Permakultura

Pěstování bambusů

poslední úprava stránky 25.01.2008

Návrat na hlavní stránku

Kronika zahrady

                   motorest OASA, restaurace, nemovitost, prodej V bambusovém háji

V bambusech nejsou lidé,
v bambusech sedím sám,
tu na loutnu zahraju tiše,
tu sobě zahvízdám.
Kdo, řekněte, lidé, kdo ví,
kde v bambusu sedím sám
a na východ srpečku luny
bambusem pozírám ?

Wang Wei

Po prvním roce 
Závěry 
Nové bambusy  
Nákup bambusů  
Místo pro bambusy  

Sázení bambusů 
Hnojení bambusů 
Růst bambusů  
Zima    
Zimní ochrana   NOVÉ
hudba   
čínská   
japonská  
indická  
tibetská  
islámská   

    Má-li člověk pouze jednu jedinou rostlinu skoro denně na očích, zdá se mu, že je stále stejná. Má-li těch rostlin povícero, tak sledování růstu každé rostliny je věcí nadmíru obtížnou. Proto jsem se rozhodl situaci si ulehčit a v časových odstupech každou rostlinu fotografovat. Změny pak budou více méně zjevné z porovnání fotografií.

    Každé rostlině je proto věnována samostatná stránka, na které budou fotografie postupně doplňovány.

Fargesia V říjnu 2003 jsem zakoupil již nevím ve kterém hypermarketu (v Hornbachu nebo v OBI či v Bauhausu) jakýsi bambus v kontejneru - patrně Fargesia - se stébly vysokými tak 3/4 m. Vysadil jsem ho do louky a více jsem se o něj nestaral. Přes zimu listy zaschly. Na jaře se dlouho nic nedělo a snad koncem dubna začal ze země rašit. Suchá stébla jsem odstřihl ve výšce cca 15 cm a jedno delší jsem ponechal jen tak pro kontrolu, zda letos budou stébla vyšší. Výsledek vidíte na další stránce. Když mi došlo, že fargesie vyžaduje stín - prudké slunce jí nesvědčí a možná proto neroste, tak jsem ji počátkem července zastínil smrkovými větvemi. Možná pro letošní rok toto zastínění přišlo příliš pozdě.
 

Phyllostachys nigra

Phyllostachys bissetii

Phyllostachys humilis

Phyll. aureosul. Spect.

Sasa palmata

Sasa kurilensis

Pseudosasa japonica

Další bambusy jsem získal a zasadil v druhé polovině května 2004. Po zjišťování možností obstarání sazenic bambusů na internetu jsem se rozhodl objednat u Českých tropů. Bambuscentrum  v Lenešicích prodává rostliny již vzrostlé, vypěstované někde snad v Německu a mohl by být problém s jejich aklimatizací. Bambusárium ve Velkých Němčicích, má na našem trhu patrně bambusy pro pěstování u nás nejvhodnější a i cenově nejzajímavější. Ing. Rezl si je na jižní Moravě množí sám. Zřejmě jejich prodej není jeho hlavní činností, když osobní návštěvy jsou možné pouze v sobotu. Je to však daleko a sobota pro mě není nejvhodnějším dnem, protože víkendy trávím na chalupě. Prodejna bambusů v Praze, zaměřená také na vzrostlejší rostliny z dovozu, nebyla v té době ještě v provozu.

Objednával jsem pozdě - až 20. dubna a měl jsem zájem o nejvzrůstnější a nejzimovzdornější bambusy. Některé druhy byly již vyprodány a tak jsem byl nucen objednávku změnit. Na náhradní druhy mi byla poskytnuta k příjemnému překvapení sleva.  19. května jsem pak obdržel objednané rostliny, šikovně zabalené v kartonových krabicích. Rostlinky byly v kontejnerech o obsahu 0,3 l a každá měla většinou po jenom stéble o délce od 10 do cca 30-40 cm.
Vysadil jsem je doprostřed louky, kde jsem pro každou rostlinu odstranil drn na čtverci 60x60 cm a do hloubky cca 15 cm umístil z králičího pletiva upravený koš proti myším a hryzcům. Čtverce jsou po cca 3 m od sebe zatím ve dvou řadách s tím, že příští rok doplním rostliny další, aby vyrostl bambusový hájek. 
Celkem jsem vysadil 12 rostlin. Pečoval jsem o ně pouze tak, že při suchu jsem je zaléval - na každou rostlinu půl konve vody. Během prvního měsíce mi však 4 rostlinky zašly - uschly. Svěřil jsem se s tím paní Molkové z Českých tropů a ona mi nabídla 4 rostliny jiné podle mého výběru. Bohužel výběr byl již opět omezenější. Nabídku jsem  využil a 20.července jsem obdržel z Českých tropů další zásilku sazenic bambusů.

