Ludvík Tuček

Doplnění a upřesnění informací ke knize „12 čísel z kosmu“

 

Část první

 Ti, co si koupili, půjčili, nebo dostali, knížku „12 čísel z kosmu“, se na těchto stránkách nejenom dozvědí upřesnění některých pasáží, ale i věci nové, které ještě patří do této knihy. Nejsou tam z jednoho prostého důvodu: V době vydání nebyly ještě objeveny. Zároveň jsem připraven odpovědět i všem odpůrcům mimozemských zpráv, oponentům i skeptikům, kteří se k této problematice kolem zprávy WOW nechvalně, a hlavně naprosto neprofesionálně vyjádřili.

Než vůbec začneme hovořit o mimozemšťanech, zprávě WOW a jejím řešení, je nutno si říci, že na tuto planetu přichází, a to bez velké nadsázky, desítky, ne-li stovky takových zpráv ročně. 99,9% jejich počtu nedokážeme vůbec zachytit, protože k tomu účelu nemáme potřebné vybavení. Zbylou část jsme buďto zachytili špatně nebo zpřetrhaně (neúplně), a jsou tedy pro nás neřešitelné. Se správně zachycenými depešemi si nevíme rady, protože jednak nevíme, jsou-li zachyceny správně a dále – a to je to hlavní – se vymykají jakýmkoliv zažitým schématům našeho „lidského myšlení“.

Uvedu zde jeden příklad za všechny, jak je rozdílný náš pozemský pohled oproti kosmickému na tutéž věc.

Zatímco na této planetě je neotřesitelně vžitý názor, že nula je číslem, nebo číslicí, mimozemšťané na ni mají zcela jiný pohled. Po řádném prostudování mimozemské zprávy WOW záhy zjistíte, že všechno je jinak, a že mimozemšťané tímto znakem dělí. Nula je v jejich interpretaci pouhým výtvarným znakem, vyjadřujícím předěl, dělení, rozdělování, oddělování, jinak též reprezentuje pojem „NIC“. Je bodem souměrnosti, geometrického přetáčení při rotaci v rovině i prostoru. Přitom dochází na protilehlých stranách ke změně nejenom kladných a záporných čísel, ale i veškerých obrazů a v podstatě jakýchkoliv hodnot. Více nul pak podle jejich počtu upřesňuje vzdálenost, či rozpětí od tohoto výtvarně znázorněného operátoru dělení. Viz obr č. 1: a 2:

 

Z obrázku č. 3:  lze vyčíst, že čísla na číselné řadě jsou výtvarné projevy cifer, vždy o jednu jednotku vyšší. Jakými výtvarnými znaky jsou na jiných planetách interpretovány, není v této chvíli podstatné. My se budeme držet námi používaných znaků.

Jedna, jak je z obrázku patrné, neznačí první předěl označený jedničkou, ale číslem jedna je celý prostor mezi nulou a jedničkou. Tento předěl „jedna“ značí pouze konec jednotkového dílu. Proto můžeme jednu dělit libovolným číslem. To ovšem platí i o minus jedna a také o ostatních číslech na číselné řadě.

Z obrázku č. 4:  je dále vidět, že nula je pouhým dělícím operátorem mezi kladnou a zápornou číselnou řadou. Jinými slovy: Nula je znak pro předěl a rozděluje, nebo odděluje tyto dvě číselné řady, nedá se sama o sobě dělit, jelikož nemá svůj vlastní prostor. Tato interpretace musí být v jakémkoliv jazyce naprosto stejná, tedy i všem inteligentním tvorům v celém kosmu.

Abychom si nemuseli pamatovat  milion znaků pro počet do milionu, bylo zde opět použito nuly k oddělení jednotlivých desítek, stovek, tisíců, atd… Ve výtvarném zápise těchto čísel postupujeme takto: Například v desítkách, opíšeme základní, tedy první číslici a k němu dělící operátor, tedy znak nula, takto, rovná se sloučeným zápisem 10. Ve druhé desítce číslici 2, tedy druhé pořadí + dělící operátor NULA = 20, atd. To samozřejmě platí i v řádech, kdy stovky = 2 nuly, tisíce = 3 nuly, …… milion = 6 nul, atd. Proto, podíváme.li se například na číslo 8065, dovídáme se tuto informaci: Číslo obsahuje pět jednotek, šest desítek, žádnou stovku! a osm tisíc! Tento úsek, osazený nulou, neobsahuje žádnou číselnou informaci ani hodnotu, není proto číslem, ani číslicí. Nula, do toho úseku vložená, nám pouze odděluje

 

desítky od tisíců a zároveň nás informuje o rozpětí tohoto čísla, do kterého se řadí řádu. Nula zde opět vystupuje jako operátor!

Jistě není žádným tajemstvím, že číslice jedna je základní jednotkou číselného řádu. Dělník, při nakládce, či vykládce drobného zboží používá právě tyto základní výtvarné znaky (jednotky) pro snadnější součet expedovaného zboží:

Obrázek č. 5

Příklad:            5          5

 

Napíšeme-li devět těchto základních jednotek tak, že na devátém místě napíšeme nulu - jako dělící operátor - a vydělíme je součtem těchto jednotek, tedy devíti, dostaneme základní cifernou řadu námi zaužívaných znaků:

Obr. č. 6

  

  To stejné platí i pro násobky:

 

A tak dále…

Zde je tedy logický a oprávněný důvod ptát se proč mimozemšťané zvolili nulu jako dělící operátor!

Odpověď je velice prostá. Jelikož nic jiného ani není. Je to zákonitostí vesmíru! Bude to platit jak u nich, tak i u nás, na Tolimanu, Ceti, nebo Eridanu, je-li tam ovšem inteligentní život. Zapomnění, či opomíjení takovýchto základních vědomostí, nám komplikuje pochopení a schopnost vyřešení daného problému. Uniká nám smysl!

