Volné listy dobršské

 

NOVÝ OBJEV   P.MARTIN F.VÍCH  
LIDÉ Z PODLESÍ      JARMILA KRAMLOVÁ
NADĚJE                                                                                   JOSEF KŘEŠNIČKA
DOBRŠ 2000 - OBČANSKÁ SPOLEČNOST A VENKOV IVO KRAML
SNY TEREZA PEŠKOVÁ
DVAKRÁT O PAMÁTKÁCH  REDAKCE
TELEGRAFICKY REDAKCE
STRUČNÝ PŘEHLED AKTIVIT SOD 1996 - 2000 REDAKCE
   

 

Nový objev                                                                                                                                  P.Martin F.Vích

Patrně nejstarší obraz Dobrše pochází z desek farních účtů, uložených ve Státním oblastním archivu v Českém Krumlově (viz. obr.). Je na něm zachycena stará fara, dvě nejstarší lípy,jedna na návsi před kostelem, druhá v rohu farní zahrady u márnice. Kostelík svatých Jana a Pavla je pouze přízemní. Na věži tohoto kostelíka bylo místo pouze pro zvony „Jan“ a „Antonín“. Velký zvon „Maria“ měl vlastní zvonici na volném prostranství s otevřeným výhledem na Strakonicko a Blatensko  v místě, kde dnes stojí litinový kříž. A co ostatní chaloupky, zámek, tvrz? Poznáváte to? Dobrš byla v dávnověku keltským obětištěm, brzo se stala křesťanskou. Byla křižovatkou cest do Německa a Rakouska. O slávu Dobrše se postarali Kocové, proslavil ji P.Ondřej František Jakub de Wald.  Vztahem k odkazu předků proslul dosud vzpomínaný  hradní pán rytíř Josef Menčík. Záleží na nás, jak tuto krásnou vesničku předáme Vašim dětem!                                                                          

nahoru 

TELEGRAFICKY                 

Acer Pseudoplatanus – památný strom v Dobrši

Na návrh Evžena Marka (Dobrš č.20) byl odborem životního prostředí Městského úřadu ve Volyni prohlášen za památný strom javor klen, nacházející se na úpatí návrší v blízkosti kostela sv.Jana a Pavla. V odborném stanovisku Agentury ochrany přírody a krajiny  v Českých Budějovicích se uvádí, že  tento velikán vyžaduje zvláštní ochranný režim především z důvodu  věku, mohutnosti  a estetické hodnoty.

Madona opět doma

Po téměř dvou letech  restaurování se opět v předvečer pouti sv.Jana a Pavla v Dobrši vrátila krátce na své místo na oltáři v kostele Zvěstování P.Marii  vzácná šumavská Madona.  Náročný restaurátorský zákrok provedl Jáchym Krejča  na Akademii výtvarných umění v Praze v atelieru restaurování malířských děl a polychromovaných plastik pod  odborným vedením ak.soch.a restaurátora doc. P.Kuthana.  Vzhledem k velké historické a umělecké hodnotě není zatím možno tuto pozdně gotickou polychromovanou plastiku trvale umístit na hlavním oltáři kostela, její trvalá prezentace bude možná teprve po zajištění optimálních klimatických a bezpečnostních podmínek.   

Epitaf bude restaurován

Ministerstvo kultury vyhovělo žádosti o zařazení vzácného renesančního epitafu Kateřiny Tomkové z Kynšperka (1599) do Programu záchrany movitých kulturních památek pro rok 2000.  V tomto roce byla na jeho záchranu a restaurování uvolněna MK maximální možná částka (60.000 Kč),  desetiprocentním podílem se pak bude podílet majitel Římskokatolická farnost Dobrš. Samotné restaurování je rozděleno do dvou etap, ukončeno bude v r.2001. Žádost o příspěvek na pokrytí  zbylé části nákladů spojených s odborným zásahem  byla již na MK podána. Záchrany této památky, která se vyžádá celkovou částku téměř 100.000 Kč, se již ujala ak.mal.Vendulka Látalová z Litomyšle. Po svém  návratu bude epitaf trvale prezentován  v úředních prostorách dobršského farního úřadu.  