Jednotlivé druhy bambusů mají své zvláštní požadavky. Některé vyžadují stín nebo aspoň polostín, jiným škodí vítr, obzvláště v zimě. V průběhu jara se zdálo, že oběma sasám slunce nijak nevadí. Ovšem již počátkem července začaly u Sasy palmata žloutnout a schnout  horní listy. Proto jsem obě zastínil smrkovými větvemi a stejně jsem zastínil i Pseudosasu japonica, která se nemohla rozhoupat k většímu růstu.
Ostatní bambusy asi měsíc "seděly", patrně zakořeňovaly a pak začaly všem růst nová stébla a nové listy. Nejlepší nejhustější keříky vytvořily Phyllostachys humilis a Phyllostachys nigra

Otázkou je, proč mi tak velké procento sazenic zašlo, když ostatní ve velké většině rostou velmi dobře. Důvodů může být mnoho. Důvodem může být špatná manipulace při sázení. Se zásilkou bambusů dostane zákazník i písemný návod ke pěstování. Podle návodu se má rostlina opatrně vyklepnout z kontejneru, aby se neporušil kořenový bal. Bohužel jsem neměl možnost rostliny okamžitě zasadit a tak jsem je druhý den po doručení zásilky trochu zalil. Pro pečlivost obalení kontejneru fólií to zalévání moc dobře nešlo. Pak při sázení jsem zjistil, že některé rostlinky mají kořenový bal vlhký a jiné suchý. Vyklopit z kontejneru nešla však žádná a proto jsem musel kontejnery rozřezat. I tak se však kořenové baly rozpadaly. Mohl jsem tedy při sázení narušit kořeny rostliny tak, že se již nevzpamatovala. 

Ovšem na louce mohly zasazené rostlinky poničit i myši, divoké kachny, kuny, kočka, pes či jiné zvířata neopatrným šlápnutím, zlomením stébla a pod. Příčinou úhynu rostliny  mohla být i  skutečnost, že rostlina nebyla zakořeněná natolik, aby přežila přesazení do volné přírody (patrně ze skleníku).
Je zřejmě dost na zvážení, jak dlouho rostlinu ponechat růst v kontejneru. Jak dále uvádím, tak rostliny zasílané o dva měsíce později, nebyly o mnoho větší, než zasílané v květnu. Avšak doba vysazení rostliny, jak je z dalšího na první pohled viditelné, je pro růst rostliny v prvním roce velmi významná.
 

Phyllostachys aureosulcata

Bashania fargesii

Phyll. aurea "Flavescens inversa" 

Hibanobambusa tranqil."Shiroshima"

 

Nahoru

 

 

 

 

Bambusy z červencové zásilky byly obdobně velké, jako ze zásilky květnové - tedy 1-2 stébla u druhů Bashania fargesii a Hibanobambusa tranquilans "Shiroshima" dlouhá cca 10 cm a u dalších dvou cca 30 cm. Oproti květnové zásilce rostliny šly dobře vyklepnout z kontejnerů a tak s neporušeným kořenovým balem jsem je vysadil do nových čtverců. Kdyby náhodou v příštím roce letos zaschlé rostliny bambusů vyrazily, tak aby to bylo jednoznačně patrné, že nejde o výhon rostliny jiné. Z fotografií je viditelné zpoždění, které mají bambusy sázené v červenci oproti sázeným v květnu. V podstatě až na výjimku Hibanobambusa tranquillans "Shirosima" se výraznějším způsobem až do podzimu nerozrostly, nová stébla nevytvořily. Zřejmě optimálním termínem pro sázení bambusů je druhá polovina května, kdy již nově zasazené rostlinky nemohou být poškozené ani pozdními přízemními mrazy. Během měsíce se rostlinka rozkoření a má před sebou nejdelší dobu pro letní růst. Rostlina zasazená až po polovině léta pouze zakoření a s jejím růstem je třeba počítat až následující rok.

Jak jednotlivé rostliny rostou, je dokumentováno na stránkách konkrétních druhů bambusů. Obecnější poznámky k růstu uvádím na stránce Kronika zahrady

Ze všech zatím pěstovaných bambusů se Phyll. aurea "Flavescens inversa"  mě jeví jako nejhezčí.

 

Po prvním roce :

Nahoru

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Závěry : 

Nahoru

Je květen 2005, čekám na další zásilku bambusových rostlin a tak je vhodný čas na zhodnocení uplynulého roku, dosažených pěstebních úspěchů a hlavně neúspěchů a jejich možných příčin.

