Home Map
---------------------------------------------------------------------------------------------
 ////// ///     ////  ////  //  // /////   ////  /////     /////  /////   ////  //  //  ////
  //    //    //    //  // /// // //  // //  // //  //    //  // //  // //  // //  // //  //
 //    //    //    //  // // /// //  // //  // /////     /////  /////  ////// ////// ////// 
// /////     ////  ////  //  // /////   ////  //  //    //     //  // //  // //  // //  //
---------------------------------------------------------------------------------------------

Kamenné kříže na Broumovsku

(článek byl uveřejněn v časopisu Broumovsko 3-4/2000, verze před gramatickou korekturou)

Kamenné kříže patří do široké skupiny drobných terénních památek, jde zpravidla o menší monolitický objekt, jehož hlavním výtvarným motivem je kříž. Nejčastějšími typy jsou prostý kamenný kříž a křížový kámen (kamenná deska s křížem), méně častým typem je kruhová stéla. Na objektech jsou někdy nápisy, vyobrazení zbraní, nástrojů a lidí. Vyskytují se nerovnoměrně po celé naší zemi, hustěji v regionech: příhraniční Severočeské okresy, sever Západních Čech, široké okolí Plzně, širší region Jihlavska zasahující až k Brnu, severní okolí Hradce Králové, a Olomoucko. I tyto nenápadné kameny roztroušené v terénu s dalšími památkami vytváří náš domov, kulturní krajinu po staletí zvelebovanou lidskou rukou.
Při setkání s kamennými kříži vyvstane mnoho otázek. O původním významu se vedou diskuse a existuje několik teorií: pamětní význam (zejména smrtelné události), smírčí význam (smírčí smlouva a povinnosti pachatele), hraniční znamení, misijní původ, projevy germánské symboliky, symboly rekatolizace, znamení u cest. Obecně soudíme že nám: připomínají místní nešťastné události; poodhalují osudy předků i když milosrdný čas zhojil rány; přibližují časy, kdy stálo zato, věnovat se s pokorou neštěstí jednoho člověka. Pochází převážně z 15. až 18. století a jsou často nejstaršími památkami katastru. Užívají se pro ně různé názvy: smírčí kříže, baby, švédské kříže, cyrilometodějské kříže, pamětní kameny a slitební kameny. Neexistuje ani přesná hranice s jinými památkami (mezníky, náhrobky, kamenné stély). I dnes však platí co napsal Walter von Dreyhausen, ve svém soupisu českých kamenných křížů z roku 1940, ”důležitější než hledání výkladů je péče o tyto památky”.
Badatelský zájem o ně u nás sahá do poloviny devatenáctého století. Dnes na něj navazuje, již více jak patnáct let, skupina nadšenců volně sdružených pod patronátem muzea v Aši, kteří na vlastní náklady a ve svém volném čase zdokumentovali více jak 2.000 kamenných křížů, 680 mezníků, 732 ostatních památek, vybudovali centrální evidenci (s rozsáhlým fondem fotografií, dokumentačních prací a bibliografií o 1.200 položkách), bohatou knihovnu a zachránili několik objektů. Spolupráce s badateli z Německa a Polska byla korunována 30.4-2.5. 1998 Mezinárodním kongresem v Teplé. Dosavadním vrcholem je vydání soupisné knihy ”Kamenné kříže v Čechách a na Moravě” v roce 1997. Stala se novým impulsem pro badatele. Za rok po vydání jsme v Aši shromáždili 200 nových objevů (tučně názvy v textu).
Dokumentaci objektů na Broumovsku zahájil pro Ašské Muzeum v roce 1983 Jiří Vaněk ze Slatiny nad Úpou, dále v ní pokračovali manželé Busínští z Prahy, Alexandr Skalický z Náchoda, Daniel Wojtucki z Wroclawi a Vladimír Preclík z Prahy, který o nich psal své povídky. Nedávno proběhla v Náchodě výstava fotek kamenných křížů z celého okresu včetně vystavení kamenného kříže ze Stárkova. Některé objekty na Broumovsku jsou popsány i v regionální vlastivědné literatuře českých Němců a jejich potomků. Je nedostatkem našeho bádání, že jsme tuto literaturu nejen v této oblasti dosud řádně nezpracovali. V textu se pouze dvakrát odvolávám na základní vlastivědnou publikaci ”Das Braunauer Land” (BRL) 1971 Forchheim.
Tento příspěvek přibližuje současný stav poznání kamenných křížů na Broumovsku, nemá ambice konečných závěrů, jde o zastavení na nekonečné cestě ochrany a výzkumu těchto památek. Předem se omlouvám za nepřesnosti, kterých jsem se i při nejlepší snaze dopustil. Budu rád, když mi vážení čtenáři předají své připomínky a postřehy do redakce, nebo se obrátí přímo na muzeum v Aši.
V regionu Broumovska v hranicích stejnojmenné CHKO se kamenné kříže vyskytují relativně hustě a doplňují malebnost tohoto milého koutu naší země. Zdejší území spadá do širšího regionu výskytu kamenných křížů severně od Hradce Králové a je spojovacím článkem mezi Hradeckou skupinou a skupinami v Kladsku a Slezsku. Dále uvádím stručný popis jednotlivých lokalit a v závěru statistické srovnání. Popis lokalit vychází z centrální evidence (stav květen 2000), některé údaje jsou zpřesněny vlastním pozorováním. Objekty jsou nazývány názvem příslušné obce a číslem centrální evidence. Rozměry uvádím v závorce na konci popisu, v pořadí výška, šířka a síla objektu v cm. Měřeny jsou na viditelné části mezi nejvzdálenějšími rovnoběžkami ohraničujícími objekt.

