. září : Teplé letní počasí pokračuje a neprší, ač by bylo třeba. Ve sklízení došlo na další švestku a poslední slívu  Althanovu renklódu. Není tak chutná a sladká, jako Bryská nebo Zelená renklóda, ale také je dobrá. K dozrávání stále ještě zbývá dost dalších švestek, podzimní hrušky a jablka. Ovoce je letos třeba sklízet okamžitě při dozrávání, protože zrající plody jsou napadány vosami. Ostružiny - aby plody byly velké - je třeba dostatečně zalévat. Nejstudenější ráno, hlášené meteorology na neděli 30.8., zatím přízemní mrazík na štěstí nepřineslo. Hrozny vína, na révě pnoucí se po zdi, jsou již zralé a chutné.                        4.9. - včerejškem podle meteorologů skončilo letošní léto s občasnými tropickými teplotami. Nadále již má být chladněji..

25.8. : Je konec léta a prázdnin a tropické teploty nás neopouštějí. Pár dní je chladněji a pak opět nastoupí úmorné třicítky. V polovině srpna u nás již končily meruňky i broskve a nastalo období slív a švestek. Do současnosti úroda ovoce šla sníst a zpracovat. Letošní nadúroda švestek je tak velká, že jediným řešením bude přepálení na skupenství kapalné. Ochutnal jsem již i Nashi, ale zatím chuť nic moc - jádra jsou ještě bílá. Velikostí jsou plody o něco menší, než prodávané dovozové, jak si stěžují i jiné pěstitelé, ale vyváženo je to velkým množstvím plodů na stromě. Očesané jsou i letní jabloně. Z drobného ovoce v současnosti prakticky již končí kanadské borůvky, neboť modrající plody ptáci nenechají ani pořádně dozrát. Konzumovatelný je stále ještě pozdní rybíz a samozřejmě ostružiny. Ke konzumaci pomalu již budou i hrozny révy, kterých si již také ptáci začínají všímat. Noční teploty již klesají občas k pouhým +10°C. I kdyby teď znedadání přišel přízemní mrazík (obyčejně u nás bývá první kolem 5. září), tak bude již dostatek semen pro výsev bazalky posvátné, bazalky vytrvalé africké, včelníku moldavského, kotvičníku zemního aj. pro příští rok. Problém by mohl být snad se získáním výsadbových hlíz  batátů a jakonu, které jsem vysazoval dost pozdě a zatím žádné obrovité rostliny ze sazenic nenarostly.

Letos se vyvedla jak ačokča, tak i papriky - sladké i feferonky a čili. Rajčata také již masově červenají a africké okurky, které jdou zpravidla do plodnosti v závěru sklizně normálních okurek, také již bohatě narostly, byť ještě nekvetou. Rovněž dýně a tykve mají plody již velké. Z pepina gold budeme letos mít podle předpisu dvě sklizně - první v září z prvních oplodněných květů, kde plody jsou již velké a zbarvené hnědomodrými pruhy a další pak v závěru podzimu.

Ze semen kustovnice čínské, vysetých počátkem července, narostly již rostliny víc než 30 cm vysoké a tedy mi nezbyde, než je ještě letos vysadit na trvalé venkovní stanoviště. Rychle rostoucí Jiaogulan, Kalísie voňavá a Gotu Cola se ukázaly jako velmi dobře rozmnožovatelné v domácích podmínkách a tak jsem je během léta namnožil jak pro své přátele, tak i pro zimování v teplejších prostorách, když některé rostliny naší zimu venku nepřežijí.

4.8.: Tak polovinu prázdnin a léta máme za sebou - očesané jsou již i první meruňka, první broskvoň i první slivoň - Bryská. Těžko říci, zda chutnější je tato slíva nebo meruňky či broskve. Určitě ze všech slív a švestek je na naší zahradě nejchutnější - nejsladší. V neděli již bude ke sklízení i druhá meruňka a další švestka. V důsledku rychlého dozrávání ovoce jsou již kanadské borůvky sklizeny možná již z jedné čtvrtiny a neotrhané plody na keřích muchovníků jsou již suché. Nesklizený raný rybíz již také není moc chutný.  Postupně již nejméně 2 týdny dozrávají i ostružiny.  Opět během minulé soboty trochu víc sprchlo a kromě již tradičních pohrom a škod také dost zalilo. Chladna z rána nastupují opožděně až v současných dnech.

Liany ačokči jsou již ve výšce přes 2 m a lusky plodů jsou cca 5 cm dlouhé - tedy ke sklízení. Ke sklizni narostly také okurky a papriky, rajčata však červenají ještě jen málo. Přestože jsem jejich stonky napíchal podle zkušeností některých zahrádkářů měděným drátem, tak proti nastupující plísni to nijak zvlášť nezabralo a bylo třeba provést opakované postřiky. Bramborová nať zřetelně sesychá, přestože se může zdát, že poměrně dost prší. Patrně v bramborářských oblastech prší víc. Vykopané brambory jsou velmi pěkné a velké, přičemž je vedle nich i mnoho brambor ještě dost malých - nedorostlých. Možná na sesychání natě má vliv skutečnost, že brambory jsem ani jednou neokopával, pouze po vysazení jsem je namulčoval silnější vrstvou trávy. Z ní nyní již velké brambory vykukují.

Jiaogulan - pětilistý ženšen se projevil jako velmi rychle rostoucí rostlina. Od samého přesazení velmi intenzivně rychle roste a trhání listů mu nijak viditelně nevadí. Velmi snadno a rychle se i dá namnožit pohřížením. I dceřiná rostlina má již metrové liany. Podobně rychle zatím roste i kustovnice čínská - Goja, jejíž semena jsem před 3 týdny vysel ze sušených plodů. Narostlo množství rostlinek - snad stoprocentní klíčivost, takže mi roste několik desítek již přesazených rostlin. Malé se zdají být dost choulostivé, takže ven je vysadím až na jaře příštího roku. Mohutné velké kvetoucí rostliny narostly i z vloni sklizených semen včelníku moldavského, kvetou i rostliny bazalky posvátné, které klíčily dle mého značně dlouho, až už jsem s jejich vyklíčením přestal počítat. Z jedné malé rostlinky na jaře vysazeného citronového tymiánu narostlo značné množství sklizené natě, čímž vzniká problém s jejím sušením. Ani fíkovník Dotato z Kruhu rozhodně nepatří mezi pomalu rostoucí rostliny. Od dubna narostl do většího keře. Dobře se daří již dlouho kvetoucí vytrvalé africké bazalce, kterou možná již brzy bude nutné chránit před nízkými nočními teplotami. Pro jistotu je vhodné mít po ruce semena k novému výsevu, pokud by choulostivější rostliny zimu nepřežily.  K sladké stévii jsem si pořídil i Lipii sladkou - Lippia Dulcis (aztécký cukr), která by sladivostí měla překonávat stévii. Zatím po nedávném přesazení nijak zvlášť intenzivně neroste.

28.7.:  První meruňku bylo třeba obrat urychleně, protože plody na stromě již začínají hnít. Jsou poškozovány muškami, mravenci a jiným hmyzem. Během uplynulých několika dnů dozrály i broskve na rannější broskvoni. Druhá meruňka v tomto teplém počasí také již nebude na sklizeň dlouho čekat. Modrou barvu nabírají již i další slívy a švestky.

24.7. : Včera se opět přehnala přes území republiky bouřka, která lámala stromy, zaplavovala obce a několika lidem přinesla smrt. Zatímco v minulých letech taková bouřka přišla jednou za čas - a pak byl několik let pokoj - letos přírodní pohromy řádí jednou či 2x do týdne již mnoho týdnů. Od prvních letošních tropických dnů v dubnu se nám dny s tropickými teplotami často střídají se dny, kdy rtuť teploměru vysoupí sotva k dvacítce a to nikoliv plynule, ale jeden den je přes 30 a následující den ani ne 20°C. Prší několikrát do týdne a tak houby (i podzimní) stále dobře rostou. Roste prakticky všechno, samozřejmě včetně trávy a plevele. Od počátku července se silně rozjely rajčata, dýně a ostatní teplomilná zelenina a rostliny. Rostliny ačokči během uplynulých dvou dýdnů vytvořily již dvoumetrové liany. O posledním víkendu již bylo třeba začít sklízet meruňky, protože nabírat barvu již začaly i plody meuňky pozdnější, kterou ve zralosti letos předběhne rannější broskev. Zralé byly i žluté a červené mirabelky a domů jsme brali i první mísu kanadských borůvek. Obraná je i polovina angreštových stromků. Pepina gold již vytvořila větší melounky. Plody muchovníků dozrávají postupně a to jim ještě nějaký čas vydrží. Barvu nabírají i první modré slívy. Letos skutečně si nemůžeme na úrodu zahrady nijak stěžovat a při tom potřeba zalévání byla letos zcela minimální.. Spíše naopak bude problém jak mimořádnou úrodu hlavně švestek a slív zkonzumovat a zpracovat.

15. 7.  : Současné přírodní pohromy (záplavy) naší zahradu zatím minuly, při kolísání teplot také zatím nenastává chladno, které by růst rostlin brzdilo a tak všechno roste jako z vody a poměrně rychle dozrává. Kromě rybízu, angreštu, muchovníku, malin a malinoostružin dozrávají ve větším množství i první bobule kanadských borůvek, které jsem čekal až v srpnu. Předminulý víkend již začaly nabírat barvu meruňky na rannější meruňce. Nyní jsou již pěkně vybarvené a brzy budou ke sklízení.  Překvapila mě však broskev, jejíž plody se již také pěkně barví, přestože v loňském roce broskve dozrávaly až za měsíc po prvních meruňkách. Žloutnou i mirabelky, které již nyní doplní pokračující zralé višně. Propad u švestek a slív začal až počátkem července, kdy již plody na stromech byly značně velké. Červencová tepla viditelně podpořily růst a kvetení okurek, dýní i rajčat. Bujně se rozrůstá ačokča i kiwano. Keříčkové fazole již také kvetou a začíná silněji růst i vigna (čínské fazole), kterou jsem sázel později. Nová olistěná stébla bambusů ční cca metr nad porostem loňských stébel.

