Většina čtenářů

se už někdy určitě setkala se záhadnými obrazci, jež se vyskytuji téměř po celém světě. Především dva druhy těchto výtvorů k sobě lákají množství badatelů, kteří se snaží přijít na kloub tomu, jak dlouho tady jsou, kdo je vytvořil a co vlastně znamenají.

Pan Libor Čermák

uveřejnil v časopisu Skryté skutečnosti  zajímavý článek "Fantazie ley lines obrazců", jehož první část uvádím:

Obvykle je pravidlem, ze se kolem nich vyskytne cele mnozství hypotez, od tech nejfantastictejsich, ktere je davají do souvislosti napríklad s mimozemsfany nebo neznamou civilizací, az po ty skepticke, tvrdici, ze vse je jen padelek.

V prvnim prípade jsou to obrazce v obilí vyskytujicí se od sedesatych let nejprve v Australia pak ve Velke Britanii (ktera je timto fenomenem pnmo proslula) a od devadesatych let i v Ceske republice. Nejprve se jednalo o jednoduche krouzky, pak se to zacinalo objevovat i ve formacich a nakonec zacaly v polích vznikat skutecne velmi slozite fraktalové obrazce. At si kazdy rika co chce, ale tyto zahadne vytvory vznikajici obvykle pres noc jsou vzdy nadhernym zpestrenim letnich mesicu.

V druhe rade se jedna o vytvory davnych civilizací. Tyto obrazce jsou vyryty do skaly, do pisku, do hliny apod. a jsou obvykle stare nekolik tisícileti. Vyskytuji se napríklad na rozlehlych planinach nahorní plosiny Nazca v Peru, na Tassílske nahorní plosině v AIzírsku, v jeskyni Altamira, ci ve Val Camonica nebo opet ve Veike Britanii, ale i jinde. Casto mají ruznou velikost a predstavuji snad vse mozne, cim tyto prastare narody zily.

Ja bych vsak chtel poukazat na dalsi druh obrazcu, ktere bych sem s pinou paradou pridal jako dalsí kategorii. Uz drive jsem se zmi'nil o torn, ze v přírode vede mnoho tajuplnych ley lines, ktere se v nekterych pripadech vytvarují do jakychsi ley lines obrazcu, jako jsou napríklad mnou popsane hvezdy nebo dalsí utvary, o kterych se chci tez zmínit. Ley lines obrazce mají oproti vyse zmínenym zahadam jednu vyhodu. Nedají se totiz padelat. Existují uz mnoho století, mozna i tisíciletí, ale jejich objevení je pomerne slozite a je doprovazeno hodinami hiedaní a merení v mapach.

BOUBINSKA HVEZDA

Od Chudenic na Klatovsku se tahne linie ve smeru zhruba SZ - JV, jez prochazi'takovymi misty jako:

Rakom - praveke hradiste Tajanov - praveke mohyly Klatovska hurka Svatobor

Sedlo - praveke Hradiste Kralovsky kamen - oblast Javornika, vrch s rozhlednou, podle nekterych zdroju i menhir

Boubin - jeden z nejvyssich sumavskych vrcholu, 1362 m Bobik - oblast Dlouheho hrbetu a Knízeciho stolce (skaly).

Pokud se zameríme na Boubin, zjistíme, ze se k nemu vaze rada legend. V první rade je zde jeden z nejznamejsích pralesu v ČR. Dale v nem ma podle legendy spat svatovaclavske vojsko jako v Blaníku, jez vyjede Čecham na pomoc, az Jim bude nejhure. Pak zde mel udajne sídio jeden z nejmocnejsích carodeju v zemi - Zídek, ktery se zde po smrti udajne zjevoval. Podle jinych pramenu se zde mela pohybovat i Krokova dcera Kazi. Take zde kdysi stalo tzv. Obrove hradiste, ktere se podle povesti propadio do zeme. V nitru Boubina jsou pry ukryty poklady ve formě zlata, stríbra a draheho kameni, doutna tarn vecny ohen a hli'da je devítihiavy drak, trojhiavy pes nebo kralovsky levse lvicaty. Take se vypraví o hluboke podzemm chodbe, jez ma vest az k vrcholku sousedniho vrcholu Bobik (takze tato chodba by vlastně kopirovala vyse zminenou ley line na povrchu).

Toto jsou jen povesti, nyní se vsak podivejme na Boubín podrobneji, nebot i o nem se da rici, ze je stredem jedne z nekolika mnou objevenych hvezd, ktera je urcena onou vyse zminenou linií.

 

Tato hvezda, kterou jsem nazval Boubinska, ma v prumeru cca 19 -20 km a její dva protilehle cípy tvorí oblast Javornika a oblast DIouheho hrbetu s Knizecím stolcem ve vojenskem prostoru Boletice. Dalsi dva cipy jsou ve Volyni (mohyly z 5. stol. pred n. l.) a u Vitejovic (slovanske mohyly). Posledni dva cipy urcuje reka Vltava. Jeden se nachazí poblíz cesko-nemeckych hranic u Cerne hory, kde pramení Tepla Vltava. Posledni cip se nalezá zapadne od nemeckeho mesta Haidmuhle, kde pro zmenu zacina Studena Vltava.

I v teto hvezde jsem nalezi souvislosti mezi pravekymi hradisti ci stredovekymi hrady:

Rabí se naleza na prodlouzeni spojnice Studena Vltava - Javornik a Kasperk s Pustym hradkem na prodlouzeni Vítejovice - Javornik.

Na kruznici udavajicí cipy hvezdy se naleza take Popelna, u ktere se je snad nase nejvyse polozene praveke hradiste - Obri hrad.

Praveke hradiste Venec u Ckyne je v miste zlateho rezu mezi Boubínem a Volyni.

Na prodlouzeni spojnic DIouhy hrbet - Volyne se nachazejí dalsí praveka hradiste: Nemetice - Sousedovice - Hreben.

Na prodlouzeni linie pramen Teple Vltavy - oblast DIouheho hrbetu lezí Hradistsky vrch u Kaplic (hradiste, slovanske a halstatske mohyly).

Na prodlouzeni linie Studena Vltava - Vítejovice lezí Hosty (mohylove pohrebiste z doby bronzove a halstatske).