Bezděkov 0106
Stojí v intravilánu obce na zahradě č.p. 146 v některých průvodcích bývá uváděno chybné číslo. Prostý kamenný kříž, který podle místní tradice označuje hrob z napoleonských válek, podle jiných je na místě hrobu pruského vyzvědače z roku 1866. Z typologického srovnání a podle stupně poškození erozí však vyplývá, že je starší. Vladimír Preclík mu věnoval svoji povídku ”Uprostřed trávníku”. Je v ní popisován pečlivě střižený trávník okolo kříže, já jsem při svých návštěvách zaznamenal poněkud méně udržovaný porost. (120x70x22)

Broumov 1633
Stál mezi domy č.p.232 a 233 na dnešní Masarykově ulici. Walter von Dreyhausen ho popsal ve své knize z roku 1940 jako kamenný kříž. Byl nazýván ”Schrollkreuz” a vztahovala se k němu údajně pověst o vymítání ďábla.V současné době již nebyl nalezen.

Česká Metuje 0105
Stojí vlevo u silnice na Polici nad Metují u kilometrovníku 27 Náchod - Trutnov. Patří mezi nekrásnější objekty z celé České republiky. Jde o řecký kříž z pískovce s nápisem v neobratně sekané minuskule. V regionální literatuře (naposledy Vaněk, 1993) je takto přepisován: ZDE TELO ODNATO ZEMIJ ANNO MCCCCCI 10 LEDA ELIAS JAN SYN ZA ZAPLATU JI DATA ODPOCIE V POKOJI. Dnes je čitelná pouze skupina písmen MCCCCCI vydávaná za letopočet 1501. Na odvrácené straně je na kříži vyhlouben obrys člověka prchajícího před napřaženou sekerou. Lidová pověst nereaguje na nápis, ale uvádí k místu pohřeb švédského vojáka. BRL uvádí jeho fotografii na straně 107 s názvem ”Schwedenkreuz”. V této knize je chybně lokalizován k silnici z Dědova (von Mohren) do Police. Jde zřejmě o přepsání nepřesné lokalizace ze ”Soupisu památek uměleckých a historických v politickém okresu Broumovském” Antonín Cechner 1930. Vzhledem k rozměrům a váze kříže je velice nepravděpodobné, že by byl přemísťován. Vladimír Preclík věnoval tomuto krásnému kříži povídku ”Můj kříž”(102x110x36)

Dolní Adršpach 0574
Stojí ve stráni po levé straně silnice z Dolního do Horního Adršpachu pod domem č.p. 37. Torzo pískovcového kříže zbylé po odlomení ramena a hlavy. Torzo se vzdáleně podobá sekyře. Obecní úřad si dnes objektu váží a vysekává kolem něho divoký porost, aby byl vidět ze silnice. Dříve se ve vysokém lopuší obtížně hledal. Vladimír Preclík věnoval tomuto kříži povídku ”Podoby a podobnosti”.(75x57x21)

Dolní Adršpach 0205
Stojí na soukromém pozemku u chalupy č.p. 25. Řecký kříž na neopracovaném podstavci s nápisem: ANTON RAAB LIEBENAU 1790. Původně tento kříž stával v lese u zaniklé obce Libná (Liebenau) na místě, kde došlo údajně ke smrti dřevorubce. Konfrontace s matrikou nebyla dosud provedena. Před rokem 1985 byl převezen do Dolního Adršpachu a postaven na konci polní cesty, která vede od zámku kolem rybníčku směrem k trati, vedle kříže č. 1365. (65x63x17)

