3x A DOST

Velmi špatné výsledky trestní politiky, která ve velké míře není schopna odradit pachatele od recidivy, povzbuzují ve společnosti i mezi politiky tendence vedoucí ke snahám zavést tzv. institut 3 x a dost, který by pro určitý okruh trestné činnosti ustanovil automatické ukládání doživotních trestů v případě, že se pachatel třikrát dopustí taxativně vymezených trestných činů.   

Fakt, že zhruba 60% každoročně odsouzených byla již ve výkonu trestu odnětí svobody je bezesporu důkazem selhání trestní politiky, zejména výchovné funkce trestu a schopnosti navracet odsouzené do běžného života. Z pohledu institutu 3x a dost je zajímavé, že  40% z těchto recidivistů tráví již nejméně třetí pobyt ve vězeňské cele. Dokonce není zcela vyjímečné setkat se s osmi, deseti i patnáctkráte odsouzeným individuem. Mnohanásobná recidiva je však typická pro trestné činy majetkové, občas pro méně závažné trestné činy násilné povahy. Konstruovat pro tuto kriminální činnost obligatorně doživotní tresty nelze považovat za rozumné a přiměřené stupni nebezpečnosti pro společnost. Ostatně politici prosazující tento institut jej navrhují jen pro zvlášť závažné zločiny v jejichž souvislosti došlo ke smrti oběti. Tyto případy nezaujímají více jak 1 % trestné činnosti a recidivní spáchání takového činu třikrát je skutečně velkou vyjímkou, kterou lze řešit drobnou úpravou trestního zákona, který by pro takové činy fakultativně umožňoval trest odnětí svobody na doživotí.

Zavádět 3 x a dost paušálně pro veškeré kategorie trestné činnosti patří do říše nebezpečné fantazie. K několika desítkám odsouzených k doživotnímu žaláři by přibylo několik tisíc mnohonásobných recidivistů, kteří by se mohli za majetkovou škodu nepřesahující desítky tisíc korun dostat na úroveň několikanásobných vrahů. Není nutné asi připomínat, že v takovém rozsahu ve světě není institut 3x a dost, (již tak velmi omezený a neobvyklý) nikde ustanoven. Nelze odhlédnout ani od necitelného zásahu do postavení soudců, kteří by při zavedení institutu byli postaveni do role automatických strojů udělujících předem stanovené tresty bez možnosti hodnotit osobu pachatele, možnost jeho nápravy i nebezpečnost trestného činu.

Problémy s vysokou kriminalitou a arogancí recidivistů dosahují rozměru, ve kterém se nelze averzi občanů, ani volání po zásadních změnách divit. Současnou špatnou koncepci založenou na institutu zvlášť nebezpečných recidivistů, postihující jen úzce vymezenou oblast recidivy a několik málo případů , kdy recidiva je předpokladem vyšší trestní sazby a nakonec i stanovení recidivy jako přitěžující okolnosti bude zřejmě potřeba výrazně rozšířit. Například principy vlastní zvlášť nebezpečné recidivě, to jest o třetinu vyšší sazba za trestný čin a uložení trestu v její horní polovině, by měly být rozšířeny na všechny případy stejnorodé recidivy. Kromě represe by v těchto případech měla nastupovat i zvláštní intenzivní práce kurátorů a sociálních pracovníků.  Vždy je však třeba si uvědomovat , že ani nejtužší represe a velké trestní sazby nezabrání určité části společnosti páchat trestnou činnost. Kriminalitu nelze z lidské společnosti vymítit, lze ji jen minimalizovat na úroveň , kterou spravedlivé a zákonné možnosti jejího objasnění umožňují. 

Jaroslav Janovec      

 

  

    

 

 

 

 

 

poslední aktualizace

23.1.2004

 

PODPORUJEME kvalitní nezávislé časopisy

 

ČESKÉ LISTY: Čechova 1100, Hradec  Králové , 500 02

NÁRODNÍ MYŠLENKA PO.BOX 18, Hodkovice  n. M ,  463 42

 

doporučujeme:


Upozorněte na naše stránky přidáním ikony

 

   TOPlist  


NAVRCHOLU.cz


KONTAKTY:     e-mail:  sponh@volny.cz     -      TEL: 732238161