Většině oponentů vadí, že číslo za hlavní zprávou WOW, tj. 011001 prý není klíčem ke zprávě, jak tvrdím a nelze to prý ani prokázat.

Proto si celý tento klíč nakreslíme jako graf a podrobíme ho důkladnému rozboru. 

Obr. č.7:

Když si tento graf pozorně prohlédnete, zjistíte, že:

Celý klíč obsahuje úrovně jedna a udává tak jednotkový interval, který je interpretován po sobě jdoucími znaky číselné řady. 0 a 1 a 2! 0 = nulová hodnota signálu, dále 1 a 2 ukazuje šipka vybuzení jednotkového intervalu celé přijaté zprávy. Ve skladbě cifer zleva doprava dává hodnotu 21, což potvrzuje frekvenci spektrální čáry vodíku, na které byla zpráva přijata. Toto číslo udává nejenom výtvarný projev dvou a jedné svislé čárky, ale zároveň součet šesti po sobě jdoucích impulsů, ze kterých se celý klíč skládá.

1 + 2 + 3 + 4 + 5 + 6 = 21

V obráceném pořadí zprava do leva se skladbou číslic 1 a 2 rovná číslu 12. Šipka pořadí za sebou jdoucích cifer číselné řady ukazuje jednotkový interval na stupnici hodnot přijatých čísel. Tato jednotka je tedy dále dělena 12-ti stejnými díly. Opakuji – STEJNÝMI DÍLY! To znamená:

1:12 = 0,083333333

Když vynásobíte toto číslo třemi, tj. součtem cifer klíče, dostanete hodnotu 0,25, která odpovídá binárnímu číslu tohoto klíče:

0 11001 = 0 25

Délka klíče sestává ze tří desítek různě směrovaných a proto i takto čtených. To znamená:

Dvě desítky zprava do leva, jedna zleva doprava (2 a 1) = 21, nebo opačně jedna desítka zleva doprava a dvě zprava doleva, ciferný zápis (1 a 2) = 12 čáru vodíku a počet přijatých čísel opět potvrzují. Přičemž součet tří desítek se rovná 30!

Klíč tedy nejenom ukazuje jednotkový interval, ale zároveň poukazuje na nejvyšší vybuzenou hodnotu přijaté hlavní zprávy. Pakliže celá zpráva dosáhla nejvyšší hodnoty 30, pak:

30 x 12 dílů jednotky = 360,

Což charakterizuje kružnici o plném počtu stupňů.

Obráceně, když podělíme 30 touto rozdělenou základní jednotkou, tedy dvanácti, výsledek se rovná 2,5. Celek, tj. kružnici o 360 stupních podělíme 2,5 a dostaneme výsledek 144. což se rovná naprosto přesně délce trvání zprávy včetně jejího klíče, 12 na druhou částí. (viz kniha, příloha C obr. 11e)

V neposlední řadě tedy obráceně.

Pakliže podělíme tuto základní jednotku přijatých čísel 21 (udanou hodnotou klíče směr vpravo) tj. 1:21 =  0,047619047, dále pak 1:12 (obrácená hodnota klíče, směr doleva) se rovná 0,083333333, dostaneme v součtu číslo 0,130952381. Znásobíme-li toto číslo 12-ti díly v této základní jednotce obsažené, dostaneme čtvrtinový díl obvodu kružnice, tj. 1,571428571, který odpovídá právě čtvrtinovému binárnímu číslu 011001 zadaného klíče.

Sečteme-li čísla klíče, jak jsme si řekli 1 + 2 = 3 krát součet desítek v tomto klíči obsažených, nebo chcete-li, nejvyšší dosažené hodnoty vybuzeného signálu, což je v podstatě totéž, dostaneme číslo 90, což opět čtvrtinový díl jen potvrzuje. (Jedna čtvrtina plného úhlu kružnice.)

Sečteme-li všechny jednotky zadané klíčem ve směru, respektive, na hrotu šipky  1 + 12 + 3 = 16, můžeme vyvodit závěr, že čísla 14,26,30 a 19 hlavní zprávy je nutno rozložit na základní číslice, abychom dosáhli právě těchto 16-ti cifer. Jelikož v klíči 30 : 3 = 10, uděláme mezi těmito ciframi vždy deset mezer, jelikož jsme v podstatě rozložili desítky. Dokumentuje to obrázek v knize  11b.   příloha „C“ .

O tom, že jsme postupovali správně, nás přesvědčí, když k těmto 16-ti jednotkám, které jsme sčítali ve směru šipky, přičteme i číslo 21, které je k této šipce v protisměru.

Součtem 16 + 21 = 37 dostaneme jednak součet všech jednotlivých cifer hlavní přijaté zprávy, tj.: 6 + 1 + 4 + 2 + 6 + 3 + 0 + 1 + 9 + 5 = 37 a zároveň součet cifer tohoto čísla 3 + 7 = 10 nás informuje o rozmezí mezi těmito ciframi. Za zmínku stojí i fakt, že klíč, který sestává ze šesti impulsů, rozdělený svou vlastní hodnotou, tj. 6:21 dává číslo 0,285714285. Číslo 30, nejvyšší vybuzená hodnota přijatého signálu v podstatě konečná ve své naměřené hodnotě, se takto váže ke konci hlavní přijaté zprávy a konci jejího měřítka. Příloha „D“ Obr. 12:

30 :  0,285714285 = 105

Číslo je skladbou čísel 10 a 5 jednak koncem číselné řady (měřítka) tj. 10 (horní kótování) a dále koncovým číslem přijaté zprávy, tj. číslem 5 (dolní kótování). Čteno svisle shora dolů 10 a 5, sloučeným zápisem 105.     0,285714285 násobeno tentokrát klíčem zprávy „11“, o kterém bude za okamžik řeč, se rovná číslu 3,142857143, tj. polovině obvodu kružnice a zároveň i  polovině přijaté zprávy.  Jeho kruhový tvar je tedy přesvědčivou informací pro otočení klíče v zámku přijaté depeše tak, abychom dostali následné informace v průběhu dalšího dekódování přijaté zprávy.

