ODSOUZEN K ZAPOMNĚNÍ

Smutné výročí vpádu Německé branné moci do naší země v roce 1939 si dnes jen málokdo připomíná. Je to přitom událost více než poučná a to hned v několika rovinách. Zůstaneme-li nepoučeni z této minulosti, vystavujeme se možnosti znovu ji prožít ... tentokrát s důsledky, které před 65 lety události nepřinesly jen díky náhodám a miliónům mrtvých spojeneckých vojáků. 

První rovinu tvoří falešný mýtus o tom, že pokud bychom se v roce 1938 (potažmo 1939) bránili, národ by byl dozajista zmasakrován. Vytvořila se legitimační teorie zbabělých srdcí o tom, že ohnutí hřbetu , nestavení se na odpor, jednoduše zachování našich životů za každou cenu je dobré, ba dokonce hodno chvály. Přitom zkušenosti té doby ukazují, že národy (Francouzi, Nizozemci, Řekové či Norové) nebyly masakrován za to , že se postavil na přirozený odpor. Přístup tehdejšího Československa byl bezprecedenční a myslím, že pro budoucí vývoj našeho národa a jeho vlastností osudový. Podcenění barbarství Němců mohlo nakonec vést k naprosté likvidaci našeho národa (jak vyplývá z Německých plánů na poválečný postup). Naivní představa, že pokud si bez zbraně lehnu na záda a odhalím slabiny přiměji agresora k humánnímu konání je představa, která stála životy již miliony lidí.

Další rovinou je přirozená ostražitost před každým, kdo používá vznešená slova o míru, návratu do vlasti nebo utlačování, která z úst Hitlera a jeho přisluhovačů zněla na všechny strany a dlužno dodat, že v Anglii a jinde byla příznivě přijímána. Stejná taktika přetrvává i dnes a znovu prostřednictvím tisku je vstřikována do myslí lidí s cílem ospravedlnit války , agrese, vydírání či další silácké akty mocných. 

V neposlední řadě je nutné myslet na to, jak rychle jakýkoliv náš soused (a u toho západního je to změna častá) může změnit svou mírumilovnou tvář a politiku přátelství. Neměli bychom nikdy zapomenout, že jsme to my, a právě jen my, kdo má být připraven bránit své domovy, bez bláhového očekávání pomoci jakékoliv cizí moci. Je dobré také přemýšlet nad tím, že metody a postupy jak cizí stát a jeho občany uchvátit, árizovat, germanizovat, poevropšťovat nebo přetavit na komunistický monolit se mohou měnit a nemusí vždy mít násilnou podobu.  

Doufám, že odsouzení k zapomnění 15.3.1939 bude jen přechodné. Nevěřím v tzv. svaté pravdy o nevyhnutelnosti toho či onoho, o předurčenosti EU nebo o neschopnosti našeho malého národa přetrvat v srdci Evropy. Budeme-li malí , pak zajisté zanikneme rozmělněni, přetaveni, převychováni. Když však nalezneme sami v sobě sílu a vědomí odpovědnosti k našim potomkům a úcty k našim hrdinným předkům, pak není síla, která by nás mohla zotročit. Asi se bude s většinou svých součastníků lišit v tomto postoji, ale domnívám se, že otroctví je horší smrti.

Jaroslav Janovec  

 

 

 

poslední aktualizace

15.3.2004

 

PODPORUJEME kvalitní nezávislé časopisy

 

ČESKÉ LISTY: Čechova 1100, Hradec  Králové , 500 02

NÁRODNÍ MYŠLENKA PO.BOX 18, Hodkovice  n. M ,  463 42

 

doporučujeme:


Upozorněte na naše stránky přidáním ikony

 

   TOPlist  


NAVRCHOLU.cz


KONTAKTY:     e-mail:  sponh@volny.cz     -      TEL: 732238161