Vzájemnosti moravsko – české

Úvod

Právě se zakončilo jedno ze slunovratových představení na Karlově mostě v Praze: polední Slunce opět svými paprsky rozdělilo Staroměstskou mosteckou věž na 2 poloviny a spojilo českého lva s moravskou orlicí. To nám císař a král Karel IV se svou dalekozrakou "ideologickou" koncepcí z dávné minulosti znovu připomněl o vzájemnosti Zemí království českého – o vztazích Čech a Moravy.

Použitý přístup

Mnoho bylo již o tomto tématu napsáno a různé úhly pohledů byly použity. Chtěl bych se v této stati pokusit o trochu jiný přístup, ze kterého bylo dosud publikováno velmi málo. Jedná se o kombinovanou analýzu názvu, umístění a času založení lidského sídla na území vymezeném dnešní ČR. Jde v fázi první (databázové) o nalézání vzájemných podobností názvů moravských a českých sídel – počítaje v to vše od velkých měst až po nejmenší vesničky. Je také možné doplnit tuto množinu o názvy kopců a hor, protože tyto dominanty krajiny jsou jistě starší než lidské sídla. Ve fázi druhé (geometrické) jde o zjištění geometrických souvislostí mezi nalezenými místy a jejich názvy – úseček, přímek, trojúhelníků i složitějších tvarů. Nedílnou součástí je i třetí fáze – historická - kdy je třeba zjistit dobu založení nebo pojmenování sídla současným názvem. Po těchto 3 teoretických fázích následuje čtvrtá fáze - průzkumná. O té bude trochu více v závěru. Jedná se vlastně o několik postupů, pro které používám souhrnný název "LEY-analýza".

Pokud vycházím z  toho, že mnohé z dodnes existujících sídel byly v dávné minulosti zakládány na předem určených místech a v čase k této činnosti vhodném, je možné vyslovit pracovní hypotézu o tom, že i jejich názvy a části názvů vyjadřují určité vzájemnosti, které dnes již nejsou vždy zřejmé. Já vím, že to chce trochu pokory. Pokory potřebné pro připsání naším společným předkům (Keltům a jejich druidům? Germánům? Slovanům?) větších znalostí, než máme pro zakládání svých sídel dnes my. Ale pojďte to se mnou zkusit a tuto hypotézu ověřit právě na vztazích moravsko-českých.

Pomocí dnešních počítačů lze řešit i takto neobvykle formulovaný požadavek. Dokonce je možné nalézat mezi stejnými nebo podobnými názvy i určité geometrické obrazce. I moderní “shluková” analýza četnosti výskytů názvů může osvětlit mnohé – včetně historických souvislostí.

Tolik na začátek a nyní k vlastním výsledkům. Rád bych však ještě předeslal, že se jedná o předběžné výsledky, které nejsou zcela jistě úplné a příliš přesné - tak jak to bývá na počátku. dlouhé cesty. Při používání "LEY-analýzy" tomu není jinak.

Výsledky

SAMO

Jméno tohoto legendárního “franckého kupce”, který na našem území založil mocnou Velkomoravskou říši, by mělo v našem sídelním názvosloví zanechat znatelnou stopu. Výsledkem je však pouze 20 výskytů – vždy na začátku slova. Jedná se hlavně o variace názvů SAMOTA a některé další. Jsou však rozděleny po celém dnešním území ČR (viz obr.1) a ani geometrické vztahy mezi nimi nejsou nijak významné - i když se zdá, že prostřední úsečka dělí území na části s četnějšími a méně četnými výskyty.

ROST / ROŠT

Rostislav je další jméno legendárního knížete říše na Moravě. Nalezených 19 výskytů ROST (+ 2 na ROŠT) není nikterak významné číslo – ovšem při vynechání názvů obsahujících slovo ‚prostřední‘ jako později dodané. Jejich rozmístění je také po celém území dnešní ČR (viz obr. 2) a ani geometrické vztahy neukazují na nic konkrétního, i když se zajímavě shlukují (Starost na severu Čech, Prostějov a podobné na střední a jižní Moravě).

OSTR

Zvolíme-li však jako kořen pro hledání přesmyčku předchozího názvu OSTR, dostaneme se už na významnější hladinu výskytu – 67 výskytů v sídlech a 32 v horách a kopcích. Jedná se o různé varianty názvů Ostrý, Ostrov, Ostrava apod. Je s podivem, kolik ostrovů se v názvech vyskytuje - a to nejsme přímořský stát. I geometrické souvislosti jsou zajímavé a je možné identifikovat útvar, který je v  literatuře někdy nazýván ‚drak‘, jindy zas ‚přírodní chrám‘. I slovo ‚ostr’bývá vysvětlováno jinak – z německého ‚osser‘. Výskyt po celém dnešním území ČR však staví na roveň obě vysvětlení.