Kaplička

Pokud jste v poslední době na  cestě do Dobrše od Chvalšovic  minuli kapličku, postavenou nad pramenem, kterému je legendou připisována moc uzdravovat nemocné, jistě neušla vaší pozornosti výrazná pozitivní změna. O provedení nového vkusného oplocení a úpravu okolí se postaral pan František Česánek, majitel firmy Dřevotex Vacov. 

Noví členové SOD

Na valné hromadě, konané  2.3.2000 v Praze v restauraci Nad Královskou oborou byli mimo jiné  přijati noví členové Sdružení. Stali se jimi doc.František Wald (chalupář z Kváskovic) a Martin Lukeš. K tomuto datu má SOD 45 členů řádných a 3 čestné. 

Dobrš a studenti

Na červencovém setkání byly v sále bývalého  hostince prezentovány další výsledky práce studentů fakulty architektury ČVUT atelieru ZAN  „V dialogu“ pod vedením architektů Kováře a Koska. Po ideových projektech na rehabilitaci věže tvrze, hospodářských stodol, po projektech nového obecního úřadu s hasičskou zbrojnicí, úpravy návsi či vyhlídkové rozhledny z minulých let byly prezentovány  úspěšné návrhy na úpravu okolí kostela sv.Jana a Pavla, názory na přestavbu hospodářských budov fary na komunitní centrum. Poslední zpracovávané téma se pak týká  ideových studií na vytvoření zázemí místního sportoviště (klub a šatny pro Sokol Dobrš).  Vybrané projekty na jednotlivá témata pak shrne připravovaná brožura, mající za cíl prezentovat výsledky práce studentů širší odborné i laické veřejnosti. Některé z projektů byly prezentovány též v rámci regionální soutěžní výstavy „Stavba pro venkov“ v Českých Budějovicích.  

Vozíčkáři opět v Dobrši

Stalo se již tradicí, že v průběhu léta zastaví na jeden či dva dny „karavana“ čítající několik desítek lidí se zdravotním handicapem, duševním či fyzickým postižením. Tito mladí lidé s doprovodem (letos téměř sto osob) neváhají uskutečnit dlouhou a pro mnohé velmi namáhavou a obtížnou cestu do Dobrše, kterou si i díky panu faráři M.Víchovi tolik oblíbili. A tak i letos byli jeho hosty . O milé prostředí se postarala i řada lidí, kteří darem potravin  či jinou  pomocí měli snahu zpříjemnit všem krátký dobršský pobyt. S velkým zájmem též všichni  shlédli výstavu fotografií J.Štreita, z nichž na některých fotograf zachytil právě okamžiky jejich loňské cesty na Dobrš. Loučení bylo milé a dojemné, ale čas letí a tak za rok snad opět nashledanou.                               

Nová kniha

Začátkem tohoto roku vyšla další kniha ing.Pavla Kozáka, tentokrát  s názvem „Tajemná místa od Blaníku k Sušici“, ve které je samostatná obsáhlá stať o Dobrši. Kniha, zabývající se různými místy Šumavy a Pošumaví z hlediska energií a paranormálních jevů je doplněna řadou plánků a barevných fotografií a volně navazuje na předcházející autorovu knihu „Místa působení“. 

Plaketa

Při příležitosti setkání „Občanská společnost a venkov“ byla Sdružením pro obnovu Dobrše  udělena  čestná pamětní plaketa Josefa Křešničky  „Za kulturní počin na Podlesí“ manželům Evě a Jiřímu Markovým z Volyně.  Tuto plaketu obdrželi  především za trvalé uplatňování etických principů v profesionálním i veřejném životě, za činnost literární a osvětovou a v neposlední řadě i za podstatný příspěvek k obohacení kulturního života regionu. 