O úhynu prvních 4 rostlin jsem se již zmínil výše i o možných příčinách. Většina ostatních výše uvedených rostlin nyní žije a má snahu růst. Pouze Bashania fargesii, která během loňského léta živořila, je zcela bez listů a bez známek života. Phyllostachys aureosulcata, který začal chřadnout koncem léta, má dnes pouze holé stéblo a pouze u země rostou vstřícně proti sobě dva malé zelené lístky (možná z jiného stébla). Loňská stébla obou Pseudosas  japonica jsou také skoro bez listů - ne však zcela - a nové výhony raší zatím pouze u jedné. Phyllostachys aurea "Flavescens inversa" ještě v době krátce poté, co sešel sníh,  vypadal statně a zdravě. Ovšem při doteku zelené listy velmi snadno vylamovaly a opadávaly. V současné době má listů jen několik a žádný nový výhon. Všechny ostatní rostliny přes škody utrpěné zimou jsou mohutnější a mají nové výhony.

Pseudosasa japonica, Sasa palmata, Sasa kurilensis a Hibanobambusa tranquil. Shiroshima vyhánějí výhonky slabé o průměru cca 1-2 mm. Všechny Phylostachysy (kromě uvedeného aurea) mají po 1 až 2 výhoncích silných cca 1 cm. Ovšem až na nyní nové dva puky u Phyllostachysu humilis, výhony dosáhly dálky 10-15 cm a během týdne až měsíce už nepřirostly. Nakolik vyrostou výhony u Phyll. humilis teprve v následujících dnech zjistím.

Přestože bambusy jako trávy rostou skoro v každé půdě, tak více humusu v jílovité zemině by jim jistě jen prospělo na intenzitě růstu. Loni jsem rostliny sázel do prostoru, kde jsem pouze odstranil drn a sklepal z něj zeminu. Průběžné mulčování rostlinám jistě pomohlo nejen k udržení vlhkosti, ale i k získání trochy živin postupným tlením mulče. Po zimě vrstva loňského mulče byla silná méně jak 1 cm. Loňské rostliny lze již přihnojit a tak koncem března jsem je  přihnojil cereritem. Pro letošek jsem pro každou rostlinu vykopal jámu do hloubky dvou rýčů, spodní vrstvu jílu jsem vyvezl, na dno jámy dal vykopané drny a na ně smíchal vykopanou zeminu s kolečkem loňského kompostu. Od podzimu jsem uvažoval o přesazení některých rostlin na chráněnější místo a do lepší půdy, je tu však nebezpečí, že slabá rostlina přesazení nepřežije. Proto jsem od přesazení upustil do doby, kdy budou rostliny více rozrostlé a odebrání odkopku rostlinu významně nepoškodí - nezničí.

Zimní ochrana bedněním z prken se osvědčila. Do poloviny ledna se zimní období na rostlinách významně neprojevilo. Pak napadl sníh a přišly mrazy nad 20°C, které se opakovaly až skoro do poloviny března. Části rostlin, které byly pod sněhem, mrazy přežily nepoškozené. Tedy až na Phyllostachys aurea "Flavescens inversa", který namrzl i pod sněhem a proto jeho listy následně opadaly. Části rostlin sněhem nechráněné - tedy vršky stébel - již v průběhu mrazů zaschly a zaschlé částí již novými listy neobrazily. Velmi názorně se tato zimní ochrana projevila u fargesie. Po první zimě neměla jediný zelený list. Nyní naopak jí skoro žádný list nezaschl.

Po teplém konci března a počátku dubna se již okolo 10. dubna objevily první nové výhony - puky. Ze žádného však dosud nevyrostlo olistěné stéblo. V růstu se zarazily (kromě u obou Sas a Pseudosasy japonica, kde na stéblech listy v poslední době postupně vyrůstají). Příčinou může být dosavadní střídání dnů teplých a suchých se dny studenými a mokrými, navíc doprovázenými ranními přízemními mrazíky. Přestože v obdobích sucha jsem zaléval, zaschly nebo i zmrzly klíčící porosty mrkve, petržele a ředkviček, zmrzly rozvíjející se pupeny révy, klanoprašky čínské i pupeny ostružiníků.  Z několika různých druhů kiwi zatím žádné nejeví sebemenší snahu po růstu. (Patrně i pod sněhem rostliny vymrzly.) Tedy sucho mohlo negativně ovlivnit i růst nových bambusových puků. Obdobně negativní vliv jistě měly i přízemní mrazíky a v té souvislosti mě napadlo, že rostlinám určitě neprospívá zalévání studenou studniční vodou přímo z hadice. V průběhu loňského léta jsem vliv takovéhoto nesprávného zalévání nijak nezaznamenal. Nové puky vyrůstaly až do října a nikdy se žádný ve svém růstu nezastavil. Je také možné, že do doby intenzivního růstu nového výhonu jsem se zaléváním z hadice v loňském roce netrefil, protože tento způsob náhodně kombinuji se zaléváním konví vodou z jezírka. Případně studená voda v teplé půdě nezpůsobila takové ochlazení rostliny, jako studená voda letos do studené půdy.

