Zpět na hlavní stranu

600 let od narození vynálezce knihtisku

Zpět na hlavní stranu

Johannes Gutenberg (1400? - 1468), německý zlatník a vynálezce knihtisku působil v Mohuči a Štrasburku. Jeho vynález spočíval v odlévání kovových liter z matric, v jejich sestavování do řádků a stran a v otiskování tiskařskou černí na dřevěném lisu.

(Encyklopedický slovník, Odeon, 1993)


HISTORIE KLASICKÉHO KNIHTISKU A TIŠTĚNÝCH KNIH

Vynálezce knihtisku

Počátek Nového věku v 15.století je poznamenán třemi světodějnými událostmi: Byzantská říše s pádem Cařihradu do rukou Turků r.1453 zaniká, po deskotisku nastupuje vynález knihtisku v první polovině 15.stol. a roku 1492 je znovuobjevena Kryštofem Kolumbem Amerika. Ze zmíněných událostí se budeme krátce zabývat historií vynálezu knihtisku, který slouží lidstvu již více jak 550 let.

Dnes je ustálená představa o prioritě vynálezce Johannese Gensfleische – Gutenberga, narozeného kolem roku 1397-1400 v mohučském dvoře „Hof zum Gutenbergů" který mu dal jméno světově proslulé. Literatura ovšem zmiňuje ještě další jména, jejichž nositelé se mohou domáhat priority, nebo alespoň uznání, že patří k prvním průkopníkům knihtisku.Patří k nim Holanďan Laurens Janszoon Coster (1405 – 1484) a pražský zlatník Prokop Waldvogel, který podle notářských zápisů vyučoval kolem r.1444 – 1446 v Avignonu základům vědy umělého psaní. Pro Vysočinu je zajímavé, že se v souvislosti s útěkem před husitskými bouřemi objevuje zmínka o Waldvogelově rodině v Jihlavě. O předstupních grafických technik a knihtisku pojednává ve svém díle Pravoslav Kneidl, od kterého přejímáme i výtah časové posloupnosti rozšíření knihtisku.

Vybrali jsme jenom ilustrační data, samotná Kneidlova práce je podrobná.


okolo 1397-1400 narodil se Johannes Gensfleisch - Gutenberg
1445 nejstarší dochovaný typografický tisk světa, fragment dvoustranně potištěného listu 9 x 12,5 cm, nazvaný podle obsahu „Fragment Posledního soudu „.Je uchován v Gutenbergově muzeu v Mohuči
1452 – 1455 v Mohuči (Mainz) je vytištěna 42 řádková Bible, nejkrásnější Gutenbergův tisk, jeho společná práce s Johannem Fustem, kterého vyučil
1457 – 1502 v Mohuči tiskne Peter Schöffer, do r.1466 s Johannem Fustem
1468 Gutenberg umírá
1479 ve Foligno (Itálie) a později Albi a Lyonu (Francie) tiskne Johann Numeister
1458 – 1468 knihtisk se šíří po Evropě (Bamberg, Štrasburk, Subiaco, Kolín nad Rýnem, Eltville, Řím, Basilej, Augšpurk)
1468 Plzeň, neznámý tiskař Kroniky trojánské, později (1498- 1513) tiskař Mikuláš Bakalář. První tiskárna v českých zemích.
1469 - 1483 další postup knihtisku po Evropě, namátkou Benátky, Kostnice, Janov, Milán, Paříž, Florencie, Krakov, Utrecht, Bruggy, Barcelona, Valencia, Löwen, Lübeck, Vratislav, Brusel, Budapešť, Westminster, Sevilla, Ženeva, Oxford, Curych, Pasov, Antverpy, Lipsko, Mnichov, Vídeň, Stockholm, Leiden, Haarlem
1484 další česká tiskárna ve Vimperku, Johann Alacraw, krátce do r.1485, předtím tiskl v Pasově, do kterého se zase vrátil
1485 v Brně zařizují tiskárnu knih Konrad Stahel a Matthias Preinlein, do r. 1499, potom Jonata z Vysokého Mýta
1486 první Severinova tiskárna v Praze, po něm 1488 – 1515 Jan Kamp
1489 v Kutné Hoře pracuje knihtiskař Martin z Tišnova
1499 v Olomouci zařizuje knihtiskárnu Matthias Preinlein, po něm zde pracuje v letech 1500 – 1502 Konrad Baumgartner