Sociologický průzkum

 V květnu tohoto roku provedly v Dobrši studenti Katedry kulturologie Filosofické fakulty University Karlovy sociologický průzkum. V dotazníku pro občany bylo připraveno 34 otázek, rozdělených do několika skupin (demografické otázky, názory a postoje, citové otázky, praktické problémy obce, názory na Sdružení). Výsledky průzkumu, jehož se zúčastnilo  36 osob, prezentovala dne 1.7.2000 v rámci setkání Dobrš 2000 „Občanská společnost a venkov“ studentka FF UK Eva Rýparová.  S úplnými výsledky  se budete moci díky laskavosti

Návraty

Návraty je název výstavy obrazů, která byla přístupna po dva červencové víkendy v prostoru bývalého dobršského zámku  a na níž výběr ze své tvorby představila  Tereza Pešková. Inspirativní prostředí rodinného ateliéru, v němž autorka vyrůstala, ovlivnilo její kulturní a uměleckou orientaci na celý život. Od dětství byla vystavena přímému vlivu svých rodičů, výtvarníků Františka a Jarmily Tejmlových. V roce 1982 ukončila na Střední odborné umělecko-řemeslné škole v Praze obor textil – restaurování. Po absolvování umělecké školy se Tereza Pešková začala věnovat volné tvorbě, u níž setrvává dodnes.

nahoru 

Sny     Tereza Pešková

Když začnu malovat, sen pokaždé přijde. Rok 1996.Průlom „za hranice myšlení“. Při malování jsem poprvé „vstoupila do obrazu“. Malovala jsem v transu. Ve snu cítím vůně, vidím barvy, prožívám bolest, slyším hudbu. Na všech mých obrazech se objevuje stále tentýž „neviditelný“ symbol. SYMBOL mého vnitřního světa. Pocit z nočního snu se promítá do mé denní nálady a je určující pro práci na obrazech. Sním stále. V noci vídám kamenné stavby. Míjím postavy se zahalenými tvářemi. jejich těla zakrývá potrhaný oděv. Všude je sucho a kameny. Okr. Písčitá krajina a temné modré nebe. Vítr si pohrává s pestrobarevnými šátky. Snová krajina se koupe v mlhovině. V ní lze „nalézt cokoli“. Tu a tam procházím krajinou s obrovským měsícem, který září jako slunce.

DNEŠNÍ A MINULÝ SVĚT JE MÍCHAJÍCÍ SE KOKTEJL!

nahoru 

Lidé z Podlesí                                                                                                Jarmila Kramlová

Nebývá tak zcela zvykem, aby tak malá a  v současném globalizovaném světě pro mnohé bezvýznamná vesnice, jakou je pro mnohé zřejmě i  Dobrš, měla to štěstí a čest zároveň být  v krátké době potřetí  za sebou hostitelem  výstavy tak významné osobnosti, jakou je právě  vysokoškolský pedagog katedry fotografie  filmové akademie múzických umění v Praze a Institutu tvůrčí fotografie Slezské university v Opavě, fotograf Jindřich Štreit. Stejně tak  nebude zcela obvyklé mít možnost doprovázet tohoto fotografa  a na několik málo dní se mu stát   skromným pojítkem mezi jím a obyčejnými a neobyčejnými lidmi zdejšího kraje. Jindřich Štreit  si nezvolil pro jeden ze svých projektů tento kraj náhodou.  Okouzlila ho zdejší příroda, památky, prostě Šumava, její lidé a především Dobrš i širší okolí.  A tak  za mého doprovodu, přihlížení  i obdivu v několika dnech  loňského léta vznikal současně s průběhem  dětské letní výtvarné školy v Dobrši  projekt, který dostal název „ Lidé z Podlesí“a jež byl prezentován právě na této výstavě. Díky pochopení i  finanční podpoře sponzorů a okresního úřadu ve Strakonicích se podařilo proměnit  čtyřicet  exponovaných filmů, na nichž byly zachyceni lidé v neopakovatelných okamžicích loňského léta v kolekci  pětapadesáti fotografií velkého formátu, fotografií důvěrně a prostě vypovídajících  o prostředí zdejšího kraje Podlesí i o duších  lidí, v něm po generace žijících. Poznala jsem, jak s důvěrnou znalostí prostředí a lidí, v mnohém usnadněnou jeho upřímnou povahou i povoláním kantora, - a jak říká  znalec fotografie  Vladimír Birgus „ i  vytříbeným výtvarným citem a smyslem pro objevování přízračností v nejběžnější realitě ukazuje devastaci prostředí i lidí, formální oslavy komunistických svátků, nudné schůze i bodré vztahy v pospolité venkovské obci. Dnes dokumentuje , jak do tradičního venkovského života stále častěji pronikají prvky moderní civilizace a globální kultury a s konzumními fetiši, jak jsou lidé tlačeni  žít ve lži a přetvářce, jak se mnění jejich životní hodnoty. Ale v každém prostředí dokázal  často objevit něco krásného či alespoň touhu po kráse, lásce a přátelství, po nadčasových hodnotách. Štreit je totiž hluboce přesvědčen, že devastace prostředí či fyzické stránky člověka ještě nemusí znamenat devastaci duše.“  Závěrem  si dovolím doufat v to, že slova Vladmíra Birguse o Jindřichu Štreitovi, která jsem si dovolila ocitovat,  byla  potvrzena mnohými   návštěvníky výstavy pohledem na fotografie  a že snad  alespoň někteří v nich našli kus svého domova, života  i své duše. 

