Poštovní historie;      další                                                  zpět                            

Historie  pošty  Plumlova

Historie poštovnictví, není až tak obor čisté filatelie, ale zasahuje i do lokální historie kraje a může být, často i je  zajímavou a dobrodružnou  činností. Platí v ní peníze, znalosti štěstí i náhoda stejnou měrou. Tento svůj názor vysvětlím na problému, který jsem řešit asi rok. asi před dvaceti lety vysely v průjezdu plumlovské pošty dva poštovní automaty. Sám jsem je používal, ale filatelii jsem nedělal a tak, samozřejmě jsem si neschoval žádný doklad. Po letech jsem tento problém řešil - dokladovat použití těchto automatových známek. Na jakých poštovních dokladech je hledat. Na pohlednicích, starších obálkách - burzy plné veteše ale i drahých věcí, ale dobře zachovaná celistvost nikoliv. Tak jsem delší dobu shromaždoval materiály a dávám první předběžný mezisoučet, který mi má sloužit jako jako kopyto k další práci.

1. úvod

Nerad bych se pouštěl do popisu historických reálií, neboť veškeré relevantní informace naleznete na www.Plumlov.cz, pouze zdůrazním polohu Plumlova a  připomenu jednu důležitou maličkost. A to, Plumlov byl výrazným správním centrem a do určité doby zastiňoval i podstatně větší město Prostějov, samozřejmě, tento význam v osumnáctém a výrazněji devatenáctém století klesal až zanikl úplně. Tomuto významu vděčí filatelie za to, že se našlo v archivech dostatek  filatelistických  dokladů, i když  pro mne zcela finančně nedostupných. Ruční razítka pošty Plumlov od r. 1850 do r. 1939 Jako předznámkové období je označována doba před zavede­ním poštovních známek. Toto období není v každém státě stejné. V rakouských zemích, tedy i u nás, končí dnem 31. 5. 1850. 