Pro ty, kteří by měli snad ještě pochybnosti, vynásobíme číslo 0,130952381 tentokrát dvaceti jednou. Podívejme se na výsledek:

0,130952381 x 21 = 2,750000001

Výsledek je jednou čtvrtinou z čísla „11“, o kterém se můžeme oprávněně domnívat, že čtyřikrát otočením v zámku  dostaneme celek. Toto číslo jedenáct je možno dále použít i jako jednotku  osmičkové číselné řady s převodem na desítkovou soustavu s návazností na úhly v kružnici (viz kniha – příloha „F“  obr. 16): 

Osmičková soustava

Desítková soustava

11

9

22

18

33

27

44

36

55

45 atd…

 Ale nepředbíhejme, neboť tady se nám zároveň otvírá cesta do biologické části přijaté depeše.

Pro nás je nyní důležitá tato první část klíče, tj. 0110, tedy ta část, která přesně zapadá do zámku hlavní číselné zprávy. Druhá část je manuál pro otáčení a proto se nám objevuje až v návaznosti na kružnici s 360 stupni. (Příloha „M“ obr. 37: žlutá políčka,dolní kótování ).

Abychom se dostali do obrazu, pomůžeme si kresbou: Obr.č. 8:

  

Pro zajímavost uvádím, že je nutno dekodérem otočit v zámku právě čtyřikrát. Jen tak se nám otevřou části, jako matematická, kterou právě řešíme, s návazností a odvolávkou na knihu „12 čísel z kosmu, dále astronomická, o které bude brzy řeč, dále pak biologická a technická.

Představa klíče, tak, jak jsem jej nakreslil, splňuje představu pro pochopení dané problematiky, která je nezbytně nutná. Obdobným řešením je například klepnutí na počítačovou klávesu, která nám otevře na PC potřebný soubor.

Vraťme se ale k první části klíče, tj. k dekoderu „0110“. Po jeho důkladném prostudování zjistíme, že obsahuje nemálo informací.

Přesto, že obrázek není zase natolik složitý a nabízí se provést linie propojení tak, jak je nakreslen, sestrojíme jej podle přiloženého klíče, abychom měli naprostou jistotu, že jsme postupovali správně. Nalistujeme si přílohu  „J“ obr. číslo 25/1.

Přiložený klíč poskytuje řešení, kde obdélník o straně 11 a 10 čtverců oproti sobě poskytuje pracovní plochu o sto deseti základních čtvercích.

Čtvrtý obrázek je výsledkem oboustranně nanesených bodů, které je potřeba propojit mezi sebou tak,aby nepostrádali smysl a logiku. Řešení podle klíče, kde postupujeme vždy od středu na obě strany!

1.)    0110 = 11 a 10 na každou stranu. (11 a 10 protilehlých čtverců je obdélníková základna celého obrazu

2.)    0110 = 10 a 10 na každou stranu (10 a 10 je součet bodů od středu. Vodorovně na každou stranu nahoře 10 a dole 10.)

3.)    0110 = Jedenáct mezi dvěma nulami. (Jedenáct mezi dvěma nulami se rovná jedenácti výtvarným prvkům, tj. 3 kružnice a 8 čar.)

4.)    0110 = 10 + 10 součet obou stran = 20 (Součet všech bodů obsažených v kružnicích.)

5.)    0110 = 1 + 1 součet obou středových číslic (součet 1 + 1 je vzdálenost dvou čtverců mezi nulami, tj. oběma středy, kde teprve z druhého je možné opsat tři soustředné kružnice.)

6.)    0110 = 1 a 1 binárních číslic se rovná dekadickému číslu 3 (1 a 1 binární číslice nás informuje o narýsování třech kružnic, tj. 3 celých, které jsou opět potvrzeny, dvěma body na vnitřní, nejmenší kružnici a to v jediném čtverci, jako 3 celé! Protisměrné jsou zlomky 01 a 10 (necelé dvojice).

7.)    0110 = 10 a 10 protisměrných v osmičkové soustavě = 8 dekadických. (Tři celé kružnice protíná osm čar, spojených do dvojic, které jako klíč se dají číst z jedné i druhé strany tj. protichůdně v obou směrech.

Pakliže jsme provedli vše tak, jak nás naváděl kód klíče v rukou mimozemského mistra výtvarníka, dostali jsme naprosto stejný obraz, jaký vznikl na hony vzdálené planetě. Uvědomme si tento obrovský úspěch, kdy velikostně se mohou tyto obrazy od sebe sice lišit, ale obsahově, a to zdůrazňuji, jsou naprosto shodné!

 

Část druhá

 

Jenže, jenže! 

Mimozemšťané se nespokojují pouze se stejným obsahovým materiálem nakreslených obrazů a proto nám předkládají naměřené hodnoty jimiž se máme řídit, abychom dospěli ke sjednocení jimi a námi použitých měr. Je to pochopitelné. Bude-li někdo psát do pralesa divokým včelám, nelze jim napsat, že slon měří 7 metrů, jelikož včely tuto míru neznají. Správná informace musí znít: "Slon měří 350 včel". Ježkům napíší: "Slon měří 24 ježků" zmijím "7 zmijí" a tak dále. Nevím, jak vám, ale mně se to zdá logické. Než se seznámíme s časy a mírami, které zadali mimozemšťané, řekněme si něco, co bychom měli ještě před otevřením astronomické části vědět. 

