Pěvecký sbor Jeronym

Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy
Žalm 108,4

IkonaFlagDE
Fotogalerie pěveckého sboru Jeronym Sbor ČCE Praha 3 - Žižkov Osobní stránka PeKo Centrum

Poslední aktualizace - 31. května 2016
TOPlist
Pozvání na koncert v Betlémské kapli na Žižkově 10.června 2016 v 19 hodin

Jeronym Aschafenburg Jeronym Thiene

Zajímá Vás stará, česká duchovní hudba, 15. - 17.století ?
Přijďte mezi nás, můžete si nás poslechnout, rádi uvítáme nové hlasy.


Pěvecký sbor Jeronym

Jeronym je amaterský, smíšený pěvecký sbor, který vznikl v roce 1921 v Praze-Žižkově a byl od roku 1955 do roku 2001 veden prof. Jiřím Kolafou. Zpíváme převážně starou českou duchovní hudbu 14.-17. století, od jednohlasu po čtyřhlasou polyfonii, české kancionály (Roudnický, Sedlčanský, Královéhradecký, Franusův a další), většinou bez doprovodu, některá vystoupení jsou s doprovodem komorního orchestru nebo varhan. V roce 2002 byl dirigentem Jeronyma Haig Utidjian z Velké Britanie, původem z Armenie, v letech 2003 - 2008 Jonáš Hájek, 2008 - 2009 Jan Bubák a od října 2009 řídí Jeronym nyní Viktorie Dědečková Fotografie v úvodní části této stránky jsou z vystoupení v německém Aschafenburgu (jaro 1991) a z hudebního festivalu Incontri Corali, který se konal v září 1991 v italském Thiene.

LogoMapy Scházíme se pravidelně každé pondělí ve 20.00 hod. v Betlémské kapli na Žižkově, která je sídlem Žižkovského sboru Českobratrské církve evangelické (Prokopova ulice 4/216, Praha 3 - tram 5, 9, 26 nebo autobus 136). Jak nás snadno nalézt - klikněte si na ikonu Google-mapy.


Fotogalerie Jeronyma

Fotografie a videosekvence z našich vystoupení a dalších akcí pěveckého sboru jsou na WWW stránce Fotogalerie , kde jsou snímky z koncertů v Náchodě, v Mladé Boleslavi (2005), ze soustředění v Bílém Potoce pod Smrkem, adventního koncertu v Horních Počernicích (2006), v Táboře, Plzni a Hronově (2007), a společné koncerty se souborem Victoria a Viktorií Dědečkovou (2009 - 2010), koncerty k 600.výročí Vysluhování Večeře Páně pod obojí (2014), výročí Mistra Jeronyma Pražského (2016). Snímky na této stránce jsou z neděle 2. prosince 2001, kdy se konal Slavnostní koncert k jubileu 80 let činnosti a vzpomínce na Jiřího Kolafu, koncertu v Höhenkirchen, koncertu se sborem M.Jakoubka ze Stříbra v rámci oslav 600 výročí obnoveného vysluhování podobojí v Jirchářích a koncertu k 600. výročí upálení Mistra Jeronyma Pražského v Pečkách.

Jeronym HKirche99 PhotoJeronym-80-2 Jeronym - Jakoubek ze Stribra 2014-1 Jeronym Beroun 2016-2

Hudba české reformace

Stará česká duchovní hudba má ve srovnání s evropským vývojem svá specifika, daná především vlivem husitského hnutí na kulturní prostředí. Touha po důkladné reformě církve v českých zemích nabrala podobu širokého lidového hnutí, které požadovalo svobodné kázání evangelia v jazyce lidu a odstranění zlořádů v církvi i ve společnosti. Krystalizačním bodem a spojujícím symbolem velmi různorodých reformních proudů se stal zápas o kalich. Skutečnost, že se podle slov Kristových při Večeři Páně podával obecnému lidu (laikům) nejen chléb, ale i kalich, byla však více než pouhá reforma bohoslužebných obřadů. Slavení eucharistie "podobojí" husity znamenalo návrat ke Kristově vládě v církvi a k tomu, co později nazýval německý reformátor Martin Luther "všeobecné kněžství všech pokřtěných": Bohoslužba se koná v českém jazyce, evangelium se káže pro všechny srozumitelným způsobem, mešní zpěvy přebírá shromážděná obec nebo literátská bratrstva. A reforma se u dveří kostelů nezastavila: kalich si vynutil demokratizaci celé společnosti.

