Tyto stránky provozuje Česká pštikologická společnost  
     
  Informace zde uvedené vyjadřují oficiální stanoviska ČPS, avšak leckdy se sem bohužel vloudí i to, s čím ČPS třeba nemusí souhlasit. Ale takový už je život.
Hlavní strana
Zpravodaj ČPS
Odborná pštikologie  
Akce ČPS
Stanovy ČPS
IUP
FAQ - dotazy čtenářů
Fotogalerie
Převážně nevážně

 

Další aféra dr. Quische

(28.2.2002)


Doktor Quido Quisch je zkrátka nepoučitelný. Jest typickým příkladem velmi schopného vědce, který ale své schopnosti nevyužívá k prospěchu obecnému, ale propůjčuje je nízkým zájmům. Jako asi největší kanadský pštikolog, osoba akademicky vzdělaná a činná, zcela propadl myšlence na komerční využití pštiky. Nejenom že se ji snaží ulovit (viz) nebo využít k výrobě elektrické energie (viz). Ve své pomatenosti šel nyní již úplně do krajnosti. 

Z nejmenovaného zdroje blízkého vedení IUP jsme se dozvěděli, že se pan Quisch snaží přesvědčit svou jedinou dceru Jeanine o neskonalých přednostech některého z dělníků pracujících na rekonstrukci jednoho z montrealských mostů. Činí tak dozajista v naději, že Jeanine se zamiluje a s dělníkem zhřeší. Dr. Quisch pak vystoupí v roli přísného otce a chudáka dělníka odvrhne. Nešťastná Jeanine se utopí a tím se stane pštikou. Bdělý otec Quisch na tento okamžik bude číhat a pokusí se dceru-pštiku lapit.

Avšak Jeanine zatím otcovo kuplířství naštěstí přehlíží. Je zasnoubená se studentem architektury a v létě si ho chce vzít. Dr. Quisch, který přednáší na montrealské univerzitě se snaží nebohému studentu studia znepříjemnit.

Pikantní je také skutečnost, že paní Quischová prohlásila, že tohle už přesahuje všechny meze a podala žádost o rozvod. Sám dr. Quisch označil celou aféru za vykonstruovanou.

Samotná aféra vyvolala mezi pštikology obrovské pobouření. Zastínila dokonce tragédii paní Caviniové. Zdá se, že pštikologie jako obor stále více zabředá do nechutných afér, bojů o moc v IUP, tíhne ke komercializaci. Sama IUP jako zastřešující instituce ztrácí půdu pod nohama. Mnoho národních pštikologických společností bádá na vlastní pěst a výsledky žárlivě střeží. Kongresy IUP většinou končí neslavně, na vědecké výsledky se pohlíží jako na snahu o zviditelnění jednotlivců. Zářným důkazem je např. to, že svět dosud nepřijal náš objev "radostínského fenoménu", jeden z nejdůležitějších objevů na poli pštikologie vůbec. 

Je zkrátka načase, aby se do vedení IUP dostali lidé se skutečným vědeckým kreditem, kterým půjde hlavně o vědu a spolupráci a ne aby na čelných místech byli intrikáni, falzifikátoři a neschopní rádobyvědátoři.

- hec -

 

Zpět  Nahoru

 

© 2000