ROMANO HANGOS

Gejza Orlet

Či ča e džuvli mušinel te merel peskre romeha

Dživlas jekh zoralo, barvalo the bengiňalo kraľis. Sar iľas romňa solacharde peske hoj te jekh lendar merla, aver pes mušinel la kedvatar te murdarel. Ačhľas pes jevkhar avka hoj o kraľis geľas andre luma u irindžas la romňake hoj muľas. Kamelas te džanel, či e romňi doľikerla o lav. Sar leskri romňi o ľil gindžas, chučľas pal o baro hedžos. Namurdardžas pes. Sascilas avri u kamelas pes hinke te murdarel. Dodžanľas pes lakro dat u nadomukľas lake, kaj pes te murdarel. Joj nakamelas pal kada aňi te šunel. Lakro dat lake phnedžas: "Kajso soľachariben anel manušes ki o bengipen the meriben." The te o Rom la romňaha e hin sar jekh manuš, aľe e hine duj duši. Pre kada leskri čhaj naphendžas aňi lav. Diňas leske čačipen, aľe imar peskre romeha nakamelas buter te dživel.

Zdali má manželka umřít spolu s manželem

Žil jednou jeden mocný, bohatý, ale i krutý král. Když se oženil, zapřísahal svou manželku, ale i sebe, že když jeden z nich zemře, ten druhý se z lásky k druhému zabije. Jednou se stalo, že král odešel do světa. Manželka dostala dopis, že král zemřel. Král byl zvědav, zdali jeho manželka dodrží přísahu. Když manželka jeho dopis přečetla, skočila z nejvyšší hory a chtěla se zabít. Díky Bohu se nezabila, uzdravila se a posléze chtěla opět z této nejvyšší hory skočit. O tomto jejím počínání se dozvěděl její otec a řekl jí: "Taková přísaha přivádí člověka k satanství a smrti." I když manželé tvoří jedno tělo, ale každý má svou duši, na slova svého otce neřekla nic. Byla to moudrá slova, avšak se svým manželem dál žít nechtěla. Kdo ví, zdali to myslela upřímně. Vy to víte?


JAN HORVÁTH

Byli jsme u Svatého otce ve Vatikánu

Charita v Olomouci a Prostějově, cestovní kancelář Miklas tour, občanské sdružení Vzájemné soužití z Ostravy a další byli mezi těmi, kteří pořádali zájezd na pouť do Vatikánu, věnovanou emigrantům, Romům a všem lidem bez přístřeší.

Nejdříve jsme jeli autobusem z Olomouce do Brna, kde již čekali poutníci z jiných měst ČR. Byl zde například známý romský spisovatel a předseda Matice romské Vlado Oláh, Romky z ústeckých Předlic, skupinka mladých Romů a Romek ze severočeských Teplic. Z Děčína přijel Pavel Procházka, pastor pověřený pastorací Romů v ČR, který s sebou přivezl kvarteto romských zpěváků a zpěvaček z východoslovenské osady Jarovnice. Z Vyšehorek u Mohelnice přijel i člen Tovaryšstva Ježíšova páter František Lizna, který je znám svou bezpříkladnou láskou ke všem trpícím a opuštěným lidem. Při sčítání lidí v roce 1991 si zvolil romskou národnost, aby se, jak sám s oblibou říká, více přiblížil romskému etniku. Romy z Brna vedl katolický kněz Jiří Rous, známý svou prací mezi tamní romskou komunitou.

Cestou ke Svatému otci hráli a zpívali romští zpěváci. Nucenou tříhodinovou přestávku před rakousko-italskou hranicí, kterou způsobila porucha autobusu, jsme si vyplnili hraním a zpěvem náboženských písní. Náš Pán nad námi celou cestu držel ochranou ruku. Všichni tři duchovní se s námi modlili k Bohu, nechyběla ani večerní modlitba.

Do areálu Saleziánů v Římě, kde jsme byli po celou dobu pouti ubytováni, jsme dorazili příštího dne krátce před 14. hodinou. Krátká chvilka na vybalení, osobní hygienu a rychle do metra na místo první mše, která se konala v bazilice Svaté Marie ve Vallecelli (CHIESA NUOVA). Mezi celebrujícími knězy nechyběl biskup Koukl z Litoměřic, který v českém jazyce zvěstoval evangelium. Po slavnostní mši vystoupily romské soubory z Maďarska a Slovenské republiky. Zazněly také písně v portugalštině a svahilštině.

Papežská rada pro pastoraci všech migrujících osob a bezdomovců vyhlásila letošní rok Rokem jubilea Romů. V tomto duchu se nesl i hlavní program mše svaté na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu, kterou zahájil sám Svatý otec Jan Pavel II. Na nádherném náměstí vyslechlo na 40 000 poutníků z celého světa pozorně a s velkou láskou slova Svatého otce, který hovořil o lásce Boha ke všem lidem bez rozdílu pleti. Celým náměstím zněly překrásné cikánské melodie, nechyběly ani černošské, svahilské, maďarské či italské písně.