Průběžné deště udržují vlhko v lese a tak stále dostatečně rostou houby, které není třeba hledat, stačí ty velké sbírat. Co mě však cestou lesem překvapilo, byla skutečnost, že hlavní potok, do kterého se vlévá náš potok, byl zcela vyschlý. To se nestalo nikdy v minulých letech, kdy během období delšího sucha náš potok několikrát skoro vyschl. V současnosti, kdy poměrně pravidelně a dost prší je zcela nelogické, aby koryto hlavního potoka byla suché. A přesto tomu tak je a to z jednoho hlavního důvodu - lesní stráně kolem hlavního potoka nad jeho soutokem s naším potokem byly v nedávné době vykáceny. Takže dnes zaprší, voda se spláchne, hlavní potok se rozvodní, sem tam někde se rozleje a způsobí škodu a za pár dnů opět vyschne. Dnes by však bylo nekorektní ze záplav vinit chamtivost majitelů vykáceného velkého prostoru lesa. Vhodnější je přisoudit vinu za rozvodňování potoka člověkem neovlivnitelným klimatickým změnám. Pojišťovny, stát a dobrovolné sbírky poškozeným škody částečně uhradí a  majitelé lesa - v našem případě konkrétně Státní lesy ČR a jejich manageři si také přijdou snadno na své. Tak mě napadá kacířská myšlenka, že stát a pojišťovny by ušetřily miliardy korun, kdyby občané republiky dobrovolnými sbírkami se skládali na prémie managerů Státních lesů pod podmínkou, že oni budou v lesích hospodařit racionálně. Tím by se ušetřilo nejen mnoho peněz, ale především by se tím předcházelo nešťastným osudům při zátopách vytopených lidí. Jsem si vědom, že návrh je to nereálný, protože současný ekonomický systém potřebuje, aby se peníze točily, nikoliv, aby se šetřily.

1. července. : Poslední červnový den i k nám přinesl několikahodinovou přívalovou sprchu. Naštěstí vydržela jak chalupa, tak i potok ve svém korytě. Škody na rostlinách teprve budu zjišťovat. Nynější povodně jsou třetí nejtragičtější v historii ČRČesko moří tropické vlhko, přesahuje i 90 procentDo Česka přicházejí tropy, vydrží do úterý  , S bouřkami a lijáky musíme počítat stále častěji, říká klimatolog , Politici ODS se nechali vyfotit v plavkách na billboardy v Chorvatsku , „Na některých místech na Moravě a v Čechách je zvýšená vlhkost vzduchu, která místy dosahuje i bezmála sta procent. Horké a dusné počasí s vysokou relativní vlhkostí vzduchu až 95 procent bude dál trvat,“ řekla ve středu Právu Dagmar Honsová z pražského Meteopressu. „Červenec bude teplotně průměrný, ale srážkově nadprůměrný.“   Celkový charakter počasí se již mění, což většina z nás dost často zakouší i na vlastní kůži. Základním principem změn jsou větší výkyvy počasí, než bylo obvyklé třeba před třiceti lety. Období mimořádných srážek jsou střídány delšími periodami sucha, dochází i k větším výkyvům teploty – období extrémně vysokých teplot jsou střídána obdobími neobvykle chladnými.

Rostlinám - alespoň těm našim domácím - průběh počasí problémy nedělá, naopak se zdá, že jim vyhovuje. Dobré je, že ranní teploty v posledních dnech již stouply z nějakých 7°C na 18° a více. V lese již až na zem dopršelo. Z rostlinných škůdců v současnosti nejvíce škodí přemnožení slimáci. Přes vysokou vlhkost se zatím plísně nijak zvlášť neobjevují. Během uplynulého víkendu již bylo třeba sklízet třešně a višně, přičemž další višně již také nabírají barvu a sem tam se mezi nimi vyskytne i zralá, dozrály černé i červené rybízy a bylo třeba sklízet malinoostružiny, které již začínaly přezrávat i dozrálé zahradní maliny. Bylo ještě i dost jahod a zralé bobule se daly trhat na muchovnících. Deště prospěly růstu hub, které již nebylo třeba hledat, ale sbírali jsme podborováky a smrkové hřiby s kloubouky velkými jak talíře. Vlaštovky na zápraží již mají mladé a usilovně létají, aby je nakrmily.

23.6. : Medardova kápě nám stále slušně kape a ani horka nijak nepřebývá. Za týden opět všechno opět dost poporostlo. Kamčatské borůvky již prakticky opadaly, ale dozrávají višně Favorit.  To není jídlo, to je přímo lahodný nápoj. Nějaké jahody jsou s nimi nesrovnatelné. Dozrává i chrupka  Kordie, která podle literatury zraje v polovině července. Červená se rybíz a k trhání je i rybíz černý. Najdou se i první zralé bobule muchovníků. Plně rozkvetly i další arguty. Agresivně rostoucí pětilistý ženšen - jiaogulan je třeba vyvazovat k opoře, neboť množství nových šlahounů se plazí do okolí a nově zakořeňuje. Přes poměrné chladno divoce rostou i fíkovníky. Z rostlinných nemocí a škůdců nyní škodí slimáci, kteří mi prakticky zcela zničili i dost vzrostlé nově vysazené dýně. Z rajčat již jsou statné kvetoucí rostliny a okurky také nezůstávají v růstu pozadu.

Nejdelší bambusové pruty již loňská stébla přesahují o metr, u menších rostlin i o víc. Letošní růst nových výhonů je loňskému zcela nepodobný. Vloni vyrazily nové puky jako na povel ve stejném čase. Letos naopak rostou postupně. Některé se již olisťují, jiné teprve rozvětvují a další teprve vyrážejí ze země.

16.6. : Uplynul další týden, opět trochu napršelo, všechno roste, včetně hub. Jeden den je ráno 15°C, druhý den jen 7°C. Odpolední teploty stoupají ke dvacítce a na slunci o dost výš. Kamčatské borůvky budou pomalu končit. Vydrží ještě do příštího víkendu. Nastoupila sezóna jahod. O víkendu již budou ke konzumaci první višně a červený rybíz. Rozkvetly první arguty - samosprašná ISSAY ještě nekvete. Česneku medvědímu již zasychají listy, květní růžice se semeny jsou stále zelené.

8. června :  Tak nám zase pěkně zapršelo a ode dneška je již opět trochu tepleji. V sobotu 6. června ráno přinesla studená fronta přízemní skoro mráz. Rtuť teploměru na domě sice až k nule nesestoupila, ale teplomilné rostliny chlad poškodil. Fazole, dýně a vršky bramborové natě jsou mrazem.- chladem poničené. Jak jsem před týdnem předpokládal, tak třešně srdcovky jsou již pryč. Postarali se ptáci. Pokračuje však sběr kamčatských borůvek. Opět se keře modrají, jako na počátku sběru. Do toho již červenají první jahody. Višně - vajksle již začínají nabírat barvu - bělají a jsou i první červené. V lese již nejméně druhý týden rostou hřiby. Nerostou všude, je třeba hledat a natrefit místo, kde je jich kopa.

Bambusová stébla již přerůstají výšku stébel loňských a část z nich je opět silnější, než byla ta loňská. Zdá se však, že o mnoho vyšší nebudou.

Broskvoně se již opět pěkně zelenají. Přihnojil jsem je NPK, aby silnějším růstem předchozí ztrátu listů nahradily. Obě mají část plodů slušně velkých a množství plodů malých. Hrušeň Clappova  je napadena strupovitostí a stejné napadení (černání listů) se začíná projevovat i na listech Konference. Probírka plodů byla potřebná především na jedné jabloni - Julii, u ostatních  byl dostatečný samoprodad, přičemž na jabloních, které přinesly velmi velkou úrodu vloni, byla letos již násada květů slabší.  U hrušní byla probírka třeba na Dicoloru a hlavně na Konferenci, která je však již značně velká a probírku jde dělat jen obtížně. U meruněk, které mají násadu plodů velmi velkou, jsem již probírku nedělal, protože plody již jsou dost velké. Propad se u nich nedostavil. Arguty již mají poupata těsně před otevřením. Na všech klanopraškách jsou již dobře patrné budoucí hrozny plodů. 

Dočetl jsem se na internetu, že úrodnosti stromů hodně pomůže, když po obvodu koruny se navrtají do země díry o průměru cca 5-10 cm, hluboké 50-60 cm, do kterých se pak stromy zalévají, případně občas přihnojí. Je to jistě logické, jen se sehnáním (případně se samovýrobou) potřebného vrtáku může být trochu problém.

2. června :  Po několika chladnějších a deštivějších dnech se opět otepluje, nikoliv však na minulé skoro tropické teploty. Veškeré ovoce nabývá na velikosti, červenají první třešně a ptáci na nich hodují. Kaštanka mnoho třešní zatím nemá a tak abych vůbec nějaké uchránil, musím je trhat ještě nedozrálé. Kamčatských borůvek je stále velká síla. Pro sběrače mají jednu nepříjemnou vlastnost. Otrháte je takříkajíc "do mrtě" a za tři dny se keřík opět modrá, jako by na něm ještě nikdo žádné borůvky ještě nesbíral. Stromy a keře již všechny odkvetly, druhý či již třetí týden kvetou i ostružiny a stále ještě zbývá několik poupat na magnólii. Odkvetlé minikiwy kolomikty již zřetelně tvoří bobule, poupata argut se ještě neotevřela. U Nashi, která letos bude poprvé plodit, jsem udělal probírku plodů- nechal jsem jeden či dva plody z každého trsu, když narůstalo v trsu 6-8 plodů. A probírkou jsem začal i u jabloní a bude potřebná  i u hrušní. Že letos bude ohromná nadúroda švestek a slív jsem se již zmiňoval. Větve meruněk jsem již musel podepřít, aby se pod tíhou úrody nepolámaly.  Broskve s opadanými listy si zřejmě ponechají pár plodů, které jsou již velké a zbytek malých plodů patrně opadne. Počasí letos přeje i houbám, na některých místech se dají najít ve větším množství i hřiby. Zanedlouho bude Medarda a další deště plody stromů dále zvětší. V loňském roce jsem dlouho čekal, kdy meruňky a broskve dorostou do trochu větší velikosti a pilně jsem stromy zaléval, letos zalévání asi moc potřeba nebude.