Nejstarší poštovní razitka pošty Plumlov

Co se týče poštovních razítek jsou opravdovou kuriozitou předznámkové dopisy s razítky PLUMENAU z krátkého údobí mezi 20. 4. 1850 až 31. 5. 1850, to je do dne zavedení prvních rakous­kých výplatních známek, které platily rovněž na našem území (obr. 6, 11, 12, 13, 14). Razítko č. 1. První a nejstarší známé poštovní razítko PLUMENAU. Je dvoukruhové s částečným datem, den a měsíc ve tvaru zlomku. Nápis nahoře v mezíkruží je německý, dole je umístěna šesticípá hvězdička. Bylo používáno od 20. 4. 1850 jako razítko předznámkové do 31. 5. 1850. Od 1. 6. 1850 se používalo k razítkování všech prvních šesti emi­sí rakouských známek. Barva razítka je černá, na třetí emisi je známo také v barvě modré. Rozměr 0 23 mm. Razítko č. 2. PLUMENAU — PLUMLOV, dvoujazyčné, německo-české. Je jednokruhové s plným datem, třířádkové, den, měsíc, rok svisle pod sebou. V používání je od roku 1883 a vyskytuje se na šesté až deváté emisi známek a celin platných do 28. 10. 1918. Barva razítka je černá, rozměr 0 27 mm. Razítko č. 3. PLUMENAU * PLUMLOV je dvoujazyčné, německo-české. Je dvoukruhové s datumovým můstkem a úplným datem, nápisy po levé a pravé straně. Nahoře v mezikruží je umístěna šesticípá hvězdička, dole rozlišovací písmeno „a". Vyskytuje se na deváté emisi. Barva razítka je černá, rozměr 0 28 mm. Razítko č. 4. * PLUMLOV. Na vyobrazení je znázorněno původní razítko č. 3 rakouského původu, které bylo používáno po 28. 10. 1918 po vyhlášení samostatné Československé republiky. Počeš­tění razítka vzniklo odstraněním německého názvu na levé stra­ně v mezikruží. Těmto razítkům se také říká razítka „znárodně­ná", předběžná československá nebo také popřevratová. Barva razítka černá, 0 28 mm, písmeno „a". Razítko č. 5. Československé razítko I. typu — Č.S.P. Tentr typ poštovních razítek, které dokumentují získanou svobodu ini ciálamí Č.S.P. (Československá pošta), vystřídal dosud používaná popřevratová razítka převzatá po rakouské poštovní správě. By la zaváděna postupně od roku 1919 a byla používána až do roku 1939. Na Slovensku s určitými úpravami i během let 1939—1945 (vylámáním písmen Č. nebo Č.P. z iniciálky Č.S.P. i jiných úprav) a přešla i do doby po osvobození v r. 1945. Je dvoukruhové s datumovým můstkem ve vnitřním kruhu a úpl­ným datem. Nahoře v mezikruží je umístěn český název poštov­ního úřadu, po stranách jsou umístěny ozdobné šesticípé hvěz­dy. Dole v mezikruží jsou iniciálky Č.S.P. Pod můstkem je roze-znávací písmeno. Rozměr 0 31 mm, barva razítka černá, písmeno „a" i „b" (obr. 7 — razítka č. 1—5). Razítko č. 6. Je to československé razítko tzv. II. typu bez ini-ciálek Č.S.P., které nahradily tři křížky dole v mezikruží. Je stej­né úpravy jako razítko č. 5, po stranách nejsou ozdobné hvězdy. Je dvoukruhové s datumovým můstkem ve vnitřním kruhu a úpl­ným datem. Tato razítka byla používána v poštovním provozu až do konce roku 1939. Barva razítka je černá, rozměr 0 31 mm. 3. Nejstarší zpráva o vztahu Plumlova k poštovnictví pochází z 21. 10. 1752. Jde pouze o stručné konstatování, Že zemští poslové opatření řádnou legitimací (Legitimationspass) nesli dopisy z Bučovic (důležité Liechtenštejnské panství v té době, stejně jako Plumlov) do Plumlova a dále do Ždánice (Steinitz), Brna, Vídně a Prahy. Do počátku roku 1806 spadá stížnost plumlovského obecního úřadu na tehdejšího prostějovského poštmistra Josefa Aloise Sta-bela, že liknavě vybavuje poštu. Poštmistr Stabel však již v dub­nu téhož roku odchází ze své funkce. Před zřízením poštovního úřadu na Plumlově zprostředkovával zde službu pěší posel s brašnou železem pobitou, kterou nosil na zádech, a to nejprve do Olomouce, později do Prostějova. Ke zřízení poštovního úřadu dochází na úrovni poštovní expe­dice dne 20. dubna 1850. Poštovní služba zde spočívá v obstará­vání korespondence a zásilek jízdní pošty. Spojení bylo udržo­váno jednospřežní poštovní jízdou jednou denně do Prostějova, která trvala jednu hodinu. Později chodil kromě toho ještě od­poledne každodenně pěší posel do Prostějova a z Prostějova pak ráno zpět do Plumlova. Cesta trvala jednu a půl hodiny. Po zrušení pěšího posla v roce 1876 spojovala Plumlov s Pro­stějovem jednospřežní jízda dvakrát denně. V roce 1907 byla ta­to jízda změněna na dvouspřežní. "" Okruh působnosti poštovního úřadu plumlovského byl značný a ze soudního okresu plumlovského mu podléhaly tyto obce: Aloizov, Bílovice, Bousín, Čechovice, Domamyslice, Drahany, Ham­ry, Hartmanice, Holubice, Kobylničky, Kostelec na Hané, Krum-sín, Křenůvky, Lešany, Lutotín, Malé Hradisko, Mostkovice, Mys-lejovice, Nechutín, Nové Ptení, Ohrozím, Otinovss, Plumlov, Pro-stějovičky, Ptenský Dvorek, Rozstání, Seloutky, Skřivánkov, Sobě-suky, Staré Ptení, Stichovice, Stínava, Vícov, Zdětín, Žárovice. Dne 20. 