Řád z chaosu

Dobře si vzpomínám na své "studentské" nadšení, které ve mně vyvolaly přednášky (tehdy ještě povinné) z termodynamiky ve 2. ročníku plzeňské VŠSE. Byla to "krásná" teorie, podložená solidní matematikou a ve všech směrech převyšovala - podle mne - předchozí přednášky z fyziky. Tehdy jsem se příliš nezamýšlel nad tím, proč tomu tak bylo. Teprve nedávno, po přečtení knihy "Řád z chaosu" autorů I. Prigogina a I. Stengersové, jsem začal lépe chápat své tehdejší nadšení. Autoři dokázali v této knize zdokumentovat a vyjasnit právě onen rozpor mezi "klasickým" přístupem fyziky počínaje I. Newtonem a mezi "statistickým" přístupem termodynamiky. Tím rozporem není nic menšího než chápání času. Termodynamika totiž přinesla do fyziky pojmy mnoho století opomíjené - vznikání a zaníkání, nevratnost těchto změn a také konkrétní směr - "šipku" - času. Tím se podle autorů termodynamika zasloužila nejen o nový rozvoj fyziky, ale také o její sblížení s filozofií. Pokud se touhle nelehkou knihou propracujete až k závěrečným kapitolám, budete překvapeni. Pochopíte, proč I. Prigogine dostal v roce 1977 Nobelovu cenu za chemii a proč tato kniha v době svého vydání - v roce 1979 - vyvolala takový rozruch. Podtitul českého vydání zní "Nový dialog člověka s přírodou" a o to autorům hlavně šlo. Ukazují, jak rozpadem původně rovnovážných, stabilních systémů až k totálnímu chaosu mohou vzniknout zcela nové, nečekané stavy, struktury, tvary a průběhy. Jak skutečně vzniká nový "Řád z chaosu" bez ohledu na to, zda se jedná o fyzikální, chemické, sociální nebo biologické systémy. Kdo z Vás se dosud nesetkal s nelineárními a nerovnovážnými systémy a jejich chováním, měl by si tuto knihu přečíst. Změní totiž jeho náhled na okolní svět. Škoda jen, že tato převratná kniha čekala 23(!) let na svoje české vydání. Kolik podobných knih je ještě před českými čtenáři skryto?