Nalistujme si přílohu "P". Očíslování vodorovných a svislých kót není nikterak náhodné, ale naprosto přesně odpovídá 21 vodorovným řádkům, tedy vlnové délce, kterou humanoidé udávají. Můžeme se o tom snadno přesvědčit. Protínající se červené čáry, dole jedna (1) a nahoře dvě (2) (skladbou číslic 12 nebo 21) přecházejí přes kříž 12/1 (hrot šípu) kde se kříží a pokračují dolů přes číslo 10 a 17 nahoře 05, což v násobku 0,5 x 10 + 17 = 13,5 a to se rovná 1/10 naměřitelného úhlu, který se váže nejenom k těmto čarám ve střední části obrázku, ale k celé problematice, z této části obrázku vyplývající. Pro nás je zatím směrodatné, že čísla 10 a 17 jsou transformací do osmičkové soustavy, kdy 10dec se rovná 12oct a po něm jdoucí 17dec = 21oct. Dále červená čára ve směru násobení (zprava do leva) = 16 a směr nahoru =1. Sloučený zápis 161 se nám opakuje na konci horního kótování (16 - prázdné políčko a 1). Sloučený zápis opět 161. Nyní v opačném směru vlevo nahoře 12 po směru dělení a dolů směr 1. Sloučený zápis 121 se rovněž opakuje tentokrát na dolní kótovací řadě jako (1 - volné políčko a 21). Sloučený zápis 121. Nyní konečné číslo 161 číselné řady děleno polovinou celého obrázku tj. označením, nahoře 8 dole 1 = sloučený zápis 81 = 1,987654321. Osmdesát jedna proto, jelikož v osmičkové soustavě se 121 rovná dekadickému číslu 81. 

Tato informace je velice důležitá a je tu záměrně, abychom nedělili obrázek napůl číslem odspodu, tj. osmnácti. Z celého kontextu jasně vyplývá, že osmičková číselná soustava tu byla záměrně použita nejenom jako vodítko k sestavení této části zprávy, ale zároveň nám posloužila jako operátor kontrolující, zda jsme skladbu neprovedli chybně. Tedy, ještě jednou. 161 děleno 81 se rovná 1,987654321. Mimozemšťané tu uvádějí směr (vyjádřením zlomků) a to od 1 až po 9. Toto opačné pořadí zlomků nás zároveň informuje, že 1 celá se nachází na druhé (levé straně), tedy druhé polovině celého obrázku. Celá tato operace je potvrzena tím, že když obrázek fyzicky přeložíme na polovinu, čísla horního kótování se budou krýt (překrývat) vždy takto! 16 - prázdné políčko 15+1, 14+2, 13+3, 12+4, atd. až 8+8, kde polovina obrázku končí. V součtu je to vždy 16, což se v násobku devíti sloupců rovná 9 x 16 = 144 (impulsů celé přijaté zprávy). Na této polovině je tedy a teď jedna celá, tak, jak jsme ji zaznamenali na úplném prvopočátku dvanácti čísel po dvanácti intervalech. 

Obr.č. 9: 

Tento další obrázek, lépe řečeno pracovní plocha po nanesení přijatých číslic zprávy, obnáší naprosto přesnou mapu souhvězdí Střelce i s označením vysílající hvězdy "Nash", respektive její obíhající planety. 

To, že je třeba děj obrátit objasňuje obrázek přílohy "N", kde 12/1 (hrot šípu) násobeny součtem číslic přijaté zprávy tj. 37 rovná se 444 x 18 (střed obrázku) = 7992. Tak převrací a v podstatě ukazuje obrácený čas (obrácené číslo rychlosti světla) 2997 na 7992. Jelikož se tu dostáváme z matematické do astronomické části depeše, použijme v první řadě k tomuto účelu dešifrovací klíč. Ten nám otevírá tuto v pořadí druhou její část a svým otočením v zámku přijatých čísel ji jednak obrací, a zároveň i posouvá do další její, tj. druhé části: 11 (klíč) x 21 (frekvence) = 231, oproti 11 (klíč) x 12 (přijatých čísel zprávy) = 132 K výkladu astronomické části měr použili mimozemšťané tabuli o velikosti naší sluneční soustavy. 

Nalistujme si v knize přílohu "O" obr. 39: a prohlédněme si důkladně celý obrázek. Nakreslená šipka ukazuje směr od minulosti k budoucnu, tj. směr zachycené zprávy, jinými slovy řečeno, od nich k nám. Čas je zde vyjádřen prvkem Cs (Cesium 132), dole pod obrázkem je i výpočet jeho kmitů v jedné časové jednotce obsažených. Samotné Cesium je zde zastoupeno výpočtem 12/1 na hrotu šípu, krát zlomky v ploše trojůhelníku obsažené, (sezhora dolů): 11/0 + 10/5 + 9/9 + 8/1 . Výsledek se rovná 11. (12 x 11 = 132). 132 je tedy zároveň i číslem pro směr od vysílající planety k nám. 

V opačném směru k nim bude číslo obráceno na 231 již proto, že jej přetáčíme přes nulu! Dále pak 12/1 je hrot šípu, kde v podstatě čas vzniká, proto krát kmity v jedné časové jednotce obsažené, tj. 12 krát 9192631770 rovná se 1103115811 krát 21 (frekvence) rovná se 2316543212. Toto číslo naprosto dokonale demonstruje sestupnou a vzestupnou tendenci, a jeho výpočet je potvrzen i obrázkem kde 2x úhel 27 stupňů je osazen 4x binárním číslem. 10101 = 21 dekadických ( 4x21 = 84 ). Tyto končí na hrotu okomentovaném binárním číslem 11bin =  3dec. 

