Dobrš - historie sídla

 

NOVÝ OBJEV

Doložená první písemná zmínka je z 2.pol. 14.století – (r.1352). Dle pověsti však již kolem r.1012 – 1037 kníže Oldřich, když lovil ve zdejších lesích, byl napaden divokým kancem. Tehdy mu zachránil život mlýnský chasník Kocík a on mu z vděčnosti daroval místní tvrz v Dobrši. Kocové tu vládnou do r.1616. Zakládání nových sídlišť v kraji se odehrávalo ve 14.století.  Původní prales byl vypálen a okolo potůčku s ninějším názvem Peklov vznikala sídla. Některá drobná zanikla, větší pak měla už i kostel. Dobršské sídliště zasahuje svými počátky do ranného středověku. O tom svědčí 2 románské kostely v mimořádně terénně pozoruhodné situaci. tyto kostely jsou datovány  pro svou formu do počátku 13. století.  strategická poloha obce Dobrš a zejména poloha kostelů je  možným   předpokladem pro existenci hradiště v těchto místech. Dobršská tvrz se nachází opodál  nezvykle na počátku terénního úvalu pod horským hřebenem, což je z hlediska obranného obvykle nevýhodné. Lokalizace obou kostelů a tvrze zatím nelze spolehlivě vysvětlit, je velmi  nezvyklá. Vesnice se rozrůstala  ve 13.století kolem tvrze Koců z Dobrše, opevněné vodním příkopem, r.1377 Přibík  z Dobrše zvaný Kocík ustanovil ke kostelu faráře. Roku 1528 se ujímá dobršského panství Kryštof Koc, za Václava Koce je  r.1590 do kaple sv.Jana a Pavla pořízen zvon s vynikající reliéfní výzdobou. K Dobrši náleželi mimo jiné i Žihobce s tvrzí.  V 16. století byl majetek Koců již velký. Ti pak vládli na zdejší tvrzi do r.1607. Smlouvou r.1609 se tvrz ocitla v majetku částečně Miletických – pivovar, příkop, chmelnice a díl zámku s dvorem. Další část vlastní větev Ohrazenická , následně od r.1615 je část v držení Kavků z Říčan (Anna Říčanská). Kolem roku 1692 začal Hubert Zikmund stavět nový zámek, v letech 1690-1707 je zámecký areál v držení  rodu Althanů. Od r.1707 je majitelem Jan Adam ze Schwanzenberka. Od  té doby zámek upadal, byl přeměněn na sýpku,  část na obydlí poddaných. Ze dvou věží byla ponechána jen západní, příkopy byly zasypány. Již v r.1780 je zrušena renesanční zámecká zahrada, do dnešní doby se zachovaly jen zbytky ohradních zdí.  Roku 1838 je v předním křídle zámku umístěna škola (v r. 1930 chodí do školy 230 žáků). Školní budovu stihl v r.1911 požár, obnovena byla až r. 1924. Je dokázána existence tří podzemních chodeb (jedna z nich do krypty kostela Zvěstování P.Marii), dnes jsou chodby převážně zasypány a tedy nepřístupny. V obci se kromě zříceniny tvrze se zámeckým křídlem  a hospodářskými budovami nachází další významné památkově chráněné objekty - farní kostel Zvěstování P.Marii, na návrší kaple sv.Jana a Pavla, vstupní renesanční brána do zámeckého areálu. Mezi další pozoruhodnosti patří např. budova fary a kaplička na cestě do Chvalšovic. Dobrš byla vždy významným regionálním a kulturním centrem. Nejvíce obyvatel mělo sídlo kolem r. 1900 – neuvěřitelných 400. Velmi bohatá byla činnost spolková, za všechny jmenujme Dobrovolný sbor hasičů a  čtenářsko - ochotnický spolek Svornost.  Spolková činnost  skončila záhy v poválečném období, školní výuka probíhala v obci do r. 1964.