4. 1850 p Dne 20. 4. 1850 při založení poštovního úřadu se ujímá funkce poštovního expedienta Tomáš Pírek, po něm 7. 7. 1853 Jan Vy­chodil. Dále následují Engelbert Duřpek a Karel Hynek. 4. Použití Ondřejských křížů v Plumlově Co jsou tzv. Ondřejské kříže a proč se tak nazývají, zasvěce­ným filatelistům a sběratelům starého Rakouska není nutno dlou­ho vysvětlovat. Nebude však na škodu osvětlit i ostatním sběra­telům trochu blíže jejich vznik, účel i název. Všechny známky první rakouské emise z r. 1850, platné též na našem území, byly tištěny knihtiskem. Tiskové desky sesta­veny ze čtyř částí, které odpovídaly archům, byly dodávány na poš­ty k prodeji u přepážek. Ježto každá část vytištěného archu měla 64 polí, měla celá tisková deska celkem 256 polí. Protože vytiš­těné archy známek dodávané poštám k prodeji musely být při­způsobeny tehdejším měnovým poměrům a pro snazší počítaní, l Gulden neboli zlatý měl 60 krejcarů, muselo být v každém ar­chu jen 60 známek a zbylá 4 políčka v archu zůstala prázdná. Byla vyplněna zkříženými barevnými linkami na bílém poli, tzv. Ondřejským křížem. Kříže byly vzájemně spojeny a byly uspo­řádány vždy v posledních řadách každého archu, ale vždy v růz- ném postavení. Tak vznikly 4 různé polohy křížů l—4 (obr. 8, 9]. Celá deska měla tedy 240 známkových polí a 16 polí křížů, to je celkem 256 polí. Kříže neměly prodejní ani výplatní hodnotu a nesmělo se s nimi frankovat. Jak však vznikl název Ondřejský kříž. Toto označení pochází od šikmo stojícího kříže, na kterém zemřel svatý Andreas z Patra-su v Achaji jako mučedník. Formát křížů je poněkud nižší, zato ale širší než obraz znám­ky (obr. 11). V důsledku polohy křížů známky s křížem se do­týkají vodorovně téměř se sousední známkou, zatímco svisle vy­kazují větší odstup. U jednotlivě dochovaných zbylých křížů se nedá zjistit, zda pocházejí z tisku známek v krejcarových hodno­tách, tištěných pro rakouské země, nebo z tisku v centech, tiště­né pro italské provincie Lombardsko — Benátsko. Pro svoji vzác­nost byly kříže hodně falšovány nebo dokreslovány. Ondřejské kříže u všech hodnot vydaných známek, spojené se známkami, zejména na dopisech, patří mezi velké vzácnosti, jsou ozdobou každé sbírky a jsou sběrateli hledány. Sbírají se však i menší nebo větší zůstatky křížů spojené se známkou a po­dle velikosti zůstatku kříže v milimetrech a umístění vpravo, vespod nebo vlevo známky je odstupňována i vzácnost a jejich ocenění v katalozích. Rovněž se sbírají i samotné Ondřejské kří­že, zbylé většinou bez lepu. Je však známo také druhotné použití Ondřejských křížů, jež neměly výplatní hodnotu. Používaly se náhodně jako zálepka na dopisy nebo dokumenty a mnohdy byly opatřeny náhodně i razítkem příchozího poštovního úřadu. Tak lze také vysvětlit, že se vyskytly i případy se samostatně orazítkovaným Ondřej­ským křížem, pravděpodobně smyté z dokladu, nebo i na výstřiž­ku nebo na zadní straně dopisu. Toto kuriózní použití Ondřejských křížů na poštou prošlých dokladech se vyskytlo i v Plumlově. Úředník odbavující kores­pondenci k odeslání na okresním soudě v Plumlově, buď ve sna­ze usnadnit si práci s lepením odesílané korespondence, v tu do­bu mělo Liechtenštejnské panství rozsáhlé spojení, nebo z důvodu úspory vydání za lepidlo, příp. z jiných, používal v praxi pro za­lepení korespondence zbytky papíru, jež zůstaly po odstřižení známek prvního vydání Rakouska, které měly výborné lepidlo á dobře posloužily k potřebnému účelu. Právě tyto zbytky papíru z okraje archů s lepem, po odstřižení známek, byly použity před 130 lety náhodně i s Ondřejským! kří­ži v Plumlově při lepení korespondence (obr. 10). Odeslaný do­klad opatřen razítkem příchozího poštovního úřadu v místě adre­sáta (LUGOS) a podpisem příjemce, byl pak jako retour recepisse (zpětný lístek) vrácen přes poštu Prostějov a Plumlov zpět ode­silateli č. k. okresnímu soudu v Plumlově. Tak díky nápadu nebo šetrnosti písaře a náhodě, že starý poš­tovní doklad byl náhodou zachráněn neznámým před zničením a nebyl vyhozen i s jinými papíry do stoupy, mohl být poodhalen opět kousek sběratelské i poštovní historie.

Krespondenční lístek s pazítkem pošty Plumlov zaslaný vojáku 1. světové války.

Pohlednice atipického tvaru, správně zatížená doplatným na poště Plumlov

 Doporučený dopis, zaslaný na adresu ČSV Praha.

                                                            další                                                  zpět