Adršpašské skály

Adršpašské skály

Jen něco přes 10 km od Police nad Metují se rozkládá divoká krása Adršpašsko Teplických skalních měst. Rozlehlá přírodní rezervace romantických, bizardně seskupených pískovcových skal na ploše 30 km2. Působením vody, slunce a vzduchu vznikly v pískovcovém masívu vysoké věže, sloupy, terasy, stěny, průchody, zářezy, sluje a nejrozmanitější skalní útvary mnohdy fantastických podob, jež při postupném poznávání dostaly romantické názvy.



V severovýchodních Čechách mezi Krkonošemi a Orlickými horami se nalézají malebné pískovcové skály, které patří k nejnádhernějším v Evropě. V nadmořské výšce 500 m v nádherné pahorkaté lesní krajině se zvedají mohutné skály - četné věže, sloupy, terasy, komíny a rokle - kterým dala lidská fantazie romantická jména. Největší seskupení pískovcových věží tvoří Adršpašsko-teplické skalní město.

 

Celá oblast se výborně hodí k aktivnímu odpočinku. Pro tento účel máme různé nabídky. Můžete objet okolí na horských kolech, pěšky poznat skalní rokle nebo pod odborným vedením vystoupit na vrcholy skalních věží.

 

 

 
Sportovní lezení v Adršpašsko-teplických skalách znamená střetnout se a soupeřit s přírodou. Dokázat v členitých stěnách svou sílu, obratnost, odvahu a poznat své vlastní možnosti při volném lezení bez technických pomůcek, to je pravé lezení, které má pro každého v sobě magickou moc.

Horolezectví je sport v tom nejčistším slova smyslu. Volné lezení se vyvinulo z módního trendu a je pevnou součástí sportovního využití volného času. Skalní oblasti s lezeckými cestami všech stupňů obtížnosti v Adršpašsko-teplické státní rezervaci mají pro tento sport nejlepší předpoklady. V malebné, kopcovité krajině se skalními městy a s bizarními až 90 m vysokými věžemi, zažijete vzrušující a nezapomenutelné zážitky.


Cykloturistika na horských kolech v oblasti Adršpašsko-teplických skal, Krkonoš a Orlických hor, v méně nebo více náročných přírodních terénech, to je pro každého nevšední a neopakovatelný zážitek. Trasy po lesních a polních cestách, po úzkých klikatých stezičkách v údolích a roklinách, po hřebenech a návrších uspokojí každého milovníka přírody svými přírodními krásami a výhledy na skalní města a na horské hřebeny.

Celodenní i kratší výlety na horských kolech vám umožní poznat nejzajímavější a nejpůvabnější kouty v severovýchodních Čechách. Nikdo, kdo nezkusil se projet na čerstvém horském vzduchu panenskou přírodou, neví o jaké fantastické dojmy přichází při tomto způsobu sportovního vyžití. Horská kola, to není jenom celosvětová móda, to je především styl života.

 

Teplické skalní město
Historicky první zprávy o zdejších skalách pocházejí z 13. století, když benediktini, osidlující zdejší kraj, narazili na přírodní překážku - Broumovské stěny. Adršpašsko - teplické skály byly přístupné pouze na okrajích. Vybudovány tu byly tři hrady - Adršpach, Střmen a Skály.

Nástup "turistického" ruchu představoval pro Adršpašsko počátek 18. století. Jako jeden z prvních se sem vydal básník Johann Wolfgang Goethe v roce 1770. Skalním městem byl naprosto okouzlen. Teplické skály odolávali průniku místních obyvatel i příchozích ještě déle. Venkovnímu světu je otevřel až lesní požár v roce 1824. Přírodní katastrofa totiž způsobila objev dosud zarostlého a nepřístupného skalního města (v úseku od skály Řeznická sekera k Martinské stěně). Stezka přes Chrámová náměstí byla upravena roku 1847 a tak zvaná Nová partie Anenským údolím byla zpřístupněna až roku 1868.

Již koncem minulého století vzrůstal ve zdejší oblasti turistický ruch. Pracovali zde průvodci, podávalo se občerstvení, fungovala pošta a ve Skalním chrámu se vyhrávalo na flašinet a harmonium. Po vzniku Československa zařadil Klub českých turistu zdejší okruh do sítě značených cest.

Adršpašskými skalami ročně projde kolem 250 tisíc lidí, návštěvnost odlehlejších Teplických skal je přírodě příznivější. Ročně je navštíví na 50 tisíc osob.
V létě 1999 byla slavnostně otevřena Naučná stezka teplickým sklaním městem věnovaná památce bývalého ministra životního prostředí Josefa Vavrouška. Vede po modře značeném turistickém okruhu. Na trase dlouhé šest kilometrů je celkem patnáct zastavení s informačními tabulemi o živé i neživé přírodě, historii a objevování skal i o turistice a horolezectví.


Horolezectví
V národní přírodní rezervaci je lezení povoleno jen organizovaným horolezcům a ve vymezených oblastech - pro teplicko to představuje 11 z celkem 16 skalních obvodů, celkem je slezeno v Teplických skalách 521 a v Adršpašských 1252 věží.
Častým cílem výstupů je padesátimetrová věž Skalní koruna, poprvé dobytá roku 1927. K nejobtížnějším výstupům na pískovci patří Akumulátor na Martinských stěnách a údolní hrana na Kance. Nejtěžší přeskok 5. stupně obtížnosti je z vrcholu Zbečnické věže na Perníkářku a jmenuje se Paragliding.

Skalní chrám
- největší podzemní prostora v Teplických skalách je dlouhá 45 metrů, vysoká 50 metrů, široká však pouze 1,5 až 2,5 metru. Představuje přechodnou vývojovou formu mezi skalní soutěskou a puklinovou jeskyní. Na křížení hlavní pukliny s příčnou je rozšířená a vyúsťuje navenek.



Cyklistika
Obrovský rozvoj zažívá turistická cyklistika. Na Správě CHKO Broumovsko se proto roku 1996 zrodila myšlenka vyznačit cyklotrasu skrze Stolové hory. Ochránci přírody tak chtěli svým dílem přispět k rozvoji šetrných forem turistiky v obou velkoplošných chráněných územích.
Díky finanční podpoře z programu Phare se podařilo partnerům z národního parku vyznačit a vybavit základními informačními tabulemi a odpočívadly část cyklotrasy na polském území hned v roce 1997. Plastové značky i tabule však byly brzy zničeny. Teprve přičiněním Sdružení měst a obcí Broumovska, Policka a Teplicka mohl být okruh otevřen v roce 2000.
Přestože dosud nedošlo k dohodě mezi českými a polskými turisty o jednotném způsobu značení, byla na celé cyklotrase použita červená značka. Rovněž informační panely jsou stejného provedení.

Cyklotrasa KČT č. 4000 - Okruh STĚNY
- v CHKO Broumovsko a Národním parku Stolové hory
Police nad Metují - Suchý Důl - Hlavňov - Pasa - Křinice - Amerika - Martínkovice - Božanov - Pasa - Křinice - Amerika - Martínkovice - Božanov - Radków - Ostra Góra - Machovská Lhota - Machov - Bělý - Police nad Metují

Trasa měří celkem 52,4 kilometru s výškovým převýšením

Vyhlídková cesta č. 4001
Sedmadvaceti kilometrová trasa z obce Suchý Důl do Ameriky vede okolo Broumovských stěn.