Mnohonožky nechovám příliš dlouho, ale přesto bych se rád podělil o pár informací z jejich chovu. Není to přesně návod jak chovat, poněvadž jsem žádný jako takový vlastně nenašel, ale jsou to posklédané útržky informací a má vlastní pozorování. Mnohonožky (Diplopoda) tvoří jednu z tříd členovců, živočichů s výrazně článkovaným tělem. Nemají kostru a u většiny mnohonožek je každý článek krytý shora tvrdým chitinovým krunýřem a na spodní straně nese obvykle dva páry malých článkovaných nohou. Vrchní chitinová vrstva je neživá a tak nemůže růst z mnohonožkou. Pod ní je však vrstva kde jsou buňky, které tento chinin produkují. Jak je mnohonožka větší musí se svléknout a nahradit tak starý za nový. Když je stará pokožka těsná, začne se vylučovat pod ní nová a ta pak oddělí starou pokožku, která praskne a mnohonožka se opatrně vytáhne ven. Nová pokožka je měkká a ohebná a chvíly trvá než ztvrdne. Během této doby je mnohonožka samozřejmě bezbranná vůči dravcům. Proto se některé druhy zahrabávají pod zem kde si staví zvláštní komůrky a kde se pak v bezpečí svlékají. Jinak si většinou hledají nějaký ůkryt kde nebudou rušeny. Starou pokožku většinou poté sní a tak recyklují živiny a vápník které obsahuje. Narozené mnohonožky mají daleko míň článků než dospělé, většinou šest a tři páry noh a tak s postupným svlékáním jim vždy tři až čtyři nové články přibudou.

Dospělé "Obří" mnohonožky mohou mít i přes 100 článků. Na rozdíl od stonožek které mají pouze jeden pár noh na každém článku mají mnohonožky páry dva. Vyjímku tvoří pouze první tři články hned za hlavou kde je pouze jeden pár. Málo druhů má víc jak 250 noh. Je však případ že byla nalezena mnohožka která měla 750 noh. Nohy jsou velmi krátké a mají omezenou pohyblivost. Typický je pro ně pomalý pohyb a ačkoliv mají mnohem víc nohou než stonožky nejsou chopny se pohybovat rychle tak jako ony. Mnohonožka se pohybuje dopředu tak, že používá postupné vlny pohybu nohou. Je to dobře vidět při pohledu z vrchu. Mnohonožky nemají plíce a tak nedýchají ústy. Pro přivádění kyslíku k jednotlivým tělním orgánům mají tělo protkáno systémem rozvětvených trubiček - vzdušnicemi, které přináší vzduch přímo do těla. Každá část článku obsahuje průduchy. Čtyři na každé části v blízkosti noh kde tyto vzdušnice ústí ven. Oči mají pouze jednoduché, ne složené jako má hmyz a jejich zrak je velmi slabý a jsou prakticky slepé. Také většina druhů jsou noční tvorové. Jsou však citlivé na chvění které se přenáší od země. Na hlavě mají jen 1 pár tykadel, kterými získavají většinu informací ohledně okolí.

Archispirostreptus sp. - "Africká obří mnohonožka" - Toto je všeobecné pojmenování pro množství velkých černých mnohonožek z různých částí Afriky. Mnohokrát je problém tyto zvířata správně určit a začlenit. Přes, pro někoho odporný vzled mnoho z nich jsou neškodné a je relativně snadné se o ně starat. Archispirostreptus gigas patří mezi největčí zástupce těchto mnohonožek a pochází z Tanzánie, což je zhruba východní střed Afriky u jezera Tanganika.

Mohou dosahovat délky až 30cm a tlouštky 2cm. Dožívají se údajně okolo 7 let. Samečci bývají menší než samice. Zbarvení černé místy temně hnědé.  Typická vlastnost mnohonožek je také jejich obrana před nepřáteli. Při vyrušení mají schopnost se stočit do spirály a také mohou vylučovat kapalinu která může být nebezpečná při kontaktu s očima či ústy. Většina druhů má množství žláz podél těla které produkují škodlivé chemikálie na jejich obranu. Dokonce v některých případech tyto žlázy produkují malé množství vodíkového, kyanidového plynu který zapáchá a má za úkol odradit útočníka. Tyto chemikálie bývají vetšinou pro lidi neškodné, mohou však způsobit bolavé palení a svědění jestli že se dostanou do očí, úst, nosu nebo do otevřené rány. Proto doporučuji při každém kontaktu s mnohonožkami si pečlivě umít ruce mýdlem. Aktivní bývají hlavně k večeru a ráno, ale i přes den. Jinak odpočívají stočené v různých částech teraria a i když mají možnost různých ůkrytu často se vůbec neschovávají. Jinak jejich další aktivita je neustálé čištění nohou a sebe samých. Momentálně chovám pouze dvě mnohonožky - samec 21cm a samice 26cm. Vnejbližší době bych si rád pořídil ještě nějaký jiný druh.Aphistogoniulus sp.

