zpět

Rady všeobecné
Rady z praxe,    a Pod čarou


RADY všeobecné

1. Příprava zadělávaných mas, ragú, paprik a gulášů

Základní informativní předpis (pro mikrovlnou troubu).Najemno nakrájenou cibulku okořeníme a na másle, rostlinném tuku nebo v oleji ve vhodné (ne přikryté) nádobě doměkka podusíme. Pak přidáme na malé kousky nakrájené maso, nakrájenou zeleninu, popřípadě další koření (podle vlastního výběru) a nádobu přikryjeme. Mikrovlnný přístroj zapneme na nejvyšší výkon, maso necháme přijít k silnému varu a pak je při sníženém dodusíme. Přiléváme-li tekutinu, pak ji rovněž předem přivedeme k varu. Maso tím zůstane šťavnatější.

2. Příprava kvasnic do těsta

Kvasnice (droždí) jsou drobnohledné houby, které se za příznivých okolností (teplo mléko cukr mouka) rychle množí. Nežli kvasnice přidáme do těsta, vyzkoušíme je tím, že si uděláme kvásek.

Příprava kvásku:Do hrníčku rozdrobíme určené množství droždí, přidáme čajovou lžičku cukru, trochu mouky, vlahého mléka a vymícháme řídké těstíčko, které s hrnečkem postavíme na talíř a dáme kynouti na teplé místo. Přibude-li jich za malou chvíli o polovinu více, jsou kvasnice dobré a přidáme kvásek do připravovaného těsta, které propracujeme až bude lesklé a nelepí se. Těsto posypeme trochou mouky, přikryjeme ubrouskem a dáme na teplé místo kynouti. Když těsto nabude o polovinu, upravíme z něj koláče či buchty, vánočky apod., které dáme dále kynouti, načež je potřeme vajíčkem nebo máslem a pečeme vždy v dobře vytopené troubě. Těsto potíráme vždy až těsně před vložení m do trouby, neboť vajíčka i tuk zabraňují kynutí.

3. Kynuté těsto - příprava základního těsta

250g hladké mouky, 1 dl vlažné vody, půl lžičky soli, lžička cukru, 15g droždí, 2 lžíce oleje, 2 lžíce mléka.

Do hrnečku s mlékem pokojové teploty rozdrobíme droždí, přidáme cukr a v teple necháme vzejít kvásek (asi 15 minut podle kvality droždí). Místo mléka lze použít vodu. Do mísy prosijeme mouku (na její kvalitě také záleží), osolíme ji, přidáme kvásek, vodu a olej a vypracujeme vláčné nelepivé těsto. Vodou raději šetříme. Vařečkou zpracované těsto dáme na pomoučený vála ručně je ještě prohněteme, aby bylo hladké. Jestliže se těsto lepí, přidáme trochu mouky. Potom je vložíme zpět do mísy, posypeme lehce moukou, aby neokoralo, a přikryté utěrkou je necháme v teple kynout tak dlouho, až zdvojnásobí svůj objem (cca 2 hodiny). Po vykynutí těsto zpracujeme ručně nebo válečkem do potřebného tvaru a tloušťky.

4. Těsto s kypřícím práškem - základní těsto

250g hladké mouky, 1/8 l mléka, 50g másla, 1 vejce, 1 lžička soli, 2 lžičky kypřícího prášku.

Prosetou mouku smícháme s kypřícím práškem, osolíme, přidáme mléko, vejce a zapracujeme změklé máslo. Všechny suroviny spojíme a dobře prohněteme. Těsto necháme asi 15 minut odpočinout. Potom je již připraveno k dalšímu zpracování.

5. Nudle jak od babičky

Zlepšováček - nemusíme dělat žádné tuhé nudlové těsto zadělávat, vyvalovat placky, pracně krájet. Stačí na hustou kaši umíchat jeden žloutek s výběrovou polohrubou moukou ve množství, aby vznikla hustá kašička. Trochu přisolíme a vlijeme do igelitového sáčku. Maličko ustřihneme růžek, stačí opravdu jen malinká dírka. Nad vařícím vývarem nebo jinou polévkou vymačkáváme malé dávky těsta - jednotlivé nudličky.

6. Italské těstoviny:

Rozlišujeme 16 druhů

*špagety, *špagetýny, *fetucciny - fetučíny, *linguini, *pappardelle, *fratalíny, *makaróny, *lazáně, *tortelíny, *ravioly, ......

7. Pšeničná dietní kůra

Přebereme a propláchneme 150g pšenice. Zalijeme vodou, aby přesahovala 2cm. Necháme namočenou 24hod. Za tuto dobu pšenice mírně naklíčí. Slijeme vodu, zalijeme a povaříme asi 1/4 hodiny. Přecedíme a můžeme konzumovat.