84 x 3 = 252 x 9192631770 = 2316543212! Celé toto číslo potom dělí jeden přímý úhel (nulový), s návazností deseti nul (vnitřní strany úhlů 27 stupňů protínající čísla 6 a 4).

2316543212 : 10 000 000 000 = 231, 6543206

Na velké vnější kružnici je výseč (pravá strana obrázku) kótovaná číslem 3 a 7. Sloučeným zápisem 37, a kdo četl knihu pozorně, ví, že se jedná vždy o nějakou část celku.Z jedné celé kružnice se tedy jedna její část nazývá 0,37. Vynásobíme-li tento zlomek 0,37 x celými čísly 987 ve středové části vztahujícími se k pod nimi nakresleným bodům, a přijmeme-li dva naměřitelné zlomky 135 stupňů, jimiž čísla procházejí, zápis bude vypadat takto: 0,37 x 987,135 135 = 365,24 (135 135 jsou dva naměřitelné úhly, proto zlomky) vysvětluje kniha str. 85.

Dolní kótování (protilehlé číslům 987) střední část se rovná číslu 91 násobena výsečí pravé části vnější kružnice okomentované binárním číslem 100101001 rovná se dekadickému číslu 297. 91 x 297 = 27027

Toto číslo se rovná dvěma naměřitelným úhlům, zasahujících do plochy trojúhelníku, jenž vyjadřuje celek, a zároveň se tak vztahují k výslednému číslu 365,24. Z protilehlé strany kružnice číslo 27027 násobeno součtem všech číslic přijaté hlavní zprávy, tj. 37 (obojí levá strana kružnic) se rovná číslu 999999 a je, jak jsem již napsal, v přímém vztahu k pravé polovině, tedy druhé části kružnice a demonstrují tak celek. Znamená to, že číslo 365,24 je jednotkou vyjádřenou číslem 999999 tak dokonale, že zároveň charakterizuje u obou čísel i nepatrný zlomek nepřesnosti. Jde totiž o jeden oběh planety Země kolem své hvězdy, Slunce. Jde tedy o jednu jednotku! My jí říkáme jeden rok. 

Vydělíme-li číslo 27027 obráceným číslem 231 atomové hmotnosti Cesia, to znamená cestou zpět k vysílající planetě, dostaneme výsledné číslo 117 (27027 : 231), což je vzdálenost hvězdy NASH od našeho životodárného SLUNCE. Mimozemšťané nám tedy sdělují velice závažnou informaci. 117 takovýchto oběhů kolem Vaší hvězdy (rozuměj Slunce), se rovná jedné vzdálenosti mezi odesilatelem a příjemcem zprávy. Napsal jsem vzdálenosti! Pak tedy jde o míry délkové! Takovýto oběh ale nějaký čas trvá, pak tedy půjde i o míry časové! Jde o světelný rok! Jinými slovy. Vzdálenost Slunce - Nash = 117 světelných let!

To, že jsme nepřehlédli na počátku zprávy Ludolfovo číslo, se nám v této fázi dekódování fantasticky zúročí. Hned uvidíme proč.

3,141592653 : 21 = 0,14959965 x 999999 = 149 599,5006 délkových jednotek, které ciferně souhlasí s našimi naměřenými hodnotami průměrné vzdálenosti Země od Slunce 149 596 000 km. Na této planetě jí říkáme astronomická jednotka a značíme ji 1AU.

Jednotka 999999 : 3,141592653 = 318 309,5679 x 4 = 1 273 238,272 délkových jednotek, Je opět ciferně souhlasných s našimi naměřenými hodnotami tentokrát z průměru naší planety, kde poledníkový průměr, z kterého odvozujeme naše délkové míry = 12 714 km. Mimozemšťané vzali v potaz zřejmě i rovníkový průměr, tj. 12 755, jež sečetli a oba dělili dvěmi. Průměr obou, (poledníkový i rovníkový) dle našich výpočtů činí 12 734,5 km.

Takže v opačném sledu to bude vypadat takto! Vezmeme-li 12732 zaokrouhlených délkových jednotek průměru Země zadaných mimozemšťany a vynásobíme je Ludolfovým číslem 3,141592653. Dostaneme hodnotu čísla 39998… , jenž představuje obvod naší planety. Toto číslo děleno čtyřmi, tj., 1 obvodu Země se rovná číslu 9999…, což činí bez "koruny" 10 000 km. Nekupte to! Jak se zdá, s jednotkama se tu přímo roztrhl pytel!

V moudrých knihách se můžeme také dočíst, že Země se obvykle definuje jako rotační elipsoid se zploštěním 1/297, což může dělat mimozemšťanům v nákresu jistý problém. Jak tento problém obejít dokazuje obrázek 37 příloha "M", kde na levé straně vnější (největší) kružnice je naneseno binární číslo 100101001, což v převodu na desítkovou soustavu odpovídá číslu 297 (jedna kružnice lomeno číslem 297). Že se skutečně jedná o kružnici, která je připsána naší planetě svědčí obrázek člověka stojícího na základně, tedy její části okomentované číslem 37. Obrázek je pouze nutno otočit o 90 stupňů a to tak, aby svislá dělící osa byla vodorovně 1 - 8 a kótování 35 - 1 bylo nyní na horní straně obrázku.

Stručný popis stojící postavy: Obr. č. 10:

Hlava a rozpažené ruce, dvojí různorodost pohlavních orgánů a rozkročené nohy. Tento velice stručný obrázkový popis je zároveň i proporcionálně shodný s člověkem.