ČECH

Jméno legendárního vůdce kmene Čechů nezanechalo v názvech sídel a hor významnější (11+2), zato pojmenování celého území to jistě vynahradí. Geometrické souvislosti nejsou zvlášt zřetelné, i když připomínají jakoby šipku (směr pohybu? – viz obr. 4).

BOH / BOJ

Většina historických pramenů uvádí jako původní název Čech varianty obsahující Bohem nebo Boiohem. I analýza zde popisovaná dává překvapující četnosti výskytů (118 sídel a 6 hor) na celém území dnešní ČR. Geometrických souvztažností je možné nalézt velmi mnoho, pro příklad je uváděn opět ‚drak‘ (viz obr. 5).

MORA

Vysvětlení pojmu MORA je obtížnější, je také vhodné upozornit na přesmyčku ze slova MARO (např. Marobud). Výskytů názvů je méně - celkem 23 (21 sídel a 2 hory). Jistě to vyváží název celého území a jeho hlavní řeky. Je také možné bez problému identifikovat ‚draka‘, ale geometrické souvislosti ukazují i něco jiného. Četnost výskytu je totiž na Moravě výrazně vyšší než v Čechách (viz obr. 6).

LIB

Jméno kněžny Libuše - slavné věštkyně a zakladatelky rodu Přemyslovců - zanechalo v názvech sídel a hor významný otisk (170 + 6). Na rozdíl od předchozího případu je četnost výskytu v Čechách výrazně vyšší než na Moravě (viz obr. 7). Chtělo by se spíše žertem říci, že Libuše na Moravu cestovala zřídka - asi měla dost problémů v Čechách. Vzhledem k vysoké četnosti výskytu je možno bez problémů identifikovat draka, který pokrývá téměř celé Čechy.

LUB

Jedno z vysvětlení významu jména Libuše je také ze staroslovanského "lubiti". Pokud se použije ley-analýza na skupinu hlásek "lub", počet získaných výskytů není tak impozantní jako v předchozím případě (29 sídel), ale je dostatečně velký na to, aby vynikly geometrické souvislosti. Je to především výrazná přímka, spojující české a moravské Luby a další sídla nazvaná podobně (viz obr. 8). Malý "drak" na této ose byl nalezen v místech větší četnosti výskytů - na Moravě.

ŠTERN / ŠTEM / HVĚZD

Jeden ze skvělých případů vzájemnosti moravsko - české jsou města Šternberk na Moravě a Český (sic!) Šternberk v Čechách, přičemž hned vedle toho druhého je i Šternov. Kdo alespoň jednou jel po dálnici Praha - Brno, jistě si těchto názvů všimnul. Když se připojí i Šternberk v severních Čechách, získají se 4 výskyty. Je to sice málo, ale upozornění na četnost výskytů těchto názvů v celé Evropě již literatura upozornila. Namátkou je možné uvést horu Steinberg v Rakousku, případně významné skalní uskupení Externsteine v Německu. Doplní-li se tyto názvy počeštělou variantou "štem" a také českým překladem "hvězd", je počet výskytů u sídel 17 a u hor dokonce 7! Také geometrické souvislosti ukazují na to, že tyto názvy jsou spíše celoevropského charakteru (viz obr. 9).

BLAN

Většina Čechů by asi předpokládala, že název Blaník je typicky český. Vždyť tajemná hora Velký Blaník je opředena mnoha pověstmi - o spících rytířích, kteří pomohou české zemi nebo o možnostech přestupu do jiné dimenze času. Ale ley-analýza ukazuje něco jiného. Nad moravským městem Blansko se rozkládá Blanská hora! Četnost výskytů je sice větší v Čechách, ale vzájemnost je naznačena i nalezenými geometrickými souvislostmi (viz obr. 10). A že se nezachovalo žádné jméno historické postavy obsahující "blan"? Možná je potřebné se podívat pozorněji ....

CHRAST / CHRÁST / CHŘÁŠŤ

Jméno Chrastava je v naší historii známé, i když ne příliš významné. O to větší je překvapení, když výsledkem ley-analýzy je celkem 41 sídel a 3 hory - většinou v Čechách. Vždyť všechny Chrásty, Chřášťany apod. se dají tak často potkat. I identifikace "draka" není problémem. Že by se jednalo o věrnou družku kněžny Libuše při jejích cestách?

HOST

Jméno vládce Hostivíta je zaznamenáno v naší historii stejně významně jako v názvech sídel. Jde o 67 výskytů prakticky rovnoměrně rozložených v Čechách i na Moravě. A jedna z nejznámnějších moravských hor - Hostýn - je také jedním z vrcholů řady geometrických obrazců, které je možno pro "host" nalézt. Stejně tak Hostivice u Prahy, Hostivař v Praze nebo např. Hosty v jižních Čechách.