Archispirostreptus gigas

Archispirostreptus gigas

Parazité:   U mnohonožek z importu se často vyskytují na jejich těle paraziti. Pokud jich je velké množství může to být pro mnohonožku nepříjemné a je třeba se jich zbavovat, poněvadž se dále množí. Pokud jich je jen pár vyloženě to nevadí, ale určite to není hezký pohled jak po vašem chovanci běhají paraziti. Je možné se jich zbavovat mechanicky, nejlépe třeba lepící páskou. ale jsou dost čilí a schovávají se u noh nebo u hlavy a tak je někdy problém je vůbec chytit. A nebo trochu chemicky, kdy se namočí tyčinka s vatou (třeba ta na čištění uší) do lihu, ne moc koncentrovaného a mnohonožka se tím potírá, teda spíše ti parazité. Pozor na citlivé místa jako je dýchací či pohlavní ústrojí. Toto jsem však zatím nezkoušel, používám mechanické odstraňování.

Parazit na mnohonožce

Parazit na lepící pásce

Manipulace:    Z mnohonožkami je celkem snadné manipulovat, pokud dodržíme pár základních pravidel. Nepohybují se rychle, nekousnou a mají poměrne pevnou tělesnou schránku. Nejlepší způsob jak vzíti mnohonožku na ruku je, že ji prostě na ni necháte vylézt. Budete akorát cítit jak sevře vaši kůži jemnýmy drápky na nohách. Jinak je mnohonožky možno vzít mezi ukazováček a palec, a pomalu ji zvedat. Často se bude přidržovat subtrátu a tak ji musíte zvedat opatrně aby jste ji nezranily nebo nepolámaly nohy. Když mnohonožku uchopíte často se stočí do obranné spirály. Také mají zvyk se při manipulaci vyprazdňovat. Když se bude mnohonožka cítit bezpečně začne se narovnávat a pak už prostě pořád někam leze. Mějte však na paměti některá bezpečnostní opatření, která by jste měli dodržovat. Jestliže s nima budete zacházet hrubě, nebo je vylekáte, můžou žačít uvolňovat nebezpečné chemikálie, jak už bylo napsáno na začátku. Takže vždy si umít po manipulaci s mnohonožkou ruce mýdlem, obzvlášt u menších dětí. Další na co by jste si měli dávat pozor je ať vám mnohonožka neupadne. Při pádu z výšky může puknout chitinová skořápka a zde už není mnoho co dělat pro její záchranu. Proto si dávejte na to pozor, hlavně když se mnohonožka prochází po vaší ruce kdy je riziko pádu největší. Namají totiž takovou sílu držet se na ruce v různých obrácených polohách. Malé mnohonožky jsou velmi choulostivé a snadno zranitelné a tak se s nima nedoporučuje vůbec manipulovat. 

Tak to je prozatím vše, doufám že těch pár základních informací přijde někomu vhod, není moc času. Průběžně budu rozšiřovat o nějaké nové poznatky s chovu, znalosti, obrázky atd. Pokud hledáte informace které jsem zapoměl uvést, a nebo jste našli nějaké nepřesnosti, či naopak máte nějaké jiné zkušenosti s chovem, můžete se ozvat na email. I já budu rád za nové informace. Přeji mnoho chovatelských úspěchu s těmito jistě zajímavými tvory. 

 

Copyright © 2006    GT  M.a.o.o.R    Mrázek Jiří

 
var _gaq = _gaq || []; _gaq.push(['_setAccount', 'UA-8453291-23']); _gaq.push(['_trackPageview']); (function() { var ga = document.createElement('script'); ga.type = 'text/javascript'; ga.async = true; ga.src = ('https:' == document.location.protocol ? 'https://ssl' : 'http://www') + '.google-analytics.com/ga.js'; var s = document.getElementsByTagName('script')[0]; s.parentNode.insertBefore(ga, s); })(); color=#ffff00 size=2>