Z toho je zřejmé, proč husité nejprve zamítli poměrně vyspělou soudobou polyfonní hudbu a navázali na o 200 let starší notredamskou školu. Uchopili ji ovšem svérázně: jednohlasy, dvouhlasé organální zpěvy, ale dokonce i některá jednoduchá moteta byla zpívána celým shromážděním "equalis vocibus" (ženské a mužské hlasy v paralelních oktávách). Tento vývoj je zřetelně dokumentován v Jistebnickém kancionálu, jediném zdroji, u kterého můžeme předpokládat autenticitu husitského pojetí zpěvu. Jistebnický kancionál obsahuje skladby, které k datu edice 1420 jsou už anachronizmem. Ale zatím co tato hudba kdysi bývala doménou profesionální interpretace, nyní si je přivlastnil lid. Dozvuky této interpretace nacházíme ještě v kancionálech ze začátku 16. století. V této souvislosti se musíme zmínit především o kancionálu, který dal napsat v roce 1505 pro kůr v Hradci Králové kožešník Jan Fránus. Ale také v Roudnickém kancionálu z roku 1591 nacházíme vedle monumentální utrakvistické mše i jednoduché skladby lidového zaměření.

Již asi ve čtyřicátých letech 15. století se začala institucionalizovat literátská bratrstva, sdružení literně vzdělaných řemeslníků a měšťanů, která na poměrně vysoké úrovni nahrazovala v církvi podobojí klášterní a jiné chrámové sbory katolického ritu. Máme například doložena moteta, kde cantus firmus je v diskantu a byl zřejmě zpíván celou obcí, zatím co zpěváci na kůru píseň polyfonně doprovázeli. V tomto městském prostředí, které bylo hlavní oporou utrakvistického křídla české reformace, byla tehdy běžná i latinská vzdělanost. Hlavně díky bratrstvům se začátkem 16. století objevují v českých kancionálech též ohlasy nizozemské polyfonie, které však mají melodiku i polyfonní zpracování vycházející z ryze českých požadavků. Koncem 16. století byla česká duchovní hudba oslovena přicházející renesancí. Tyto vývojové tendence - zastoupené již řadou výrazných skladatelských osobností - naneštěstí zanikly násilnou rekatolizací po bitvě na Bílé Hoře.

Roudnický kancionál Jana Musofila - 1591

Franus kancional Zvláštní význam Roudnického kancionálu spočívá v tom, že dochoval českou mši z utrakvistické církve. Názvy kališníci nebo utrakvisté - z latinského slova "utraque": podobojí - označují nejsilnější proud české reformace a navazují na hlavní požadavek husitské reformace: na slavení eucharistie podobojí.

ButtonPin Roudnický kancionál - Kyrie
ButtonPin Roudnický kancionál - Gloria
ButtonPin Roudnický kancionál - Credo
ButtonPin Roudnický kancionál - Sanctus
ButtonPin Roudnický kancionál - Benedictus
ButtonPin Roudnický kancionál - Aleluja

Šest částí utrakvistické mše z Roudnického kancionálu "Mše k svátku Nanebevzetí Panny Marie" z nahrávky pěveckého sboru Jeroným, záznam je z Betlémské kaple - Praha, Žižkov v roce 1996, Jeroným řídil Jiří Kolafa (1930 - 2001) s hudebním doprovodem Symposium musicum (Miloslav Klement, Karel Klement, Bohuslav Rattay a Jiří Průka). Digitalizovaná verze (formát v mp3).
Ilustrací je Kancionál Franusův (Hr-6), zdrojem je Manuscriptorum.com.

Historie pěveckého sboru

Jeronym 1952 Jeronym 1950
Pěvecký sbor Jeroným začal pracovat na podzim roku 1921 jako pěvecký kroužek I.českobratrského evangelického sboru v Praze na Žižkově. Jedna z historických, archivních, fotografií je z vystoupení pěveckého sboru Jeroným v Novém Meste nad Váhom 5.června 1952.
Diregentkou pěveckého sboru byla v té době prof.Vladimíra Cihlářová.

Jiří Kolafa

Jiří Kolafa (1930 - 2001) byl absolventem Pražské konzervatoře a pražské Akademie múzických umění (AMU) v oborech klavír, komponování, varhany a řízení sboru. Do velkého množství vlastních skladeb se řadí čtyři oratoria, komorní hudba, pět písňových cyklů, přes 300 produkcí pro divadlo, film a televizi doma i v cizině. Kromě nahrávání hudby, praktického řízení sborů a hudebně teoretických prací učil Jiří Kolafa od 60. let na pražské DAMU a FAMU. Pěvecký sbor Jeronym řídil od roku 1955 do roku 2001.

26. února slavil náš dirigent Jiří Kolafa sedmdesátiny. Při příležitosti celodenní zkoušky mu předali zpěváci Jeronymu poněkud zvláštní dar. Kéž mu tato výzbroj konečně pomůže ukáznit notoricky nedisciplinované hudební těleso a připravit ho na další "spanilou jízdu" do Bazileje.