Bambusové pruty již nezřídka dosahují délky loňských. Celkově však množství nových stébel dost zaostává za loňským počtem. Jen pár výhonů je viditelně silnějších, než výhony loňské. Letošní přírůstky jak co do počtu, tak i co do výšky, žádné rekordní nebudou, kromě bambusů mladších a tedy menších (především viridiglaucescens). O pár centimetrů letos opět narůstají i Sasy. Za několik let patrně tu předpokládanou výšku 1,5 a 2 m dosáhnou. Během uplynulých let jsem do růstu bambusů nijak zvlášť nezasahoval, letos kromě likvidace bambusových výhonků na nevhodných místech na některých nových zejména obvodových stéblech  budu odstraňovat spodní obrost a z dosavadní houštiny odstraním i starší nerovně rostoucí naklánějící se stébla. Možná bude vhodné odstranit i letitá krátká stébla, aby se spodní část bambusového porostu trochu prosvětlila. Pod Phyllostachysy ve vlhku a stínu se výborně daří česneku medvědímu, který se pěkně rozrůstá. Z loňských samovysetých semen letos vyrazily stovky nových rostlinek. Starší rostliny již odkvetly a vytvářejí semena nová, která rozhodím do větší vzdálenosti. Prostor pod bambusy je čistý, ve spadaném listí a stínu se zřejmě špatně daří trávě a plevelu. 

Rajčata a papriky jsem před přicházejícími chladnějšími dny zakryl fóliovým tunelem, který již začíná být rostlinám malý.  Letos chci využít jednu zahrádkářskou zkušenost - do stonků rajčat zapíchnout kousky měděného drátu, který by je měl chránit před plísní. Patrně to samé bude vhodné i u okurek, které letos budu vyvazovat k laťkám, aby rostly vzhůru, jak jsem viděl jinde. Lépe se pak mezi ně může při sběru. V tunelu jsou i kbelíky s  pepinem gold, které by do července mělo být pěstováno ve skleníku. Že teplo a vlhko pepinu prospívá je očividné.

Jiaogulan po vysazení ven v chladnu žádné zázraky nepředvádí.  Narůstá, ale jen v centimetrech, nikoliv v decimetrech, jako v květináči. Několik lianek jsem zahřížil, aby vzniklo více rostlin. Do růstu se dal i fíkovník Dotato, když prokořenil květináč. Nyní již je vysazený venku. Eleuterokok zůstává stále ještě v květináči, když ještě  v růstu nepokračuje. Možná by mu bylo lépe pod fólií, ale to by nesvědčilo o tom, že dobře venku přežije naší zimu. 

Z loňské natě včelníku moldavského a bazalky posvátné mi vzešlo několik rostlin. Nať je třeba zcela rozdrolit, protože semena lépe klíčí na světle. 

27. května : Počasí je příznivé, poměrně dost teplo, v posledních dnech až k teplotám tropickým, bouřky - byť někdy s kroupami - přinášejí dost vláhy a tak všechno na zahradě roste přímo před očima. Bambusy rostou již všechny (kromě těch zcela omrzlých) a mnohé bambusové pruty přesahují  2 m,  některé se již začínají rozvětvovat. 3-4 m porost to zatím vzhledově nijak neovlivňuje. Teplo a deště však mimořádně prospívají nalévajícímu se ovoci.  Větve meruněk je již třeba podpírat, aby se pod tíhou ovoce nepolámaly. Všechny stromy švestek a slív jsou obalené množstvím již velkých plodů. V polovině května jsem postříkal broskvoně proti objevující se kadeřavosti sulkou. Až dodatečně jsem si přečetl, že mnohem lepší by byl postřik  měďnatým přípravkem. Sulka způsobila, že stromům začaly opadávat listy. V současné době mají broskvoně na větvích plody, ale listů jen minimum. Naštěstí již rostou listy nové a tak snad úroda bude částečně zachráněna. 

Před předpovídaným včerejším silným větrem a bouřkami jsme preventivně sklidili asi 10 litrů kamčatských borůvek. Přestože páteční kroupy borůvky z keřů nesetřásly - proděravěly jen mladé listy lísek - a o víkendu byl již proveden první velký sběr, tak tropické horko dozrávání borůvek značně urychluje a tedy bylo by škoda o úrodu v bouřce přijít. Trhání borůvek je práce značně úmorná. Protože borůvky snadno opadávají, podložil jsem pod keře mulčovací fólii, ze které se snadno seberou. Znečištění popadanými listy se z borůvek vyfoukne. Nyní má na několik dnů podle meteorologů přijít značné ochlazení na max. 15°C. 

Minikiwy - kolomikty - již kvetou. Po mrazovém poškození výhonů jsou kolomikty jen torza s pár květy, které pro jistotu uměle opyluji. Arguty jsou na tom mnohem líp a budou všechny kvést hodně. Klanoprašky již odkvetly a objevují se na nich již zřetelné zárodky budoucích hroznů plodů. Na to množství květů nebude plodů mnoho, ale letos to bude jejich první úroda.

19. května : Bambusy se konečně rozjely. O minulém víkendu začaly ze země vykukovat špičky u Hibanobambusy a u humilisu a tento víkend se přidaly i bissetii, heteroclada a několika málo puky i aureosulcata Spectabilis. Bohužel zvláště Hibanobambusu a humilis jsem musel začít krotit. Na ochutnávání je nás víc a tak přestože šlo o pár desítek bambusových výhonků, tak je jíme přímo po oloupání bez dalších kuchyňských úprav. Během minulého chladnějšího deštivého týdne starší výhony mnoho nenarostly. Vláha však byla potřebná, protože půda na nezastíněných místech již byla dost vysušená. Jen decora zatím ještě s růstem nezačala a aurea a lineáris, kterým nadzemní části opět umrzly, začnou s růstem z tohoto důvodu o dost později. 

O minulém víkendu jsem sázel jiaogulan - pětilistý ženšen a to sucho mě překvapilo. Se sázením jsem čekal, až již skutečně nebudou hrozit žádné přízemní mrazíky, abych o rostlinku, se kterou nemám zkušenosti, nepřišel. Vysadit jsem ji však musel, protože počátkem dubna mi přišla poštou malá rostlina (s nitěmi - liankami dlouhými cca 10 cm) a teď již měla několik metrových lian. A to v posledních 14 dnech jsem ji otužoval u stěny domu. To naopak eleuterokok - sibiřský ženšen - na každém vrcholu vyrazil růžici listů a ty se již několik týdnů jen zvětšují, ale žádné další nepřirůstají.

Letošní ledoví muži si u nás zařádili ráno 5. května. Odnesly to částečným omrznutím výhonů jak minikiwy, tak vinná réva - kromě rostlin u stěny domu, tak dokonce a to poměrně dost, malé vlašské ořešáky. Ku podivu klanoprašky všechny vydržely bez jakéhokoliv poškození, přestože v minulých letech měly stejný osud jako minikiwy. Zřejmě jsou o něco málo mrazuvzdornější - o nějakou tu desetinku stupně. Arguty se již vzpamatovaly a mají dost na květ. Jen omrzlé špičky výhonků dokladují, čím si již letos prošly.  Menší kolomikty však mrazem utrpěly hodně a květů přinesou jen pár. V kolomiktách mám dva zdatné samce. Ti přišli mrazem jen o vybarvující se listy. Jedna samice mi však omrzla totálně a druhá moc květů mít nebude. Naproti tomu u argut mi roste jen jeden oproti ostatním trpasličí omrzlý samec, což na opylení 6 zdatných samic je málo. V příštích letech, až naroste, tak to bude stačit. Všechny rostliny klanoprašek letos velmi bohatě kvetly a stále ještě kvetou. Zda jsou to jen květy samčí nebo budou-li i nějaké plody, zatím nepoznám.

Předminulý víkend začaly fialovět první plody kamčatských borůvek. Minulý víkend byla již první ochutnávka a tento víkend to již nebylo jen ochutnávání, ale konzumace. O následujícím víkendu, kdy již mají nastoupit podle předpovědi meteorologů tropické teploty, to již bude velký sběr. U kanadských muchovníků jsem měl z počátku obavy, že plodů mnoho nebude, protože dlouho se žádné bobulky nenalévaly. Značná část květních stopek opadla, ale přesto ještě dost na keřích zůstalo. Olšolisté muchovníky budou mít bobule snad z každého květu.

Letošní rok slibuje po dvou uplynulých letech opět velmi bohatou úrodu. Meruňky jsou obalené množstvím plodů, již velkých skoro jako švestky. zejména těm a třešním prospěly poslední deště. Broskve také ukazují malé plůdky, ale na špičkách větví už i kadeřavost. U hrušní a jabloní je násada tak velká, že bude nutné dělat probírku plodů. Nashi dělá z každého svazku květů 6-8 plodů. To ten malý stromek by rozhodně nemohl vyživit. Rovněž u slív a švestek to letos vypadá na mimořádnou nadúrodu, pokud sucho nedonutí stromy plody shodit. O třešních a višních je zbytečné se zmiňovat, protože plodí stabilně každoročně hodně. 

U rdesna mnohokvětého již nepočítám s tím, že by mohlo letos vyrazit. Listy moruše však pod zakrytím mrazíky přečkaly. V současné době je kdoule celá zakrytá bílými květy. Mišpule letos kvete poněkud míň, než vloni. Rozvíjející se špičky větviček s poupaty jí vyžíraly housenky.

U gingka biloby jsem před několika týdny odstranil zastínění, ale jeho listy dostaly nezdravou nažloutlou barvu a tak jsem zastínění raději opět obnovil. Letos bude na svém místě teprve třetím rokem a tři roky by se mu mělo stínit.

Letos jsem předpěstovával nějakou sadbu doma v sadbovačích. Především rajčata a papriky. Semena rajčat jsem vysel nejméně o měsíc později do pařeniště a narostly pěkné silné rostliny, které jsem již vysadil na záhon. Ty v sadbovačích  (občas přeschly) jsou však malé, zakrnělé. Prostě sadbovače se mi neosvědčily, když rostliny v nich nelze denně hlídat.

