Titulní stránka Mgr. Zemanové

Tělocvik v roce 1907

Školní snímek třídy z Nuselské školy z roku 1903 (ilustrační fotografie).

[CNW:Counter]

Uvádím zde pro zajímavost články převzaté z časopisu "Šťastný Domov" ročník IV., 1907-1908 vydávaného F. Šimáčkem.
 


 
Seznam článků:
 

 

 

Zpět na seznam článků   >>

Zimní sport. Str. 190.

Zimní sport není u nás ještě daleko na tom stupni rozkvětu jako v zemích sousedních nebo dokonce v Anglii, Skotsku nebo některých zemích severních. Kromě trochu bruslení a tu a tam nějakého proběhnutí na sněžnicích, které provozuje celkem jen málo jednotlivců, nemůže se u nás o zimním sportu skoro ani mluvit.
A nemáme ani daleko na Krkonoše, kde tou dobou jízdy rohačkami provozují se s největší živostí na četných místech, a snadno bychom mohli vyplniti nějakou mezeru v tomto oboru.
Se stanoviska zdravotního bylo by to jen s potěšením, kdyby zimní sport se povznesl. Tělesné cviky všeho druhu jsou nejdůležitějším pravidlem osobní péče o zdraví, a čím dále vyumělkovaným způsobem života od přírody se vzdalujeme, tím důležitější jest, abychom se chápali takového sportu jako nejúčinnějšího prostředku k návratu k přírodě. Přečetné úhony a slabosti nervové soustavy, našich tělesných šťav, kostí, jednotlivých ústrojů jmenovitě ženského těla, jistě bychom méně pociťovali, kdybychom častěji a pravidelněji tělesná cvičení konali.
V létě to ještě konáváme, když ne jinak, alespoň častějšími procházkami, výlety anebo cestami, ale v zimě pravidelně nastává mezera, kterou jen zimní sport může vyplniti jako opravdový spasitel. Tento sport podává také, jako málokterý jiný i to, čím zdravý člověk dnešní opravdově hladoví; přírodní požitek tělesné propracování a povzbuzující nebezpečí. Každý znalec poměrů potvrdí, že příroda v zimě tak jako na jaře svou největší krásu podává, že rozkoš letu na sněžnicích nebo rohačkách může býti nanejvýše porovnána s jízdou na ohnivém koni, ale nemůže touto jízdou býti předstižena.
Avšak i zdravotní hodnota zimního sportu je větší, nežli letního, všechno to přesedávání ve světnicích, život hospodský, přesycování se a dráždění smyslů dostupuje za dnešních poměrů v zimě svého největšího stupně, a každá hodina, na kterou nás sport z tohoto prostředí odvádí, jest ziskem na zdraví a štěstí.
Chlad byl ode dávna vždy větší kulturní činitel nežli teplo. Chlad pobízí k práci, horko vyzývá k odpočinku. Staří seveřané odpočívali na medvědích kožích, a potomci rádi toho vzpomínají. Jistě právem, neboť tito seveřané musili medvědy ubiti, dříve nežli na kožích mohli odpočinouti, a to jest symbolický úkaz, že těžko zápasiti s drsným podnebím o skrovné své živobytí; ale tento zápas zocelil jejich tělo a se severu přišla zkáza rozmařilého Říma. Jednotlivcem třese mráz, ale spaluje v něm mnohé ty strusky, které se nahromadily z páry měst a uzavřených světnic. Jisto jest, že léčebné výsledky našich zimních léčebných ústavů často neobyčejně překvapují a jsou trvalejší nežli mnohé obvyklé letní léčby. Ovšem že výzkum podnebí byl tu hlavním činitele, který umožnil, aby jisté přednosti i v zimě byly nemocným učiněny prospěšnými a jsou to zvláště jistá místa horská, která v té příčině ukázala mnohé přednosti.
Zima v nížině a ve městě po stránce zdravotní jest velmi rozdílná od zimy ve vysokých polohách. Teprve souvislá pokrývka sněhová, která po několik měsíců v našich horách vydrží, poskytuje ve spojení s nízkým tlakem vzdušným ony přednosti, které vyhledáváme v jiném podnebí. Ta teprve cítíme onen zdravý, svěží vzduch, jehož účinky nám věda vysvětluje tím, předně, že hojné modré a polarisované paprsky světla sněhového oživují naši kůži a v ní obíhající krev, již k čilejší výměně látek povzbuzují zrovna tak, jako, to uměle provádějí lékaři soustřeďováním umělým podobných paprsků za účelem léčení lupusu, kožní rakoviny p., za druhé přítomností ozonu, oné součásti vzduchu, která vzniká po bouřkách nebo nad svěžím osením a v lese se vytvořeje, kdežto v zimě vzniká zvláštním rozkladem vodních par pod vlivem silného světla slunce, odraženého od pokryvky sněhové, konečně pak vzduchem zředěným, suchým, téměř úplně prachu prostým. Sníh strhuje všechny příměsky vzduchu k zemi a zde je pevně drží, takže jen velmi skrovné částky prachu se zasněžené plochy se opět zvedají, a i tyto panující nad sněhovou plání proud vzduchový hned daleko zanáší. Totéž však děje se s mikroby (zárodky choroboplodnými). Zimní krajina v našich pohořích vyrovnává se po této stránce úplně vysokým horám i moři, kde rovněž množství zárodků choroboplodných klesá na stupeň nejnižší.
Záření sluneční v řídkém, čistém, mrazivém vzduchu jest tak vydatné, že na výsluní může teploměr vystoupiti na 25 stupňů, a dokonce i při zamraženém nebi účinkuje rozptýlené světlo ještě dosti silně. Mnohý zimní sportovník nespatřil slunce na svém výletu, a přece si přinesl nejkrásnější úžeh sluneční. Kdo není příliš schoulostivělý, může si klidně i na zimní partii dopřáti lázně slunečné, avšak ne dlouho - 1 až 2 minuty nejvýše, a ovšem v místě chráněném proti větru a daleko od lidí, kteří by z toho mohli míti "veřejné pohoršení".
To rozproudí krev v žilách jako šampaňské a všechny vědecké theorie o účinku podnebí cítíme pak na svém těle jako neodvolatelnou pravdu.
Slunce a mráz byli ode dávna naši nejlepší přátelé; kam ti vnikají, tam bydlí zdraví a síla a zimní neděle je pro měšťáka čistou studnicí omlazení těla a duše, dovede-li jí jen náležitě využíti.

