Osmiúhelníková rámová anténa na střední vlny

PopisFotografie rámové antény.

Tato anténa je udělána tak, aby měla při daných rozměrech co nejlepší citlivost a selektivitu a snadno se používala. Velikost antény okolo půl metru je kompromisem mezi zabraným místem a ziskem, větší anténa by dala silnější signál. Díky dobrému řemeslnému provedení se anténa pěkně vyjímá na starožitném elektronkovém rádiu po dědovi.
Pro dobrou účinnost je zapotřebí, aby anténa měla co největší plochu a její obvod (úměrný délce drátu a tím pádem i jeho odporu) byl co nejmenší. Největší plochu při daném obvodu má kruh, ale kruhová kostra na anténu se špatně vyrábí. Osmiúhelník má jen nepatrně větší obvod, než kruh o stejné ploše, a osmiúhelníkovou kostru lze snadno zhotovit.
Kostra antény je složena ze čtyř latí, zapasovaných do sebe navzájem výřezy, a slepených. Cívka je vinuta vysokofrekvenčním lankem, které má velký povrch, a proto má pro vf proud mnohem menší odpor než jeden drát stejné tloušťky. Lanko vede téměř po celém obvodu cívky vzduchem, dotýká se jen konců latí, a mezi závity jsou ponechané mezery 2,5mm. Díky tomu jsou i dielektrické ztráty v mezizávitové kapacitě minimální.
Anténa se ladí vzduchovým ladicím kondenzátorem 450 pF ze starého elektronkového rádia. Paralelně k němu je připojen malý kondenzátor, zmenšující ladicí rozsah tak, aby končil na 1,7 MHz a zjemňující ladění na horním konci rozsahu.
Pro snadný poslech mých dvou oblíbených vysílačů jsem anténu doplnil přepínačem, kterým se místo ladicího kondenzátoru připojují  pevné kondenzátory s trimry, naladěné na tyto vysílače. První pár kondenzátorů C3 + C4 je naladěn na Prahu - vysílač Liblice 639 kHz, druhý C5 + C6 je naladěn na Country radio - vysílač Zbraslav 1062 kHz. Lze zapojit i kondenzátory jiných hodnot a naladit jiné vysílače, nebo použít přepínač s více polohami a přednastavit si více vysílačů. Kondenzátory a přepínač jsou umístěny v černé krabičce u spodku antény.
Pokud poslouchám na tranzistorový přijímač s feritovou anténou, jen ho přiblížím k rámovce tak, aby nastala kritická či mírně podkritická indukční vazba mezi feritkou a rámovou anténou.
Pro připojení elektronkového rádia bez feritové antény slouží vazební závit, navinutý v dírkách kostry 1 cm pod hlavním vinutím rámové antény. Závit je pod středem vinutí, aby nenarušoval symetrii antény. Vazební závit není vůbec spojen s hlavním vinutím, je to vhodnější pro omezení rušení. Ve městě, kde není žádná čistá zem a vše je zamořeno zpětnými a bludnými proudy, je lepší neuzemňovat nic co nemusí být uzemněno kvůli bezpečnosti, ale raději vstupy izolovat a signál přenášet jen indukční vazbou.
K rádiu vazební závit připojuji párem vodičů dlouhým asi 70cm, zkrouceným aby se do něj neindukovalo rušení. Lepší by byl stíněný kablík, hlavně když by byl přívod dlouhý, u krátkého přívodu stínění není nutné, protože vazební závit má malou výstupní impedanci.
S touto anténou lze ve městě čistě bez poruch poslouchat místní stanice i silné vysílače sousedních zemí dokonce i na elektronkových „univerzálních“ přijímačích, které nemají síťový transformátor a jejich kostra je spojena přímo s elektrickou sítí. Jsou to např. rádia Tesla Rytmus nebo Talisman.  S drátovou anténou takové rádio bručí a chrčí i při poslechu nejsilnější místní stanice.
S jinými přijímači lze na tuto rámovku poslouchat vysílače z celé Evropy. Na skutečně dálkový příjem vysílačů z jiných kontinentů nebo velmi slabých lokálních evropských vysílačů by byla lepší velká stíněná rámovka, která by přijímala ještě méně rušení a dala silnější užitečný signál.

Schéma zapojení


Schéma zapojení rámové antény.