6. května : Tak teď snad konečně jsou poslední mrazivá rána, resp. rána s posledními ranními mrazíky  V úterý bylo až 6 POD NULOU, ve středu chladno a deštivo ,   POČASÍ V KVĚTNU: mrazíky i 30 °C  Meruňky jsou obalené značným množstvím plodů velikých již jak lískové oříšky. Plody broskvoní zatím nejsou patrné a mohou být mrazem zničeny. Do současnosti vydržely minikiwi se značným množstvím poupat a klanoprašky již začaly rozkvétat. Mrazem jsou ohroženy také mladé větvičky moruše. Pomalu dokvétají jabloně. Ty, co vloni plodily hodně, letos mají květů jen pár a naopak. Odkvetly již muchovníky - jako první muchovníky kanadské. Bobulky budoucích plodů jsou dobře patrné na muchovnících olšolistých, kanadské snad žádné plody asi mít nebudou. V loňském roce jsem vysadil k plotu mrazuvzdornou lianu - Rdesno mnohokvěté. Zelené listy mu vydržely dlouho do prosince. Letos však již nevyrazilo - zřejmě vymrzlo. 

Bambusy - zejména Phyllostachysy -  s intenzívním růstem stále otálejí. Zatím jsem  nalezl jen 4 puky u Phyll. viridiglaucescens a 2 u Phyll. humilis. Podobně i nový obrost v zimě omrzlých stébel je zatím jen minimální.

V loňském roce jsem na zkoušku koupil jednu rostlinu Pepina gold a ihned přesadil podle návodu .  Vyrostlo na něm přes 20 kusů chutných plodů, které jsem pak viděl prodávat v hypermarketu po cca 50 Kč za kus. Protože se osvědčilo, zakoupil jsem nyní rostliny dvě.

28. dubna : Opět hezký slunečný a teplý víkend. Dost možná, že ledoví muží normálně přicházející v polovině května jsou dnes již za námi -  http://www.novinky.cz/domaci/166796-ledovi-muzi-prisli-o-tri-tydny-driv.html . Od minulé neděle tady chladná rána několikrát byla i s mírným přízemním mrazíkem. Ožehnuty jsou však jen okraje několika nespodnějších listů kolomikt. Nové výhonky minikiwi jsou již cca 5-15 cm dlouhé. Čím budou starší, tím lépe odolají případnému mrazíku. Meruňky zdárně odkvetly a již je patrná ohromná násada plodů. V současnosti u nás jsou v plném květu hrušně a letní jabloň, ostatní jabloně vykvetou co nevidět. Období kvetení je letos teplými dny zkrácené. Magnólie kvete skutečně mohutně, ale tak dlouho, jako v minulých letech kvést rozhodně nebude. Nerozkvetlých poupat již mnoho nemá. Kvetou již bílé šeříky a začínají kvést i fialové - tedy kvetou o dost dřív, než v jiných letech. Kamčatské borůvky již mají zelené plůdky cca 1 cm dlouhé, přičemž stále ještě kvetou. Zralých borůvek se tedy dočkáme již velmi brzy.

V minulém příspěvku jsem si stěžoval na bambusy, že zatím mi nerostou, ale v sobotu jsem našel několik puků u Sasy kurilensis a pak další u Sasy veitchii. Phyllostachys vyrazil pouze ten nejmladší - viridiglaucescens. Přilétly i vlaštovky, které tu ještě o minulém víkendu nebyly.

21. dubna : Přestože se koncem týdne nakrátko ochladilo a po delší době zapršelo, tak už kvetou prakticky všechny ovocné stromy, kromě jabloní, kdouloní a mišpule. Ty vykvetou později. Bohužel moruše jen tak tak přečkala zimu a pupeny se teprve připravují k rašení zelenými špičkami. Na koncích větviček mišpule se objevily stočené zámotky listů. Uvnitř se zahnízdila malá housenka, která vykusuje poupata. Na malém stromku jsem těch housenek zlikvidoval několik.

Velmi pěkně je narašené minikiwi - kolomikty i arguty, na kolomiktách jsou již vidět malá poupata budoucích květů - pokud je přízemní mrazy nespálí. Stejně tak zelená poupata jsou na výhoncích klanoprašek. Bohužel meteorologové na tento týden předpovídají přízemní mrazíky a i celý počátek května má být studenější. Meruňky v neděli již byly prakticky odkvetlé, ale ani tak jim předpovídaný mráz neudělá dobře. Navíc hukot včel, který byl patrný v keřích kvetoucích kamčatských borůvek, se v korunách ovocných stromů neopakuje. Létá jen sem tam nějaká včelka samotářka.  Možná se včely zaměřily na kvetoucí řepku a ovocné stromy ponechávají jejich osudu.

Na bambusových fórech se dočítám, jak každému již několik týdnů raší nové bambusové puky,  moje bambusy s růstem zatím vyčkávají. Zatím vůbec nic, ani nové listy na starých stéblech nevyrážejí. Je to dobře, protože přízemní mráz by je stejně zničil. Na většině bambusových druhů suché listí stále pevně drží, jen ty nejvíc zimou poškozené druhy již listy shodily - aurea a hibanobambusa. Pseudosasa japonica je také z větší části suchá, ale listy se na ní drží. Protože letos králičí hnůj nebude - králíci u sousedů skončili - rozhodil jsem pod bambusy trochu NPK. Vloni kvetoucí trs česneku medvědího se do svého okolí se namnožil stovkami nových malých rostlinek a opět se připravuje vykvést - poupata již má velká.

Minulý víkend žáby nakladly do potůčku svá vajíčka. Udělaly to pečlivě, protože ani velká voda po dešti trsy vajíček neodplavila. V jezírcích se minule promenádovali 4 čolci, které proháněla malá užovka. Tento víkend již vidět nebyli.

15. dubna : Letošní velikonoce se vydařily - teplé slunečné dny, které trvají od počátku dubna, otevřely květy meruněk. Ač se může zdát, že uplynulé mimořádně teplé dny období květu stromů uspíšily, tak ve skutečnosti žádný mimořádný posun jara se nekoná. Snad jen doba kvetení se zkrátí. Loňský podzim skončil na Silvestra a pak začala zima. Žádné extrémní  mrazy se nekonaly, ale mrzlo nepřetržitě skoro až do konce února. V průběhu mokrého března denní teploty se držely max. do +10°C a v noci klesaly k nule a občas i mrzlo. Počasí je podezřele stabilizované, přiměřené k ročnímu období, až na mimořádně teplý duben, který nám meteorologové slibují až do konce měsíce. V sobotu 11.4. začaly kvést obě meruňky, v neděli meruzalky a v úterý se přidaly třešně a broskvoně. Na týden dopředu žádné přízemní mrazíky zatím nejsou hlášeny. Včel již také létá dost, zejména proti loňsku, kdy včelstva byla decimována nemocemi a tak snad stromy odkvetou dobře. Nejméně týden již také plně kvetou kamčatské borůvky, ve kterých to hučí jako v úle.Magnólie je připravená otevřít co nevidět svá velká růžová poupata a po řebčíku vykvetly již první tulipány. Listové pupeny klanoprašek i minikiwi - kolomikt i argut - jsou již velké a začínají rozevírat listy.Letos mi poprvé vykvetl někdy snad již počátkem března nejstarší velkoplodý dřín a kvete dosud. Muchovníky - a to jak olšolisté, tak i oba s okousanými kořeny zachráněné kanadské jsou poupaty obalené a pokvete poprvé i muchovník hladký - laevis. Pokud tedy nepřijde mimořádný ranní mráz, tak by letošní úroda ovoce, tedy hlavně peckovin,  mohla být velmi dobrá. Vloni byly květy meruněk postiženy mrazem a tak meruněk bylo jen pár, což bylo vynahrazeno velmi chutnými broskvemi.Nashi (vysazená v r. 2007) vloni z těch svých dvou prvních květů žádné ovoce nepřinesla, letos však má květů mnoho a tak naděje na první úrodu již je. Druhá asijská hrušeň - hosui (2008), vloni jen tak tak po prvním vysazení a následném přesazení přežila, a bude nutné vypěstovat nejprve nový kmínek. Moruše zatím mnoho života nejeví a  zdá se, že v naší obci se jí asi dařit nebude. Zato mišpule se má k světu. Pokvete sice proti ostatním stromům později a její plody mi také nepřipadají jako pro labužníky, ale kvete nádherně a bohatě a proto si místo na zahradě zaslouží, stejně jako višeň plstnatá, která sice je údajně zdrojem nemocí a její třešničky jsou poměrně malé, ale přenádherně bohatě kvete a i později rostlinu zdobí ohromné množství chutných červených třešniček.

Bambusy zatím nové výhony nemají, ale při současných teplotách na ně jistě nebude třeba dlouho čekat. Suché listy až na výjimky na bambusových stéblech stále drží. Bez listů jsou jen stébla Phyll. aurea a omrzlé části stébel hibanobambusy. Není ani vidět, že by na omrzlých částech stébel narůstaly nové listy u ostatních druhů bambusů. Pod bambusy, kam jsem předloni vysadil trs česneku medvědího, je již mohutný starý trs a stovky nových lístečků ze samovolně namnožených nových rostlin. Naprosto bez jakéhokoliv poškození zimu přečkaly jen fargésie, která po dobu mrazů měla listy stočené a otevřela je až s oteplením a nízké Phyll. kurilensis a Sasa veitchii.

Po zkušenostech z minulých let, kdy mi nově zakoupené rostliny poničily přízemní mrazy, držím nové zimovzdorné asijské keře - fíkovník Dotato, Eleuterokok - sibiřský ženšen a Jiaogulan - pětilistý ženšen - raději v květináčích u zdi domu nebo za oknem a vysadím je na trvalé stanoviště až koncem května, kdy mráz hrozit již nebude. Gingko biloba se od r. 2007 mohl na svém místě zabydlet a letos bych snad mohl odstranit jeho polední stínění.