Základna, na které stojí, jak jsme si již řekli je označena ciframi, 3 a 7. Což se rovná třetí planetě od Slunce a sedmé od okraje naší sluneční soustavy. Které, jak jinak, jsme pouze jen její částí.

Prosím nezaměňovat nákres této lidské bytosti s humanoidem. Není to tak, a bylo by to naprosto zavádějící, jelikož tito vypadají jinak a ztvárnili se v biologické části této zprávy. Z celé této depeše WOW tedy jasně vyplývá, že zpráva je naprosto přesně cílená na naší planetu a že neminula svůj cíl! Znalosti mimozemšťanů o našem planetárním uspořádání a hlavně o naší planetě Zemi jsou více jak úctyhodné. Ale co naplat, že mimozemský odesílatel našel svého adresáta, když vůbec nebyl pochopen přesto, že zpráva je to nejlogičtější, co jsem za svůj život viděl. V celé depeši nenajdete žádné to člověčí "a to je dobrý…". Naopak, vše je tu uspořádáno s tak naprostou dokonalostí a grácií, že máte dojem, že vše je tu přesnější, než přesnost sama.

I přes tisíce argumentů, což se netýká pouze této zprávy, ale i obrazců v obilí, přeletů mimozemské techniky, setkání třetího druhu, mrzačení zvířat, atd… jsme neustále informováni, že nikdo nemůže prokázat existenci mimozemských civilizací z jednoho prostého důvodu: "protože žádné neexistují". Tyto výroky inkvizitorů a hodnostářů naší vševědoucí a neomylné vědy nemohou nechat nikoho na pochybách, že veškeré finance (řádové desítky miliónů dolarů) vynaložené právě na program hledání mimozemských civilizací, jsou tedy naprostým nesmyslem a mrháním nejenom těmito prostředky, ale i zároveň časem a intelektem k těmto projektům směřujícím.

Pakliže toto slyším z úst povolaných, tj. profesionála a spolupracovníka SETI (program pro hledání a dekódování zpráv mimozemských civilizací), mám takový neblahý pocit, že se tady někdo dočista zbláznil. Má ty prostoto! Kominík, který umíněně odmítá existenci komínů.

Astronomická vizitka hvězdy Nash:

Slovo na závěr:

Pro ty, kteří stále ještě zatvrzele pochybují o správnosti mých postupů v dekódování této depeše, mi nezbývá nic jiného, než je odkázat na nedělní křížovky.

(květen 2002)

 

Část třetí

Zpráva "WOW" a její dekódovaná biologická část

V minulém článku jsme hovořili jednak o doplnění matematické části, která v knize 12 čísel z kosmu v době jejího vydání chyběla, dále pak po otočení klíče v zámku čísel hlavní přijaté zprávy  jsme se přenesli do části astronomické, v které nás humanoidé informují o naší sluneční soustavě a mírách, jenž máme použít jako jednotky ke vzájemnému dorozumění. Nyní si něco řekneme o mimozemšťanech a to jak vypadají t.j. způsobem jak se ztvárnili, a dále jak se rozmnožují.

V další, následující druhé části se seznámíme s jejich genetickými kódy a s prostředím ve kterém žijí.

Abychom se dostali do biologické části , zřejmě pro čtenáře nejzajímavějšího souboru, musíme zde opět použít klíč a znovu s ním manipulovat v číslech zámku.

Celek, nebo-li soubor všech  přijatých čísel hlavní zprávy, v pořadí  tak jak přišli za sebou nejprve vydělíme jedenácti, t.j. první a hlavní části klíče.  6142630195  (spojené  čísla hlavní zprávy ) : 11  ( klíč ) = 558420926 , 8 .  Za touto první částí klíče je část druhá ( v minulé kapitole označená jako manuál )  sestávající ze znaků  001. Tyto výtvarné znaky nám prozrazují, že dvě nuly před jedničkou  hovoří o opakovaném dělení  a  1  značí samostatnou nebo samostatné jednotky. Reprezentuje tedy jednotlivá přijatá čísla tak, jak byly  postupně přijaty za sebou.

Již nyní je patrné a z kontextu jasně vyplývá, že manuál pro změnu bude na opačné, a to levé polovině, a bude jím tedy první část klíče.

 Další operaci provedeme nyní následovně:   558420926,8 : (děleno)  jednotlivými čísly tak,  jak přišly za sebou.

6 ti = 93070154, 47 Obr. č. 11:

14 ti = 39887209, 06
26 ti = 21477727, 95
30 ti = 18614030, 89
19 ti = 29390575, 1
5 ti = 111684185, 4

Tato čísla která nám vyšla, převedeme jako jednotlivé cifry do binárních čísel t.j. nul a jedniček ( POUZE CELÁ ČÍSLA ! ) a tak dostaneme 121 znaků které je možno sestavit do plochy o straně 11 x 11 polí.

Obr. č. 12

Ciferné znaky jsou do binárních čísel převedeny proto, jelikož celý tento klíč z binárních čísel sestává a dále proto, že  je to jediný způsob jak sestavit pracovní plochu o velikosti 121 čtverců.   Signál a návod pro sestavení tohoto obrázku je již zadán  a zakomponován jako návěstí v příloze  ( „F“  obr. 16 v knize 12 čísel z kosmu). Všimněme si v této příloze prvního řádku propojujícího cifry 1 a 1 ,  které svou skladbou dvou jedniček se rovnají číslu 11 a zároveň jsou i souhlasné s ciframi v první části klíče, t.j. opět  „11“. Toto číslo 11 a následně pak + 22 + 33 + 55 = 121  je tedy součtem všech těchto čísel, jenž se odráží v celé této ploše a proto tvoří jednotkový celek.