Postup výroby

Na výkrese (je velký, otevře se v jiném okně) vidíte hlavní rozměry antény. Rám se skládá z hoblovaných latí o průřezu 1x5 cm, strana osmiúhelníku A=20 cm. Velikost rámu můžete udělat i jinou (odlišná délka strany osmiúhelníku A), ale musíte zachovat vzájemný poměr stran. Vodorovné latě měří A*(1+√2)=482 mm, svislé jsou delší o podpěrné sloupky s čepy. Čtverhranné sloupky jsou na koncích ztenčeny do válcových čepů o průměru 6 mm, které zapadají do děr v prkénku, tvořícím podstavec. Výřez mezi sloupky je široký 38 mm, tímto výřezem prochází vinutí antény.
Latě vyříznete do požadovaného tvaru, zkusíte je sestavit a čepy zasadit do děr v prkénku. Spoje překřížených latí musí jít do sebe zasadit bez vůle, mírným tlakem bez násilí. Čepy na spodku dolních latí musí jít do děr v prkénku ztuha, aby tam držely i bez lepidla. Na koncích latí uděláme trojhranným pilníčkem řadu zářezů ve vzdálenostech 3 mm od sebe, do kterých zapadnou závity antény. Zatmelíme případné drobné kazy ve dřevě a dřevěné součástky osmirkujeme jemným papírem o zrnitosti 120-150. Do překříženích spojů rámu namažeme epoxidové lepidlo, rám sestavíme a smáčkneme svěrkami. Po vytvrzení lepidla rám a prkénko natřeme buď lazurovacím lakem (luxol), nebo bezbarvým lakem. Také ho můžeme namořit, a potom nalakovat, nebo napustit fermeží či voskem. Povrchovou úpravu uděláme tak, aby se rám barevně hodil k rádiu a okolnímu nábytku. Každopádně je třeba nějakou povrchovou úpravu udělat, aby do pórů dřeva nevnikala špína a aby dřevo bylo chráněné při náhodném vystavení vlhku.
K dolnímu konci svislé latě přišroubujeme několik pájecích oček na plastových izolačních botičkách, které budou sloužit jako přívodní svorky. Nejdříve navineme vazební závit z izolovaného drátu o průměru okolo 0,5mm, může to být třeba zvonkový drát. K jednomu očku připájíme konec vazebního závitu, závit provlékneme dírkami v rámu a připájíme ke druhému očku.
Potom navineme hlavní vinutí vysokofrekvenčním lankem. Při max. kapacitě ladicího kondenzátoru 450 pF má hlavní cívka 13 závitů. Máte-li jiný kondenzátor, musíte změnit počet závitů. Začátek cívky připájíme k třetímu očku, a lanko navíjíme do zářezů, udělaných dříve pilníkem tak, aby závity byly od sebe 3 mm. Navineme cívku mírným tahem a konec připájíme ke čtvrtému očku.
K prkénku přišroubujeme nožky z gumy, která nešpiní, nebo z plastu, a rám nasadíme čepy do děr v prkénku. Připojíme ladicí kondenzátor a anténu vyzkoušíme. Ověříme, zda pokrývá celý středovlnný rozsah, přesahy na koncích rozsahu (širší rozsah ladění) nevadí. Kdybychom se mýlili v kapacitě kondenzátoru a anténa s kondenzátorem rezonovala na nesprávné frekvenci, lze buď lanko nastavit a závity přivinout, nebo naopak závity odvinout a lanko zkrátit. Závity mohou být k sobě i trochu blíže, rozteč 3 mm není nutno přesně dodržet. Mezery mezi závity by neměly být menší, než je tloušťka lanka, jinak by se zvýšily ztráty.
Je-li vše v pořádku, na místa, kde lanko vede zářezy v latích, namázneme trochu lepidla (např. Supercement), aby se vinutí připevnilo k rámu. Pokud jsou čepy na dolním konci latí ztuha zatlačeny do spodního prkénka a drží v něm, není třeba s nimi nic dalšího dělat. Pokud nedrží dost, vyndáme je, nařízneme tenkou pilkou, zasadíme a zespodu je roztáhneme klínky z tvrdého dřeva. Konce klínků musí trochu vyčnívat, aby šly vytrhnout kleštěmi. Čepové spoje nelepíme, musí zůstat rozebíratelné pro případ, že bychom museli cívku převinout.
Nakonec vyrobíme nosnou destičku z pertinaxu, na kterou přimontujeme ladicí kondenzátor, přepínač, pevné kondenzátory a trimry. Kondenzátory musí být kvalitní s malými ztrátami a stabilní, třeba keramické z jakostní vf keramiky, nebo slídové, trimry mohou být keramické, slídové nebo vzduchové hrníčkové. Destičku připojíme k cívce a trimry naladíme na často poslouchané stanice. Osazenou destičku zamontujeme do plastové krabičky. Tu připevníme k prkénku a spodkům svislých latí úhelníčky a vruty. Na hřídel kondenzátoru nasadíme velký knoflík, aby se dal jemně ladit, také je možno pod něj nakreslit stupnici.

Odkazy a literatura

Tomáš Nachtmann : Příjem na klasických rozhlasových pásmech, Čs. DX klub, 1994
B. A. Smirenin a kol.: Radiotechnická příručka, SNTL, Praha 1955
J. Boháč a kol.: DX - Dálkový příjem na všech vlnách, Čs. DX klub,1998
kolektiv autorů: Přijímací antény a doplňky, Čs. DX klub,2005

Antény pro příjem AM - můj stručný článek o rámových i drátových anténách.
Anteny: http://ok1ike.c-a-v.com/web1/soubory/anteny.htm Sbírka odkazů na stránky o anténách.


Zpět na obsah Jeníčkových radiotechnických stránek

Zpět na domovskou stránku Petra Jeníčka


Tato stránka byla naposledy aktualizována 1.3.2006.  Stránku vytvořil Ing. Petr Jeníček. Případné dotazy posílejte na adresu: pjenicek (zavinac) seznam . cz