Zpět na seznam článků   >>

Prostocviky Str. 287.

Prostocviky v domácnosti neprávem zanedbáváme. Dosud jsme si neuvědomili dobře, že tělocvik není jen prostředkem pro sílení svalů a těla vůbec, anebo jen prostředkem pro docílení švižnosti a pružnosti , nýbrž, že je také nezbytnou pomůckou otužování těla.
Mluvíme často o otužování a domníváme se, že stačí, zvykati na chladnou vodu, chladnější vzduch a p. Ale to vlastně není žádné otužování, jestli ruku v ruce nekráčí s tím náležitá diaeta a nepodporuje-li se čilý oběh krve a pravidelná činnost veškerého ústrojí.
A toho všeho nelze docíliti jen procházkou, k tomu je zapotřebí také trochu čilejších a účelných pohybů a pravidelných koupelí, jimiž se také dýchací činnost celého povrchu těla udržuje v pravidelném chodu.
Měli bychom proto věnovati si denně vždy několik chvil, jednou ráno, jednou večer, snad později i třikrát a čtyřikrát za den po pěti minutách, pro tělesné prostocviky a neměli bychom jich zapomínat nikdy, třeba to bylo ve chvíli oddechu, za jízdy po dráze, na procházce, v lese nebo v poli. Takový náš tělocvik, třeba někdy by ani nebyl tělocvikem v pravém slova smyslu slova, nýbrž jenom zdravím počinem odpočinku a pookřání. Odpočinek v náležité poloze, třeba položení na rovné tvrdé ploše, je také tělocvičný výkon, jímž tělo pookřeje.
Jedete vlakem. Uvědomte si skutečný stav napětí svého těla. Snad pozorujete, že se vám zdá, jako byste vlak strkali. Přistihnete se snad při zatnutých zubech, nebo se držíte sedadla, jako byste se nalézali v odpočivadle u zubního lékaře, dokonce se dostaví pocit, že mimovolně povstáváte ze sedadla. - Hleďte ale v takové chvíli klidně zůstat sedět, přituliti se do kouta a v nejlepší docílitelné poloze si odpočinout. Není to jistě nahodilé, že mnoho lidí do vlaku vstupujících ohlíží se, není-li uprázdněno místo v koutě, kde lze se opříti o stěnu nebo opěradlo nejen zády, ale i jednou stranou těla.

Zpět na seznam článků   >>

Prostocviky Str. 311.
V leže.