 

Nové bambusy 2005

Phyllostachys decora

Phyllostachys heteroclada

Phyllostachys pubescens

Pleioblastus linearis

 

Nahoru

 

25. května  jsem obdržel zásilku nových bambusových rostlin. Jaro nebylo pro bambusy příznivé - neurodilo se. Tak jsem původní objednávku změnil a obdržel jsem vlevo uvedené 4 druhy nových bambusů. Těch nejmrazuvzdornějších a největších jsem se stále ještě nedočkal - snad příští jaro bude příznivější. 
Však ani mým bambusům se letos zatím moc nedařilo. U všech Phyllostachysů všechny první výhony zaschly. Zaschly i poslední nové výhony u 
Phyll. humilis. Patrně vlivem přívalového deště před několika dny, kdy pak půda několik dnů byla přemokřená. Ovšem již nyní má tato rostlina další dva nové výhony - sice slabší, než původní - ale nejméně stejně dlouhé a navíc již na nich začínají růst listy. Patrně i krátkodobá přemíra vody růstu nových výhonů neprospívá. I Sasám a Pseudosase japonica některé nové výhony zašly, ovšem poslední déšť jim snad tolik neuškodil. Nebo jim přemíra vody nepřišla do období, kdy novým výhonům nejvíce škodí.

Nové rostliny jsem vysadil na předem připravená místa a zastínil proti současnému prudkému slunci, kdy teploty mají stoupnout na několik dnů k 33°C a meteorologové upozorňují na nadlimitní množství přízemního ozonu v důsledku zeslabení vrchní ozonové vrstvy. Pleioblastus linearis je již velký asi půl metrový bohatě rozrostlý keřík. Phyll. pubescens a heteroclada jsou malé rostlinky s jedním či dvěmi krátkými stébly. Aby lépe a snadněji zakořenily, tak jsem přes ně přehodil fóliový "tunel". Ten by měl trochu při zemi větrat, aby se rostliny nepřehřály.

Také jsem uvažoval, jak rostliny lépe zabezpečit přes zimu. Napadlo mě vysadit kolem nich vysoké afrikány. Ty jednak zlepší mikroklima kolem bambusů a do zimy vytvoří husté keříky, které by mohly oslabit působení větrů a snad i zadržovat sníh. Přes zimu suché by mohly částečně stínit před prudkým sluncem. Pokud se bambusy více rozrostou, nebude problém překážející afrikány kdykoliv u země odstřihnout. Estetická kombinace to asi nebude, ale ochrana mladých rostlin bambusů za to stojí.

Nákup sazenic 

 

Nahoru

Nejvhodnější dobou pro nákup bambusových sazenic je pochopitelně jaro. Bambusy začínají růst, když teplota půdy je kolem cca 15°C.  Protože jsou to stálezelené rostliny, tak musí i během zimy čerpat z půdy vlhkost, jinak by uschly. Kritická je pro ně doba, kdy půda je zmrzlá, praží slunce a listy odpařují vodu. 
Prodávaná sazenice je zpravidla pěstována v pěstebním substrátu. Ten je snadno vysychavý. Proto po vysazení je důležité, aby kořeny co nejrychleji prorostly do okolní půdy. Je-li rostlina vysazena dřív, než kořeny začínají růst, tak hrozí nebezpečí, že  pěstební substrát nespojený s okolní půdou, vyschne a rostlina zajde suchem i když okolní půda je přiměřeně vlhká. Tedy sázet rostliny dřív, než se půda ohřeje na potřebnou teplotu, je riskantní. Čím dřív se však rostlina na jaře vysadí do půdy, tím má delší dobu, aby během jara a léta dobře zakořenila a snadněji pak přežila zimu.

České tropy prodávají sazenice (většinou) z jarního množení. Takové rostliny tedy nemohou být jiné, než malé a málo prokořeněné. Někteří pěstitelé takovou sazenici přesadí do květináče, dopěstují a ven vysazují až následující rok. Mě se osvědčilo i velmi malé rostlinky okamžitě vysadit ven. Sazenice jsou rozesílány od druhé poloviny května, tedy v době, kdy po Medardu zpravidla více prší. Při běžné (minimální) péči a občasném zalití sazenice během měsíce či dvou dobře zakoření. Je třeba však počítat s tím, že čím menší rostlina, tím pomaleji roste a tedy velmi malé rostlině je třeba věnovat delší soustavnou péči, déle a častěji ji zalévat menším množstvím vody. Do podzimu má rostlina pak dostatek času, aby se trochu rozrostla a zakořenila do větší hloubky, aby mohla při nastýlce přežít zimu.