 Jelikož jsme obeznámeni s faktem, že nuly dělí - respektive oddělují od sebe , ať již jakékoliv části , proškrtáme tedy právě nuly, které bude možno v poslední fázi mezi sebou vzájemně propojit a tak získat smysluplný obrázek.

Takže postupujeme dále podle zadaného klíče.

První část klíče nás nabádá složit tyto obrázky takovým způsobem abychom první řádky těchto obrázků spojili zrcadlovitě k sobě - opět podle výtvarného pojetí samotného klíče „0110“.  Tím se stanou kompaktní a poslouží nám jako manuál. Další obrázky jsou operativní a dopomohou nám jako jednotky k otevření a dokreslení celého obrázku. Budou rozloženy kolem celku a bude jich šest právě proto, že jsme celek t.j. přijatou zprávu rozdělili 6ti jednotkami - nebo chcete-li 6ti přijatými čísly.

Abychom se tu zbytečně nezaplétali do spletitých a nesrozumitelných vět, bude zřejmě  jednodušší když celý problém vyřešíme sérií daleko srozumitelnějších obrázků. První řádky takto sestaveného binárního obrázku  přiložíme zrcadlovitě k sobě, jak již bylo řečeno -  podle klíče  0110.  V kompaktu, tedy ve spojení se budou rovnat číslu dvě.

Obr. č. 13:

  Dvě jedničky z každé strany. Lze s nimi z každé strany kolem dvojky manipulovat -    ( podle zbylé části klíče 01 )

Obr. č. 14:

Další manipulace s obrázky bude vypadat takto: Na spodní straně základního dvojitého obrázku, jenž jsme označili číslem dvě se nachází značení použitých zaškrtaných nul.  V každém tomto obrázku jsou čtyři ( 3 a 1 nebo 1 a 3 ) a tvoří se čtyřmi obrázky  vždy celek.  Čtyři obrázky x 4 body značení se rovná 16 a to je celek.

 Je to logické, jelikož 16ti (čísly - jednotkami) je změřena- jak již víme i celá přijatá zpráva včetně jejího klíče. ( viz kniha 12 čísel z kosmu -  Obr.37 příloha  „M“ )

Obr. č. 15:

Tento obrázek nám tedy napovídá, že protilehlé značení spojuje oběžné ( satelitní ) dva obrázky se základním dvojitým obrázkem. Sestává v podstatě ze čtyř těchto výtvarných prvků a proto vyjadřuje celek.

Další postupy se stejnými obrázky budou vypadat následovně:

 

 

14 ti = 39887209, 06
26 ti = 21477727, 95
30 ti = 18614030, 89
19 ti = 29390575, 1
5 ti = 111684185, 4

Tato čísla která nám vyšla, převedeme jako jednotlivé cifry do binárních čísel t.j. nul a jedniček ( POUZE CELÁ ČÍSLA ! ) a tak dostaneme 121 znaků které je možno sestavit do plochy o straně 11 x 11 polí.

Obr. č. 12

Ciferné znaky jsou do binárních čísel převedeny proto, jelikož celý tento klíč z binárních čísel sestává a dále proto, že  je to jediný způsob jak sestavit pracovní plochu o velikosti 121 čtverců.   Signál a návod pro sestavení tohoto obrázku je již zadán  a zakomponován jako návěstí v příloze  ( „F“  obr. 16 v knize 12 čísel z kosmu). Všimněme si v této příloze prvního řádku propojujícího cifry 1 a 1 ,  které svou skladbou dvou jedniček se rovnají číslu 11 a zároveň jsou i souhlasné s ciframi v první části klíče, t.j. opět  „11“. Toto číslo 11 a následně pak + 22 + 33 + 55 = 121  je tedy součtem všech těchto čísel, jenž se odráží v celé této ploše a proto tvoří jednotkový celek.

 Jelikož jsme obeznámeni s faktem, že nuly dělí - respektive oddělují od sebe , ať již jakékoliv části , proškrtáme tedy právě nuly, které bude možno v poslední fázi mezi sebou vzájemně propojit a tak získat smysluplný obrázek.

Takže postupujeme dále podle zadaného klíče.

První část klíče nás nabádá složit tyto obrázky takovým způsobem abychom první řádky těchto obrázků spojili zrcadlovitě k sobě - opět podle výtvarného pojetí samotného klíče „0110“.  Tím se stanou kompaktní a poslouží nám jako manuál. Další obrázky jsou operativní a dopomohou nám jako jednotky k otevření a dokreslení celého obrázku. Budou rozloženy kolem celku a bude jich šest právě proto, že jsme celek t.j. přijatou zprávu rozdělili 6ti jednotkami - nebo chcete-li 6ti přijatými čísly.

Abychom se tu zbytečně nezaplétali do spletitých a nesrozumitelných vět, bude zřejmě  jednodušší když celý problém vyřešíme sérií daleko srozumitelnějších obrázků. První řádky takto sestaveného binárního obrázku  přiložíme zrcadlovitě k sobě, jak již bylo řečeno -  podle klíče  0110.  V kompaktu, tedy ve spojení se budou rovnat číslu dvě.

Obr. č. 13:

  Dvě jedničky z každé strany. Lze s nimi z každé strany kolem dvojky manipulovat -    ( podle zbylé části klíče 01 )

Obr. č. 14:

Další manipulace s obrázky bude vypadat takto: Na spodní straně základního dvojitého obrázku, jenž jsme označili číslem dvě se nachází značení použitých zaškrtaných nul.  V každém tomto obrázku jsou čtyři ( 3 a 1 nebo 1 a 3 ) a tvoří se čtyřmi obrázky  vždy celek.  Čtyři obrázky x 4 body značení se rovná 16 a to je celek.