Výstava  fotografií Jindřicha Štreita (Dobrš 1.7-15.9.) byla  doprovodným programem sympózia Dobrš 2000 „Občanská společnost a venkov“.

nahoru  

DVAKRÁT O PAMÁTKÁCH

Cena Bestia triumphans 1999 udělena

SOD  se  jako člen Rady ceny Bestia triumphans, sestávající ve druhém ročníku ze 14 občanských sdružení a veřejně prospěšných společností celé ČR, zaměřených na ochranu hmotného kulturního dědictví, se v letošním roce podílelo návrhem  na udělení ceny. Druhým kolem hlasování  byla cena za významný přínos k likvidaci hmotného kulturního dědictví v ČR  s názorovou převahou udělena  vedoucí odboru památkové péče pražského magistrátu Jiřině Knížkové a jejímu zástupci Jiřímu Musálkovi za povolení stavby kanadského velvyslanectví ve Stromovce, které bylo rozhodnutím státu zrušeno. Cenu představuje symbolická cihla ze zdemolovaného nádraží Praha – Těšnov.

 

Památky – věc veřejná

17.listopadu 1999 vznikla v Českém Krumlově  petice za naplnění práva veřejnosti chránit kulturní dědictví.  Cílem je dosáhnou toho, aby demokratické mechanismy  byly v českém právním řádu zavedeny i v oblasti ochrany kulturního dědictví, tedy aby v památkovém zákoně bylo zajištěno právo veřejnosti na veškeré, včasné a úplné informace o záměrech zásahů do kulturních památek a jejich prostředí a právo občanských sdružení zaměřených na ochranu kulturního dědictví a památkových ústavů na účast v řízeních vedených správními orgány. Členy petičního výboru jsou např.publicista Vladimír Just,  architekt a pedagog FA ČVUT Jiří Škabrada, Helena Soukupová, prorektor VŠUP a Jiří Kotalík, rektor AVU. Bližší informace o průběhu petiční akce lze získat na adrese http://mujweb.cz/www/krumlov/petice.htm.

nahoru

Dobrš 2000 -  „Občanská společnost a venkov“                              Ivo Kraml