HOŠŤ

Důsledným přepisem do češtiny je možno získat variantu předchozí skupiny v názvech "hošť". LEY-analýza dává 25 výskytů názvů sídel a až 6 názvů hor včetně tajemné hory Radhošť (nedaleko Hostýna!). Zajímavé na tom je, že velká většina názvů má -hošť jako koncovku, což potvrzuje původní koncepci LEY názvů! Také geometrické souvislosti jsou zajímavé, např. ukazují, že město Unhošť je ve vrcholech dokonce dvou "draků". Že by se nakonec zakladatel jmenoval nebo vyslovoval HOŠŤIVÍT?

UHR / UHŘ / UHER

Velmi zajímavou roli hraje v názvech sídel skupina "uhř". Tak např. sídel z názvem Uhřice je celkem 6 – 4 na Moravě a 2 v Čechách - a z nich 3 moravské leží na jedné linii! Celkově je výskytů 15 a přidáme-li i skupiny "uhr" a "uher", zvýší se jejich počet na 36 (včetně 2 hor). Ještě je zajímavé, že v Čechách jsou častější názvy Skuhrov, které na Moravě nejsou (že by národní povaha?). Geometrických souvislostí je možno nalézt celou řadu a nabízí se otázka, odkud se tyto názvy vlastně vzaly. Je to snad pozůstatek starého názvu sousední země Uhry? Ale co znamenal tento název? Pochází snad z německého "uhr"? Nebo z ještě starších názvů sumerských sídel Ur a Uruk? Zatím to není jednoznačně vysvětleno….

Komentář

Ještě chci přidat několik slov o možnosti ověřování výše uvedených výsledků. K tomu slouží hlavně třetí – historická a čtvrtá – průzkumná fáze LEY-analýzy.

Pokud jsou provedeny pouze první 2 fáze – databázová a geometrická - je další ověření možné pouze na základě historie. Je třeba ke zjištěné poloze a názvu přidat ještě další aspekt – dochované datum založení nebo pojmenování sídla. To znamená většinou studium historických pramenů, které jsou mnohdy rozporné. Pokud jsou k dispozici datumy založení nebo pojmenování sídel, je možné sledovat i posloupnost vzniku sídel a z toho vyvozovat další závěry s přihlédnutím k prvním dvou fázím.

Poslední fáze – průzkumná – je na rozdíl od předchozích 3 teoretických fází praktickou. Je třeba se pokusit v reálném terénu o zjištění skutečného průběhu bodů, zón a linií LEY, jejich zaměření a porovnání shodnosti s výsledky LEY-analýzy. Slouží k tomu různé pomůcky – na jedné straně satelitní zaměřovací přístroje GPS (Global Positioning Systém) a na druhé straně pomůcky sloužící k identifikaci průběhu LEY linií. Jedná se o různé typy virgulí, pružin, siderických kyvadel apod., které pomáhají citlivým lidem tam, kde ani fyzikální přístroje, ani vlastní tělo nepomáhá. Jsem velmi potěšen, že i v této 4. fázi již jsou první pozitivní výsledky – část průběhu jedné LEY linie z obr. 14 (UHŘ) byl potvrzen i v terénu.

Závěr

Účelem této stati bylo seznámit čtenáře se souborem nových postupů, který jsem souhrnně nazval “LEY-analýza” a kterou je možno využít k různým účelům. V tomto případě se jednalo o vzájemnosti moravsko-české, které se ukázaly průkazné. Jsem si však vědom toho, že i nejčetnější výskyt nepřevyšuje 1% celkového počtu názvů sídel a hor.

Pokud čtenáře tento přístup nějak osloví, pobaví nebo zaujme, prosím o kontakt. Rád přijmu Vaše informace nebo reakce, které mohou pomoci při další práci nad nelehkým odhalováním umění našich dávných předků.

Psáno v době letního slunovratu l.p. 2002

QAD

P.S.  Zatím uvádím pouze 2 obrázky. Kompletní verze se všemi obrázky se objeví knižně ve sborníku Kamenný svět koncem roku 2003

 Obr. 1 Výskyt sídel obsahujících SAMO

Obr. 2 Výskyt sídel obsahujících ROST / ROŠT

Obr. 3 Výskyt názvů sídel a hor obsahujících OSTR

Obr. 4 Výskyt názvů sídel a hor, obsahujících ČECH

Obr. 5 Výskyt názvů sídel a hor, obsahujících BOH nebo BOJ

 Obr. 6 Výskyt názvů sídel a hor, obsahujících MORA

 Obr. 7 Výskyt názvů sídel a hor, obsahujících LIB

Obr. 8 Výskyt názvů sídel, obsahujících LUB

Obr. 9 Výskyt názvů sídel a hor, obsahujících ŠTERN, ŠTEM a HVĚZD

Obr. 10 Výskyt názvů sídel a hor, obsahujících BLAN

 Obr. 11 Výskyt názvů sídel a hor, obsahujících CHRAST / CHRÁST / CHŘÁŠŤ

 Obr. 12 Výskyt názvů sídel a hor, obsahujících HOST

 Obr. 13 Výskyt názvů sídel a hor, obsahujících HOŠŤ

 Obr. 14 Výskyt názvů sídel a hor, obsahujících UHŘ / UHR / UHER