Dolní Adršpach 1365
Stojí vedle kříže č. 0205. Pravidelný kříž s nápisem: JOHANN SCHMIDT VOIGSDORF 1890. Údajně se opět jedná o smrt dřevorubce, ale blízkost hranice může svádět i k hypotéze o smrti pašeráka, nebo pruského pytláka. Konfrontace s matrikou nebyla dosud provedena. Dříve údajně stával v lese u hranice s Polskem u zaniklé obce Libná. Voigtsdorf se dříve nazývala část Polské obce Chelmsko Slaskie, která se rozkládá podél potoka od kostela v Ch. S. k hranici s ČR směr Libná. Byl přenesen podobně jako kříž 0205 a umístěn vedle něho na stejném stanovišti. Dnešní soukromé vlastnictví křížů dává záruku jejich lepší ochrany. (59x55x17)

Heřmánkovice 0200
Kříž je zazděný do hřbitovní zdi u kostela Všech svatých. V téže zdi je umístěno ještě torzo dalšího kříže a reliéf lebky. Kamenný kříž s klínovými rameny a hlavou a s odhaleným neopracovaným soklem. (67x54x10)

Heřmánkovice 0751
Torzo kříže zazděné do zdi hřbitova u kostela Všech svatých, vedle čísla 0200. Torzo má ulomenou nohou, původní výška je předpokládána podle negativu ve zdi. (70x56x9)

Vzhledem k tomu, že se zřejmě nejedná o původní umístění křížů, je vedena polemika, jestli do souboru patří. Každopádně splňují základní předpoklad, že jde o menší monolitický objekt jehož hlavním výtvarným motivem je kříž. Ohledně reliéfu lebky (35x26) není diskuse rovněž uzavřena. Jde zřejmě o další tajemný reliéf, podobně jako údajný reliéf sv. Vojtěcha ze zdi hřbitova v Šonově, dnes uložený v Broumovském muzeu. Jisté je, že kříže i reliéf lebky jsou jedny z nejstarších památek na katastru Heřmánkovic a je třeba je chránit. Určitou nadějí pro ně jsou projekty spojené s obnovou barokní fary v Heřmánkovicích.

Pěkov 0101
Stojí na horním konci obce ve stráni nad potokem, vlevo od silnice do Broumova, naproti čp. 133. Pečlivě opracovaný kříž s půlkulatou hlavou a nohou do klínu. Jde o klasickou ukázku prostého kamenného kříže. Vladimír Preclík mu věnoval povídku ”Dvě plus jeden”. (121x70x25)

Pěkov 0203
Stojí v intravilánu obce u čp. 20 naproti č.p. 18. Kříž z pískovce zazděný do kamenného oblouku v podezdívce plotu. Na ramenech šikmo vrypy snad mečů, uprostřed neidentifikovatelný obrazec. (128x95x17)

Starostín 1662
Objekt objevil polský badatel Daniel Wojtucki v roce 1998 na státní hranici u HP 225/5. Jde o zlomený řecký kříž s krátkými rameny. Jeho výskyt byl letos potvrzen panem Jaroslavem Rohulánem z CHKO Broumovsku. O historii tohoto kříže není zatím nic bližšího známo. V současné době o něj projevila zájem CHKO a nadšenci z Meziměstí a okolí, kteří ho chtějí opravit a hledají pro něj lepší umístění. Jde o pěkný příklad postupného návratu těchto památek zpět do širšího povědomí místních obyvatel. (67x63x31)

Stárkov 1864
Stál vyvrácen u vrchu Šibenice vedle cesty v lese, od 7.5. 1998 je uložen do lapidária Okresního muzeu v Náchodě. Kamenný kříž nahoře zaoblený dolu se rozšiřující s vytesaným křížem či mečem na přední straně. Alexandr Skalický nabízí hypotézu spojení symbolu meče s hrdelním právem města Stárkov od roku 1573. Byl součástí letošní výstavy v Náchodě. (82x55x19)

Zdoňov 0204
Stojí na severovýchodním okraji obce při polní cestě, po které vedla dříve žlutá značka. Kamenný řecký kříž s okosenými hranami. Na těle kříže po celé délce je hluboká svislá drážka (5x8 cm). Je orientován severojižním směrem. Místní obyvatelé mi tvrdili, že se jedná o památku na smrt zajatého ruského vojáka. BRL uvádí na straně 432 při popisování obce Zdoňov (Merkelsdorf), že se v obci nachází smírčí kříž (Sühnekreuz) známý jako ”Schwedenkreuz” (101x90x21)

Pro úplnost uvádím ještě neevidované a dnes neexistující objekty, které byly zaznamenány ve starších soupisech:

  1. kamenný kříž ve Žďáru nad Metují. u č.p. 15, přemístěný údajně ze zaniklé osady Bavorov.
  2. kamenný kříž v Machovské Lhotě lokalizovaný k ”Dynterovu statku” s nápisem: ”Tomáš Persik spadl z třešně .. zabil se … 1700”. Údajně byl v 60. letech zazděn do základů kravína.