9. března : Již asi dva týdny nemrzne, vykvetly sněženky, talovín a dokonce nám již kvete i žlutý krokus. Půda je však zmáčená,  potok již nejméně 2 týdny hučí na kamenech, jak odtéká jarní voda. Bambusy, které před dvěmi týdny vypadaly po dost tuhém lednu poměrně velmi dobře, začaly znatelně prosychat. Minulý víkend to prosychání bylo až překvapující, tento víkend další velké proschnutí je skoro devastující. Nejtragičtěji dopadly Phyllostachys aurea a Pleioblastus linearis, které přišly nebo jako linearus přijdou prakticky o všechny listy a i stébla jsou aspoň v horních částech zmrzlá. Velmi podobně jsou na tom Hibanobambusa, Pseudosasa japonica a jen o málo líp Phyll. heteroclada, kterým přece jen nějaké zdravé zelené listy u země zbývají. Viridiglaucescens, který je z mých bambusů nejmladší - 2 roky, je také hodně suchem postižen, ale přece jen dost zelených listů u země přetrvává. Decora je oschlá více než z poloviny. Phyll. aureosulcata Spectabilis, tvořící již poměrně velkou a vysokou houštinu,  omrzla hodně a žádnou parádu do růstu nových listů dělat nebude.  Mírné omrznutí mají Phyll. bissetii, nuda a nigra, která je trochu chráněná, a trochu více než tyto druhy oschl humilis. Sasa kurilensis prakticky nijak zimou neutrpěla a palmata zatím má suché listy jen za vršku trsu, což nedosahuje zatím zimního poškození v minulých zimách. Pleioblastus veitchi svými většími listy, od podzimu s bílými okraji, je skutečně parádní rostlinou pro naši zimu. Lepší to do nejméně konce dubna již nebude, jen u palmaty čekám další schnutí listů. Dobré je, že bambusová stébla z velké většiny omrzlá nejsou a tak se během jara opět zazelenají.                    

Malá Fargézie, která po mnoho týdnů měla listy svinuté, je již postupně rozevírá a tím dává naději, že zimu přečkala poměrně dobře. V letošním roce předpokládám, že mnohé bambusy dosáhnou již své konečné dospělé velikosti. Jde o ty mé nejstarší, vysazené v r. 2004 a 2005. Heteroclada a asi budoucí nejvyšší viridiglaucescens si na svoji dospělou výšku budou muset ještě pár let počkat. Uplynulých 5 let mého pěstování bambusů podle mého názoru dostatečně prokázalo, že bambusy v našich podmínkách nejen přežijí, ale i mohou i poměrně dobře prospívat. Mohou jako dekorativní stálezelené rostliny zkrášlovat nejen opečovávané městské zahrádky, tvořit zelené ploty a dokonce  i růst na větších plochách nijak nechráněné ve volném prostoru. Někteří současní pěstitelé bambusů zamýšlí již nyní bambusy osázet místa na svých nevyužitých loukách a polích, případně lesní remízky. Kromě tyčoviny, jejíž kvalitu budou moci prokázat až další roky pěstování bambusů, může být u nás pěstovaný bambus vítaným přínosem pro obohacení naší kuchyně o čerstvé bambusové výhonky. Pár zkušeností s pěstováním bambusů je popsáno i v článku na internetové Abecedě Zahrady

Vzhledem k současné době, kdy se prohlubuje světová hospodářská krize a hrozí, byť ne akutně přímo nám, nedostatek potravin, bude jistě vhodné zaměřit se i na pěstování jiných, než dekorativních rostlin. Ovoce i drobného ovoce na naší zahradě roste již dost a stromy a keře s minimální péčí dávají již slušnou úrodu pro nás i vnoučata. Od jahod, malin, borůvek kamčatských i kanadských, rybízy, angrešty,  muchovníky, ostružiny a pod., přes meruňky a broskve až k tradičním třešním, višním, švestkám, hruškám a jablkům a samozřejmě i ořechům. Během doby narostly i zdatné keře klanoprašky,  minikiwi - kolomikt i argut, o vinné révě a desítkách sklizených kilogramů hroznů ani nemluvě. V současné době poprvé vykvetl i velkoplodý dřín, který doplní úrodu aronie,  rakytníku a sladkoplodých jeřabin. S minimální péčí tedy na zahradě roste celá řada běžných i méně běžných rostlin. Samozřejmě, že část zahrady byla i v minulých letech využívána na pěstování nějaké té zeleniny, která se při pobytu na chalupě hodí do kuchyně nebo jako zelený hrášek je oblíbena dětmi. Nyní nastala doba, kdy je vhodné více se věnovat zelenině a vypěstovat si i vlastní brambory a topinambury. Pro začátek alespoň se naučit takovéto rostliny pěstovat, neboť potraviny během poměrně krátké doby - několika málo let - patrně k radosti zemědělců výrazněji relativně podraží

9. února : Bambusy se již z větší části zotavily. Přestože půda je stále do hloubky promrzlá a tající sníh vytváří louže, listy bambusů se z velké většiny opět rozvinuly. Přetrvávající svinuté listy jsou suché a zřejmě opadnou. Nejvíc poškozen, jak se dalo čekat, je nejchoulostivější Phyll. aurea, který je poškozen asi z 1/3. U ostatních druhů je poškození menší nebo žádné.

2. února :  Pokropení před týdnem bambusům neuškodilo, ale ani jim nijak zvlášť nepomohlo. Phyll. bissetii, nuda a nigra vypadají dobře, prakticky bez jakéhokoliv poškození. U ostatních Phyllostachysů svinuté listy ve větším či menším rozsahu přetrvávají, jak jsem uváděl minule. To samé i u ostatních rodů bambusů.

26. ledna 2009 : Přestože silnější mráz (teploty klesaly v některých dnech až v -18°C)  vydržel jen cca 2 týdny od začátku roku, tak již minulý víkend jsem na bambusech pozoroval svinuté listy. Během dalšího týdne byly již noční mrazy jen velmi mírné, přesto stav bambusů se nezlepšil, spíše naopak, svinuté listy má nyní ještě víc stébel. nejvíc tím trpí Phyll. aurea a heteroclada a maličká fargésie, u kterých je to svinutí prakticky stoprocentní a z velké části i aureosulcata a viridiglaucescens. U ostatních druhů jsou svinuté listy jen na některých stéblech na obvodu trsu (humilis, aureosulcata Spectabilis) nebo jen ve vyšších částech stébel (decora). Phyll. bissetii je tímto zasažen minimálně. Pseudosasa japonica má zřejmě nevratně poškozené listy ve vyšší části rostliny. Hibanobambusa listy nesvinuje, ale po obvodu rostliny listy patrně zasychají - pergamovatí. Naprosto nedotčené mrazem a suchem je Sasa kurilensis a Sasa veitchi. U Sasy palmaty zasychá zatím jen pár listů na nejvyšších stéblech. Nevím, zda je to způsobeno mrazem nebo zda rostliny netrpí suchem, když svinování listů je především příznak sucha. Nebyly však v uplynulých týdnech žádné moc slunečné dny, aby rostliny poškozovalo silné slunce, spíš naopak bylo zataženo nebo inverze a slunce trochu svítilo jen občas. Přesto pro jistotu jsem během víkendu, kdy přes den nemrzlo, rostliny mlžil. Pokud trpí suchem, mělo by jim to mlžení listů možná trochu pomoci. Na stránce průběhu teplot je vidět, že tento leden je o dost mrazivější, než leden minulý a předminulý. Podle meteorologického měření v Praze se celodenní teploty od 26. prosince do 15. ledna držely pod bodem mrazu. To jsou prakticky tři mrazivé týdny v jednom kuse. Teprve během posledního týdne se oteplilo a půda přes den rozmrzá. Příznivé pro bambusy bylo, že vydržela aspoň slabá sněhová pokrývka půdy, které nyní postupně mizí. Voda ze sněhu se do půdy vsakuje, což stálezeleným bambusům prospěje.

rok 2009

rok 2008

Prosinec 2008 : Tak nám babí léto vydrželo letos dost dlouho, až skoro do 12. prosince, kdy napadl mokrý těžký sníh. Pod jeho váhou celý bambusový porost polehl, až na nějaké 3-4 stébla Pseudosasy japonica. Bambusy vypadaly jako asi metr vysoká kupa sněhu. Dlouho to však nevydrželo - v neděli ráno již opět bambusová stébla nepoškozená trčela k nebi. Všechen sníh slezl a do vánoc bylo snad +10°C přes den. Skutečná zima snad začne po Novém roce. Aspoň meteorologové slibují nástup větších mrazů - lépe holomrazů. Tak o posledním víkendu jsem na záhoně vzal několik rostlin mizuny na čerstvý salát. Mizuna se vydařila. Přežila bez úhony všechny dosavadní přízemní mrazíky. Patrně stejně by vydržela i  hořčice čínská - komatsuna, ale tu jsem zlikvidoval na zelené hnojení, protože mizuna je chutnější. Zelené jsou stále i zbylé rostliny chryzantémy věncové, ale na konzumaci již asi nebudou dobré. Z asijské zeleniny pouze perila odešla s prvním mrazem. Letní výsev se vydařil podstatně líp než jarní, který byl napaden dřepčíky. Ty nelákaly jen kopretiny a perila.

Letošní rok byl v podstatě průměrný. O ohromné úrodě švestek z roku 2006 se mi mohlo jen tak zdát. Přesto všechny švestky a slívy nějaké ovoce přinesly a do normálních rozměrů narostla i jablka, jimiž byly všechny jabloně obaleny a dlouhou dobu se zdálo, že nebudou větší než vlašské ořechy. Třešně, višně i hrušně mají v posledních letech úrodu poměrně stabilní. Do větší plodnosti se letos dostaly lísky, jejichž oříšky v loňském roce sklidily myšice. Borůvky - kamčatské, kanadské i muchovníky přinášejí stejně pravidelnou velkou úrodu jako rybízy, angrešty maliny a ostružiny. Asi 10 plodů měla letos vysazená mišpule. Chuťově - není o co stát, ale pěkně kvete. Letní nájezdy ptactva na rybízy a kanadské borůvky se letos nekonaly. Révové hrozny byly kryté sítěmi, takže ani zde ptáci a dokonce ani vosy žádné velké ztráty nezpůsobily. Největší radost mi způsobily první plody broskvoní, které v minulém roce jen tak tak přežily po napadení kadeřavostí. Tak pěkné a chutné plody se v obchodě nekoupí. Škoda zůstat pouze u dvou pěstovaných stromků. Kvetou později než meruňky a tak je větší naděje, že jejich květy nezmrznou. I pozdnější meruňka se letos vyplatila, když rannější doplatila na mráz a zůstala prakticky bez plodů.

