Triky v přírodě ve šk. roce 2002 - 2003

Vytyčení pochodové osy - I. část

Pro ty kteří si to na táboře nezapamatovaly nebo nenaučily, tak aspoň teoreticky - Nejdříve se musíme zorientovat (určit světové strany), stanovíš orientační body, kterýma si vytyčíš pochodovou osu. Podle nich půjdeš, aniž bys hlídal světové strany. Orientační body ti pomohou udržovat směr pochodu a zapamatovat si ráz krajiny. Jako orientační body se volí jakékoliv předměty v terénu (předměty viz. dále). Jako konečný orientační bod na obzoru zpravidla zvolíš objekt, který je viditelný z většiny míst na pochodové ose - ne vždy se to povede, ale snažte se. Nemůžeš-li stanovit žádný orientační bod, který by tě vedl v žádaném směru orientuj se podle bodů ležící stranou nebo vzadu. Dobrým směrovým orientačním bodem je řeka, silnice, železnice, údolí, kopec apod. Méně přesné již je použití plošných orientačních bodů (jezera, rybníky, sídliště, lesy).

Vytyčení pochodové osy v noci nebo za šera - II. část

     Pohyb v noci nebo šeru v členitém a pokrytém terénu je velmi nesnadný. Oči si sice přivyknou na tmu, ale horší bývá udržování správného směru. Nejvhodnější je určit si některou z jasných hvězd na horizontu a upřesnit její polohu ve vztahu k Severce. Čas od času se zastavit a porovnat tuto polohu. Nejvhodnějšími orientačními body za omezené viditelnosti jsou pak takové znaky, které jsou hodně časté a nemění se. Jsou to např. mechy a lišejníky na kamenech a stromech, namoklé nebo sněhem pokryté předměty, které jsou na závětrné straně suché a podobně. Za tmavé noci nebo v husté mlze je jakákoliv orientace prakticky nemožná. Člověk má tendenci pohybovat se v kruhu. Přibližným vodítkem jsou zrakové a sluchové, popřípadě čichové vjemy. K přesné orientaci za těchto podmínek ti pomůže jen buzola nebo kompas se světélkující střelkou.

Jak správně ujít delší trasu

     Rychlost pochodu je průměrně 110 kroků 65 až 75 cm dlouhých za 1 minutu. Denně se tak urazí nejméně 20 km. Při vlastní chůzi našlapuj na patu a současně váhu těla přenášej na celou nohu. Chodidlo stav rovnoběžně se směrem pochodu. Pohyb těla má být plynulý tak, aby posun těžiště ve směru vertikálním (pozn. Ze zdola nahoru) nepřesáhl hranici 4 cm. Pochoduj lehce, rovnoměrně a hospodárně. Dýchej rytmicky s krokem - výdech na 2 kroky a vdech na 3 kroky. Zvolený pochodový úsek musíš absolvovat svěží a v dobré náladě. Základní návyky se získávají jednak sportováním, tak i pravidelním chozením po horách, s oddílem, ale můžete i s rodiči, kamárády…
  Otužování
Otužováním bude tvůj organismus mít větší odolnost a bez újmy na zdraví sneseš změny počasí, náhlé ochlazení, vítr apod. Zvláště důležité je otužování nohou, jejich každodenní mytí ve studené vody. Při odpočinku u dlouhých trasách zaujmi takovou polohu, abys měl nohy víš než tělo.

Pohyb v zimě

     Vítr spojený se sněhovou metelicí často naprosto znemožňuje pohyb ve volném terénu. V takovém případě je nejlépe vybudovat ve sněhu nouzový úkryt (např.:stan, celta nebo si udělat nějaký úkryt z větví, kamenů nebo ze sněhu. Který tě ochrání po dobu trvání vánice před vyčerpání a zmrznutí. Vedle nepříznivého počasí bude tvůj výkon ovlivněn zmenšených možnostech potravin a pohodlného odpočinku. Pro budování úkrytu či odpočinku vol raději svahy, protože v údolích bývá obvykle chladněji než na výše položených svazích a hřebenech. Využívej jako úkrytu opuštěných samot, chat, salaší a lesních zásobáren krmiva. Pro udržení dobrého zdravotního stavu v zimě má rozhodující význam dostatek oděvu, který ti umožní, abys byl stále oblečen a obut v suchém prádle a ponožkách!!!!!Na druhé straně má zima i některé výhody. Odstraňuje takové překážky jako jsou řeky, bažiny a jezera. Dříve než se vydáš na cestu přes tyto překážky, prozkoumej pečlivě, zda tě led unese. Vrstva pevného ledu by měla být tlustá alespoň 4 až 5 centimetrů. Naméně únosném ledě můžeš snížit váhu tím, že se budeš plazit. Řeky usadní pohyb tím, že na nich je malá vrstva sněhu nebo žádný sníh.

Jak překonat vodní plochu

    Nejdříve vyzkoušej teploty vody vodního toku, který musíš překonat. Je-li voda příliš studená, nepokoušej se o brodění, nebo dokonce i přeplavání. Studená voda může při celkovém ponoření způsobit i zástavu srdce. Přemostění můžeš buť tím, že přes nejužší místo položíš dřevěné tyče, nebo na vhodném místě skácíš strom tak, aby padl přes řeku. Širší vodní tok budeš moci překonat na voru. Ovšem stavba voru je velmi pracná a vyžaduje hodně času. Proto vor přichází v úvahu pro přepravení celé skupiny. Stačí mít jen sekeru a nůž. Pro 3 dospělé lidi postačí vor 3 až 4 metry dlouhý a široký kolem 2 m. K sestavení voru se vyberou klády o průměru 30 cm. Na obou koncích se vysekají rybinovité (trojúhelníkovité zářezy) zářezy, které musí být přibližně ve stejné výše a stejné velikosti. Těmito zářezami se pak všemi kládami protáhne trojúhelníková tyč. Musí na obou stranách voru o trochu přešnívat (asi 20 - 30 cm). Když je vor takto spojen, tak se spustí na vodu. Ve vodě dřevo nabobtná a vysekané spoje svážou kmeny velice pevně. Pokud by byla teplá voda tak samozřejmě nebude dělat vor, ale sundáte si boty (pokud by bylo dno s ostrými kamenami, doporučuju aby jste si je nechali) a vyhrnete si nohavice a přebrodíme řeku, aspoň si umyjete nohy. Pokud by se stalo, že spadnete do studený vody, rychle vylezte na břeh rozdělejte oheň a převlíkněte se do suchýho.


Jít na triky v přírodě v roce 2001 - 2002
Jít na stránky Péčka

Zpět na Hlavní stranu

poslední aktualizace: 29.03.03