10) Existují geopatogenní zóny?

Nejprve se musím optat, co se tím názvem vlastně myslí? Jsou to jednorozměrné, dvojrozměrné nebo trojrozměrné útvary a jaké mají ty zóny mít vlastnosti?
Z názvu se může zdát, že jde o nějaké plochy na zemském povrchu,které záporně ovlivňují zdraví lidí, popřípadě zvířat. Tak např. bažina jez tohoto hlediska skoro určitě patogenní zóna, protože se tam člověk nachladí a případně dostane revma. Jinou patogenní zónou by mohly být ledovce, vřídla horké vody atp.
Obecné povědomí však považuje za patogenní zónu něco, co nelze nijak přesně definovat, ale přitom se její poloha dá určit pomocí proutku či nějaké varianty virgule apod. To je přirozeně holý nesmysl stejně jako přístroje či různé dečky na "odrušení" těchto fiktivních patogenních zn.Občas se setkávám s tvrzením, že se patogenní zóny samovolně stěhují, a proto se musí "měření" po nějaké době opakovat. To je poměrně rafinovaná cesta, jak z důvěřivých lidí tahat neustále další a další peníze.

> 11) Co byste na závěr vzkázal čtenářům Astra?

Ve XXI. století lze poměrně dobře odlišit solidní vědecké poznatky od blouznivých spekulací. Stačí srovnat výsledky, kterých dosáhla věda soustavným využíváním metod kritického vědeckého myšlení, s těmi blamážemi, které každoročně předvádějí různí věštci, vynálezci motorů načerpání kosmické energie a další pošetilci, anebo též cyničtí obchodníci s lidským neštěstím.
Nelze si přece nevšimnout, že k přenášení myšlenek používáme rozhlas a televizi spíše než telepatii, k léčení těžkých chorob spíše vědeckou medicínu než homeopatii a v předvídání budoucnosti slaví úspěchy spíše astronomové než astrologové.
Přál bych proto čtenářům Astra, aby pěstovali vlastní logické myšlení, které je nejlepší cestou k tomu, aby člověk dokázal ve vlastním zájmu oddělit koukol od pšenice.

Jiří Grygar
viceprezident Evropské rady skeptických organizací (ECSO)

Nezkrácený rozhovor pro časopis ASTRO - otázky kladla Mgr. Alena Součková (březen 2003)
Publikováno se svolením pana Jiřího Grygara (na Neviditelném psu)