Dřív pečlivě opečovávané bambusy dosáhly výšky 3-4 m a značně se rozrostly do šíře. Je to prostě tráva (byť ne u nás běžný druh) a jako tráva se drží. Trávu člověk nezlikviduje. Vždy začne znovu růst. Podobně se drží i bambusy. Možná přijde někdy zima, kdy nadzemní části omrznou nebo u některých druhů i umrznou či spíše uschnou. Přesto jistě i bez jakékoliv lidské péče dál porostou a budou se šířit. Ovšem invazní druh rostlin to v našich podmínkách asi hned tak nebude. Letošní zima opět vypadá na velmi mírnou a tak v příštím roce očekávám jejich další nárůst minimálně na 5-6 m výšky, přičemž jejich rozrůstání budu muset již mechanicky bránit. Nejlépe sezóním sklízením bambusových výhonků pro kuchyňské zpracování.

V obchodech mě překvapily prodejní ceny některých druhů zeleniny. Kolem 50 - 60 Kč za kus pepina gold či afrických okurek kiwano. Vždyť na záhonech mi to roste a plodí skoro jako plevel, jako běžná zelenina. Je to jako požadovat 50 Kč za jedno rajče. Samozřejmě chápu, že trh se řídí zákonem nabídky a poptávky, nikoliv snadností pěstování. I bambusy by u nás byly značně ziskové při prodeji po 50 Kč za rostlinu. Trh však stanoví cenu jinou.

Ravenna, jak jsem psal v minulém příspěvku, skutečně letos ještě nevykvetla. Tak snad napřesrok. Rostliny minikiwi a klanoprašky letos značně zmohutněly, takže v příštím roce by mohly přinést první plody, neponičí-li je jarní přízemní mrazíky. Letos dozrála pouze jedna jediná bobule na odrůdě Issai, když samec arguty obrážel značně opožděně a nekvetl.

Loňský špičák Nashi se již začíná podobat stromku a Hosui přesazení přežila. Asijské hrušně podobně jako moruše zatím ještě připraveny k plodnosti nebudou i když Nashi již letos měla dva květy. Muchovníky i jabloně s podežranými kořeny od hryzců  přesazení zdá se zdárně přežily, takže letošní jedinou ztrátou byl ziziphus jujuba, který na jaře neobrazil.

30. září 2008 : Během týdne po prvních mrazech přišly další ranní mrazíky a všechny teplomilněší rostliny  vzaly za své. Samozřejmě všechna teplomilnější zelenina, ale i klanoprašky a kiwi a ani afrikány opakovaný mráz nepřežily. Plodům však mráz nijak viditelně neuškodil. Rovněž vinná réva je nejméně z poloviny pomrzlá. Mizuna stejně jako hořčice a kopretiny však mráz snášejí dobře. Vzhledem k tomu, že podle předpovědí meteorologů již letos tepleji nebude, nevypadá reálně, že letos vykvete tráva ravenna. V loni na jaře byla vysazená a letos se do květu jistě chystala. Pár týdnů tepla a jistě by kvetla. Možná v naší nadmořské výšce se kvetení nedočkáme nikdy nebo jen mimořádně v některých letech s teplejším podzimem. V nižších polohách by s kvetením nemusely být problémy. Rozepisuji se o ní proto, že v naší republice s pěstováním této statné pampové trávy asi mnoho lidí mít zkušenosti nebude. V polovině dubna 2007 jsem ji sázel jako odkopek od ročního trsu ze semen. Letos dorostla do výše přes 2 metry, přičemž některé nejvyšší články stébel se již větvily. Rostlina by měla v optimálních podmínkách dorůst květem do výšky cca 3,5-4 m.

V současné době již několik týdnů kvete čínská pažitka. Semena by tedy mohla dozrát. Chuťově dobré jsou již melounky pepina gold. Některé nabraly nahnědlou barvu, jiné jsou z větší či menší části namodralé. 

18. září 2008 :  O víkendu 13.9. přišly  letošní první podzimní přízemní mrazy. Prakticky zničily porosty tykví, částečně pomrzla rajčata, méně fazole a rostliny paprik mráz přežily bez poškození. Okurky v této době mají již odplozeno. Mráz však nijak neuškodil africkým okurkám - kiwano. Přestože se zdá, že prší poměrně často, tak je půda suchá, sucho je i v lese a tudíž houby skoro nerostou. Letošní rok nebyl na úrodu nijak zvlášť skoupý. Urodilo se prakticky všechno, ač v době kvetení mnoho včel nelétalo. Práci nemocemi zdecimovaných včelstev zastaly včelky samotářky a čmeláci, kterých bylo relativně hodně. Vydařily se hlavně broskve, které dostávaly vodu intenzivnějším zaléváním. Jabloně nesly značné množství malých plodů, které také začaly narůstat až v důsledku zalévání. Úroda žádného ovoce nebyla nijak enormní, ale plodily všechny stromy o ovocných keřích ani nemluvě. Ani ptáci letos žádné podobné škody jako vloni na úrodě nenadělali. V současné době je již prakticky sklizeno (kromě zeleniny) a již konzumujeme hrozny vína, kterých je jako obyčejně ze 4 plodících rostlin značné množství.

Bambusy narostly do vysoké houštiny. Po jarní růstové etapě nová stébla vyrazila v srpnu jen u několika málo nižších druhů a jen skutečně ojediněle. Veškerá letošní péče o bambusy spočívala v tom, že z jara jsem pod ně rozhodil trochu králičího hnoje a pak občas při delším suchu je trochu zalil. O nějakém dalším přihnojování (podzimním - draselným hnojivem)  vůbec neuvažuji. Tří až pětimetrové rostliny si jistě již poradí samy. Po zimě bude možná vhodné je trochu prosvětlit, kratší stébla vyřezat, ale na zimu je  hustější porost výhodou. Méně ho profoukne vítr a tedy méně promrzne.

V únoru jsem tady psal o asijské zelenině, jejíž semena se objevila na našem trhu. Dodatečně jsem zjistil, že se o ní píše již v Podlahově Receptáři pro 3. tisíciletí, který vyšel v r. 2000. Zeleninu jsem vyzkoušel a mohu ji jen doporučit. Nejrychleji rostoucí je hořčice komatsuna. Ze srpnového výsevu jsme již rostliny sklízeli. Salát z ní je z počátku trochu štiplavý, po několika soustech si člověk zvykne. Z jarního výsevu vyrostly do konce května rostliny vysoké přes 1 m a daly značné množství semen. Chutnější, ale o něco pomaleji rostoucí jsou mibuna a mizuna. Rostliny jsou to nižší - cca do 40 cm, ale mohutné a vyžadují proto větší prostor k růstu. Nejvhodnější je předpěstovat a vysazovat satbu. Stejně tak i perila, která nám po přesazení dorostla do cca 60 cm výšky. Ta jediná utrpěla částečné poškození listů při nynějších ranních mrazech. Nejchutnější jsou masité listy chryzantémy. Ta však roste z uvedené asijské zeleniny po perile nejpomaleji. (Jistě však rychleji, než třeba čínské zelí.) Z dubnového výsevu vyrostl do července porost skoro metr vysoký a dal rovněž množství semen. Po odříznutí horní části rostlin s květy spodní část rostlin opět obrazila a dává listy na saláty či jinou úpravu. Stejně tak obráží i hořčice. Jednodušší mi připadá vysít do řádku hořčici nově a sklízet mladé rostliny celé, při čemž není nutno rostliny předpěstovávat a pak rozsazovat. Hořčice a mibuna s mizunou z jarních výsevů mohou být napadány dřepčíky. Na kopretiny a perilu dřepčíci nejdou. Na trhu byl i druh asijské vodnice. Chutná výborně, jako máslová kedlubna. V loňském roce jsme vyseli čínskou pažitku. Ta po přezimování venku během letošního roku zesílila, zmohutněla a před nedávnem bohatě vykvetla. Že je to velice chutná zelenina jistě není třeba dodávat. 

Semena afrických okurek - kiwano - jsme vysévali zároveň se semeny okurek počátkem května. Dělat plody začaly v době, kdy naše okurky s plodností končily. Plody nám sice ještě nezačaly oranžovět (a tedy dozrávat pro sklizeň), ale i zelené se vyrovnají okurkám. Mrazík jim zatím nevadil a lze předpokládat, že sezonu okurek značně prodlouží, když sklízet se mají od září do listopadu.

4. července 2008 : Trochu častěji se nám v poslední době střídají teplejší a sušší dny (nad 30°C) se studenějšími (pod 30°C), mokřejšími a větrnějšími. Minulý týden vichřice a přívalové srážky se nevyhnuly ani naší vesnici a chalupě. Padla mnohasetletá lípa, největší smrk, nám náš největší keř rakytníku. Škody poměrně malé. Tento týden se přehnala přes republiku vichřice další - škody teprve uvidíme.

Minulým víkendem nastalo období největší hojnosti. Sice jen již pár jahod, ale třešně, višně, ranný rybíz, malinoostružiny, muchovníky a tento víkend již určitě bude i angrešt a maliny, kterých bylo minulou neděli zralých jen pár. K tomu všemu stále i množství salátové zeleniny, vodnice a možná již i první okurky, které minulý víkend ve velkém kvetly. Stejně s okurkami rozkvetly i cukrové melouny. Potrvá však, než plody narostou a dozrají.  Nyní doceňuji 5 stromů postupně zrajících višní. Favorit již je sklizená a k obírání jsou připravené další. Meruňky již mají tu správnou velikost, žloutnout však ještě nezačaly. Zda letos ochutnáme argury se zatím ještě nedá usuzovat. Květy na Weiki již opadaly, na Issai ještě zcela nedokvetly. Samec pro opylení je nutný. Na Nashi z těch dvou květů také žádný plod letos bude. Švestek a slív  sice nebude žádná nadúroda, každý strom však nějaké ovoce přinese.

Bambusové metly dosahují již i výšky 5 m. Pseudosasa japonica i Hibanobambusa jsou již na 2 metrech. Opožděně vyrazila konečně i decora a je svými pruty zatím na cca 2,5 m výšky. Rovněž rozvětvující se pruty nigry dorostly do výšky sousední aureosulcaty Spectabilis a bissetii. Malý, loni vysazený viridiglaucescens, je většinou stébel na výšce 1,6 m. K růstu se rozhodly i loňské sazenice semenáčků fargésií. 

