Společnost Johannese Mathesia
sdružení sudetoněmeckých evangelíků
  Aktuality     Sdružení     Zpravodaj     Církevní dějiny  

Deutsche Seite

    Poklad Jednoty bratrské
    nalezen v Mladé Boleslavi

    Jednota bratrská si v letošním roce připomíná 550. výročí své existence. Přesný datum vzniku společenství není znám, historici soudí, že k němu došlo někdy na přelomu let 1457-58, a jako pamětní den se připomíná 1. březen. Centrální oslavy se budou konat v dubnu 2007 v Mladé Boleslavi. Právě zde došlo loni k pozoruhodnému archeologickému nálezu.

    Při rekonstrukci bývalého kláštera v areálu budovaného vysokoškolského komplexu firmy Volkswagen objevili polští stavební dělníci dvě truhličky s řadou vzácných písemností z počátku 17. století. Díky tomu, že písemnosti byly ukryty v zásypu klenby, byly ve velmi dobrém stavu. Pracovníci Muzea Mladoboleslavska zjistili, že je to osobní archiv Matouše Konečného ze zdejšího sboru jednoty bratrské. Nález má podle historiků zcela unikátní historickou hodnotu nejen pro poznání dějin Mladé Boleslavi, ale i pro historii jednoty bratrské v poslední fázi jejího působení v předbělohorských Čechách.

    Vzácné listiny se už
    vrátily do depozitářů

    moh - 28.1.2007

    Jen na pár dnů zpřístupnilo Muzeum Mladoboleslavska výstavu vzácných písemností a dokumentů z archivu biskupa Jednoty bratrské Matouše Konečného. Jako zázrakem je vloni v srpnu objevili polští stavbaři. Výstava přiblížila první restaurované dokumenty. Na vernisáži bylo mnoho zvědavců také z Turnovska, Novopacka i Prahy.

    výstava
    Listiny byly ukryty ve dvou dřevěných truhličkách a dělníci je objevili jen pár centimetrů pod podlahou v prostorách bývalého kláštera na Karmeli ve středu Mladé Boleslavi. Právě tam si je ukryl biskup Matouš Konečný, když v prosinci roku 1620 narychlo z Boleslavi prchal. Po Bílé hoře se totiž Jednota stala nezákonnou církví. Město obsadila vojska vítězné katolické strany a pro představitele Jednoty rázem nebylo v Mladé Boleslavi bezpečno.
    Klášter na Karmelu Senior církve Matouš Konečný si ukryl různé doklady, zápisníky s důvěrnými zprávami, spoustu osobních dopisů od duchovních jednoty, od šlechticů, ale i například od různých představitelů protestantských církví z řady míst Evropy. Zajímavé jsou dopisy a účty od studentů, které církev posílala na studie do zahraničí. Našly se také rejstříky Jednoty, což jsou vlastně soupisy členů a majetku církve. Dohromady se zachránilo na šest stovek kusů písemností. "My to ještě nemáme všechno přečtené, je toho strašně moc," svěřil se muzejník Pavel Sosnovec. "Asi u 90 procent písemností zatím všechno nevíme, jen tak orientačně. Co víme, že to bude badatelská práce na budoucí léta."

    Asi polovina listin je psána česky a druhá latinsky duběnkovým inkoustem. Řada i nejvzdělanějších šlechticů psala takovým smíšeným jazykem. Například Václav Budovec psal česky a v textu má zapleteny věty v latině. Latina byl jazyk vzdělanců, dneska je něco podobného s používáním cizích slov i angličtinou.

    Matouš Konečný se narodil r. 1569 zřejmě ve Strážnici, do Boleslavi přišel roku 1609. Stal se právcem boleslavského sboru. Měl k tomu pomocníka Jana Brože. Biskupem tedy seniorem byl od října 1609, některé údaje hovoří až o roku 1614. Jednota měla současně několik biskupů, zpravidla čtyři. Jako senior měl Konečný mimo jiné na starosti české sbory Jednoty. Umírá dva roky po útěku z Mladé Boleslavi v Brandýse nad Orlicí. O svém archivu však nikoho nezpravil.