Nikdy nezapomeneme na radost v našich srdcích, když jsme na vlastní oči spatřili centrum katolické církve na Zemi. Po slavnostní mši jsme odjeli do ubytoven a po krátkém odpočinku pak do přímořského letoviska. Dvě hodiny strávené u moře nám pomohly znovu dobít energii a povzbudit se. Největší radost z koupání v moři měly děti, které ve výpravě nemohly chybět.

Po koupání jsme se vydali obdivovat krásu nočního Říma. Navštívili jsme světoznámou fontánu LA TREVI, o níž legenda praví, že kdo do ní hodí minci, ten se k ní určitě ještě jednou vrátí. Všichni jsme vhodili minci s vírou, že se někdy v budoucnu do Říma opět vypravíme.

Noční ulice byly plné lidí různých barev pleti a my, Romové, jsme trošku s lítostí vzpomínali na domov, kde dosud chybí lidská tolerance a pochopení vůči menšinám. Italové jsou stejně ohniví a plní energie jako my. Vedle nich jsme se cítili jako rovnoprávní lidé, bez strachu o svou bezpečnost a bez obav o své blízké.

Po návratu do areálu Saleziánů nechyběla večerní modlitba, kterou postupně sloužili čeští katoličtí duchovní. Modlitebnou zazněla i romština to když kněz Viktor ze Slovenska při svém kázání a zvěstování Božího slova přiznal, že on sám je Rom a nestydí se za to.

Ještě bych připomněl výpravu ze východoslovenských romských osad. My, čeští Romové, jsme na nich obdivovali, s jakou pokorou přijímají Boží víru - mladí i staří. Slovenští Romové také zpívali krásné náboženské písně. Připojil se k nim i náš bratr černoch Paul z Olomouce. Byly to nezapomenutelné chvíle a okamžiky.

S lítostí jsme všichni museli konstatovat, že nás čeká ještě dlouhá cesta k Bohu. Romové na něho zapomněli, žijí hříšným životem, propadají alkoholu, hazardu, drogám a nevěří nikomu. Závidí jeden druhému, zlobí se za pravdu, nechtějí ji slyšet, jen si stěžují a svou budoucnost vidí jen černě. Není tomu tak. Vírou v Boha, Ježíše Krista, Svatou panenku Marii a Ducha svatého se opět staneme plnohodnotnými lidmi. Měl jsem možnost hovořit s Romy i s gádži - všichni svorně přitakávali, že jedině cesta k Bohu je ta správná.

Svatý otec je znám i tím, že ani při pravidelných bohoslužbách nezapomíná na Romy. O Velikonocích a Vánocích nás zdraví v našem rodném jazyce. Proto ani my nezapomínejme na to, že jsme božími dětmi. Svatá pouť ve Vatikánu, věnovaná všem trpícím, znovu přesvědčivě dokázala, že i my, Romové, máme právo na život a lásku boží. Chtěl bych poděkovat všem, kteří se podíleli na organizaci poutě do Vatikánu zejména paní Princové z Charity Olomouc, katolickým kněžím Františku Liznovi, Jiřímu Rousovi a Pavlu Procházkovi, Kumaru Vishnawathanovi z Ostravy a našim dvěma řidičům, kteří nás všechny v pořádku dopravili do Říma i zpět domů.

O Sutno Dad the o Del kamel the le Romen

Džahas andre Italia, andro Vatikanos 31. maja, pro romano odpustos. Bernatar džahas vaj saranda džene, Roma, the o gadže autobusiha ko Mikulovos, odarikh andre Rakusko, paľis andre Italia ko Rimos. Naphenava tumenge, savo drom amen užarelas. Nane oda avka pašes sar te džas khere pre Slovensko, ko sas imar andre Italia, ta mištes džanel, pal soste dav duma.

Sar, aviľam andro Rimos, metroha amen ľigende pre ubitovňa, sovahas andro arealos kaj dživen o Saleziana. Musaj te phenav, hoj sas odoj baro žužipen. O murša sovenas pre jekh sera, o džuvľa pre aver. Sig, sig amen thodžam, urdžam žužo uraviben u sidžarahas andre khangeri. Odoj imar o rašaja ľikernas e omša. Has odoj pherdo džene, parne, kale, Maďara, Poľaka, Slovaka, savore jekhetane pes modľinenas kijo sovnakuno Devloro kaj te na bisterel pre amende. Amaro biskupos Litoměřicatar, o Koukl odoj Čechika vakerelas le Devleskre lava. Samas rade kaj šunas ajsi čhib savake achaľuvas, bo ňiko amendar nadžanelas čhib italsko. O Roma andre khangeri bašavenas he giľavenas šukar giľa.

Pal oda geľam andro foros, te cinavel. Kaj te anas khere amare čhavorenge vareso andal o Rimos. O romňija Ustendar peske cinde šukar svate soški. Aver džives paraščuvine, sig tosara davaj andro metro u geľam pro baro pľacos andro Vatikanos. Ko aviľas pro pľacos Sv. Petra u Pavla, mušinde o čhura, he trastune veci te čhivel andro bočki, bo o phandle savoren manušen kontrolinenas. Džanen mištes, soske, bo imar najekhvar kamenas te murdarel le Suntno Dades. Oda džives sas baro keradžipen, tosarastar o kham labarelas.

