Kudy vede cesta ke Světlu ?

  ( Jiří Mašek )

          Jak najít pravdu, jak dospět k poznání ? To je otázka, kterou si kladou statisíce lidí na celém světě. S počátkem Věku vodnáře a změnou vibrací planety Země bude jejich počet stoupat geometrickou řadou. Kudy však jít, kterou cestu zvolit?    

Nejprve je nutné podotknout, že všechny cestou jsou správné. Některé sice přinesou různé objížďky a zpátečky, ale v důsledku by měly všechny dojít "do Říma" - tedy ke Světlu, osvícení, nirváně, jednotě (dosaďte dle svého).

     Začleňujeme se často prvotně do určitých náboženských směrů či církví. Je to cesta pro lidi, kteří nejsou schopni nebo ochotni objevovat cestu sami. Dostávají určitá schémata, která často ani nechápou a nemohou si v praxi ověřit jejich fungování. V této fázi je to spíše záležitostí jejich víry. Víry v to, že tato schémata jsou správná. Je zde však nebezpečí toho, že vykladačem těchto náboženství je zase jenom - člověk ! Člověk, který obyčejně touží po moci, touží ovládat druhé. Šance, že v historickém vývoji dojde ke zneužití jakéhokoliv, byť sebelepšího učení je tedy velmi vysoká až jistá. A historie (a zřejmě i budoucnost) to jen potvrzuje. Z tohoto pohledu jsou zřejmě odlišná různá východní učení, která reinkarnační teorií prakticky paralyzují možné negativní vlivy na duchovní cestu člověka. Je však důležité, že zlo jakoby mávnutím kouzelného proutku ztrácí svou démonickou moc právě v okamžiku, kdy lidé ztrácejí strach ze smrti. 

     Jinou cestou je cesta esoterických nauk. Je to prakticky celoživotní vzdělávání a studium, ale i ověřování v praxi. Občas člověk jakoby "vypadává" ostatním z tohoto světa, cítí se dočasně osamělý a nepochopený. Tím více je schopen se soustředit na svoji vlastní duchovní cestu. Je však odměněn poznáním, že studované jevy či principy naprosto přesně nejen fungují, ale i do sebe zapadají. Jako kdybychom si skládali obří skládačku. Dílky do sebe navzájem zapadají, ale občas prostě nevíme jak dál. Pak dílek odložíme a vrátíme se k němu po čase. Skládačka roste pomalu, ale pod rukami nám vyrůstá skvělé dílko. Pro esoteriky zřejmě stále platí: "hledati - poznati - mlčeti", které prakticky shrnuje jejich vztah k okolnímu světu. Je třeba věděti, že vydáte-li se na cestu, začnou se dít pro někoho nepříjemné věci v jeho okolí. Budete se odcizovat svým blízkým a kamarádům, často budete velmi nespokojeni v zaměstnání, začnete s hrůzou sledovat počínání vědeckotechnických hrátek pokroku, budete chtít utéct od "tohoto světa a těchto lidí". Ale i vy přeci  jste jejich součástí ! Budete považováni za blázna, snílka či idealistu a většinová společnost nad vámi zlomí hůl, při nejhorším vás totálně izoluje, abyste nemohli dál šířit své "bláznivě zhýralé nápady". Nemohli hlásat to, že každému se dostane podle toho, co si zaslouží, abyste nemohli posílat své děti do alternativních škol, kde se učí spolupracovat místo soutěžit, abyste nemohli jíst pouze přírodní produkty, místo geneticky upravených umělotin, abyste nemohli být zdraví, ale nemocní a živili tak ohromnou spoustu farmaceutických firem, abyste, abyste, abyste......... A vy, rozpačitý z této izolace, často později umíráte nepochopen v ústraní, stranou od lidí, stranou od života, který tolik milujete. A zjistíte-li po smrti, že to bylo tak, jak jste celý život žili, je to určitě velkým zadostiučiněním za ten "celoživotní boj" s mlýny nepochopení a lhostejnosti. Dovedete si představit ten pocit ?

      A přesto tato životní cesta stojí za to ! Vždyť nejste sami, jsou nás statisíce ! Vždyť  Ježíš zemřel na kříži za lidstvo, které nevěřilo (a nevěří stále), za lidstvo, které odmítlo spásu. "Blahoslavení ti, kteří neviděli, a přesto uvěřili......."

 

Dodge Viper