Zpět na pomalolety

Ušák

Počátkem léta roku 2002 jsem se začal zabývat myšlenkou, že by nebylo od věci postavit staršímu synkovi zase nějaké hodné letadlo. Mělo by mít letové vlastnosti jako Mates, či Beránek, ale k tomu ještě pár kapek elegance. Jako stavebního materiálu jsem chtěl opět využít MMM od Radima. To mělo zajistit přijatelnou hmotnost a neomezené možnosti tvarování nosných a řídících ploch. O trupu jsem uvažoval jen jako o prostoru pro vybavení a nosiči ocasních ploch. Tolik tedy v kostce původní zámysl.

A ještě předpokládaná TTD:

vybavení - nějaký přijímač MZK, MIG280, převod 4:1, vrtule 236/230 FSK (upravená na sklopnou), 2x C141,

JES 050, 2x LI-ION 1300mAh až 1950mAh

rozpětí - 1250mm

profil - těžko říct

letová hmotnost - cca 300g

 

Během měsíce června vznikl hrubý náčrtek, jenž se postupně přerodil v plánek, který si lze objednat u Jardy v měřítku 1:1:

Poprvé jsem se rozhodl překonat lenost a postavit křídlo s dvojitým vzepětím. Oproti výše jmenovaným vzorům, jsem jej navrhl o hodně štíhlejší. Technologii jeho stavby jsem převzal z Děsa, ale vzhledem k tenkému profilu již je nutný balzovo-pěnový nosník. Od takového křídla si slibuji nižší odpor, o něco vyšší rychlost a lepší pronikavost proti větru. Dvojité vzepětí by zase mělo lépe sedět v termice. Měkké uši bez jakéhokoli zpevnění ve mně zpočátku nebudily důvěru, ale po natvarování do profilu včetně negativů jsem se už tolik nebál. Protože jejich profil vznikal "od oka", už dopředu počítám se zalétáváním podobným ladění volného házedla. Tím myslím to, že let bude nutné v co nejvyšší míře doladit nakroucením uší a ne hned dohánět případnou nesouměrnost trimováním. Nakonec, proč ne?

Protože času na stavbu jsem moc neměl, celé se to jaksi vleklo a dlouho za mnou nebylo nic vidět. Teprve za necelý měsíc se v nasbíraných několika hodinách podařilo dospět alespoň do stádia, kdy se začaly rýsovat skutečné tvary budoucího letadélka.

Zde je náhled na stávající úroveň nepříliš pokročilé stavby:

22.7.2002. Hrubá stavba je v podstatě dokončena a probíhá jednoduchá povrchová úprava. Je zaměřena zejména na snadnou rozlišitelnost polohy ve vzduchu. Spodní plocha křídel je celá tmavě modrá (válečkem nanesený lehce zředěný Balakryl) a zbytek "od oka" natřen tímtéž, ale neředěným.

Vypadá to asi takto:

25.7.2002. Poutací kolíky, lože serv, usazení motoru - to je výsledkem dnešní půlhodinky s Ušákem. Chtěl jsem původně ještě zavěsit kormidla, ale spánkový deficit posledních dní mne nutí měnit plán prací.

27.8.2002. Hotovo! Už nic, kromě nedostatku času nebrání v zalétání. Letová hmotnost s velkým přijímačem (jiný volný jsem neměl) je 280g.

28.7.2002. Jde se zalétávat. Nebudu to nijak moc rozvádět. Prostě jsem model lehce hodil s plným plynem a on letěl. Vzhledem k těžišti posunutém o několik milimetrů vzad, kvůli použitému standardnímu přijímači bylo nutné trochu trimovat výškovku do potlačena a nepatrně srovnat směrovku. Nebylo to však natolik markantní, abych kvůli tomu musel kroutit s uchy křídel, jak jsem očekával. Na pohled bylo vše v nule.

Ušák je vyloženě pohodový model, který dokonce velmi slušně klouže. Ve větru je potřeba přepínat na značné výchylky. Velké vzepětí kloní model při bočním nárazu větru a je třeba mít rezervu na rychlé srovnání. Pohon přebytkem výkonu rozhodně neoplývá, nicméně už na půl plynu Ušák mírně stoupá i s hodně měkkými články LI-ION.

 

A nakonec nějaké fotografie z létání. Vznikly díky Radimově ochotě a mé drzosti létat ve větru, kdy se i anténa ohýbala...

 

Model jsem na sklonku roku 2002 vybavil pokusně motorem MEGA AC 16/7/17 a dvěma Li-Ionkami 1400mAh. Ačkoli se teplota ovzduší pohybovala jen kolem 8°C a vůbec jsem se nesnažil o ekonomický let, vydržel Ušák ve vzduchu 75 minut. To je hrůza...

Někdy začátkem roku 2004 se můj Ušák začal prodávat na Slovensku pod jménem Lilli. Některé kusy mají dokonce stejnou kamufláž. Vznikají jako kopie jednoho z modelů (bylo jich dost postaveno podle mého plánku) zakoupeného v bazaru. Toto je informace, kterou podává sám výrobce. Byl jsem na to upozorněn a následně jsem si o této mutaci přečetl na stránkách www.rcmodely.sk.

Můj Ušák už byl natolik olétaný, že jsem jej na jaře roku 2004 nalámal na kousky a zahodil.

A to je všechno.