O Pablbovi

Dnes vás seznámím s ne­bez­pečně se šiřící cizopasnou bakterií, jejíž odborný název je Pablb obecný. Tato bakterie se šíří vzduchem, vodou, jídlem, plátnem, novinami, rádiem, televizí a internetem. Její mimikry jsou obdivuhodné, neboť se dokáže maskovat tak, že je v podstatě nepostřehnutelná. Tato skutečnost znemožňuje její včasnou identifikaci a eliminaci.

Člověk napadený touto bakterií se projevuje širokou škálou příznaků, z nichž některé namátkou uvádím: postižený při hovoru užívá nejčastěji krátké jednoduché věty, jeho nonverbální vyjadřování mimikou tváře se zastaví na ustáleném výrazu tak zvaného dětského příšklebku nebo také zamračeného kakabuse. Postižený člověk jedná převážně na základě vlivu pudových impulsů, pro příklad vybírám několik zazna­menaných vzorců chování: mám hlad, nemám hlad, toto je horké, toto je studené, tenhle člověk je cizí - tudíž ho musím praštit, nyní potřebuji na záchod, nyní jsem unavený - jdu spát, jsem vyspaný, vstávám, opět mám hlad, toto zboží je ve slevě - tudíž ho musím koupit, a podobně.

Bakterie Pablba obecného má tu zajímavou vlastnost, že zvyšuje agresivitu a také sebevědomí člověka, jehož nakazila. Takový člověk ztrácí obezřetnost a získává drzost v mezilidských vztazích. Statistický průzkum prokazuje, že ze sociálního hlediska lidé nakažení Pablbem uplatňují svou neblahou výkonnost v nejrůznějších úřed­nických povoláních, a to nezřídka v rozhodovacích, vedoucích i politic­kých funkcích, ale stejně často se nakažené osoby najdou v sociální vrstvě dělnického a rukodělného charakteru. Pablb se nevyhýbá ani školám, ústavům věd, nemocnicím a vojenským posádkám.

Dlouholetý lékařský průzkum dokázal, že Pablb se v lidské společnosti vyskytuje již od úsvitu lidstva. Holandský lékař Eugen Dubois nalezl v roce 1891 na Jávě kosterní pozůstatky předvěkých opolidí, jimž dal název Pithecantropus erectus. V lebeční kosti jednoho Pithecantropa nalezl Dubois stopu onemocnění, které nedokázal určit. Dnes již díky genetickému rozboru víme, že Pithecantropa napadl Pablb. Na zmíněné jávské lokalitě byly totiž objeveny kosterní pozůstatky Pithecantropa, na kterého zjevně ostrým pazourkem zaútočil druhý Pablbem onemocněný Pithecan­tropus. Dějiny lékařství zaznamenaly nespočet onemocnění v celých dějinách lidstva.

Pablb je nebezpečný v tom, že někdy dokáže nakazit velkou část lidské populace na rozlehlém území. Národ nakažený Pablbem pak představuje nebezpečí pro sousední národní společenství, kde je Pablbem nakažen pouze zlomek obyvatelstva. Nebezpečí spočívá v tom, že rostoucí konzumní a agresivní chování přesáhne hranice státního území a národ Pablbů vpadne na území cizího státu, jejž na základě výše zmíněného pudového chování drancuje a mezi jeho obyvatelstvo šíří další Pablby.

Jiným zdokumentovaným jevem je tak zvané sdružování Pablbů. Bakterie Pablba jsou od přírody nerady samy a proto nakažené osoby často vyhledávají osoby stejně nakažené. Jelikož k úspěš­nému množení Pablbů přispívají chemické sloučeniny vznika­jící rozkládáním různých uhlovo­díkových struktur na bázi alkoholů a psychotropních látek, nalezneme často celé skupinky Pablbů v po­hostinských zařízeních, pří­padně klubech. Tyto skupinky Pablbů, které se po zavírací době potulují vesnicemi a městy, pak zanechávají stopy svého chování na veřejném majetku a někdy i na obyvatelích.

Pablb obecný je jednoznačně nebezpečný nejenom pro druh Homo sapiens, ale pro všechny projevy života na naší planetě. Lidé ovlivnění Pablby hromadně vyčerpávají ne­obnovitelné planetární zdroje energie. Kácejí pralesy, nadměrně regulují vodní toky, montují atomové bomby a realizují mírové válečné policejní akce. Píší naučné knihy o nutnosti budování zrychlujícího se hospo­dářského růstu a konzumní spotřeby. Rozšiřují mediální kulturu na podkladě sexuálních a agresivních tendencí, čímž pomalu připravují organismy nenakažených osob k přijmutí Pablbů do svého života.

Jak se dá před Pablby chránit? Vzhledem k jejich rozšířenosti to není jednoduché. Stoprocentní lék, který by zabral u každého člověka, doposud nebyl nalezen. Přesto existuje určitá prevence. Statistika prokazuje, že nejméně Pablbů se vyskytuje mezi jedinci, kteří na­vštěvují knihovny a kulturní zařízení jako jsou divadla a koncertní síně, malý výskyt bakterie je také mezi lidmi, kteří navštěvují, pozorují a chrání přírodu, a mezi lidmi, v jejichž chování převládá nad egoismem altruismus což je způsob chování směřující nejenom k sobě, ale také k druhým. Odborníci sice nedokázali identifikovat ony anti-Pablbí látky, které mohou účinně chránit člověka, ale s jistotou je známo, že agresivní a egoistické chování tyto látky rozrušují. Proto odborníci jako prevenci doporučují - vyhněte se přehnanému přijímání agresivních vzorců chování, jež Pablbové šíří prostřednictvím médií. Nevšímejte si hesel, která Pablbové s oblibou hlásají, a jež například znějí: "Slušnost je přežitek", "silnější vyhrává", "vzdělání je k ničemu", "čím víc peněz, tím spokojenější život", "láska nic neznamená", "čtení je nuda", "vojenskou akcí budujeme mír", "příroda je tu pouze pro náš užitek", "přeplněný žaludek zajišťuje klidnější život", "poezie nikoho nezajímá" a podobně.

Tato prevence sice také není stoprocentní, ale prokazatelně přispívá k tomu, aby se z člověka nestal Pablb. K tomu také měla přispět tato osvětová přednáška.

 

Jaroslav Svoboda - České Listy

 

 

poslední aktualizace

1.11.2004

 

PODPORUJEME kvalitní nezávislé časopisy

 

ČESKÉ LISTY: Čechova 1100, Hradec  Králové , 500 02

NÁRODNÍ MYŠLENKA PO.BOX 18, Hodkovice  n. M ,  463 42

 

doporučujeme:


Upozorněte na naše stránky přidáním ikony

 

   TOPlist  


NAVRCHOLU.cz


KONTAKTY:     e-mail:  sponh@volny.cz     -      TEL: 732238161