Ostatní prodejci prodávají rostliny dvou, tříleté a starší. U takové rostliny pak již na včasném jarním vysazení tolik nezáleží. Jde jen o to, aby dobře zakořenila a připravila se na růst v následujícím roce. Pochopitelně však čím dřív se vysadí, tím má větší možnost do podzimu se rozrůst. Je tedy možno nakupovat a sázet je až do září, někdy v průběhu příznivého počasí i do října. Vysazení ven při podzimních nízkých teplotách však již je riskantní.

Místo pro bambusy

 

Nahoru 

Některé druhy bambusů pro dobrý růst vyžadují plné slunce (phyllostachysy), jiným stačí polostín a některé dokonce stín či polostín vyžadují (většina fargésií) a na plném slunci špatně rostou.

Ideální pro bambusy je místo chránění před větrem, hlavně před zimními mrazivými větry. Některé druhy bambusu mrazivé větry přímo nesnášejí a na větrném místě nepřežijí, na což solidní prodejci u konkrétních druhů zpravidla upozorňují.

Všem druhům bambusů se daří v místě s vysokou vzdušnou vlhkostí. Bambusy k růstu potřebují vodu a hodně vody. Nesnášejí však přemokřené místo (jsou výjimky, např. phyllostachys heteroclada). Daří se jim v půdě mírně kyselé.

Tedy ideální místo pro pěstování bambusů je uprostřed vzrostlého jehličnatého lesa, na severním břehu  lesního jezírka. Tam však asi málokterý pěstitel bude chtít své bambusy vysazovat. Je proto třeba hledat na zahrádce pro konkrétní druh bambusů místo, které nejlépe jeho požadavky na prostředí splňuje. Je však třeba připomenout,  že místo u zdi chránící před větrem je z druhé strany místo s nízkou vzdušnou vlhkostí, neboť kamenná (cihlová) zeď akumuluje sluneční záření a tím teplo, které následně vyzařuje. Vhodnější ochranou je proto místo chráněné před větrem stromy a keři.

Sázení bambusů

Nahoru

Na diskuzním fóru bambusária se objevil názor, že bambusy je třeba sázet co možno nejhlouběji, do 0,5m i hlouběji. Takový názor u člověka zvyklého rostliny sázet tak hluboko, jak byly zapěstovány, vyloudí nejprve na tváři úsměv. Ovšem ne všechny rostliny se sází takovým způsobem. Nad radou sázet rybízy a angrešty hlouběji, než byly pěstovány do prodeje sazenice, se nikdo nepozastaví, je to po mnoha desetiletí již zaběhaný způsob.

V literatuře se dočteme, že bambusy zpravidla koření v hloubce 30-60 cm podle druhu a výběžkaté typy se šíří do svého okolí až několikametrovými podzemními výhony, na nichž se vytvářejí pupeny (puky). Letos z jara jsem si jednoho takového podzemního výhonu všiml u Phyll. nigra. Šel několik decimetrů vodorovně po povrchu půdy, než se dostal pod povrch a byl celý zakrytý půdou. Z výhonu rostou kořeny do země a nová stébla vzhůru. Při takovém mělkém kořenění je rostlina vystavena extrémnímu střídání sucha a vlhka po zalití nebo dešti, teplot přes den a v noci a během zimních mrazů může velmi snadno vymrznout. Pokud by z takového výhonu vyrostlo silnější a delší stéblo, tak jeho ukotvení v půdě bude jen vratké. Není žádný důvod, proč sazenici již od počátku nepomoci a nezasadit ji do hloubky, ve které její kořenový systém roste normálně. Tedy do dolíku o hloubce 30-50 i více cm. Obzvláště v propustných půdách by takové sazenici muselo být od počátku mnohem lépe. Odpadla by také starost o časté zalévání a obava z možného přemokření, protože ve větší hloubce je stav vlhkosti i teploty stabilnější. Velká sazenice by šla zahrnout zeminou okamžitě, malá postupně, aby do zimy byla půda v okolí sazenice zarovnaná a v dolíku se nedržela voda a mokro.

Rada Dannyho zasadit bambusovou sazenici do 50 cm i hlouběji a to i s květináčem, má tedy velmi racionální základ a hodí se pro sázení velkých rostlin do propustných půd. Při sázení se tak neporuší kořenový bal a silná velká rostlina vyžene výhony ven z květináče, případně květináč svými kořeny třeba i roztrhne. V optimálních podmínkách pak mohou ihned růst nové velké výhony bez jakékoliv větší péče pěstitele o zasazenou rostlinu.