Oba kanadské muchovníky s ohlodanými kořeny se zdají, že pohromu přestály, stejně jako obě dvě jablůňky, jejichž kůlovitý pahýl kořene jsem při přesazování posypal růstovým stimulátorem. Kdoule přes bohaté kvetení letos žádné plody mít nebude. Zato plodů se dočkáme u mišpule. Na některých větvičkách ji oschly okraje listů, zaschlo i několik celých větviček - možná z přemíry vody v jílovité zemině, do které byla před pár týdny vysazena. Hůř dopadla letos vysazená asijská hrušeň HOSUI. Najednou z ničeho nic přestala růst, když ji něco oholilo velkou část kmínku a nepomohlo ani její vykopání a postavení na několik týdnů do jezírka. Nezbylo mi, než ji odepsat. Přesto mi bylo líto ji vyhodit a tak jsem ji zakopal do stráňky. Dnes už má nové velké růstové pupeny. Zpravidla kůru mladých stromků oholí srnci. Přes sousedovu, jen z části oplocenou zahradu, se k nám občas nějaký zatoulá. 
Stévie jsem nechal letos v květináčích, ve kterých zimovaly. Bohatě se rozrostly a jejich listy průběžně používáme do čaje. Loňské jejich vysazení do záhonů se mi neosvědčilo. První květy pepina gold jsem uštípal, aby se rostlina nejprve více rozrostla. Nyní již bohatě kvete a tvoří první melounky.

24. června : Léto nám opět začalo jako v loni tropickými teplotami. Naštěstí občas i trochu zaprší a tak vše zelené usilovně roste. Hlavně trávy letos narostlo značné množství a to jak co do objemu, tak i co do výšky. Bambusy jsou druh trávy a za jinými druhy trav nijak nezaostávají. V loni dvoumetrová stébla (během vegetace ještě narostla), nyní houština čtyřmetrových stébel. Kamčatské borůvky již skončily - víkendu bylo poslední paběrkování. Již druhý týden sbíráme jahody a začínají již rybízy a ranné višně (Favorit). Oproti loňsku je letos trochu zpoždění v dozrávání plodů. Na maliny a plody muchovníků je třeba u nás ještě nějakou dobu počkat. U jabloní byl propad plůdků, ale bude třeba udělat probírku plodů, protože jabloně jsou stále úplně obalené jablíčky. Pozdnější višně a třešně jsou ještě zelené. Zanedlouho jistě budou dozrávat meruňky a zvláště se těším na první úrodu našich broskvoní.
Letošní rok mimořádně svědčí růstu našeho kiwi. Všechny keře mají ohromné přírůstky, Weiki již odkvetlo a Issai je v plném květu. Konečně a se značnou razancí vyrazil i samec arguty, který vypadal, že zimu nepřežil. Intenzívně rostou i všechny kolomikty a klanoprašky. Jen Ziziphus jujuba zřejmě skončil - vůbec letos nezačal růst.
S asijskou zeleninou je třeba zacházet velmi střízlivě. Je možné vysít maximálně metr řádku jednou za 14 dnů (v řádku po cca 10 cm a řádky 30 cm od sebe), protože jinak se to množství narostlé hmoty nedá ani při veškeré snaze a pomoci příbuzných, známých a sousedů zkonzumovat. Na chryzantémy - kopretinu věncovou - letos vůbec nedojde, ty  necháme vykvést. Její listy se mi však jeví z listové zeleniny jako nejchutnější. Vykvetla a má již semena i hořčice čínská - listová, kterou jsme nestačili zkonzumovat. Chuťově výborná je vodnice Primera, která se jí jako kedlubna. Vigna čínská, stejně jako tradiční vzcházející fazole, moc chutná slimákům a šnekům. Pár rostlin však útokům odolalo a tak nějaké metrové fazolové lusky budou. Byly již i v loni, kdy jsem k nim nedával žádnou oporu pro růst. Letos asi bude potřeba věnovat zvýšenou pozornost okurkám, protože známí již na nich mají známky plísně okurkové a museli provést postřik. Stejné nebezpečí může hrozit i rajčatům.

5. června : Oba muchovníky se drží - stále žijí. Opožděný postřik broskvoní pomohl, kadeřavost se zastavila a nějaké broskve jistě budou. Mišpule i kdoule dobře odkvetly, zvláště narůžovělé květy kdouloně dělaly na dálku parádu. 1. června měly děti první sběr kamčatských borůvek. Trhaly a cpaly se o sto šest. Další asi 3 litry přišly do kuchyně. Právě včas, protože při následném prudkém dešti v úterý by zralé plody opadaly. Postupné dozrávání borůvek vydrží zhruba měsíc, nebude-li přílišné horko. Minikiwi má zatím stále jen zvětšující se poupata. Ještě nám nekvete. Ziziphus jujuba vypadá, že se letos již neprobudí. K růstu se neprobudila ani loňská moruše. Zato gingko biloba čile roste.
S asijskou listovou zeleninou jsme získali dobré zkušenosti. Rychle klíčí a rychle roste. Saláty z ní se vyrovnají  tradičnímu listovému salátu, jehož vegetační doba je delší. Nejrychleji roste hořčice, která z prvního výsevu již kvete a nejpomaleji kopretina věncová. Přestože byla vyseta najednou s hořčicí a mibunou, tak má teprve pár centimetrů a asi kolem 6 listů. Hořčici a mibunu konzumujeme již i z druhého výsevu.

Bambusy vyrazily již asi před 3 týdny. Kromě Sasy kurilensis, která desítky, ne-li stovky stébel vyrážela již dřív. Ta jsou nyní již olistěná. Metlovatí již výhony Phyll. heteroclady, výhony ostatních druhů se zatím jen stále prodlužují. Pruty humilisu, který začal z Phyllostachysů letos růst jako první, již přesahují délku 3 m. Loňskou výšku 2,5-3 m překonávají i pruty Phyll. bissetii, nudy i aureosulcaty Spectabilis. Pseudosasa japonica až na jedno nové slabé stéblo jen prodlužuje větve stébel loňských. Phyll. aurea a decora žádná nová stébla neukazují. V těch houštinách zpravidla nové stéblo zjistím, až když přesáhne výškou stébla loňská. Letos se pěkně rozrůstá množstvím silnějších stébel aureosulcata a viridisglaucescens se šíří do okolního prostoru. Sasa palmata se zdálo, že neroste, až nyní množství nových stébel novou zelení překrylo loňská stébla s částečně oschlými listy. Postupně nyní novými fotografiemi doplním stránky jednotlivých druhů bambusů neboť již opět je co fotografovat..

15. května 2008 : Ledové muže jsme zdárně překonali (- ochladit se má až v dalších dnech). Stromy odkvetly dobře a přes nedostatek včel by letos nějaké ovoce mohlo být. ne však na první kvetoucí meruňce, kde mrazík květy zničil. Druhou do kvetu zasáhl jen částečně a meruňky na ní jsou již zřetelné. Zato obě broskvoně přes dvojí postřik jsou napadeny kadeřavostí. Okamžitě při prvních náznacích jsem je opět postříkal, což, jak jsem se pak dočetl, bylo asi zbytečné, neboť stejně všechny listy shodí a v červenci opět obrostou. Kanadské muchovníky odkvetly pěkně, ale další růst listů mají ubohý. Tak tu menší jsem přesadil a důkladně ořezal. Jak jsem předpokládal, kořeny měla zcela užrané. Zda jí to zachrání, ukáže čas. Větší - dvoumetrový - muchovník jsem ponechal jeho osudu. Dvěma květy vykvetla i loni vysazená Nashi. Co teprve pokvete - a to podle násady poupat velmi bohatě - je loňská kdoule a letošní mišpule.

Trubkovou pastí podle návodu na http://www.zahrada.cz/forum/skudci/krtek-a-je-to-07858/?stranka=  se mi podařilo zneškodnit hryzce, který mi  letos na jaře zničil dvě jabloně. Podežral kořeny starší a během tří týdnů i druhé, nově vysazené. Pastičky budou mít na naší zahradě ještě hodně práce. Krtci jsou asi opatrnější - nechytil se zatím žádný.

Bambusy již rostou. Sasa kurilensis již několik týdnů. Nových výhonů jsou desítky a jsou již cca 50 cm vysoké. Předminulý víkend jsem zjistil první puky u Phyll. humilis. Minulý týden jich bylo již víc než dvě desítky, od malých, vykukujících ze země, do cca 20 cm dlouhých. Po několika výhonech má i Hibanobambusa a Phyll. heteroclada a víc než deset jich roste u aureosulcaty. Další druhy mají, resp. měly v neděli, po 1-3 nových špičkách. Bissetii, nigra a decora zatím nic. Loňské trsečky fargésií zimu přežily a kromě nejmenšího, který skončil v krtinci, se zdá, že trochu rostou. Při té letošní úrodě puků se mi podařilo pár neúmyslně a pak i záměrně vylomit a uříznout. Oloupané syrové chutnaly výtečně. Je to vynikající jarní zelenina. Letos poprvé, co bambusy pěstuji, mi zatím žádný nový výhon neumrzl. Bambusy jsem přihnojil ve vodě rozpuštěným síranem amonným, abych jejich růst podpořil. V době růstu potřebují i vodu a ta v uplynulých teplých dnech nebyla - nezapršelo. 

Vodu potřebují i kamčatské borůvky, které by již během dvou týdnů měly - a jistě budou - dozrávat. Jahody teprve kvetou, stejně jako kanadské borůvky. Olšolisté muchovníky vykvetly až po muchovnících kanadských a nyní již tvoří bobule. Větší rostliny kiwi mají větvičky asi 10 cm dlouhé a začínají tvořit poupata, malé - v zimě vysazené- rostlinky zatím ještě nevyrazily. Kolomikty jsou za argutami dost pozadu. Nevím, zda to tak je normální nebo zda je to důsledek přízemních mrazů a omrznutí pupenů v polovině dubna. Na čas si po loňském jarním omrznutí dávají s rašením i obě moruše. Pupeny se jim nalévají, ale ještě se neotevřely. Ginkgo biloba  už listy má. Zato ziziphus jujuba má stále ještě zimní klid. Vloni také začal rašit až na konci května. Pěkně již vyrazily i všechny keříky klanoprašky čínské. Bohužel nejstarší keř, který již vloni kvetl samčími květy a od kterého jsem vzal vloni dva odkopky, pokvete letos opět jen samčími květy, takže úrody se letos nedočkám. Ovšem višeň plstnatá, jejíž druhý keřík letos poprvé vykvetl, má již nyní pěkné červené višničky. Je cizosprašná a proto musí být pro plody keře dva.