Kolafovy 70tiny Kolafovy 70tiny - železná ruka Bratří, svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci. Oblecte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ďáblovým svodům. Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla. Proto vezměte na sebe plnou Boží zbroj abyste se mohli v den zlý postavit na odpor, všechno překonat a obstát. Stůjte tedy opásáni kolem beder pravdou, obrněni pancířem spravedlnosti, obuti k pohotové službě evangeliu pokoje a vždycky se štítem víry, jímž byste uhasili všechny ohnivé střely toho Zlého. Přijměte také přílbu spasení a meč Ducha, jímž je slovo Boží. Efezským 6,10-17

Rozhovor s Jiřím Kolafou

Proč amatérský sbor a proč tedy Jeroným?
Myslím si, že podkladem pro každou lidskou činnost by měla být úvaha co, pro koho, s kým (jde-li o kolektivní dílo) a jak.
Co ?
Odpověď je jednoznačná - hodnotnou hudbu. Uvědomujeme si, že kompozice z kancionálů 15.-17. století, ačkoli požadovali značnou pěveckou vyspělost, byly uváděny převážně amatérskými tělesy. Nepouštíme se do velkých děl, ale i tak je dosti hodnotných skladeb, na něž se můžeme odvážit. Na dílech ze starých kancionálů jsme se učili skutečné, nesentimentální "zbožnosti v hudbě". Nejsme staromilci, nevyhýbáme se hudbě aktuální, ale jsme přesvědčeni o nutnosti předávat svědectví otců dnešku právě pro jeho ryzost. Tím také zdůvodňujeme základní linii našeho repertoáru.
Pro koho ?
V první řadě pro sborová shromáždění, ať formou hudebních nešpor nebo příležitostné služby. V Jeronýmu pracujeme ne proto, abychom se ukazovali, jací jsme dovedové, ale proto, že chceme svým posluchačům sdělit to krásné, co jsme sami při studiu ve skladbách objevili. Proto také zpíváme to na co stačíme.
S kým ?
S každým, kdo má minimum schopností, ale je ochoten přinést osobní oběť a podřídit se nutné kázni, protože cílem je hodnotná hudba - a to bez určité kázně nejde. Naší zásadou je: ať zpívá každý, kdo má chuť a chce se podřídít našemu pořádku. Dobrovolně a uvědoměle.
Jak ?
Výkon přijatelné úrovně se neobejde bez pěvecké techniky. Zavedli jsme proto v Jeronýmu hlasový výcvik s pevnou osnovou. Oporou pro tuto "pulírovací" činnost jsou naše prázdninová soustředění (většinou první týden v červenci).
Jestli tedy Jeroným existuje jako jeden ze systematicky pracujících amatérských pěveckých sborů, není to proto, že by měl lepší hlasový materiál, nebo lepší podmínky k práci, ale proto, že přes všechny ty člověčí potíže a překážky víme, proč zpíváme a že se to zpívání můžeme stále o něco lépe naučit.

Text upraven ze sborníčku, který byl vydán k 50.výročí pěveckého sboru Jeroným. (Praha 1971)

Haig Utidijan

Haig Utidijan Haig Utidjian vystudoval Universitu v Sussexu (1985-1988), Imperial College, University v Londýně (1988-1989), Pembroke College, University v Cambridge (1989-1994), Guildhall School of Music and Drama v Londýně (1994-1995), získal stipendium „Bob Harding Bursary for Young Conductors“ (1995-1996) a v Praze absolvoval uměleckou stáž na Hudební fakultě AMU (1998-2000).

Od roku 1998 působí v Čechách jako dirigent celé řady orchestrů a pěveckých sborů - Pražský mezinárodní orchestr mládeže (1999-2000), Severočeský komorní orchestr (2000-), Smíšený pěvecký sbor Slavoš Beroun (2001-), Komorní orchestr Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze (2001-), Komorní orchestr a sbor Univerzity Karlovy (2001-), pěvecký sbor Jeronym (leden - prosinec 2002). Detailní údaje naleznete (převážně v angličtině) na jeho osobní WWW stránce Haig Utidjian . Pěvecký sbor Jeronym řídil v roce 2002.