V půdách jílovitých, jakou mám na své zahradě, lze takto zasadit pouze sazenici velkou, jaké prodávají v Praze Rosteto a pan Kastner, který se momentálně stěhuje se svojí zahradou z Lenešic do Třebíze. Dvou a více metrové sazenici zasazení půl metru pod povrch půdy patrně neuškodí. Podle Dannyho je to vyzkoušené a funguje to. Sám jsem to nezkoušel. Jedno a dvouleté výpěstky ing. Rezla by jistě šly sázet do hloubky min. 30 cm. Ovšem rostlinky z jarního množení z Českých tropů jsou příliš malé na to, aby do podzimu podstatně narostly do potřebné výšky. Hloubku zasazení je třeba volit přiměřeně velikosti rostliny tak, aby po podzimním zahrnutí zeminou listy rostliny zůstaly nad povrchem půdy, přičemž při sázení je nutno vykopat prostornější jámu a tu vyplnit kompostem vylepšenou zeminou (pochopitelně nikoliv pěstitelským substrátem, který snadno vysychá a snadno se v jílovitém prostoru přemokří). 

Zkušení pěstitelé bambusů používají i další fígly, které možná růstu bambusů prospívají. Např. posypání půdy kolem rostliny železnými a měděnými pilinami, zapichování rezavých hřebíků a pod. V jarním období růstu hnojí hlavně dusíkem a draslíkem, půdu vylepšují statkovými hnojivy, tj. hlavně kravským hnojem, suchými kravinci a pod.

Zajímavá je i zkušenost paní Kamily a některých dalších lidí, kteří na rozdíl od nezkušených pěstitelů, kteří novou rostlinku opečovávají jako vzácnost, aby neutrpěla žádnou sebemenší újmu, bambusy bez jakékoliv újmy během roku opakovaně přesazují ven a zpět na zimu do květináče a odebírají volně rostoucím rostlinám odkopky pro další množení. 

Samozřejmě, že co se jednomu pěstiteli může dařit snadno, jinému se dařit nemusí. Připomeňme v této souvislosti staré pořekadlo, že Nejhorší sedlák má největší brambory. Dělat pokusy proto pěstitelům neradím a za jejich případné výsledky nechci nést odpovědnost. Ovšem kdo to zkusí, sám uvidí co je a co není možné s bambusem dělat. Bambus je silná tráva a vydrží hodně. Jistě však ne úplně všechno.

Před několika dny jsem umístil na fórum bambusária snímky nových výhonů bambusu z jedné chaty u Berounky.  Tam roste bambus v ideálním prostředí, ve vlhku od řeky a lesů, chráněn stromy a keři, okolním lesem a vysokými skálami. Bambus se ze zahrádky prorostl do 1 m vysokého příkrého břehu a tam vyhnal 3-4 metrové nové výhony. Údajně se jedná o rostlinu zasazenou před 3-4 roky. V roce 2002 však předmětná zahrada byla při záplavách zatopena. Nevím, zda přežila 2 týdny pod vodou nebo byla vysazena až po záplavách. 

Snímky bambusu jsou zde:

Hnojení bambusů :

 

Nahoru

Bambusovou sazenici je vhodné sázet do půdy dobře zásobené humusem. První sazenice jsem sázel pouze do půdy zbavené drnů, které jsem oklepal na místě výsadby. Druhým rokem jsem již půdu pro bambusy obohatil kompostem. Na růstu rostlin se to projevilo zcela zřetelně. Během tří měsíců rostly narostly více, jak během celého loňského roku.

Vhodné je také půdu kolem bambusové rostliny průběžně namulčovávat vrstvou posečené trávy. Ne moc silnou - tak 2-3 cm, aby nesplesnivěla a nevytvořila kolem rostliny nepropustný páchnoucí koláč, který udusí a vytékající břečkou spálí vše živé pod ním. Rovněž neuškodí kolem rostliny rozsypat kus suchého kravského lejna. Ne moc, aby se kořeny nespálily. Namulčovaná tráva se postupně rozkládá a během několika týdnů  zcela zmizí, pokud nepřidáváme další vrstvy.

Bambus je poměrně rychle rostoucí rostlina. Proto potřebuje zejména v období svého intenzivního růstu dostatek dusíku v půdě. Půda by však měla být mírně kyselá. Neměl by se tedy přihnojovat hnojivy obsahující vápník. Od března do konce srpna lze bambusovou rostlinu přihnojovat každé 2-3 týdny  NPK a síranem amonných, střídanými s plnými hnojivy - cererit a pod. Je vhodné také občas použít jakékoliv zahradní kapalné hnojivo neobsahující vápník. Od konce srpna pak je vhodné použít k přihnojení pouze síran draselný (potaš).