Deše orendar začindžas e omša. O papežis Jan Pavel II. aviľas le rašajenca he le biskupenca. Pal kada šukariben, Romale, phares te čhinel. Pre oda than has buter sar saranda ezera nipos, Čechi, Slovaka, Ungri, Poľaka. Has odoj tiž nipos andal e Afrika, Amerika etc.

Šunahas šukar dumi pal o Roma he pal o manuša, save hine pro svetos marde, saven naden pačiv, saven nane peskri phuv. Andre amari čhib o rašaja vakerenas pal oda, hoj te kamas le Devles, le Ježišis, the la Maria. O ungrike Roma bašavenas šukar romane halgatoni. U amenge le muršengre le džuvľenge avenas o apsa andro jakha. Pre oda džives nabisteraha ňikda šoha! Pal e omša avenas o rašaja maškar o nipos u denas len hostiji. Ke amende aviľas kalo rašaj, amen sam tiž kaľi segne, na Romale?

Ko has oda džives andro Vatikanos, leskero jilo rovelas. Odoj amenge aviľas pale pre mišľa the pre godži, hoj amaro sovnakuno Del pre amende nabisterdža u nabisterela. Amen, o Roma mušinas pes te ľikerel avka, sar kamel o Del. Našťi dživas avka, hoj hin amenge andro šere ča o love, love, love. Našavas amaro romipen, kamiben, lačhipen, pačiv jekh ke avreste. O benga amenca keren, so jon kamen. Našči kada domukas. Sam tiž ajse barvale manuša, sar the o parne, mušinas te pačal jekh avreske, te kamas amen jekhetane.

Kala, the aver lava amenge džalas andro šere, savorenge, ko samas oda džives andro Rimos.

Pale omša geľam te chal, bo samas bare bokhale. O Roma ande peha kheral but chaben, džanen mištes, hoj kaj o Rom džal, ta odoj mušinel te chal. Paľis geľam pre ubitovňa, sig, sig amen thodžam u geľam le autobusiha ko moros. O phureder, ačhile pre ubitovňa, sas strapimen, amen o terneder samas rade, hoj landžuvaha andro moros. Jekh orica džahas autobusiha kijo moros u paš o moros samas vaj duj, trin ori. Kerahas odoj baro pheras, o černochos, so aviľas amenca Olomucistar, džanelas mištes čechika, savoren čhivelas andro paňi. O romňija landžuvenas andro gombini, džanen mištes, sar ehin maškar amende. Oda ehin amari romani ladž či pačiv? Phenav tumenge, Romale, o paňori sas igen lačho, londo. Kada bi amenge kampolas, kaj savore Roma te phirahas ko moros, choc ča jekhvar, duvar beršeste. O nasvaľipena amendar te džal avri, bo o moros sasťarel.

O Roma šaj phučen, kaj laha o love pro drom. Me džanav, hoj nane loko dživipen amare nipos, nane buťi, o khera mol but love Pre aver sera, o paľenki, lovini, o automati tiž mol but love, nan Romale? So phenen?

Dost pheras, phenav tumenge Romale hoj kala štar dživesa, so somas andre Italia the ko Vatikanos, pre oda šoha ňikda nabisterava. Odoj dikhľam hoj dživen maškar peste kale manuša, parne, šarge u ňiko pes nagravčinel maškar peste. Ňiko ňikas na marel, namurdarel, vašoda, hoj vareko kalo, či parno. Phirahas raťi palo foros, šadzik dikhahas čit, kamiben, paťiv.

Na sar adaj pro Čechi, kaj daras avri te phirel. Maren amen o nange šere, murdarde vaj saranda manušen, romen u nič pes nakerel.

O phandle nakeren ňič, o gadže hine rade u amen so keras? Denašas andre Anglia, Kanada Bo odoj rakhas pačiv, savi nane amen adaj khere.

Kamav te paľikerel savorenge, ko ada romano odpustos amenge richtindžas: La Charitake Olomucistar, Prostějovostar, le rašajenge František Lizna, Pavel Procházka the le Jiří Rous. Jon jekhetane amenca pes modľinenas kijo Del, kaj amaro drom te el bachtalo, hoj bachtales te džas u te avas khere ke peskere čhave the familiji.

Paľikeras le Suntno Devleske, la Panenko Marijake, le Ježišiske vaš oda, hoj nabisteren, amen nabisteraha tiž u ľikeraha pes avka hoj kamaha jekh avres, avaha lačhe ke peste, sar maro, daha jekh avres pačiv, kamiben, sar varekana amare phure dada, daja. Džaha pal le Devleskro drom u dživaha sar kampel, sar manuša le Devleha andro jilo.

Romale mangav tumenge le jilestar but zor, bacht sastipen, lačhipen! Kaj tumare jile te aven phundrade avka sar le Devleske, bo jov kamel savoren. Te dživas, amen o Roma but, but berša!


ROMANO HANGOS