Jonáš Hájek

Jonáš Hájek Jonáš Hájek (* 12. listopadu 1984, Praha) je český básník a hudebník. Vystudoval gymnázium s hudebním zaměřením (violoncello), po ročním pobytu v zahraničí (Hochschule für Musik und Theater Leipzig) se vrátil ke studiu hudební vědy na FF UK a vystudoval hudební vědu na FF UK. Hraje na violoncello. V roce 2007 získal za svou sbírku Suť Cenu Jiřího Ortena (společně s Petrou Hůlovou, která cenu dostala za román Umělohmotný třípokoj), Jonáš Hájek patří mezi redaktory kulturního serveru Totem.cz. Jonáš Hájek je synem matematika Petra Hájka. Básně publikoval na literárním serveru Totem.cz, v časopisech Obrácená strana měsíce, Souvislosti, A2, aj. V roce 2007 vydal knihu básní s názvem Suť (Cena Jiřího Ortena) a sbírku s názvem Závěsný obraz. Další informace naleznete na webu Jonáš Hájek . Pěvecký sbor Jeronym řídil v letech 2003 - 2008. V roce 2007 publikoval studii - "Archa, jež se nepotopila. Mše k svátku Nanebevzetí Panny Marie z rkp. B roudnického proboštství", - Hudební věda, 2007, 44, 2, pp. 127-152 .

Viktorie Dědečková

Viktorie Dědečková Viktorie Dědečková, sopranistka a sbormistryně, se narodila v Praze roku 1987. Od dětství se věnovala hře na klavír, příčnou flétnu a sborovému zpěvu. Po maturitě na gymnáziu s hudebním zaměřením vystudovala tříletý bakalářský obor Sbormistrovství chrámové hudby na Týnské škole pod záštitou Pedagogické fakulty UK. Založení pěveckého sboru Victoria bylo vyústěním jejího studia a záliby ve staré hudbě. Sólový zpěv studovala nejprve u Daniely Šounové-Broukové, poté u Zuzany Lászlóo a od roku 2007 je žákyní Jiřího Kotouče. Pravidelně spolupracuje také s korepetitorkou Jelenou Noskovou. V únoru 2010 absolvovala kurz staré hudby a barokního tance Académie de Sablé v pěvecké třídě Caroline Pelon. Od října 2009 je členkou externího sboru Státní Opery Praha. Soustavně se věnuje koncertní činnosti, především v oblasti staré hudby. V květnu 2010 získala stipendium na letní kurzy staré hudby a barokního tance v Sablé-sur Sarthe ve Francii. Také byla přijata na navazující magisterské studium oboru Hudební věda na FF UK. Kromě sboru Victoria řídí v současné době také Jeroným, smíšený pěvecký sbor, založený r. 1921 zaměřený na hudbu české reformace. Další informace naleznete na webu Victoria chorus.

Digitalizované hudební ukázky

LogoReal Pěvecký sbor Jeroným vydal 2 audio kazety s nahrávkou staré české hudby, a také dva audio CD - Staročeské vánoce a Roudnický kancionál. Vybrané skladby jsou převedeny do digitální formy (pro přehrávače RealPlayer, RealAudio - soubory .ra nebo .rm). Pokud uvedený přehrávač nemáte nainstalován, lze jej downloadovat ZDE, nebo kliknutím na ikonku.

ButtonPin In hoc anni circulo - Jistebnický kancionál 1420
ButtonPin Decantabat populus laudem - Jiří Rychnovský 1573
ButtonPin In natali Domini gaudent omnes angeli - kancionál Jana Franuse 1505
ButtonPin Solis praevia aurora fulgida - kancionál Jana Franuse 1505
ButtonPin O regina lux divina - kancionál Jana Franuse 1505
ButtonPin Omnis mundus iocundetur - kancionál Jana Franuse 1505

Internetové odkazy na další pěvecké sbory

ButtonPin Pěvecký sbor Scandula Sbor ČCE - Libčice nad Vltavou
ButtonPin Schola Gregoriana Pragensis založená Davidem Ebenem
ButtonPin Týnský duch , aneb sbor chrámu Panny Marie před Týnem v Praze
ButtonPin Soubor ADASH, hebrejské písničky, ukázky ke stažení v MP3

Tyto WWW stránky jsou uvedeny na těchto serverech:
IkonaNewEvangnet IkonaChristNet IkonaGranoSalis IkonaDCD Ikona Seznam Ikona Top Ikona Navrcholu IkonaOpenDir IkonaCentrum IkonaKatalogSK Ikona

Ikonky několika dalších webů - pro Vaše stránky:

IkonaPeKoWeb IkonaWWW IkonaFotoGalery IkonaCCE IkonaGastroWeb IkonaHerbar

Počet přístupů na tuto stránku od 25.srpna 1999: [CNW:Counter] služba TOP: TOPlist - statistiky NaVrcholu:

NAVRCHOLU.cz

WebMaster: Petr Kocna - kocna@cesnet.cz
HomePage: orientovaná lékařsky na 1.LF UK nebo orientovaná církevně a teologicky