Program záchrany architektonického  dědictví ČR

 

 
VÝŇATEK Z PROJEKTU ZÁCHRANY KULTURNÍ PAMÁTKY ZÁMKU DOBRŠ, PŘEDLOŽENÉHO MKČR
 
vizualizace nového stavu
 
   r. 2002
 
   r. 2001
 
   r. 1999
 

Zhodnocení významu kulturní památky - současný stav
Budova zámku je významnou historickou i krajinnou dominantou. Během držení šlechtických rodů Althanů a Schwarzenbergů byl kulturním i správním centrem regionu. Po přeměně na školu (1838) nabyla památka nový smysl. Centralizace a slučování obcí spolu se správními změnami byly příčinou ztráty významu a identity, objekt při nedostatku základní údržby začal chátrat, nyní je jeho stav natolik alarmující, že bylo přikročeno k nařízení udržovacích prací. Současný majitel, ing. Pavel Kotas, vlastní objekt krátce, teprve od r. 1995, a tudíž zatím nemohl zásadním způsobem ovlivnit jeho současný stav. Objekt je v současné době zabezpečen proti působení povětrnostních vlivů, přetrvávají statické poruchy na fasádách a některých nosných konstrukcích.
K datu V/2002 byly kromě projektu a architektonické studie provedeny některé základní zabezpečovací práce, odstraněny byly zničené povrchy podlah v přízemí, snesena část shnilých stropů a provizorně nahrazena střecha nad přístavkem sociálního zařízení. Hlavními investicemi byly v r. 1997-2001 výroba a osazení 24 kusů dělených dřevěných oken s osazením atypického kování, oprava a zesílení krovu, snesení a oprava komínů, především pak kompletní rekonstrukce střešního pláště (krytina pálená bobrovka, klempířské prvky titanzinek) s osazením konstrukcí tzv."volský ok" a v neposlwední řadě obnova hlavní části fasád. Tyto práce byly realizovány v období XI/1999 - XI/2001 s částečným podílem prostředků z Programu záchrany architektonického dědictví ČR v r. 1999 a 2001. Kromě těchto prací byly provedeny i další doplňkového charakteru (např.zasklení oken, zavedení vodovodní přípojky). Jak bylo již zmíněno, vzhledem k náročnosti a s tím spojenými nutnými investicemi rekonstrukce probíhá po etapách. V roce 2002 se předpokládá rehabilitace další části fasád rovněž za použití příspěvku Ministerstva kultury ČR.
Současné využití je vzhledem k přetrvávajícímu i když zlepšenému technickému stavu a výše uvedeným skutečnostem stále neodpovídající.