V mimoevropských i dalších evropských zemích se Gutenbergův vynález knihtisku šířil od počátku 16.století, namátkou jmenujeme alespoň tato města:

1503 Cařihrad
1515 Soluň
1553 Moskva
1556 Goa (Indie)
1590 Kazusa (Japonsko)
1639 Cambridge (stát Massasuchets, USA)
1644 Šanghaj (Čína)
1752 Halifax (Kanada)
1784 Kapské Město (Jihoafrická republika)
1802 Sydney (Austrálie)
1824 Athény

Knihtisky do roku 1500 označujeme jako inkunábule, tj.prvotisky. Typy prvních písem lze rozlišit v hrubých rysech na dvě základní skupiny: Tou první je písmo gotické a švabach, druhou skupinu tvoří písmo římské, neboli latinka.

K našim nejznámějším tiskařům se řadí:

Jan Kosořský z Kosoře, který založil roku 1537 tiskárnu v Praze jako zeť pražského tiskaře Severýna. Vytiskl český překlad Münsterovy Kosmografie s první v Čechách tištěnou mapou Čech, provedenou technikou dřevořezby. Dalším byl Jiří Melantrich z Aventýna (1511 – 1580), tiskl v Praze od r.1542 celkem asi 160 knih. K jeho nejznámějším tiskům patří Bible a Matthioliho herbář. Předchůdcem Daniela Adama z Veleslavína byl vysočinský rodák, Mikuláš Konáč z Hodišťkova (z.1546), který tiskl svoje díla a překlady patrně s typografem Johannesem Wolffem v první pol.16.stol. Dalším z řady velkých byl vzpomínaný Daniel Adam z Veleslavína (1545 – 1599), který jako zeť a společník Melantrichův se nejprve podílel na jeho činnosti jako společník a spisovatel, posléze po jeho smrti převzal celou tiskárnu. K jeho nejkrásnějším tiskům patří Putování svatých. Větších tisků provedl kolem osmdesáti, jiné jdou do desítek. V letech 1557 – 1577 vedl známou českobratrskou tiskárnu v Ivančicích na Moravě biskup Jan Blahoslav, vynikající postava sboru Českých bratří. Z této tiskárny pochází krásný Kancionál z r.1576. Tiskárna pokračovala v činnosti v Kralicích na Moravě, kde po smrti Blahoslavově tiskl Zachariáš Solín proslulou šestidílnou Bibli kralickou, vynikající dílo českého a evropského písemnictví a knihtiskařství. Z roku 1615 pak pochází Písně duchovní evangelistské v nádherné grafické úpravě.

Zbývá zmínka o proslulých vynálezcích z českých zemí, kteří zdokonalili techniku knihtisku. Patří k nim Alois Senefelder (1771 – 1834), vynálezce kamenotisku, Jakub Husník (1837 – 1916), vynálezce světlotisku a Karel Klíč (1841 – 1926), vynálezce heliogravury a hlubotisku.

Vážné zájemce o historii knihtisku odkazujeme na Muzeum knihy v prostorách bývalého kláštera žďárských cisterciáků,dnes zámku. Tato pobočka Knihovny Národního muzea v Praze, zřízená dr.Bohumírem Lifkou a kol. roku 1957 vás zavede nejen do dějin knihy po vynálezu knihtisku, ale přiblížíte si historii knihy, písma a psaných textů od zjistitelných počátků, včetně nejrůznějších technik její tvorby. Vstupem výpočetní techniky a nových technologií začíná zcela nová etapa rozvoje technických prostředků pro poskytování informací a zpracování krásné literatury v rámci knihtisku i šíření dalších – multimediálních nosičů.

Na začátku třetího tisíciletí tak připomínáme, že kultura lidstva je nemyslitelná bez zprostředkování informací a umění, ke kterému patří jak krásná literatura s ilustrační tvorbou, tak i knihtisk a přidružená umělecká řemesla. Na počátku tohoto epochálního vynálezu stál Johann Gutenberg, od jehož narození letos uplynulo již více jak šest století.

Převzato z internetu.

Návrat na úvod stránky