Jste-li na lůžku a cítíte-li takovou únavu, že spánek se dostaviti nemůže, cvičte se v dýchání. Položte se na postel úplně rovně, bez podušky, s nataženýma nohama; vdechujte pomalu a v duchu přitom počítejte 6. Při vydechování počítejte zase 6, a na to si odpočiňte, dýchajíce přirozeně a počítejte zase 6. Proveďte po šestkráte, a buďte při počítání přesny. Po krátkém odpočinku opakujte celý pochod několikráte. Toto pravidelné vdechování a vydechování má velice uklidňující účinek na nervy, a cvičí-li se přesně, jak udáno přesvědčíte se, že se spánek brzy dostaví. Ležíme-li, odpočinou si naše svaly, ale mozek a mysl mají zapotřebí spánku. Mozek jest činný, dokud nespíme, ale únavě mysli může jenom spánek odpomoci.

Beta.

Zpět na seznam článků   >>

Tělocvik Str. 358.

Běh.
Během se podporuje oběh krve. Po koupeli jest každému možno proběhnouti se, byť i nebydlel ve velkém bytě, ve kterém by na podobná cvičení bylo dosti místa. Může se to státi i v malé koupelně, dokud jsi do prostěradla nebo koupacího pláště zahalena. Místo běhu přeměň krok v pouhý pohyb nohou, jako bys běžela, držíc hlavu vzpřímenu a ruce v bok aneb na prsou podepřené. Nekoukej si na nohy, nýbrž vyhlížej před sebe. Totéž cvičení jest pouze pro zdravé dívky - churavé nebo slabé nemají se takto namáhati a mají se o svolení lékaře starati. Též nemáme tento pohyb přepínati, 25krát stačí pro začátek. Při cvičení se má dýchati nosem, a ústa mají býti uzavřena. Po ukončení cvičení vdechni hluboce, pozvedni ruce k ramenům a rychle vydechni. Opakuj to 3kráte. Toto dýchání a tento pohyb zmenšují tlukot srdce, kterého jsme rychlím pohybem nabyly. Doporučujeme na to 5minutový odpočinek na loži nebo na pohovce. Jest to velice dobré cvičení v chladné zimní dny.

Kí.

Zpět na seznam článků   >>

Tělocvik Str. 406.
Každodenní tělocvik je požadavek zdravotní a výchovný, jenž klestí si dráhu stále účinněji do širších kruhů. Ozdravění i posílení nových pokolení, podepření zdraví a síly dorůstajících a dospělých, toť heslo, za nímž vede doba a jemuž je záslužno věnovati sil co nejvíce. S potěšením vítáme proto, že zemský ústř. spolek jednot učitelských přičinil se o vydání tak výborné propagační knížky, jako je dánský spisek Olafa Schrodera "Každodenní tělocvik", přeložený F. F. Khunem (v komissi knihk. p. Rašína v Praze VII. Cena K 1,-). Osnovou i obsahem doprovázeným účelnými illustracemi, z nichž několik přinášíme ukázkou, je knížka velice způsobilá přispěti k rozšíření správných pojmů o zdravotním tělocviku tam, kam nejvíce náleží, t. j. do domácnosti, kde má tělocvik takový býti životní potřebou všech členů domácnosti. Je to tělocvik beze všech umělůstek u krkolomných, namáhavých výkonů, jenž nemůže uškoditi ani tomu, jemuž namáhavé výkony jsou zakázány, a každému opatřiti může dobrý prostředek k zachování tělesného, ano i duševního zdraví a svěžesti. - Tuto v pěti obrázcích znázorňuje na př. knížka řadu cviků pro dítky, nevyžadujících více nežli 5-10 minut. Stačí si prohlédnouti tuto malou ukázku jako nejlepší doporučení knížky, která by opravdu neměla scházeti v žádné domácnosti.

Obr. 1. Dítě lehne si naznak a zcela zvolna zvedá nohy dvakrát tak vysoko, co by cvik nevadil dechu. Potom nohy zvolna sklání. Po třetí může chvíli vydržeti s nohami zdvižnými.


 

 
Obr. 2. Dítě si lehne na břicho a matka přidržuje mu nohy zcela slabě. Dítě dá ruce v bok a stahujíc bradu co nejvíce vzad zvedá hlavu s hoření částí hřbetu a nikoli lebky.

 
Obr. 3. Dítě se zavěsí na vodorovné tyči se všemi prsty (i palcem) pohromadě, hřbetem ruky k obličeji a rozpjetím rukou v šířce těla. Pomocník opírá spodní část těla jednou rukou, druhou pak šíji tak, aby předloktí spočinulo dítěti na zádech a kladlo odpor hlavě, kterou dítě naklání vzad, bradu co nejvíce zvedajíc. Odpor nesmí býti větší, než co by dítě hlavu vzad skloniti mohlo.