    V době biskupa Konečného na počátku 17. století byla Mladá Boleslav poměrně velkým městem. Měla několik tisíc obyvatel, žila zde i nevelká německá menšina a také Židé. Převážná většina obyvatelstva byla utrakvistického, kališnického vyznání. Členů Jednoty bratrské žilo v Boleslavi přes 500. Katolíci podle výsady, kterou boleslavští měli již od konce husitských válek, zde žít nesměli. Pro srovnání s jinými částmi Čech se na Mladoboleslavsku a v Pojizeří českobratrské vyznání rozšířilo v mimořádné velké míře. Jednota v Pojizeří byla pod ochranou řady zdejších šlechticů, kteří činnost církve tolerovali nebo byli přímo jejími členy. Také ve většině vesnic žili větší či menší skupiny bratří a sester z Jednoty. V některých vsích pravidelně na bohoslužby docházeli bratrští kazatelé.

    Pavel Sosnovec Pavel Sosnovec nás mimo jiné upozornil malý zápisníček. "Je to také jeden z velkých pokladů. Je to knížečka se zápisy a rozpisy služeb boleslavských českobratrských duchovních od roku 1600 až po 1609. Je tam uvedeno, kdo každou neděli a kde sloužil bohoslužby například na Karmeli, ve Stakorách, ve Vlčím Poli, v Březně, v Klášteře Hradiště nebo v Kopidlně. Na základě objevených dokladů můžeme téměř přesně zdokumentovat a ukázat jakým způsobem Jednota bratrská v jednotlivých regionech a panstvích v té době fungovala. Dosud byly písemné prameny o běžném životě Jednoty v předbělohorském období dost chudé. Najednou se všechno ukazuje v zcela jiném světle," uzavírá první hodnocení Pavel Sosnovec.
    Po skončení výstavy se dokumenty opět vrátily do bezpečných depozitářů muzea. Další písemnosti pak putují k Bohumilu Šimečkovi do Kyjova k odbornému restaurování tak, aby se z nich mohly posléze vytvořit digitální kopie pro badatele a studenty.

    Jiří Mohaupt

    (Tento článek byl převzat z Internetového serveru RajNet.cz)



    Poklad Jednoty bratrské prochází
    odborným restaurátorským ošetřením

    Středočeský kraj a Muzeum Mladoboleslavska se finančně podílejí na odborném restaurátorském ošetření písemného pokladu Jednoty bratrské, který byl loni objeven pod podlahou kláštera na Karmeli. Prvních sto listin už prošlo odborným ošetřením a restaurováním u odborníka Bohumila Šimečka z Kyjova.

    Podle jeho zkušeností téměř čtyři sta let staré listiny, které ukryl biskup Jednoty bratrské Matouš Konečný nepoškodil ani tak zub času a vlhkost, jako spíše použitý agresivní železogalový inkoust.

    "Dvojmocné železo obsažené v inkoustu způsobilo postupný rozklad papírové podložky. Vlivem chemických procesů a oxidačním štěpením celulózy docházelo postupem času k proražení inkoustu, rozpití textu a dokonce vypadávání popsaných míst. A v tomto stavu je asi 30 procent listin," vypočítává restaurátor Šimeček. Doklady podle něho vyžadují ještě náročnější odborné zásahy, třeba celoplošné podlepení papíru jemným japonským papírem. Chybějící část dokumentu se potom dolije papírovinou přibarvenou na vhodný odstín nalezených listin. K dalším jeho zákrokům patří mechanické a chemické očištění, včetně odkyselení papíru. Rovněž si ověřuje, zda nejsou nalezené doklady a písemnosti napadené mikroorganismy.

    Po první stovce listin čekají ošetření a záchranu další dokumenty z pokladu Matouše Konečného. "Konzervování dokumentů financuje Krajský úřad Středočeského kraje, který je zřizovatelem našeho muzea," vysvětluje muzejník Pavel Sosnovec. "Z prostředků našeho muzea se například zrestaurovaly truhličky, ve kterých byly písemnosti biskupa Konečného pod podlahou uloženy," upřesnil Pavel Sosnovec.

    (Zdroj: Oficiální stránky města Mladá Boleslav)





Církevní dějiny:

> Johannes Mathesius (1504-1565)
> David Zeisberger (1721-1808)
> Archiv biskupa Matouše Konečného v Mladé Boleslavi
> Vznik tolerančních sborů v Praze
> Evangelická církev v Rakousku v roce 1913
> Luterské sbory v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v roce 1918

Valid HTML 4.01!
(c) Copyright 2006-2012 Johannes-Mathesius-Gesellschaft - Evangelische Sudetendeutsche e.V.
www: http://www.volny.cz/mathesius Mail: mathesius@volny.cz
Friday, 20-Apr-2007 16:53:50 CEST