Letos již po páté, jako vždy v prostorách bývalého hostince „U Dražných“ v Dobrši, proběhlo ve dnech 1. a 2.července setkání s podtitulem „Občanská sdružení a spolky – 5 let existence Sdružení pro obnovu Dobrše – a co dál?“. Setkání bylo zahájeno v zámeckém křídle bývalé tvrze  za hojné účasti veřejnosti, milých hostů i za pozornosti regionálních médií vernisáží výstavy fotografií Jindřicha Štreita „Lidé z Podlesí“ a výstavy obrazů Terezy Peškové „Návraty“.  Průběh vernisáže  zpestřily svým milým vystoupením žáci soukromé hudební školy J.Hartla z Radešova u Čestic. Odpolední program setkání pokračoval mimo jiné vystoupením pánů starostů. Místního starostu, stejně tak jako pozvané starosty sousedních obcí, bohužel opět všichni postrádali. A tak  hosté po svých vystoupeních  zklamáni neúčastí partnera na místní úrovni nemohli položit otázky, týkající zkušeností se  správou obce. I přes tuto skutečnost se rozvinula zajímavá diskuse.  Milými hosty byli starosta obce Únětice u Prahy ing.J.Vytiska  (v Dobrši vystoupil se zajímavým příspěvkem již podruhé) a  pan starosta S.Houdek z obce Sudoměřice u Bechyně, která se může právem pyšnit titulem „Jihočeská vesnice roku 1999“.  Ten ve svém vystoupení na téma „Občanské sdružení – spolupráce s obcí“ zajímavým a přínosným způsobem popsal bohatý kulturní a společenský život Sudoměřic. Po  obsahově vyčerpávajícím  vystoupení a prezentaci obce  je zřejmé, že Sudoměřice se mohou zaštiťovat prestižním titulem jihočeské vesnice roku právem.  Pan starosta předal Sdružení propagační a informativní materiál, skvěle psaný a obsahově zajímavý Sudoměřický zpravodaj a publikaci věnovanou výročí založení sudoměřické školy. Tato vesnice se svými  560 obyvateli vč. přidružených obcí je co se týče do velikosti plně srovnatelná s místními poměry. Obdivuhodné je, jak dokáže správa obce společně s občany, vědoma si historického i současného potenciálu, převést tyto hodnoty v konkrétní výsledky, odrážející se v jejím současném dynamickém vývoji. Vystoupení doplnilo shlédnutí videozáznamu pořadu o kulturních aktivitách Sudoměřic a místního občanského sdružení „Tatrmani“. Po vystoupení starosty Únětic, známých z historie především  pojmem „únětická kultura“ a ze současnosti též spolkem, nesoucím tato slova ve svém názvu, se  rozvinula diskuse o územních plánech obcí a o potřebě jejich aktualizace. I v tomto vystoupení zaznělo mnoho zajímavých a podnětných informací,  doplněných čerstvými zážitky ze sousedního Rakouska, odkud si z podobné kulturní akce pan starosta s rodinou do Dobrše „na chvilku odskočil“. V odpoledních hodinách byly  za zvědavé pozornosti publika  zveřejněny výsledky sociologického průzkumu, provedeného studenty FF UK v Dobrši. Oba starostové se zajímali  o způsob jeho provedení a o charakter kladených  otázek.  Závěrečná diskuse, při níž publikum živě reagovalo na jednotlivá vystoupení a srovnávalo místní podmínky a situaci s podmínkami obcí, které páni starostové reprezentovali, přinesla některé odpovědi či alespoň návody na pozitivní vývoj v komunikaci mezi obcí a Sdružením.  Ale též přinesla i další nové otázky i velký otazník pak zvláště pro hosty  při neúčasti zástupců správy obce.

 nahoru

 

NADĚJE                               Josef Křešnička  (1988)

 

Jindřiška F., evidence branců, podepsala mírovou rezoluci.

Potom se vrátila ke své práci, ke kartičkám příštích vojáků.

A přesto, že v mysli měla bůček, který kdoví, jestli sežene,

materiál vzorně roztřídila.

 

Podepsal i Jan K., důchodce a kdysi velký machr, vynálezce

rychlopalné zbraně. Chce mír, neboť potřebuje okopávat pórek.

 

Podepsalo tenkrát mnoho dalších, všichni podepsali.

Božena S., učitelka, ihned po hodině branné výchovy,

František M., zedník, zaměstnaný u Vojenských staveb.

 

Víckrát podepsal se pod rozličné výzvy

také Niels Bohr, fyzik. Svého času v Los Alamos sehnal melouch

při výrobě atomovky – a ta bomba, ta se povedla!

Šel z ní velmi chladný, hrozný strach.