Pokud je půda vyhnojená před výsadbou, není třeba rostliny během prvního roku přihnojovat. Přihnojení se však na růstu rostliny projeví. S prvním přihnojením je však vhodné po výsadbě alespoň měsíc počkat, aby se mladé kořeny nespálily.

Hnojení bambusů je ve fóru bambusária věnováno samostatné jedno téma http://www.bambusarium.cz/forum/viewtopic.php?t=241 

Růst bambusů

 

Nahoru 

Bambusy se podle růstu rozdělují na trsnaté, rostoucí v málo rozrůstavých trsech (fargésie a j.) a na výběžkaté. U trsnatých není třeba okolí chránit kořenovou bariérou. Phyllostachysy patří do druhů výběžkatých. Přesto však mezi jednotlivými druhy jsou znatelné rozdíly. Podle růstu mých bambusů v druhém roce jejich věku se nejvíce rozrůstají druhy Phyll. aureosulcata. Phyll. humilis i nigra zatím rosteou v trsu. Rovněž Phyll. bissetii vyhání do stran mnoho nových podzemních výhonů.

Dosti silně se rozrůstají do okolí sasa palmata a sasa kurilensis. Stébla však nerostou ve větších vzdálenostech od sebe, jako u Phyllostachysů, ale jedno vedle druhého.

Protože jsem chtěl vylepšit půdu v blízkém okolí bambusových rostlin, tak jsem zem kousek od rostliny či stébel odkopal, abych provrstvil jílovitou půdu posekanou trávou. U mnoha rostlin jsem tak odkryl podzemní výhony. Všechny rostou buď jen těsně pod povrchem, max. v hloubce cca 3 cm. Do 30 cm hloubky, kde by měly růst normálně, mají tyto výhony ještě hodně a hodně daleko. Může to být způsobeno tím, že půda je jílovitá a úrodnější vrstva činí jen několik málo centimetrů. Třeba v jiném druhu půdy podzemní výhony jdou do hloubky rychleji.

V takové nedostatečné hloubce jsou kořeny a rozšiřující výhony vystaveny nejen značnému střídání teploty a vlhkosti ale především v zimním období nejsou dostatečně chráněny před vymrznutím. Je s podivem, že minulou zimu rostliny vůbec přežily, když namulčovány byly jen mírně.

V té souvislosti také mám vysvětlení, proč první dvě letošní růstové etapy u bambusů nebyly úspěšné. Vyrážející nové výhony v těchto etapách zaschly a uhnily. Důvodem muselo být přemokření půdy při nízkých venkovních teplotách. Během jara se střídaly dny s vysokou teplotou přesahující 25°C s následnými silnými dešti a dny s teplotou kolem 10-15°C. Takové prudké střídání teplot a deště bambusům nesvědčily.

Zima

Nahoru 

Podle literatury většina našich půd promrzá do hloubky 20 cm na 10 až 79 dní v roce. 40 % půd však nepromrzá vůbec. 

V zimním období bez sněhu promrzá půda v nížinách průměrně do hloubky 40 cm, max. do 80 cm, na vrchovinách a svazích nižších pohoří průměrně do 50 - 80 cm, v extrémních zimách bez sněhu do 110-120 cm.

Na horských svazích a ve výše položených kotlinách zamrzá půda do menších hloubek, což souvisí s větším množstvím sněhu. Každých 20 cm sněhu snižuje působení mrazu na půdu asi o 10 °C.

Důležitá je nejen délka doby, na kterou půda zamrzá a hloubka zamrzání, ale také intenzita mrazu. V hloubce 20 cm dosahuje v nížinách nejvíce -5°C, ojediněle -10°C, na svazích nižších pohoří a ve vrchovinách nejčastěji -10°C až -15°C.

Bambus, kořenící většinou v hloubce kolem 30 cm, je jako stálezelená rostlina, která i v zimě musí transpirovat, ohrožován uschnutím. Ve zmrzlé půdě transpirovat nemůže. Paradoxně tedy se mu bude lépe dařit v nížinách, kde půda promrzá jen mírně a pak v chráněných místech ve vyšších polohách s trvalejší pokrývkou sněhu, než ve středních polohách, v místech déletrvajících holomrazů. Proto je nutné tam, kde tyto holomrazy jsou běžné, půdu na zimu  zakrývat a mulčovat a tím promrzání půdy snižovat. V diskuzích na stránkách bambusária se také dočteme, že bambusy lépe přežívají zimu třeba na Liberecku a hůře na osluněných svazích jižně od Prahy. I během roku pak lépe prospívají ve vlhčím ovzduší hor, než na vyprahlých pláních nížin.