Nesmí se solit, mastit, kořenit. Dochutit spařenými rozinkami, sušenými švestkami. Muže se jíst ovoce: jablka, jahody, trešně, švestky, meruňky, broskve, rybíz, pomeranče, banány. Nebo zelenina: zelí, kedlubny, rajčata, okurky, paprika. Zelenina a ovoce se nesmí míchat.

K pití je vhodný malinový, jahodový, ostružinový čaj. Je možné pít jiné bylinky a vodu.

Kůra se drží 7 dnu, nic jiného se nejí a nepije. Pšenice má vitamíny a všechny živiny, které tělo potřebuje. Slupky se musí dobře rozkousat. Slupky tvoří kartáč, který drhne steny střev a zbavuje je dlouholetého nánosu. Dalším kladem je, že má tělo možnost zbavit se vody.

Za týden je možno zhubnout 6 až 12 kg bez škodlivých účinku. Je třeba překonat krizi, která se dostaví 3-4 den. Musí se vydržet, mají-li mít účinek.

Kůra se doporučuje 2x za rok a to o rovnodennosti. V té době je to nejúčinnější. Po této kůře se tělo zregeneruje, vyčistí krev, omlazuje kůže. Po této kůře je nutné přecházet 2-3 dny na jinou stravu. Nejíst moc, nepřejídat se, jíst střídmě.

Pšenice se vaří vždy na další den a hned se namáčí další. Nesmí se užívat žádné dráždivé látky.

RADY z praxe



Rady Pod čarou

Aby se vajíčka nerozbila: Vejce se dnes nejčastěji prodávají v papírových krabičkách.Jestliže je ale některé naprasklé a přilepené, nejde bez rozbití prakticky vyjmout. Pomůže, pokud obal zvenčí navlhčíme. Skořápka se oddělí a vejce nepoškodíme.

Banán vždy jako dezert: Po ostrém a kořeněném jídle je vhodné servírovat jako dezert banán. Ten dokáže vyrovnat ostrou chuť jídla a neutralizuje. Pálení v ústech po něm okamžitě přejde.

Co s vybouleným dortem: Pokud nemá upečený dort pěkný rovný povrch, překlopíme jej ještě ve formě, když je teplý, na vál. Dort se vyrovná a po 15 minutách můžeme začít se zdobením.

Jak na kečup v láhvi: Pokud nemůžeme dostat kečup z láhve ani třepáním či klepáním, stačí, když do ní zastrčíme až ke dnu brčko. Tím se do láhve dostane vzduch a kečup vyteče.

Jak uchovat mango: Aby si mango uchovalo svou chuť a vůni skladujeme je na chladném místě (ne v chladničce) odděleně od ostatních potravin. Oloupeme škrabkou a na úhledné plátky nejlépe nakrájíme malým ostrým nožíkem.

Jak vyklápíme bábovku: Na povrch formy přiklopíme rovný talíř nebo plochou mísu a formu obrátíme. Neodpadne-li bábovka od formy hned, zchladíme obrácený povrch formy utěrkami namáčenými ve studené vodě. Tak se bábovka odlepí od stěn formy a dobře se vyklopí, aniž bychom ji potrhali.

Játrové knedlíčky do polévky: Hovězí polévku si lze jen stěží představit bez játrových knedlíčků. S těstem se ale špatně pracuje, lepí se a knedlíčky nemají ten správný tvar. Proto si zavářku připravíme dříve a uložíme ji alespoň na jednu hodinu do ledničky.

Krásně sloupnutá skořápka: Pokud vejce ihned po vaření zchladíme proudem studené vody, skořápka jde krásně sloupnout a bílek zůstane nepoškozený.

Křehounký závin: Aby měl jablkový závin krásně zlatavou a křupavou kůrku, potřeme jej před pečením žloutkem rozšlehaným v mléce.

Křupavé pečené kuře: Když chceme mít kuře nebo jinou drůbež, například husu nebo kachnu krásně křupavou, potíráme ji během pečení černým pivem. Nejenže budou velmi chutné, ale budou mít i krásnou barvu. Tento trik uplatníme i u mražené drůbeže.

Maso se zlatavou kůrkou: Pokud je maso správně upečené, mělo by mít zlatavou kůrčičku. Té dosáhneme, když maso vložíme do trouby již předem předehřáté a zpočátku pečeme prudce, aby se kůrčička na povrchu mohla utvořit. Pak teplotu snížíme a dopékáme zvolna.

Nadýchané palačinky: Pokud do těsta přidáme trošku sodovky nebo jednu či dvě lžíce rumu, budou palačinky nadýchané jako obláček. Je ale potřeba, nechat těsto alespoň hodinu ležet, aby mouka mohla nabobtnat. Bude potom stravitelnější.