Niels Bohr a pár ostatních, také světoznámých  skrze přínos vědě

a ke štěstí lidstvu, stali se, když bombu dokončili,

bojovníky za světový már. Totiž bojovníky: psali rezoluce,

ve kterých potentáty varovali před účinky bomby,

kdyby přece byla použita.

A tomu se říká

sypati si popel na hlavu. (Nezmínili ovšem popel po výbuchu,

ten se potom sypal zcela jinam).

 

Kdyby aspoň držel hubu Niels Bohr a ti vědátoři ostatní!

Kdyby aspoň hubu drželi!

Když se chce mír, no tak se to řekne, nebo podepíše, nebo napíše.

To jen válka vyžaduje činy.

Vlastně z války všichni trochu žijem, chleba pro armádu,

železo i látky, byty pro armádu – vesměs všechno prima zakázky.

Tak proč, hergot, nedržíme huby, stejně namočeni

jak chudák Niels Bohr?

Pilot éra, které neslo bombu, alespoň se zbláznil,

my však máme protilátku keců.

 

Doufejme jen, že nám žádný z vnuků nerozumí

a že se to nikdy nenaučí, až ze světa uhnem

v dýmu slov.

 

Josef Křešnička (1939 – 1998), básník a dramatik, zemědělský dělník, čestný člen SOD

 

 

nahoru

Stručný přehled aktivit Sdružení pro obnovu Dobrše  (1996 – 2000)

 

1996

Dobrš 96   (25. – 26. 6.1996)

Obnova Dobrše, problematika ochrany a údržby historických památek v regionu

Doprovodný program:

- interpretace kázání O.J.de Waldta „Pravda ze země pošla a spravedlnost s nebe vyhlídala“ (Radim Vašinka)

Soubor přednášek z tohoto sympózia doplněný glosami Josefa Křešničky vyšel v.r.1997 jako sborník

 

1997

Dobrš 97  (28. – 29. 6.1997)

Ondřej Jakub de Waldt a jeho doba

(Osobnost dobršského kazatele a faráře v době baroka)

Doprovodný program:

- interpretace kázání O.J.de Waldta  (Radim Vašinka)

- položení základního kamene k pomníku O.J.de Waldta v Dobrši

- pouťová taneční zábava v sále bývalého hostince „U Dražných“ v Dobrši

- udělení čestného členství SOD in memoriam J.Menčíkovi a F.Švehlovi

 K příležitosti sympózia byla vydána brožura s předmluvou a  dvěma kázáními O.J.deWaldta (připravil R.Lunga)

 

III/97 – oprava a rekonstrukce  prostoru kostelní kaple,  instalace sochy „Zmrtvýchvstání Krista“ od ak.soch.Tomáše     Vejdovského  (dar autora)

III/97 – „Jak se baví Pošumaví“ –  komponovaný program - den Podlesí  v Žižkovském divadle Járy Cimrmana

         (účinkovali: ochotníci Kulturního spolku Čestice - hra J.Křešničky „Nahořanská rebelie, David Vávra – člen divadla Sklep,

         manželé Markovi – diapozitivy z regionu, jihočeští harmonikáři, taneční soubor Podlešáček, žáci hudební školy J.Hartla)

V/97  – obnova části veřejného prostranství – parku  v Dobrši (trávník, výsadba keřů a růží za finančního podílu OÚ Drážov)

III/97 – účast zástupců SOD v Česticích na vyhodnocení dětské literární a výtvarné soutěže  „O čestický brambor“

 

1998

Dobrš  98   (27. – 28. 6.1998)

MĚSTO versus VESNICE, VESNICE versus MĚSTO

(Město a vesnice v dialogu, tvorba  a ochrana životního prostředí, rozvoj venkovských sídel, úloha osobností, spolků a občanských skupin pro kulturní život venkova atd.)

