Kostelec u Jihlavy

- nejstarší historie

     Archeologické nálezy z období počátku lidské civilizace jsou v celé jihlavské oblasti velmi chudé. Z toho lze vyvozovat jen řídký výskyt pravěkých lidí v této části Vysočiny, kteří tu zřejmě nezaložili žádná trvalá sídla. Platí to i pro Kostelecko.
     Z ojedinělých nálezů víme, že se sem občas zatoulal neolitický lovec v honbě za zvěří, ale nikde se zde neusazoval.
     Nejstarším civilizačním projevem bylo tak zřízení obchodní stezky, zvané Haberská, která pravděpodobně vznikla již v dobách Římské říše a spojovala Českou kotlinu přes Moravu s rakouskou Vindobonou. Tato stezka procházela důležitější stezka Humpolecká, známá z počátků 13. století která běžela paralelně s Haberskou a procházela od Humpolce, Krasoňova a Branišova přes Kostelec do Třeště a dále na jih. V Kostelci tak překračovala řeku Jihlavu a zřejmě se zde nalézal říční brod. Obchodní stezky musely být střeženy, a také udržovány průchodné, protože procházely místy hustým lesem s noha houštinami, ale též bažinami a rašenilišti.
     Panovníci sousedních zemí jednak šetřili hraniční hvozd před devastací jako přirozenou ochranou bariéru své země, jednak k ostraze obchodních stezek zřizovali v jejich průběhu ve hvozdu strážní útvary. O jejich existenci dodnes svědčí řada zeměpisných názvů kopců, rybníků a osad. Jména Stráž, Varta, Ostrážka, ale i jména vsí Střítež a Střížov jsou od těchto útvarů odvozena. Tato sídla byla ve svých počátcích velmi malá, pouhé dvorce či statky a lidé v nich (dobově nazývaní ztras) měli tu své povinnosti i určitá privilegia. Povinností bylo hlídat, aby touto cestou do země nevešel nikdo bez zvláštního povolení knížete, stráže měly hlídat hranici a kont hlídky po krajině. Kdyby se blížil nepřítel, měly ho zdržovat zákopy a záseky a zdaleka viditelnými ohni na výšinách signalizovat blížící se nebezpečí. Také měly chránit kupce s náklady a doprovázet je . Za to byly tito lidé zproštěni všech robot a dávek, nesměli být potahováni k stavění hradů či hotovosti zemské a směli výsadně pobírat užitek z celé pohraniční krajiny s výhradou, že budou šetřit lesů, nebudou je mýtit a dělat z nich pole.
     Strážní sídla, jejichž obyvatelé se původně živili jen lovem a chovem dobytka, se postupně rozšiřovala a získávala charakter vesnic. Stavěly se v nich kaple a kostely, zpočátku dřevěné, později zděné. Tyto kostely bývaly opevněné, aby v případě nebezpečí skýtaly útočiště veškerému obyvatelstvu vesnice. I samo slovo kostel vzniklo ze slova castellum, znamenající totéž co pevnost či tvrz.
     Podobný historický vývoj lze vztáhnou k našemu Kostelci, neboť zde do 19. stol nesl rybník název Stráž a výrazná stavba zdejšího kostela vykazuje neklamné známky fortifikace - umístění na návrší nad řekou s okrouhlým opevňovacím valem. Tato dominanta vtiskla celé osadě jméno.
     Podle přetrvávající tradice, uváděné jak českými tak německými zdroji, stávala na svahu Kosteleckého vrchu dávná vesnice v místech vzdáleném od vsi asi čtvrt hodiny chůze, kde dnes roste les. Pokud tato ves existovala (není o ní žádný písemný záznam), musela se v průběhu 13. století sloučit s osadou kolem kostela, k níž se pak vztahují první dochované listinné zápisy. Ty nezvratně dokazují existenci Kostelce - Wolframsu druhé polovině 13. století.



Nejstarší historie  První písemné zmínky  Kostelecká tvrz  Kostel sv. Kunhuty  Kaple Panny Marie  Archeologické nálezy  Současnost  Sport Školství  Z Radnice  Farnost sv. Kunhuty  Ubytování v Kostelci  Ubytování na okrese  Kostelecké uzeniny

Obecní úřad    Webmaster