 
Obr. 4. Ruce v bok lehne si dítě naznak. Pomocní se strany jednu ruku přiloží na chodidla, druhou pod záda a dítko zvedá trup přecházejíc v sed, při čemž hlavu zaklání do zadu a bradu stahuje. Pomocní podpírá tělo a dbá, aby pohyb dál se zpříma, bez kroucení těla, s počátku rychleji, později zvolna.

 
Obr. 5. Živý trakař. Dítě se vzepře na rukou se hřbetem co možná přímým, chodí chvíli po rukou, zatím co pomocník je uchopí za nohy. Přestane hned, jak počíná pociťovati únavu.

Zpět na seznam článků   >>

Tělocvik Str. 478.
Procházky se nemají zanedbávati.
Stává se, že jakmile se vrátíme z letních prázdnin domů, zvykneme si ponejvíce v bytě se zdržovati a zanedbáváme chůzi, kterýžto pohyb tělu našemu zdravý jest. Máme vycházeti každodenně, za každého počasí, a proto oblékati se máme prakticky a pohodlně, aby šatstvo naše procházkám nepřekáželo. Světlý flanelový nebo vlněný oděv je velice pohodlný a teplý při delších procházkách, a jedná z hlavních věcí, jest pohodlná obuv a dobré punčochy. Procházíte-li se, čiňte tak často, držte se rovně, dýchejte hluboce, aby plíce vaše měly pravou vzduchovou lázeň, které jest velice zapotřebí.

*

Zpět na seznam článků   >>

Prostocviky na pažitu.
Jednoduchý, který hochům působí mnoho vyražení je kolébání se na pažitu. Jakkoli je to cvik lehký, je nicméně vždy ještě celkovému pohybu těla velmi prospěšný.

První tempo.

Cvičenec posadí se, skrčí nohy a sepne přes ně pevně pod koleny ruce.
Druhé tempo.

Z polohy v sedě zvrací se pozvolna na záda, což ovšem je velice snadné. Hlavní je však

třetí tempo:

návrat do původní polohy v sedě. Spojením obou posledních pohybů provede se pak kolébání na zadní části těla, zprvu volnější, pak rychlejší.


 
 

 
HRY A ZÁBAVY. (Logo)

Žertovné prostocviky. Str. 23.

Zpět na seznam článků   >>

Rozsviťte svíčky. Dva hoši kleknou si proti sobě na podlahu, každý jen na jedno koleno, jeden na levé, druhý na pravé a tak daleko od sebe, aby natažená rámě právě jen k sobě dosahovala. Volnou nohu chopí každý přiléhající rukou, tak aby volně ve vzduchu se pohybovala, kdežto do druhé vezme svíčku, z nichž jeden ji rozsvítí. Úkolem druhého je, aby si svíčku od prvého rozsvítil, ale při tom ji držel v poloze úplně svislé. Poloha těla je při tomto postavení vzdor všemu zdání tak kymácivá, že ruce se svíčkami k sobě dosahující tak se pohybují, že je dosti obtížno danému úkolu vyhověti.

Žertovné domácí prostocviky. Str. 47.

Zpět na seznam článků   >>

Pevně postavená hůl. Je úkolem postaviti hůl, pustiti ji rukou a chytiti ji zadem druhou rukou, nežli padne.

První počin, jak na obrázku viděti, záleží v tom, že hůl postaví se úplně kolmo a přidržuje se pravou rukou lehce, zatímco hlava až k hornímu konci jejímu je sehnuta a nad levým okem se ji dotýká.

Druhý počin jest věc velmi mrštného pohybu. Tělo se skloní až k zemi, tak že pravá ruka přijde před hůl a až půdy se dotkne, hůl octne se za zády a má býti za horní konec uchopena levou rukou, jež se zapaží.

Věc je jednoduchá zdánlivě, kterou hned tak snadno napoprve nesvedete, zejména ne s jistou pružností a elegancí pohybu, která je tu žádoucí.