 Je to logické, jelikož 16ti (čísly - jednotkami) je změřena- jak již víme i celá přijatá zpráva včetně jejího klíče. ( viz kniha 12 čísel z kosmu -  Obr.37 příloha  „M“ )

Obr. č. 15:

Tento obrázek nám tedy napovídá, že protilehlé značení spojuje oběžné ( satelitní ) dva obrázky se základním dvojitým obrázkem. Sestává v podstatě ze čtyř těchto výtvarných prvků a proto vyjadřuje celek.

Další postupy se stejnými obrázky budou vypadat následovně:

 

Značení tří bodů   * * *    a   *    jednoho bodu  je možno chápat jako tři obrázky kolem jednoho. Takže další manipulace s těmito jednotkami ať pořád nepíši s obrázky , bude vypadat takto:

Obr. č. 16:

Řečeno jinými slovy. Tyto jednotky se k základnímu dvojitému obrázku připojují opět zrcadlovitě a to zdůrazňuji zrcadlovitě a to  vždy ze tří stran.  

Na základě všech těchto indicií  a z nich plynoucích zjištění tu máme dva navzájem se prolínající čtverce,  rozdělené vždy na čtyři díly, jenž představují vzájemně se doplňující celky.

Obr. č. 17:

Obrazy do nich vložené představují dva humanoidy, kteří jsou do sebe vertikálně vklíněny. On ( spodní část ) a ona ( vrchní část ) se tu ztvárnili se svalnatýma rukama, které vztyčují ke zdravici. Velké hlavy podobající se spíše pozemským vosám, sedí bez výrazného krku na mohutném hrudníku jemuž dominují obrovské bicepsy a prsní svaly. Spodní postavu pak zakončují silné a ( relativně ) krátké nohy. Ne snad proto, že by byly skutečně krátké, ale důvod je ten, že postava v podstatě  klečí! 

Obr. č. 18:

Na dalším obrázku je vidět, že v břiše matky je plod malého mimozemšťana, který opět sestává ze čtyř základních částí. 

Obr. č. 19:

 Obrázek vznikl po vyškrtání pouze všech vnitřních bodů matky. Pro lepší viditelnost jsem jednotlivé figury barevně  označil.  Že jsme postupovali správně pro zajímavost uvádím fakt, že polovina celkového obrázku ( vertikálně ) , tak  jak jsme s obrázky otáčeli, sestává ze tří, sice dílčích ale přesto samostatných ( celých ) jednotek a malý mimozemšťan, respektive též jeho vertikální polovina, sestává na této jedné  polovině  ze čtrnácti řádků.  Což se rovná  3 celé 14..  Jelikož celý tento obraz  sestává ze dvou takových to  polovin, rovná se tedy 6ti čtvercům a 28 řádkům.  Což se rovná dvěma Pí.

Tímto zjištěním se nám tedy obrázek s rotujícími satelity na svých vertikálních polovinách jen potvrdil. 

Poslední - a tentokrát již skutečný obrázek v této sérii mimozemšťanů bude zřejmě pro čtenáře nejzajímavější a nejčitelnější už pro jeho realistické pojetí, jelikož jsem  jednotlivé body těchto figur propojil a vzápětí je po propojení vyloučil. Teprve nyní můžeme mluvit o kresbě tak, jak ji každý z nás rozumí a vnímá. Neboť doposud to byl jen digitální materiál.

Z kreseb nepozemšťanů se dále dovídáme, že veškeré pohyblivé části obou figur jsou jimi označeny malými čtverci, které jsou navíc protnuté křížky a to včetně středu označující pupek a pod ním dva znaky jenž reprezentují  genitálie. Naopak smyslová čidla oči, uši, hmat,  jsou jimi označeny prázdnými velkými čtverci, které nelze dále čarami propojit.


Zákonitostí k takto sestaveným obrázkům je totiž pravidlo, které nedovoluje protnout body na větší vzdálenost jednoho čtverce. A to jak ve směru přímém tj. vodorovném či kolmém, tak i ve směru příčném!


Z celého kontextu tohoto obrazového materiálu je tedy naprosto evidentní jak způsob jejich  reprodukce tak i samotná část přenášení plodu v těle matky. Samotnou část těhotenství charakterizuje malý mimozemšťánek  sestavený z několika fází, který je pro tento účel pochopení záměrně neúplný a proto je takto úmyslně nedokreslený. 

Obr. č. 20:

Na tomto a následujícím obrázku jsou vždy dva humanoidé vklíněni do sebe tak, aby se vzájemně dokreslovali a doplňovali. Dále - jednotlivé červené čtverečky označující pohybové ústrojí zatímco velké prázdné čtverce značí smyslová  čidla, jako oči - uši - hmat.Na nejspodnějších dvou  protilehlých obrázcích jsou znázorněny  nohy po obou stranách figury chodidly vzhůru, které  jsou velice zajímavou výtvarnou zkratkou klečící postavy. ( OZNAČENO ŽLUTĚ ). Po protilehlém otočení těchto dvou obrázků dle opětovného značení 3-1, klečící postavu  postavíme na nohy a dostaneme kompletní obrázek mimozemšťana, sestávajícího ze 6ti dílů a to tak, jako když jsme rozdělili celé základní číslo na 6 dílů. Dalším nezvratným argumentem je ta skutečnost, že z hlediska zákonitosti kresby nohy humanoida  ( muže ) musí být zakončeny naprosto stejně shodně  jako u jeho družky, která sedí na jeho temeni. 

Hlavy mimozemšťanů (zvýrazněno žlutě).

 

Obr. č. 21:

 Ludvík Tuček, 17.02.2006