Archeologické nálezy


      Historie jako věda zkoumá na podkladě historických pramenů proces vývoje společnosti a jeho různé stránky v celé konkrétnosti a mnohotvárnosti. Nejpřesvědčivějšími a nejkonkrétnějšími takovými prameny jsou dokumenty písemné. Avšak těch se nám mnohdy nedostává a s narůstající časovou vzdáleností od současnosti jejich četnosti velmi ubývá. Máme-li si utvořit alespoň nějakou představu o vzdálenějších staletích, je třeba zkoumat to, co se z těchto let dodnes zachovalo a to mohou být nástroje, zbraně, nádoby či jiné hmotné statky, vytvořené dávnými předky a přečkavší dlouhá léta skryté v zemi a dnes nahodile nebo cíleně odkrývané, studované a hodnocené.
      Archeologie je historickou vědou s právě takovouto náplní. Má zkoumat na základě hmotných pramenů hlavní zákonitosti a konkrétní průběh nejstarších dějin. Tyto výše zmíněné hmotné prameny neobsahují na rozdíl od pramenů písemných přímou výpověď o historických událostech. Historické závěry na nich založené mají proto charakter vědecké rekonstrukce. Máme-li konkrétně hovořit o naší vesnici, existuje o ní několik středověkých písemných zmínek v listinách, později pak v knihách , přičemž ty nejstarší se datují do 13.století. Směrem k dnešku jich přibývá, jsou dobře zhodnoceny a objevení dalších písemných pramenů lze v budoucnu jen těžko předpokládat. Další výpověď o životě starých kosteleckých obyvatelů už mohou poskytnout jen nálezy archeologické a tady dlužno poznamenat, že naší vesnici bylo v tomto směru věnováno jen velmi málo pozornosti. Stalo-li se tak z nedostatku vědeckých kapacit a sil nebo zda byla naše vesnice pro daný výzkum shledávána málo atraktivní, lze už dnes jen těžko určit. Přestože je u nás doložena existence středověkého tvrziště, nalézá se tu velmi starý kostel se hřbitovem i poměrně velmi dávné vesnické osídlení, neproběhl v těchto lokalitách nikdy profesionální archeologický průzkum.
      A tak první kontakt s nálezy skrytými v zemi proběhl vlastně zcela náhodně a překvapivě. V letech 1885 až 1887 se stavěla železniční trať Jihlava - Veselí nad Lužnicí, trať byla vedena i poblíže naší vesnice, kde byla zřízena i stanice, tehdy poněkud nelogicky nazývaná Wolframova Cejle. Stavbu prováděla firma Bratři Redlichové a Berger ( a firma O. Životský - J. Hrabě - J.Kovařík - J. Nezdara ) a v místech zvaných Gothova louka narazili železniční stavitelé na poměrně rozlehlé zbytky starého objektu, které naštěstí velmi pečlivě zdokumentovali než pokračovali se stavbou. Svým charakterem se nabízela tato stavba jako vodní tvrz, jelikož byla obklopena vodou a byla tak i zanesena do nákresů. přestože pro ní neexistuje jediné staré písemné potvrzení. Drobné nálezy v objektu poukazovaly na zemědělské zaměření, též na přítomnost mlýna. Rovněž August Sedláček uvedl ve svém zásadním díle o českých hradech krátkou zmínkou kosteleckou vodní tvrz. Podobný zápis se objevil i v Pamětní knize obce Dvorce.
      Ojedinělou archeologickou snahou pak byla amatérská aktivita mirošovského statkáře a historického nadšence Viléma Richlého, který na přelomu století prokopával skalní tvrz i zmíněné tvrziště vodní a nalezené předměty shromažďoval v rodinné sbírce. Nakolik dokázal nalezené věci správně určit a popsat, zůstává otázkou. Faktem ovšem je, že když v roce 1945 připadly sbírky soukromých majitelů jihlavskému muzeu, inventarizace jednotlivých věcí byla tak nedokonalá, že dnes už žádný odborník nedokáže určit, který předmět pochází z kterého naleziště a mnohdy nelze ani zlomkový předmět správně zhodnotit. A tak přestože se v depozitářích jihlavského muzea ukrývá řada kosteleckých archeologických nálezů, zůstanou tyto zřejmě provždy anonymními a my dnes s jistotou můžeme určit jen gotický meč, nalezený na vodním tvrzišti a instalovaný ve vitríně stálé feudální expozice muzea v Jihlavě.
      Vzhledem k uvedeným skutečnostem je možno jako dosud jediný odborný archeologický průzkum provedený v Kostelci, označit nález hrnčířské pece v roce 1954. Stalo se tak opět náhodně, a sice při výstavbě nejstarších bytovek masného závodu, přesněji u rohu bytovky přes silnici od dnešní prodejny potravin Jednoty. Při výkopových pracech se nečekaně narazilo na probořenou hrnčířskou pec, obsahující množství nádob. K odbornému zajištění byli přizváni pracovníci jihlavského, tehdy krajského muzea, pod vedením Ludvíka Meduny, jenž o nálezu sepsal podrobnou zprávu. V profilu výkopové stěny byly znatelné obrysy zborcené hrnčířské pece, jejíž obvod byl ohraničen 8 cm vrstvou vypáleného červeného písku se stopami přimísené maznice. Horní část pece byla sesuta. Kameny, hlína a písek zasypaly skupinu nádob v peci vypalovaných. Větší část těchto nádob byla rozmačkána, některé však byly poškozeny jen nepatrně a to většinou nekontrolovaným žárem v době, kdy byla pec opuštěna a ponechána svému osudu. Podél stěn pece a v jejím pozadí byly ojedinělé ploché kameny, značně opálené. Na dně pece a v jamce před pecí byla silná vrstva popela promísená dřevěným uhlím. Touto směsí byly naplněny i některé nádoby. Pec měla podobu téměř kulovitou o rozměrech 180 x 190 cm. Dno bylo přepaženo několika kameny na dvě části. Z polohy nalezených nádob i střepin bylo konstatováno, že malé nádoby byly vkládány do větších a dále, že na spodní nádoby byly klopeny vrchní. V průkopu pro základy zdí před ústím pece byla jamka velikosti 70 x 70 cm, naplněná dřevěným uhlím a popelem, její hloubka byla 25 cm. Výšku pece nebylo možno určit, protože strop a komín s průduchy se propadly dovnitř. Nalezené kusy mastného jílu velikosti 25 x 13 cm sloužily jako usměrňovače ohně anebo se jednalo o zbytky roštu staré pece. Stáří hrnčířské pece bylo stanoveno asi na 500 až 550 roků, což by odpovídalo 15.století. Kromě hliněných nádob tu byl nalezen i gotický klíč, železná přezka a železný nožík. Mezi střepinami byly i zbytky tuhové zásobnice. Samotná existence hrnčířské dílny, případně obydlí hrnčíře v tomto místě bylo nemalým překvapením, není dokladována v žádném listinném záznamu či mapovém zákresu a podle katastrálního tereziánského plánu víme, že ještě koncem 18.století v tomto cípu končila naše vesnice číslem popisným 20 a dále se nacházela jen pole. Rozsáhlý archeologický nález byl neprodleně převezen do jihlavského muzea, kde je v depozitáři uložen dodnes a odborníky muzea je nyní plánováno jeho brzké vyhodnocení a zveřejnění zprávy na stránkách Vlastivědného sborníku Vysočiny.


