Orang pendek

Oblast výskytu - Sumatra, Borneo.


Další z řady hominidních tvorů, kteří až doposud unikají vědeckému popisu, žije pravděpodobně na Sumatře, Borneu a snad i na malajském poloostrově. Na rozdíl od hrůzu nahánějících bytostí typu jerena nebo seskveče by se mělo jednat o tvora poměrně malých rozměrů, výrazně menšího než člověk. Údaje o celkové výšce se pohybují mezi 1 až 1,5 m. Často nalézané stopy prý mají výrazně trojúhelníkový tvar, jsou relativně široké a běžně udávaný rozměr je asi 15 x 10 cm. Stejně jako u ostatních záhadných bytostí připomínajících člověka se i areál výskytu tohoto živočicha v posledních desetiletích výrazně zmenšil. Dnes pochází nejvíce zpráv o jeho pozorování z pohoří Barisan na jihu Sumatry, kde mu domorodci říkají orang pendek - v překladu krátký muž. Jeho životním prostředím je horský deštný prales, kde vede samotářský, velmi nenápadný život. Pohybuje se po zemi výhradně po dvou končetinách a živí se pravděpodobně ovocem a snad i drobnými živočichy. Někdy bývá vesničany spatřen na polích s cukrovou třtinou.

Popisy tohoto živočicha udávají jako výrazný znak hřívu dlouhých vlasů většinou černé barvy, osrstěné tělo, podsaditou postavu a relativně dlouhé paže. Obličej nese celou řadu lidských rysů a jak domorodci, tak i bílí osadníci , kteří se s ním setkali, se zdráhali prohlásit orang pendeka za zvíře. Spíše ho považují za zvláštní typ člověka. Protože oblast Indonésie proslula v minulosti nálezy pozůstatků lidského předka Homo erectus, zastávají někteří autoři (zejména z řad novinářů) názor, že se jedná o přežívající populaci tohoto našeho předchůdce. I v případě, že by to byla pravda, by ale měl současný orang pendek za sebou několik set tisíc let dalšího vývoje a mohl se svému fosilnímu předkovi vzdálit stejně hodně jako náš vlastní druh a samozřejmě zcela jiným směrem.
V pověstech některých národů žijících v indomalajské oblasti jsou zmínky o konfliktech se zástupci jakési velmi primitivní lidské rasy. Je otázkou, zda dnes samotářsky žijící orang pendek nebyl dříve hojnější a nevytvářel tlupy, které v nějakém ohledu konkurovaly místním obyvatelům. Dnes je ale situace jiná. Přestože na Borneu se ho domorodci místy bojí, nezdá se, že by byl člověku nějak nebezpečný a na Sumatře je považován za vzácného a neškodného tvora.

Nejvíce údajů o orang pendekovi získala v 90. letech 20. století zooložka Deborah Martyrová, která opakovaně po několik let prováděla výzkum v národním parku Kerinci Seblat v pohoří Barisan na Sumatře. Nalezla zde řadu otisků stop několika různých jedinců, zaznamenala desítky svědectví a několikrát záhadného živočicha zdálky zahlédla. Bohužel se jí nepodařilo získat žádný přesvědčivý důkaz jeho existence.

Poslední zprávy hovoří o tom, že dlouhodobé zkoumání chlupů a odlitků stop dovezených ze Sumatry skupinou nadšenců vedených Adamem Daviesem v roce 2001 vedlo k závěru, že oboje pochází od skutečně žijícího, vědě dosud neznámého tvora velmi blízkého člověku. Protože součástí testů bylo i zkoumání DNA z nalezených chlupů, lze považovat jejich výsledek za významný krok při potvrzení existence tohoto druhu. Nezbývá než doufat, že někdo další bude mít více štěstí a získá ještě přesvědčivější materiál. Brzké uznání existence tohoto druhu by totiž nejen podpořilo další výzkum, který by pomohl získat cenné údaje o vývoji člověka nebo hominidů vůbec, ale zejména by usnadnilo jeho ochranu, která by jinak vzhledem k pokračující destrukci tropických deštných lesů mohla přijít pozdě.

BBC nedávno o orang pendekovi odvysílala pořad, předložila známá fakta a pak se zeptala svých diváků na názor. Dvě třetiny předkládané důkazy přesvědčily, třetina nadále nevěří. Ale přes všechna pochybovačně zdvižená obočí lze tvrdit, že už dnes Daviesovy nálezy potvrzují, že himálajský yetti má na Sumatře příbuzného přinejmenším obdobných kvalit a věrohodnosti.

  Mirek

Orang Pendek odhalen?

12. 10. 2004 světovými médii (všimněte si, u nás to nikdo neprezentuje…) proběhla zpráva, že Adam Davie a Andrew Sanderson našli stopy, které odpovídají těm, které nalezli před třemi lety ve stejné lokalitě, tedy džunglích na sumatře. Tyto nové stopy byly nalezeny oblasti Bukkantingi a nebylo jich málo. Podle slov obou badatelů - nadšenců, stopovali tohoto yetiho džugle celých 500 metrů, než se porost stal natolik neprostupným, že nemohli pokračovat dál. To, že před třemi lety našli ve vzdálenější oblasti stejné stopy a dokonce vlasy, které byly identifikovány jako patřící neznámému druhu opice, by nasvědčovalo tomu, že zvířata migrují, nebo je jich tam dokonce víc.

„Když jsme přicestovali do Bukkantingi, oslovili nás vesničané, že viděli Orang Pendeka před dvěma dny, jak jedl ovoce na jedné z farem na okraji vesnice. Udělali jsme základní tábor a o dva dny později se vydali za pomoci průvodce do dané oblasti. Našli jsme stopy zkoumali je. V tom nás průvodce upozornil, že slyší jeho volání. Slyšeli jsme ho také, ale v té husté džungli jsme ho nemohli nafilmovat.“, řekl Davies pro rozhovor s BBC News Online.

  MisticJOE


Links:

www.fortunecity.com
www.bbc.co.uk
www.100megsfree4.com
www.manchesteronline.co.uk

Nahoru
image2

Oblast výskytu.

image3

Orang pendek, jak ho podle výpovědí svědků vidí výtvarník.

image4
image2

Stopy objevené expedicí Richarda Freemana.

image2