Ohřívané pomfrity: Nikdy je neohříváme znovu v tuku, ale v páře nad hrncem. Zůstanou pak mnohem chutnější a nejsou tak mastné.

Pikantní řízky: Chuť klasických řízků vylepšíme tak, že je před obalováním v klasickém trojobalu potřeme troškou pikantní hořčice nebo stroužkem utřeného česneku. Pokud je maso tvrdé, pokapeme je před obalováním citrónovou šťávou.

Plíseň v krabici na chléb: Chléb by se neměl ukládat v igelitových sáčcích, ale nejlépe ve lněné a čisté utěrce. Takto zabalený nezplesniví. Ve schránce na chléb se nevytvoří plíseň, když ji jednou za týden vymyjeme octovou vodou. Ocet spolehlivě ničí bakterie.

Poleva patří do chladna: Dorty s polevou uchováváme v chladnu, ale nedáváme je do ledničky. Vlivem velkých teplotních rozdílů by totiž mohla poleva popraskat a ztratit pěkný vzhled.

Pozor na alkohol: Houby se nesnášejí s alkoholem. Zapíjíme je raději pouze malou sklenkou piva. Rozhodně není vhodné víno, které s houbami kvasí.

Pozor na čerstvý ananas: Čerstvý ananas nikdy nekrájíme stejným nožem, kterým jsme jej zbavovali slupky. Slupka čerstvého ananasu totiž obsahuje kyselinu, která může u citlivějších lidí způsobit zánět úst nebo rtů.

Problémy s omáčkou: Podáváme-li omáčku v omáčníku, často se stane, že vychladne dříve, než ji stačíme servírovat. Proto omáčník nejprve zahřejeme v troubě nebo v mikrovlnné troubě. V tom případě ale dáváme pozor, aby na porcelánu nebyl zlatý nebo stříbrný proužek.

Rybí polévka pro štíhlou linii: Jestliže nám do oběda zbyde trochu smažené ryby, připravíme z ní chutnou a lehkou polévku k večeři. Osmahneme a vodou s instantním rybím vývarem zalijeme polévkovou zeleninu. Přidáme kousky masa a polévka je hotová.

Snadné loupání brambor: Když uvařené brambory ve slupce přelijeme studenou vodou, půjdou lépe loupat. Pokud je slupka u nových brambor příliš tenká, než aby se dala loupat, můžeme brambory škrábat drátěnkou.

Snadno nastrouhaný sýr: Máme-li sýr tvrdý, a ještě k tomu rozdrobený na kousky, pak nejde téměř vůbec strouhat. Existuje ale snadná pomoc. Struhadlo lehce potřeme jedlým olejem, a pak se dějí dslaova zázraky. Je-li sýr okoralý potom ho namočíme na potřebnou dobu do mléka, kde znovu krásně zvláční.

Snáze vyklopené buchty: Když jsou buchty dozlatova upečené, nevyndáme je ihned, naopak, necháme je ještě asi 5 minut ve vychládající troubě. Předejdeme tomu, aby se buchty po vyklopení potrhaly.

Topinky nenasáknou tuk: Starý chléb nejlépe zužitkujeme na topinky. Ty ale při smažení nasáknou příliš mnoho tuku. Pokud však před smažením postříkáme chléb trochou vlažné vody, topinky budou křehké a nenasáknou tolik tuku.

Trik s přesolenou polévkou: Přesolenou polévku budeme moci zase jíst, když do ní přidáme dva vaječné bílky. Ztuhlý bílek pohltí většinu soli. Polévku pak scedíme a bílek odstraníme. Stejně naložíme i s kalnou hovězí polévkou.

Vejce při vaření neprasknou: Někdy vejce při vaření prasknou a bílek vyteče do vody. Předejdeme tomu, pokud vejce před úpravou prohlédneme a nakřápnutá vyřadíme. Vodu, ve které vejce vaříme, vydatně osolíme. Jestliže skořápka praskne, bílek bude přesto držet pohromadě.

Voda vyluhuje vitaminy: Ovoce nikdy nemáčíme dlouho ve vodě, protože se v ní vyluhují cenné vitaminy. Ovoce raději oplachujeme pod tekoucí vodou.

Výborné ražniči: Ražniči děláme výhradně z nejjakostnějších druhů masa - nejlépe vepřové panenky, hovězí svíčkové či drůbežích prsíček. Maso nakrájíme ostrým nožem přes vlákno nejprve na silnější plátky, potom na proužky a nakonec na kostky. Můžeme je také jemně naklepat hřbetem ruky.

Vždy sypká a bílá dušená rýže: Rýže se nikdy nerozvaří a bude vždy zaručeně bílá, jestliže do vroucí vody přidáme několik lžiček studeného mléka anebo lžíci citronové šťávy.