 

Zimní ochrana

Nahoru

Malé rostlinky o výšce několika decimetrů jsem prvním rokem před zimními větry chránil tím, že okolo každé rostlinky jsem z několika prken zbudoval ze všech 4 stran ohrazení. Většinou stačilo na čtverci cca 60 x 60 cm. Psal jsem o tom nahoře na této stránce a v kronice u zápisu z 11. října 2004.
Protože tato ochrana nijak zvláště účinná nebyla, tak druhým rokem jsem okolo bambusových rostlin vysadil vysoké afrikány. Sel jsem je koncem května, což bylo zbytečně brzy, protože do poloviny léta se rozrostly a bambusy zastiňovaly. Stačilo by vysít semena až někdy koncem července, aby plné velikosti dosáhly až někdy koncem září. Musel jsem je protrhávat a části z nich odlamovat, aby k bambusům mohlo světlo. nebyly také u všech bambusových rostlin, ale jen asi u poloviny, resp. některé bambusy chránily jen z některé strany. Nebyla to špatná ochrana, většina bambusů s touto ochranou přezimovala dobře. Jen Phyll. aurea vymrzl až k zemi a to přesto, že i přes suchá košťata zbytků afrikánů jsem ho ještě zakryl smrkovými větvemi.
Nyní, po dvou minulých zimách mohu říci, že bambusy do poloviny ledna, než příjdou skutečně velké mrazy, vydrží v dobrém stavu bez jakékoliv zimní ochrany. Samozřejmě, že pokud bambus budeme i do té doby chránit před větrem, tak to jistě nebude na závadu, naopak každé rostlině to prospěje. Pak při mrazech 18, 20 a více stupňů mrazu rostlinu ochrání nejspolehlivěji silnější vrstva sněhu. Krátká stébla bambusů rostou zpravidla vzpřímeně. Delší stvoly - 1,5 či 2 m a více na zimu samy z části poléhají a sníh je pak zakryje bez našeho přičinění. Pod sněhovou přikrývkou zelené bambusy vydržely počátkem letošního roku bez zvláštních problémů asi 2 měsíce. Kritické období je, když sníh na jaře sleze a mrazy trvají. Choulostivějším druhům bambusů pak i při mírných teplotách opadávají listy při sebemenším dotyků.
Tak letošní, pro většinu mých bambusů třetí zimu, jsem se rozhodl, mimo jiné i proto, že již jsou to trsy mnohdy s desítkami stvolů skoro 2 m dlouhých, že žádnou zvláštní ochranu nebudu bambusům připravovat. Jsem smířen s tím, že omrznou vnější části trsů. Ty však budou vnitřní stvoly chránit. Mnohá stébla budou ležet na zemi pod sněhem (tedy pokud bude sněhu dost) a ty žádnou další ochranu potřebovat nebudou. Zima by podle prognózy měla být letos mírnější se střídavým počasí. Zimovzdornější druhy by mohly přežit ponechány samy sobě. Ty méně zimovzdorné částečně  přikryji smrkovými větvemi, které si na leden připravím.

Kromě studeného větru, silného mrazu a prudkého slunce bambusům v zimě vadí především nedostatek vláhy v půdě, kterou by mohly svými kořeny čerpat. Ten může být způsoben jednak zmrzlou půdou a jednak skutečným suchem. Zvláště po letošním horkém létě a suchém podzimu je v půdě vody nedostatek. Tedy bude třeba dostatečně před příchodem mrazů rostliny zalít. Prospět rostlinám by mohlo i pak pozdější rosení listů. Ledový povlak listů by mohl nejen omezovat působení větru a mrazu, podobně jako rosení květů meruněk při ranních mrazících, ale navíc umožní rostlině čerpat vodu prostřednictvím listů v době, kdy půda je zmrzlá do hloubky a teplota vzduchu je vyšší. Samozřejmě nelze rostlinu přelít, aby byla v bahně  nebo ve zmrzlém bahně. To bambusy nesnáší. I když Pseudosasa japonica, a to ta z mých dvou rostlin, která roste lépe, koncem letošního jara bohužel ve zmrzlé louži byla po několik týdnů. Vhodné je k rostlině přihodit několik lopat kompostu tak, aby u stébel se stojící voda držet nemohla.

Takové rosení nikomu tímto nedoporučuji, Je třeba nejprve vhodnost tohoto postupu vyzkoušet - třeba jen na některých rostlinách či jen na některých stéblech.

 

Diskusní fórum          Diskusní fórum

Nahoru

NAVRCHOLU.cz