      Komentář k nálezům a nalezištím a to jak na kostelecké vodní tvrzi tak na hrnčířské peci, kde chybějí dobové písemné podklady, bude potom skutečně jen čistou vědeckou rekonstrukcí. Závěrem jako jednu takovou možnou hypotézu lze uvést názor Richarda Zatloukala, otištěný v XI.vlastivědném sborníku Vysočiny v článku Středověké hrnčířské pece z Jihlavy a okolí. Toto sdělení je převážně zaměřeno na nálezy jihlavské, stručně je posouzena i vlastní pec kostelecká, ale samotný nález zde rozebrán není. V samotném konci článku autor po zvážení všech dostupných informací vyslovuje doměnku, že v období od konce 13. do poloviny 14.století sídlili jihlavští hrnčíři v příhradebním prostoru u brány Křížové. Pak ale nastala krize, jihlavské hrnčířské zboží z trhu zmizelo a v padesátých letech dominovala v Jihlavě kostelecká produkce a až teprve koncem 14.století začíná opět převažovat jihlavská výroba. Roku 1353 postihl Jihlavu totiž zničující požár, a tak mohl u obyvatelstva vzniknout silný odpor ke všem potenciálním zdrojům nebezpečí, jakými mohla být "riziková" řemesla, pracující s ohněm a mohla nastat snaha vytlačit tato řemesla mimo hradby města. Tak se mohlo rozvinout hrnčířství kostelecké. Doměnku o rizikovosti hrnčířství by podporoval i fakt o lokaci pece daleko za okraj vesnice. Když strach jihlavanů po čase vyprchal, zanikla dílna v Kostelci a obnovily se dílny opět v areálu města. Touto úvahou se ovšem radikálně mění názor Ludvíka Meduny o stáří kostelecké pece a její datace se posunuje až do století čtrnáctého a podle určitých náznaků mohla zde pec existovat již koncem století třináctého. Jak ale autor uvádí , je tento pokus o rekonstrukci spíše námětem pro další bádání, kterému musí předcházet zevrubné zpracování kosteleckého nálezu.



Nejstarší historie  První písemné zmínky  Kostelecká tvrz  Kostel sv. Kunhuty  Kaple Panny Marie  Archeologické nálezy  Současnost  Sport Školství  Z Radnice  Farnost sv. Kunhuty  Ubytování v Kostelci  Ubytování na okrese  Kostelecké uzeniny

Obecní úřad    Webmaster