Rakety, s nimiž po celé léto jsme hráli tennis, odkládáte, ale tak mnohý na jaře shledá s politováním, že raketa, která až do podzimu výborně sloužila, není již k potřebě. A není toho jiná příčina, nežli její špatné opatření. Možná, že jste již na podzim a snad i v létě nepočínali s ní dosti opatrně. Vyžadujeť ochrany před prachem a deštěm a má býti vždy po hře uchována v pouzdře, které ji před obojím dobře chrání. Jiná stránka péče se obmezuje na domov. Zde třeba struny natírati mazadlem k tomu určeným, zejména pečlivě tam, kde se struny křižují, načež se mazadlo náležitě zatře. Stačí ho malinko, jen když je pečlivě rozetřeno, aby struny nevysýchaly a neodprýskali. Avšak nejdůležitější je uschování. Bez křížového napínače dřevěného, který brání stahování rámce rakety a tím uvolňování strun, nelze si dobré uschování rakety ani mysleti; stejnoměrný tlak udržuje raketu ve stejnoměrné formě, struny při náležité pružnosti kdežto raketa pověšená na stěně vytápěného pokoje nebo uložená prostě ve skříni, kde má od podlahy přístup vlhko, je vystavena určité zkáze. A jak známo, dobré rakety nejsou zboží nijak laciné.

Zpět na seznam článků   >>

Co je nového ve Šťastném Domově? str. 71
Založíte Šťastný Domov do tužší lepenkové desky, jako se vkládají jiné časopisy, mají-li se při čtení ušetřiti, tak aby na podlaze stál, jak obrázek znázorňuje.
Čtenář sepostaví na jednu nohu, druhou pak uchopí... Zvědaví členové rodiny, kteří s ukojením své zvědavosti chtějí také spojiti trochu tělocviku, mohou se okusiti o získání a přečtení čísla tím způsobem, že postaví se na jednu nohu, druhou pak uchopí v kotníkách rukou a snaží se nyní shybnouti tak hluboko, až zuby mohou uchopiti roh lepenkové desky a za tento časopis vyzvednouti. Je to tak lehounké - na obrázku. Ale zkuste to, abyste do předu nepřepadli anebo ze strachu daný úkol vůbec neprovedli.

Rozžehnutí svíčky str. 95
Rozžehnutí svíčky jedné od druhé, jež se tak nesnadno dařilo dvěma soudruhům, nepodaří se ani jednomu hned tak, zaujme-li k tomu polohu, již vysvětluje připojený obrázek. Sedne-li ...levou patu nasadí na špičku pravé...si rovně na podlahu a levou patu nasadí na špičku pravé nohy, stává se poloha tak vratkou, že v rukou natažených (nikoli skrčených) nedaří se snadno rozžehnouti svíčku zhasnutou od svíčky hořící. Zkuste to a uvidíte.

Zpět na seznam článků   >>

Nervosním str. 502
Nervosním doporučujeme tato cvičení:
Postavte se na špičky pak na paty, zase na špičky a opět na paty, pomalu a rytmicky. Nejenom, že tento pohyb vyvinuje svaly v zádech, nýbrž i svaly nohou a podporuje rovné držení hlavy a těla. Nohy tím nabývají značné ohebnosti a na nervy účinkuje cvičení to jako utišující prostředek. Jest dobré zakoukati se na jisté místo výše nad hlavou - cvičíme-li, jak svrchu uvedeno. Jest to osvědčený prostředek, zebou-li nohy. Opakujeme-li cvičení v tomto případě asi 15krát, uvidíme, že si oběhem krve, cvičením způsobeným, zahřejeme dobře celé nohy. Jste-li nuceny praním se zabývati, radíme, abyste se nad neckami přespříliš neohýbali a kříž a noh nekřivily. Hleďte, tuto slabost přemáhati a držeti se co možná nejrovněji - tím zesílí svaly v zádech, v pasu a zamezí se křeče v prsou. Jste-li rozhodnuty, že potřebujete cvičení pro své zdraví, hleďte je též dodržeti, alespoň měsíc nebo dva, neb v čase tom se můžete lehce o blahodárném účinku tělesného cvičení přesvědčiti.

Kr.

Otočiti se kolem lenochu židle, na níž sedíme, aniž bychom spadli, nebo židli porazili, nebo o zem se opřeli, je úkol, jenž vyžaduje značné rovnováhy a lehkosti v pohybu.
Za lenoch židle na sedadlo, ku př. v pravém Hoch na židli sedící má za úkol otočiti se zadem okolo lenochu tak,...rohu, položíme špendlík nebo tenké dřívko. Hoch na židli sedící má za úkol otočiti se zadem okolo lenochu tak, aby špendlík či dřívko ústy mohl uchopiti; židli musí udržeti při tom v rovnováze, aby nazad nepřepadla a sám jiného nežli židle dotknouti se nesmí. Nesmí jej odstrašiti, jestli se mu to napoprvé nepodaří.

Zta.

Zpět na seznam článků   >>

Titulní stránka Bc. Zemanové.

Poslední změna: 1. 12. 2001     © Mgr. Petra Zemanová 2001