[zpět]

Glocknerkoenig 2004

Léto sice už klepe na dveře, paní zima však ještě o prvním červnovém víkendu zcela ovládla letošní boj o krále Glockneru.

Letos už po deváté přílákala "Grossglocknerhochalpenstrasse" cyklistické nadšence z mnoha zemí, a to doslova všech úrovní. Grossglockner je prostě výzva! Trať dlouhá "pouhých" 27 km s převýšením 1694 m a cílem v nadmořské výšce 2445 m - Fuschentorl - Gedenkkapelle. Letos poprvé organizátoři nabídli cyklistům také "liht" trasu se startem u mýtnice ve Ferleitenu - "pouhých" 12,5 km s převýšením 1330 m, zkrátka varianta bez rozjezdové rovinky, jen tvrdě do kopce. Jako každoročně byla i letos celá trať po dobu závodu pro běžnou dopravu úplně uzavřená, a to v obou směrech.


Jaký byl tedy letošní král?

Sobotní cesta do Zell am See byla téměř celá v souvislém lijáku, zprávy hlásily v okolí Salzburku povodně. Předpověď špatná, ostatně nebylo to letos poprvé. Jenže počasí v Alpách je vždycky tak trošku sázka do loterie. S maratonem by člověk váhal, ale při jízdě cca 2h jenom do kopce se přece jen dá těžko zmrznout. Za Salzburkem se počasí změnilo jako mávnutím kouzelného proutku v krásné slunečno, docela jsme uvěřili. Jenže stačily dvě hodiny strávené vyzvedáváním čísla, hledáním noclehu, jídlem apod. a venku se spustil takový liják, že nás myšlenky na "rozjetí" docela rychle přešly. Ještě nad ránem bylo slyšet nepříjemné zvuky padajícího deště. Rozedněním se ale vše v dobré obrátilo a déšť (alespoň na čas) úplně ustal. Předpověď na dopoledne byla ale špatná, důvodů k radosti málo.
Na start se jelo s vědomím, že dešti asi neuniknem, ale každý metr, ujetý za sucha, zkrátí dobu útrap v mokru.

Startovní výstřel zazněl s 10 minutovým zpožděním, tedy "až" v 7:40. Startovalo se ze 2 startovních bloků, kde fungovalo jednoduché pravidlo: 1. blok pouze pro ty, kteří v minulém nebo předminulém ročníku zajeli čas pod 2 h, bez připuštění jakékoli výjimky, 2. blok ostatní běžní smrtelníci.Čas byl sice měřen jak "brutto" - od startovního výstřelu do projetí cílem, tak "netto" - od projetí startem do projetí cílem, přítomnost v prvním bloku ale zajišťovala přece jen trošku rychlejší zdolání úvodních, ne příliš stoupajících kilometrů.

První kilometry ubíhaly rychle, rovina do Fusche, první ostřejší zhoupnutí před Ferleitenem, mýtnice,... a už jen nahoru. Pršet začalo kousek nad mýtnicí, zhruba v polovině závodu. Nejdřív málo a zdálo se, že za chviličku vystoupáme nad mrak, nebyla to ale pravda. Zhruba 8 km před cílem přeháňka nabrala na intenzitě a o chvíli později se změnila v mokré husté sněžení. Větrovka byla sice dobrá, ale tak na prvních 5 minut přeháňky, pak už bych si to bez pláštěnky dokázala jen těžko představit. Ne každý ale zvolil tuhle variantu, viděla jsem i několik cyklistů vzdát a otočit to směrem dolů. V těch promočených věcech z nich ale musela přijet dolů ledová kroupa! Naprostá většina cyklistů však pokračovala do cíle - pro mně už to teda byla jízda spíše "na přežití" než "na umístění", ale vidina suchého teplého oblečení v cíli byla docela slušnou motivací. Zhruba 3 km před cílem však přeháňka ustoupila trvalému mírnému sněžení, to ve mně ještě na chvíli vzbudilo chuť závodit. Bylo to ale přece jen pozdě a slušné umístění už zůstalo jen přáním. Kdo absolvoval trať poprvé, mohl bížící se cíl odhadovat jen podle computeru, nebo kilometráže u silnice, díky velmi špatné viditellnosti byla cílová Gedenkkapelle letos vidět "na vlastní oči" až skutečně pár desítek metrů před cílem.

V cíli dostal každý účastník absolvující celou trať památeční medaili, organizátoři obětavě pomáhali s hledáním příslušné tašky s oblečením, ale bohužel na rozdíl od loňska nebyl teplý čaj připraven přímo v cíli, ale až u cílového bufetu s jídlem o cca 300 m níže na prostorné ploše před poslední zatáčkou. Sněžení už nemělo charakter intenzivní přeháňky, ale romantické pravé zimy, mít tak běžky - ideální podmínky! Kdo se sněžením nenechal odradit a zdržel se na vrcholu ještě po poledni, musel sice ve sjezdu dávat pozor na již "neomezenou" dopravu, odměnou mu ale byl konec sněžení, krásné výhledy a ostré sluneční paprsky pomalu usušily i mokrou silnici.

Více než tři desítky Čechů na startu, z nichž 8 zajelo čas pod pomyslnou hranici 2 h, je asi slušná prezentace české amatérské cyklistiky v zahraničí. Nejlepší z našich - Pavel Bouda skončil časem 1:40 h na hezkém 110. místě celkového pořadí (18. ve své kategorii). Kompletní výsledkovou listinu a ostatní informace najdete na http://www.glocknerkoenig.com/

A náklady?

Startovné (pro včas přihlášené) ve výši 32 EUR zahrnovalo - památeční suvenýr, dopravu zavazadla s oblečením do cíle závodu, 1x občerstvení na trati, jídlo a pití v cíli, výbornou večeři večer před startem a poprvé i možnost využití masáží po dojezdu. Pro cyklisty, kteří nejsou ze zemí eurozóny, tedy i pro nás, není problém při včasném přihlášení přes internet platit snížené startovné i přímo na místě. V ceně nebyl zahrnut pronájem čipu - 5 EUR, vratná záloha za zapůjčení čipu pak činila 40 EUR. Apartmán pro 1 osobu s bohatou snídaní 20 EUR, nocleh v kempu o 5 - 10 EUR méně.


Dagmar Likusová <usatec@volny.cz>, červen 2004