Základní statistické srovnání kamenných křížů na Broumovsku
Porovnávány jsou pouze dostupné údaje. Jde o 15 objektů, to představuje přibližně 0,75 % z celé ČR. Z nich po vydání knihy ”Kamenné kříže v Čechách a na Moravě byly nově evidovány 2 objekty. Jediným zastoupeným typem je kamenný kříž 15 objektů (100 %), Ostatní tvarové typy nejsou zastoupeny. Jako materiál posloužil ve všech případech místní dobře tvarovatelný pískovec. U 6 objektů (40 %) je zachycena informace o smrti. Z toho u 4 objektů nápisem a u 2 objektů v pověsti. Z dostupných informací je obtížné určit, jestli se jednalo o násilnou smrt nebo neštěstí. Pověsti o nich se zpravidla vztahují k válečným operacím, které tento líbezný kout naší země postihly.

Na popsaných objektech se vyskytují tato vyobrazení o těchto počtech a procentech z 15 objektů:
Vyobrazení četnost (ks) četnost (%)
   nápis 4 27%
   letopočet 4 27%
   kříž 1 7%
   meč 1 7%
   sekera 1 7%
   postava 1 7%
   rýha 1 7%
   neznámý obrazec 1 7%
    
   nejstarší vročení 1501Česká Metuje 0105
   nejmladší vročení 1890Dolní Adršpach 1365

Porovnání rozměrů je provedeno pouze z množiny zaznamenaných údajů.

  cm  Maximální cm  Minimální cm  Průměrná
Výška 128  Pěkov 0203 59  Dolní Adršpach 1365 88,5  vypočteno z 12 hodnot
Šířka 120  Česká Metuje 0105 54  Heřmánkovice 0200 70,8  vypočteno z 12 hodnot
Síla 36  Česká Metuje 0105 9  Heřmánkovice 0751 20,4  vypočteno z 12 hodnot

Tři popsané objekty dnes neexistují (20 %). To ukazuje na problémy spojené s jejich ochranou. Problematická je i centralizace objektů do muzea, nebo lapidárií. Jde o chvályhodnou snahu tyto památky chránit, ale vytržení objektu z jeho prostředí (katastru) a druhotné vystavení je až poslední vhodnou možností ochrany. Je však nutné říci, že pro ochranu objektů v otevřené krajině nebyl dosud nalezen vyhovující model. Drastické společenské změny a nevybíravé změny vlastnických vztahů ve 20. století narušily rovnováhu kulturní krajiny a zničily tradiční vztahy vlastníků pozemků a dalších obyvatel k těmto památkám, běžné v zemích, které tyto změny neprodělaly. Nalezení nové rovnováhy nejen v této oblasti je však dlouhodobá záležitost.

Ochrana a výzkum kamenných křížů nikdy nekončí a jistě přiláká i další zájemce, třeba jako součást školní vlastivědy. Dále hledáme funkční model, který by bránil mizení těchto památek. Ochrana platným právem je velice slabá. Vždy lepší než zákon je upřímný zájem o tyto památky a jejich návrat do obecného povědomí. Pouze rostoucí počet spolupracujících zájemců je příslibem budoucnosti kamenných křížů. Některé slibné náznaky byly popsány v textu. Tento soupis může být také námětem na výlety s netradičním cílem. Vhodně zvolená trasa mezi jednotlivými objekty a napětí při jejich hledání přinese hodně radosti. Objekty na Broumovsku jsou turistům dobře přístupné. Při návštěvě objektů je nutné ctít a respektovat vlastnická práva. Nové objevy na nás čekají nejen v terénu, ale i v archivech a knihovnách. Společně usilujme, aby k nám stále více kamenných křížů promluvilo.

Michal Streubel
TJ CONDOR Praha

Věnováno památce tří vlastivědných badatelů Broumovska, kteří dokázali i v těžkých dobách a podmínkách pro věc mnoho vykonat:
   Vinzenz Maiwald (1862-1951)
   Josef Streubel (1883 –1963)
   Franz Weiß (1904-1944)