Doprovodný program:

- „6+6“ – výstava fotografií žáku J.Štreita, studentů Filmové akademie múzických umění

   a Institutu tvůrčí fotografie  Slezské university v Opavě

- výstava fotografií Katariny Mišíkové

- architektonické návrhy – práce studentů FA ČVUT atelieru „V dialogu“ P.Kováře a J.Koska       

   (náměty možností obnovy a rozvoje Dobrše v souvislosti s programem Stavba pro venkov)

- sochařské instalace – Pavel Míka, Tomáš Vejdovský

- staročeský jarmark (řemesla, divadlo, hudba, historický šerm …)

- pouťová taneční zábava v sále bývalého hostince „U Dražných“ v Dobrši

- udělení čestného členství in memoriam Josefu Křešničkovi

 

III/98 – „Patnáct kravat Davida Vávry“ – účast zástupců SOD na křestu knihy oslavných básní autora D.V. v žižkovském divadle Akropolis (jedna báseň    

              věnována Dobrši)

V/98   – vydání 8 různých pohlednic, zobrazujících památky Dobrše v minulosti a dnes

VI/98  – nabídka pomoci při hledání optimálního řešení kanalizace v Dobrši v rámci diplomního projektu studenta FS ČVUT

              (návštěva doc.J.Šrytra z katedry hydrotechniky FS  u starosty obce)

VI/98 – získání veřejné podpory pro realizaci záchrany gotické Madony od rektora AVU J.Kotalíka, zajištění administrativy při procesu přijetí vzácné plastiky           

             do Programu záchrany movitých památek MK ČR (podíl MK: 57.000,-Kč)

VI/98 – prezentace výsledků prací studentů FA ČVUT (atelieru ZAN – Kovář – Kosek) na výstavě  „Stavba pro venkov“ v Českých Budějovicích

X/98   – navázání spolupráce se švýcarskou nadací „Saving our haritage“ (Zachraňme naše dědictví)

II/98   - vydání prvního čísla občasníku (zpravodaje) SOD s názvem „Volné listy dobršské“(vydáván dosud)

 

1999

Dobrš 99   (31.7 –1.8.1999)

Kultura jako prostředek komunikace

(Role kultury při utváření a kultivování  komunikace mezi lidmi na vesnici)

Doprovodný program:

 -„Téma VESNICE“ – výstava fotografa Jindřicha Štreita, zachycující obyčejné i neobyčejné lidi  různých regionů naší země v před i polistopadové době

- sochařská instalace – Petr Čermák (dřevěné plastiky)

- výstava série projektů studentů FA ČVUT zabývajících se rehabilitací vybraných prostor Dobrše

 

XII/99- aktivní účast zástupce SOD na semináři Školy obnovy venkova v Libčevsi

XII/99 - přijetí do rady  pro udílení ceny „Bestia triumphans“, sdružující neziskové organizace, zabývající se ochranou památek a kulturního dědictví

IV/99  - získání veřejné podpory pro realizaci záchrany renesančního epitafu z Dobrše, zajištění administrativy při přijetí obrazu do Programu záchrany movitých 

              památek MK ČR (podíl MK: 60.000,- Kč)

V/99   - získání podpory odborné veřejnosti pro realizaci záchrany části zámeckého areálu v Dobrši, zajištění administrativy při procesu přijetí do Programu 

             záchrany   nemovitých  památek MK ČR

II/99  – rozhodnutí o udělování čestné pamětní plakety J.Křešničky osobě, která se zasloužila o povznesení kultury v regionu

             (autor plakety: ak.soch.T.Vejdovský).  V r.1999  udělena in memoriam Josefu Hartlovi z Čestic  (uděleno společně s Kulturním spolkem Čestice)

2000

Dobrš 2000   (1.7 –2.7.2000)

Občanská společnost a venkov

(Občanská sdružení a spolky – 5 let existence Sdružení pro obnovu Dobrše – a co dál?)

Doprovodný program:

- „Lidé z Podlesí“ – výstava fotografií Jindřicha Štreita  představila výsledky projektu, jehož cílem bylo představit místní region a jeho obyvatele 

 (1.7.- 15.9.2000)

- výstava obrazů Terezy Peškové z cyklu „Návraty“

- udělení čestné pamětní plakety J.Křešničky manželům Evě a Jiřímu Markovým z Volyně

V/00 - návrh a hlasování při udílení ceny Bastia triumphans pro rok 1999