17. dubna 2008 : Uplynulá mimořádně mírná zima nám teplejší jaro nepřinesla. Naopak střídání teplých a chladných deštivých dnů jaro prodlužuje. Oproti loňskému jaru první meruňka mi začala kvést v průběhu minulého týdne a druhá vykvetla v neděli 13. dubna, tedy zhruba o 2 týdny později, než vloni. Nezaregistroval jsem ani žádnou jarní invazi žab a první chuchvalec žabích vajíček je na jednom jezírku již od minulého týdne. V pondělí 14.4. se začaly otevírat první květy mirabelek. Magnólie měla o víkendu pouze povystrčené dvě červená poupata. Kiwi zatím mají pouze 2-3 mm dlouhé špičky pupenů a klanoprašky začínají již rozevírat první listy. Řebčík královský měl poupata již zabarvená, ale stále ještě neotevřená. V kamčatských borůvkách to hučí jako v úle. Většinou malé včelky - asi o poloviční velikosti než normální včela, pár včel a řada čmeláků na květech již řadu dní sbírají nektar a pyl. Na meruňkách se ojedinělá včela objevila jen zcela náhodně. Květními poupaty obalené jsou všechny peckoviny a úplně nejvíc muchovníky kanadské, které vykvetou z vysazených druhů muchovníků první. Bohužel oba mé keře letos poddolovaly myši. U metrového jsem díry pod kořeny zjistil již v průběhu ledna, když se začal vyvracet. Druhý, víc jak dvoumetrový, se začal vyvracet před cca třemi týdny. Kořeny jsem přišlápl, přisypal kompostem a vyvázal jsem oba keře ke kůlům. Zcela určitě oba velmi bohatě vykvetou, ale zda přežijí, se uvidí až později. Zdá se, že muchovník kanadský je pro myši a hryzce chutnější, než poblíž rostoucí kanadské borůvky a meruzalky.

Vloni touto dobou již vyrážely první výhony bambusů. Letos zatím ještě žádné nejsou vidět. Rostou však nové listy na loňských stéblech, což je zvlášť patrné na stéblech, jejich listy částečně v průběhu zimy oschly. Pozdní podzimní stébla mráz poničil již někdy v listopadu - po nich již není ani památky, co však i oschlé zůstalo, to je stále živé a nyní obráží listy.

Vloni na litoměřické jarní výstavě nakoupené narašené rostliny byly po vysazení decimovány opakovanými přízemními mrazíky - především moruše a minikiwi. Letos tyto rostliny jsou již adaptovány a tak mají zatím jen málo narašené pupeny. Jen Nashi, která vloni osvědčila dobrou zimovzdornost mrazíkům, již rozvinula první listy. Loňské potíže letos možná postihnou již hodně narašenou mišpuli německou, protože do konce května jistě mrazíky ještě několikrát přijdou. Kromě mišpule jsem sortiment zahrady rozšířil o další jabloň, muchovník Saskatoonberry, rezistentní červený angrešt, další moruši, další odrůdy kamčatských a kanadských borůvek a několik druhů opadavých azalek. Z letitých keřů brusinek a libavky poléhavé jsem vysadil nové záhony pod lianami a pod keři kanadských borůvek. Přibyly i nové josty a rybízy z vlastního množení a čekám, jak se ujmou zimní řízky muchovníků. Zimu dobře přečkaly vloni zakořeněné řízky hlošiny úzkolisté, nyní již vysazené do plotu zahrady, stejně jako samičí i samčí rostliny rakytníku řešetlákového - rovněž ze řízků.

Prvními několika květy letos vykvete druhá višeň plstnatá a tedy po několika letech by opět mohla být dobrá úroda ze starší této rostliny, která bohatě kvete každoročně.

Vloni zakoupené rostlinky stévie - Stevia rebaudiana - které jsem zazimoval do květináčů a sklepa, nyní začínají na teple z kořenů vyrážet nové výhony. Jeden tento květináč jsem donesl domů na parapet okna již v lednu a během měsíce v teple rostlina pustila nové výhony. V teple, byť na okně, jsou to výhony slabé a protáhlé a je třeba je za každým párem listů zaštipovat, aby se rostlina rozrostla do keře. Bohužel musí doma ještě pár týdnů zůstat, než pomine nebezpečí mrazů, aby mohla pak jít na přímé celodenní slunce. Ostatní květináče jsem již přenesl na chráněné místo na slunce u zdi domu a je jen třeba je nenechat vyschnout.

Zimu zdárně na záhoně přežila pažitka čínská. Není sice tak ranná, jako naše obyčejná pažitka, která se již připravuje do květu, ale během krátké doby již bude také ke sklízení.

Vloni se mi podařilo ze semen vypěstovat množství malých rostlinek angínovníků. Na podzim jsem je přesadil do záhonu a zatím na rozdíl od staré rostliny, tyto mladé ještě nevyrazily.

3. března : No nakonec to aspoň u nás nebylo tak hrozné. Emma přišla nadvakrát, v sobotu a pak menší v neděli. Odnesly to lesy na pravé straně Berounky a křivoklátské lesy po obou stranách silnice kolem Lánské obory. Odváté střechy a pod. jsem viděl jen v televizi. Škoda u mě - jedno zlomené stéblo Phyll. nigra - tedy fakticky nic.  K větříku i trochu zapršelo, což je nanejvýš potřebné po zimě bez sněhu. Přestože se nyní ochlazuje a v noci by mělo pár dní mrznout, tak patrně bambusům to vadit nebude. Ještě nevyrážejí. Novým stéblům by hrozilo zmrznutí. Jinak bambusy všeobecně tuto mírnou zimu přestály bez úhony. Pouze obě rostliny Pseudosasy japonica v posledních týdnech nabraly dost suchých listů. Nedostatkem vlády by to snad být nemělo, protože jsem bambusy zaléval. Jinak jen trochu oschlé špičky listů u aureosulcaty a heteroclady. Aurea přežívá dobře, až na omrzlé dlouhé pozdní výhony z podzimu.

29. února : Abychom nevyšli ze cviku, tak po dvou extrémních víkendech hned následuje třetí  ČR o víkendu zasáhne nejsilnější vítr od orkánu Kyrill a pak podle předpovědí se nám ochladí na průměrný březen. "Na většině území ČR se bude jednat o nejsilnější vítr od výskytu Kyrilla z ledna 2007," varovali odborníci  a k tomu navíc někde bude i trochu víc vody. Záplavy jsme již pár týdnu neměli.

26. února : Minulá neděle byla dnem nejchladnějším, uplynulá neděle naopak nejteplejším dnem (20°C)  letošní zimy - Teploty připomínají jaro a kachny březnačky již zahnízdily.  Podle televize zemědělci letos vyjeli do polí o měsíc a půl dřív, než normálně. Žně namísto v červenci začnou letos již v červnu. Zahrádky se nám také probudily a zahrádkáři namísto odhrnování sněhu se věnují jarním výsevům. V prodeji se letos vedle zajímavostí (ačokči, arašídů, bazelly rubry, citlivky aj.) objevila celá řada nových druhů asijské zeleniny a ty je třeba vyzkoušet - Odrůdy:

20. února : Tak  nejmrazivější den letošní zimy s -10°C (na Horské Kvildě rekordních -22°C letošní zimy) máme již za sebou a už nás čeká jen jaro. Zima už končí. Příštích 30 dní bude teplotně nadprůměrných . Do konce února by odpolední teploty měly být 7 až 12 stupňů, ale v neděli a v pondělí by mělo být až 15 stupňů tepla. Bude to o osm stupňů víc než je dlouhodobý průměr.
Žádný div, že již pomalu odkvétají sněženky, talovíny i žluté krokusy. V půdě zatím nějaká voda je, ale po zimě bez sněhu jí mnoho není.

25. ledna 2008 :  Nějak se nám ta letošní zima stále nedaří. Nedaří se jí být zimní. Do konce prosince bylo poměrně pěkně, půda do té doby ještě nezmrzla. Pak přišly mírné celodenní mrazivé teploty, kdy půda promrzla a i led na rybnících udržel bruslaře. Proto i pár dnů vydržel sníh, kterého od začátku zimy nenapadlo celkem víc, než nějakých 4-5 cm. Pak následovalo opět teplo, denní teploty vystoupily až na cca 10°C, půda opět rozmrzla a nebýt tak nasáklá vláhou, tak zahrádkáři již byli v pilné práci. Nyní teplota opět klesá a v noci někdy i mírně mrzne. Zdá se, že normálních mrazů, typických pro toto období, se letos nedočkáme.
Bambusům však takováto mírně studená a vlhká zima svědčí. Nedojde-li k nějakému náhlému zvratu, tak přežijí tuto zimu bez jakýchkoliv sebemenších škod. Pro ostatní naše tuzemské rostliny takový průběh zimy optimální určitě není.   

2. ledna 2008 : Zdá se, že zalití bambusům skutečně prospělo. Nahnědlá barva listů některých bambusů zmizela, listy jsou opět sytě zelené. Možná k tomu přispěly i současné trochu vyšší teploty přes den. Výhled na leden není nijak zvlášť příznivý, ale ani vyloženě nepříznivý. V příštích dnech budou teploty jen mírně pod nulou (v první dekádě mají noční teploty klesat až k -9°C, pak jen k -6°C), v závěru měsíce namísto silnějších mrazů budou teploty nad nulou. Sněhu se podle předpovědi bohužel v lednu nedočkáme, jen silnějších větrů. Holomrazy bambusům svědčit nebudou, ale když již bambusy vydržely bez poškození mrazy druhé poloviny prosince, tak podobné lednové by jim také neměly ublížit. Loňská teplá zima nám tedy nehrozí, ovšem tuhé předloňské zimy se možná opět nedočkáme. Srážek bohužel bude málo a tak bambusy i ostatní stále zelené rostliny budou potřebovat v příhodném času zalít, aby neuschly.

rok 2008

pokračování  kroniky  rok 2007 a 2006 

pokračování  kroniky  rok 2005 a 2004 

 Zpět - na stránku zahrady

Nahoru

NAVRCHOLU.cz