Kulturní využití, rozvrh využití ploch
Využití památky je v intencích územního plánu a v souladu s přijatým programem rozvoje obce v rámci vládního Programu obnovy venkova. Odpovídá sociálně-kulturním potřebám obce, která byla v minulosti (a ještě v první polovině našeho století) jedním z přirozených kulturních center kraje Podlesí s dostatečnou (i nadstandartní) občanskou vybaveností, a obcí se silným kulturně-historickým povědomím vycházejícím z udržovaných historických místních tradic, s čímž souvisí např. i bohatá činnost spolková (místní hasičský sbor, čtenářsko-ochotnický spolek Svornost). Cílem projektu je navázat na tyto historické tradice, obnovit pokleslé kulturní povědomí v obci, konkrétní památce dát novou náplň ve prospěch obce, zvýraznit historický region Podlesí (v rámci Prácheňského kraje) a místo obce v něm, rozrušené správními změnami v posledních desetiletích.
Plánované využití památky napomůže vhodně naplnit současné potřeby a funkce objektu (a potažmo celého sídelního útvaru, v němž má objekt své nezastupitelné místo i tím, že tvoří opticky lokální dominantu kraje), ale též navázat na zmíněné tradice a svou chystanou náplní "historickou" (činnost muzejní) skloubí minulost se současností a oživí historickou paměť, což dnes nebývá vždy pravidlem.
V přízemí bude Muzeum Podlesí (region Podlesí zahrnuje okolí do vzdálenosti cca 15 km: Vacovsko a Česticko, historické obce Dobrš, Zálesí, Chvalšovice, Dřešín, Dřešínek, Přečín, a další drobné sídelní útvary). Expozice bude jednak tradiční historická (samozřejmou součást bude tvořit historie samotného objektu, historie Dobrše a Podlesí, památkové objekty - včetně drobné církevní architektury - v kraji, jejich minulý i současný stav, možnosti ochrany) s tabulemi s textem a obrazovým doprovodem, trojrozměrnými exponáty, a zároveň i s případným audiovizuálním doprovodem, jednak většího dosahu (např. barokní architektura Prácheňska, význam a historie šlechtického rodu Koců z Dobrše a jejich fundační, zakladatelská a stavební činnost v Dobrši a v kraji, osobnost barokního dobršského kazatele Ondřeje Františka de Waldta). Důraz bude kladen na tradiční osvětově-pedagogickou funkci, nebude však bráněno novému pojetí a zpracování.
V přízemí budou i prostory s funkcí výstavní síně a galerijním využitím. Funkci "stálé" výstavy přebírá sousedící muzeum. Počítá se s prezentací prací převážně mladých výtvarníků, sochařů a dalších umělců, prostor však bude dán i osobnostem regionálním. Samozřejmostí bude instalace prací vytvořených v rámci mezinárodní letní umělecké akademie (viz dále), s instalací těchto prací (i trvalou) se počítá i ve volném prostranství v okolí zámku. Poskytnut bude i prostor pro kulturní aktivity regionu (např. výstava školního keramického kroužku apod.). V úvaze zůstává i spolupráce s muzei v okolí (Strakonice, Sušice, Volyně, Písek).
Ateliéry v 1. patře slouží především k činnosti mladých umělců v rámci letní umělecké školy pořádané ve spolupráci s pražskou Akademií výtvarných umění. Poprvé se tato akce uskuteční již v roce 1997. Charakteristika akce: interiérová i plenérová umělecká činnost mladých umělců a studentů uměleckých škol v oboru sochařském, malířském, restaurátorském, intermediálním i hudebním. Jedním z cílů je umožnit setkání různých generací umělců, předávání zkušeností, a tvorbu pod odborným vedením (např. pedagogů AVU, odborníků z restaurátorských ateliérů Litomyšl ad.). Zmíněné tři kulturní funkce objektu (muzeum, galerie, ateliéry) zůstanou zachovány minimálně po dobu 10 let. Projekt předpokládá i využití prostorů pro různé semináře a školení.
Zachován je částečně účel obytný (ubytování správce, ubytovací prostory pro uživatele ateliérů) a "školní" (studentské aktivity, možnost využít prostory ateliérů pro přednáškovou činnost, promítání, funkce "kulturního domu").
Tímto plánovaným novým využitím bude památka jedině zhodnocena, a to nejen nutným provedením rekonstrukce a obnovy v intencích a možnostech památkové péče, ale především živou proměnnou náplní.

Společenský a kulturní přínos

Problém cestovního ruchu: v současnosti je Dobrš vesnicí známou pouze úzkému okruhu lidí. Cílem je vzbudit zájem veřejnosti (a současně i oživit a zvýšit podíl místních občanů na dění v obci) o památky v obci (kromě objekt tvrze a zámku i dva středověké kostely), které sice jsou již delší dobu zhodnoceny v očích veřejnosti odborné, širší veřejnost však o jejich existenci neví. Prezentace a otevření, oživení památek napomůže jejich záchraně. Místo je vhodným výchozím bodem i pro případné aktivity cykloturistické.
Uvažovaná pracovní místa: správce objektu (údržbář), pokladní, uklízečka, ekonom (účetní), kurátor muzea, galerie a výstavní činnosti (v kooperaci s AVU).
Realizace projektu podpoří rozvoj podnikatelských aktivit v obci např. hostinec, služby, nabídka na spolupráci a servis pro potřeby uměleckých aktivit (zámečník, truhlářství atd.).